Aluška.org: Věděním ke svobodě

Nedávno mě zaujal tuzemský nápad, začít vyrábět neplastové nákupní ,,sáčky“ šité ze speciálního materiálu, který je poté rozložitelný v přírodě. Je hodně v módě nadávat na dnešní dobu a na dnešní generaci, jak je všechno blbě a přitom můžeme postupem let vidět veliké změny, nejenom v uvědomělosti a spiritualitě lidí, ale také v ekologickém cítění, kdy vznikají stále nové projekty.

Ve městech a nákupních centrech už běžně potkáme vegetariánskou restauraci, regál s bioprodukty, farmářskými produkty, veganské produkty atd. To, co by si člověk před dvaceti lety neuměl představit, je dnes běžná věc. ,,Žít bio“ a jíst zdravě je zkrátka moderní, in a v tomto duchu přicházejí stále nové nápady, také na to reagují i velké firmy. Dnes je i běžné chodit s vlastní nákupní taškou, já osobně už celé roky používám výhradně bavlněné tašky, které si nosím s sebou. Igelitky nevedu vůbec.

Doufejme, že zdravý životní styl a ekologický způsob myšlení a života nikdy z módy nevyjdou a další generace budou pokračovat, protože vždycky se dá něco zlepšit a aktuálně je toho prostoru pro zlepšení opravdu hodně.

Každý z nás ročně spotřebuje přes čtyři stovky jednorázových plastových sáčků. Na rohlíky, na chleba, na sladké pečivo, na rajčata, mnohde vám do něj zabalí i krájené sýry. Přitom tyto igelitové sáčky slouží primárně k tomu, abychom potraviny nepokládali do ušmudlaných vozíků a aby se nám s nimi lépe manipulovalo. Doma je stejně obvykle vyhodíme. Není jejich životnost příliš krátká a jejich následný osud k přírodě až přespříliš krutý? Existují alternativy, kterými jednorázové sáčky můžete lehce nahradit, Hanka Němcová ze start-upu Infiberry se svojí kamarádkou Terezou Dvořákovou bojuje proti igeliťákům unikátními Frusacky.

Inovace v České republice (eng)

https://www.youtube.com/watch?v=1ldzvZp3fNA

Ušít, koupit, nebo vzít zadarmo?

Igelitový sáček je v obchodě zadarmo, bereme si jej tak automaticky, jako si zavazujeme tkaničky. Přesto už se v obchodech dají najít první rebelové, kteří si rohlíky vkládají do bavlněných sáčků a brambory zásadně nosí domů v papírových krabicích. Na internetu bavlněné sáčky koupili za padesát korun nebo, pokud vládnou šicímu stroji, sfoukli sadu sáčků prakticky zadarmo během hodinky. Stačila jim stará záclona. Jestli ale chcete něco, co vydrží, je ekologické, trendy a praktické, dejte šanci Frusackům, šikovným barevným sáčkům z unikátního lehoučkého vlákna, které se dá prát. Vyrábí se ve dvou velikostech, přičemž ten největší, pětilitrový, se šňůrkou váží asi osm gramů. Váhu kupovaného zboží tedy nijak zásadně nezvedá.

Jaké jsou jeho další výhody a kolik vlastně Frusack stojí, vysvětluje Hanka Němcová v následujícím rozhovoru.

Proč bych měla více přemýšlet nad tím, do čeho ovoce, zeleninu, pečivo vkládám, vždyť sáčky jsou v obchodech zdarma…

Právě z toho důvodu. Když dostanete obal zdarma, nemáte motivaci nebo důvod sáhnout po něčem jiném. Lidé sáčky v obchodech otrhávají po desítkách a mikroteňáky tak patří mezi nejméně tříděný plastový odpad. Mnozí z nás se ale během několika uplynulých let naučili používat alternativy k velkým igelitkám a nosí teď s sebou do obchodu plátěné tašky, bedýnky nebo třeba koše. Stalo se tak díky zpoplatnění velkých nákupních tašek, do hry vstoupil ekonomický aspekt a fakt, že lidé nechtějí při každém nákupu platit za novou igelitku. S tím ale přišla i osvěta a větší informovanost o ekologickém dopadu takových tašek. Mezi námi je stále více lidí, kteří se soustředí na to, odkud pochází zboží, které kupují, jaké složení mají potraviny, jaké jsou etické souvislosti spojené s výrobou. Prostředí, ve kterém žijeme, ovlivňuje kvalitu života na zemi, ovlivňuje naši kvalitu života. Frusack je znovu použitelný, kompostovatelný a designově atraktivní. Pokud se ho rozhodnete používat, musíte sice dělat něco navíc, ale o to lepší pocit můžete mít po každém nákupu.

Jak se studentky medicíny dostanou k výrobě alternativy k igelitovým sáčkům?

Nápad vznikl čistě na základě uživatelské zkušenosti. Vadilo nám, že domů nosíme z nákupu tolik mikrotenových sáčků, které jsou v obchodech určené k nákupu ovoce, zeleniny nebo pečiva. Sáčky nejde většinou opakovaně použít, protože se často hned při prvním nákupu znehodnotí. Jejich dopad na životní prostředí je přitom enormní.

Co přesně máte na mysli?

Zabíjejí mořské živočichy, kteří si je pletou s potravou, znečišťují prostředí ve volné přírodě i ve městech. S jejich recyklací to také není jednoduché a mnohé z nich tedy končí ve spalovnách. Zjistily jsme, že místo nich vlastně neexistuje žádná vhodná alternativa.

Moc pěkný rozhovor a podrobná videoreportáž o produktu Frusack také ZDE

K čemu všemu se dají Frusacky použít?

Frusack je určen primárně k nákupu ovoce, zeleniny, pečiva nebo sypaného zboží a k jejich skladování. Je z tkaniny o vysoké hustotě, takže v něm potraviny déle vydrží, třeba salát nebo houby se v něm nezapaří. Sáček se dá ale určitě použít i pro jiné účely, to už je na kreativitě jejich majitele.

Z čeho jsou Frusacky vyrobené?

Tkanina, ze které Frusack vyrábíme, je z polymléčné kyseliny (PLA). Ta se vyrábí nejčastěji z kukuřičného škrobu. Jedná se o mezinárodně certifikovaný kompostovatelný bioplast. Cedulka na sáčku je potom z bavlny a šňůra z viskózy (polymer celulózy).

Kolik sáčky stojí?

Prodejní cena za sadu o pěti kusech bude necelých pět set korun.

E-shop, kde se dá Frusack koupit a oficiální stránky výrobce – ZDE

Není to na českého zákazníka moc?

Samotná výroba je zatím velmi drahá. Chtěli jsme, aby byl Frusack vyráběn v České republice. Tkáme tedy na Moravě, komponenty jsou také od českých dodavatelů, šijeme v chráněné dílně v Meziboří. Pouze na samotné vlákno máme dodavatele ze Švýcarska, kde jako jediní na světě dokáží vyrobit PLA vlákno o velmi malém průměru. Jde navíc o designový produkt. Vsadili jsme záměrně na barevnost, abychom vystoupili z šedi ekoproduktů a Frusack dokázal zaujmout i uživatele, kteří primárně ekologicky nesmýšlejí. Navíc, pokud se rozhodnete koupit hodnotný produkt, spíše si budete dávat pozor na to, abyste ho nevyhodili, neztratili a skutečně ho používali. Nad tím u mikrotenového sáčku přemýšlet nebudete.

Jak dlouho mi Frusack vydrží?

Frusack je sice kompostovatelný, začne se ale rozpadat až v momentě, kdy je vystaven ideálním podmínkám pro rozklad v průmyslové kompostárně. Jinak se tkanina chová stejně, jako kdyby byla vyrobena z normálního plastu. Sáček při běžném užívání vydrží až dva roky, než začne docházet k běžné únavě materiálu.

Kolik jste zatím Frusacků prodaly?

Frusack jsme uvedly na trh přes český crowdfundingový portál a prodaly jsme tisíc pět set sad. Již teď ale máme poptávky od obchodů a distributorů v České republice a hlavně v zahraničí. Nabídky přišly z několika zemí Evropy, ale také například z USA, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu. Musíme se teď zaměřit hlavně na rozjezd sériové výroby a její optimalizaci, abychom zvládaly všechny poptávky odbavit. (zdroj)

Frusack je relativně mladý produkt a na trhu existují i jiné podobné pytlíčky, určené ke stejnému účelu, ale většinou bavlněné. Frusack se zatím sáčku podobá asi nejvíce, tenkostí i gramáží. Pokud by Frusack rozjel výrobu ve velkém a měl příznivější cenu, za pár let bychom do podobných ekologických pytlíčků mohli nakupovat všichni zcela běžně a sáčky by z našich životů jednoduše vymizely, podobně jako před pár lety podstatně vymizely plastové igelitky. Kdo je šikovný, může si podobné sáčky i ušít za pár korun doma na stroji.