Aluška.org: Věděním ke svobodě

Milí čtenáři, našla jsem velmi zajímavý návod, jak se dá pracovat se záchvaty paniky s pomocí metody Faster EFT. V článku však chybí několik důležitých upozornění, a tak si je zde dovolím doplnit:

Obecně se nedoporučuje, aby člověk řešil závažná traumata a chronické nemoci sám doma bez pomoci. Je rozdíl, ťuknout si jednou EFT když máte jen strach někam zavolat, a je rozdíl zkusit si tím řešit trauma z minulosti. S tímto opatrně, nevrtejte se v závažných problémech, pokud si nejste jistí tím, co vlastně děláte a proč.

Zadruhé, EFT není samospasitelná metoda, ani se tak netváří. Nefunguje vždy na všechno a je to pouze pomůcka, která může člověku usnadnit některé fáze na jeho cestě. Nelze však s EFT vyřešit úplně všechny kapitoly vašeho života, to byste se potom mohli dostat do fáze, kdy budete od rána do večera na všechno ťukat (jsou mezi námi opravdu takoví), ale nic se nezmění, protože pouhým ťukáním neřešíte hmatatelné příčiny, proč máte nějaký problém. Jen zmírňujete své pocity z těch problémů.

Je to podobné, jako vzít si ibalgin na migrénu a myslet si, že jsme vyřešili migrénu. Ne, ibalginem jsme jen vypli vnímání bolesti, nevyléčili jsme tím však vůbec nic. Klíč k uzdravení se z panické poruchy není EFT, klíč je uvědomění si, že si všechno dělám sám, že si vyrábím neexistující problém – jak autor jasně píše – a EFT může působit jako pomůcka, která nám usnadní tuto pravdu vidět a uvědomit si. Abychom měli čistější hlavu a vznikl tak prostor pro uvědomění si jádra problému.

To samé jsou i jiné strachy, jako třeba zmíněný telefon. Když se bojíme někam zavolat a zaťukáme si, abychom se zbavili té úzkosti, nestačí jenom zaťukat, ale je nutné tam opravdu zavolat a ten strach reálně překonat. Pouze zaťukat a nepostavit se svému problému čelem, není řešení, ale pouhé zametání svinčíku pod koberec.

Pocity nejsou naši nepřátelé, pocity nám říkají kde je problém, je to náš barometr. Je nutno umět vystihnout hranici, kdy nám pocit říká co máme ve svém životě změnit a kdy nás naopak pocit zavalí natolik, že pak nemáme sílu tu příčinu řešit. Tady může EFT rozvolnit situaci, dostat člověka z nejhorší křeče aby se zmobilizoval k akci, není to však samotné řešení. Myslete na to a nenechte se zlákat případnou iluzí instantního řešení, kdy lze hned mít všechno jen tak zadarmo. Nic takového jako instantní řešení není, jsou k dispozici pomůcky, kterými si můžeme pomoct a tak je potřeba chápat i EFT.

Na netu jsem viděla ukázku ťukání na stres z práce. Ano, pokud nám pracovní stres bere sílu natolik, že pak nejsme schopní zabývat se ničím jiným, EFT je pomůcka, která nám dá prostor se uklidnit a začít problém řešit. Rozhodně je však třeba shánět novou práci, nezůstávat v té špatné, s tím že stačí jenom ťukat a problém je tím vyřešen. Samozřejmě, že tím vyřešen není. Naopak, když budeme jenom ťukat a zbavovat se svých pocitů, najde si naše tělo jiný způsob, jak nám říct, abychom změnili práci. Když nebude moct jít přes pocity, použije k tomu psychosomatickou chorobu. Nepoužívejte EFT na to abyste pouze umrtvili své pocity a pak si mysleli, že už nemusíte vůbec nic dál dělat, to je špatný přístup a od toho EFT není….

S ohledem na neustále se množící dotazy k tomuto tématu jsem se rozhodl, že dnešní článek budu tedy věnovat úzkosti, panické atace a panické poruše. Pokud jste něco takového někdy zažili, určitě víte, že toto není nic příjemného.

Tento stav se v současné době léčí různými přípravky, ovšem ne vždy dojde k vyřešení a odeznění nepříjemných symptomů. Spíše k jejich utlumení a hlavně utlumení kvality života vůbec. Já bych se v tomto článku velmi rád věnoval nejen krátkému popisu této diagnózy, ale také přidat fungující návod, který pomůže tento stav vyřešit.

Pokud jste někdy zažili takový stav a nebo vám byla diagnostikována panická ataka, či úzkostná porucha, možná byste rádi znali způsob, jakým se dá tato situace vyřešit.

Opět si musíme pamatovat, že se nejedná o žádnou nemoc.

Tento stav je velmi dobře zvládnutá dovednost a moment, kdy se nás naše podvědomí snaží chránit.

Před čím nás panická ataka chrání? Toto je samozřejmě individuální otázka. U každého může být spouštěč něco úplně jiného, i přesto že výsledný efekt má spoustu podobných znaků u většiny postižených.

Panická ataka není nijak závažná, je spíše velmi a velmi nepříjemná. Její projev může vypadat asi jako 1000 druhů vážných i nevážných onemocnění a proto samozřejmě nedoporučuji něco podceňovat.

Návštěva u lékaře může člověka uklidnit a pokud zažijete něco takového, rozhodně doporučuji ji absolvovat, alespoň pro vyvrácení něčeho na životě ohrožujícího.

Podívejte se na tabulku příznaků, které lidé při „záchvatu“ obvykle prožívají. Tento výčet samozřejmě nemusí být kompletní.

Seznam obvyklých příznaků panické ataky:

Psychické příznaky:

• Pocit ohrožení
• Pocit napětí
• Strach
• Nadměrné obavy a starosti, katastrofické myšlenky a představy
• Obtíže s koncentrací
• Nespavost
• Nadměrná bdělost a ostražitost
• Ospalost
• Lekavost
• Podrážděnost
• Pocit vnitřního chvění
• Pocity odcizení nebo neskutečna sebe nebo okolí
• Pocit únavy
• Neschopnost odpočívat
• Záchvaty panické hrůzy
• Úzkost z očekávání
• Spánkové problémy

Fyzické příznaky:

• Napětí ve svalech
• Zkrácení dechu, zrychlené dýchání nebo pocity nedostatku dechu
• Bolesti v zádech, hlavy, ve svalech páteře
• Třes, cukání, roztřesenost
• Zvýšená únavnost
• Závratě
• Píchání v hlavě
• Bušení srdce, rychlý tep
• Tíha nebo svírání na hrudi
• Pocení
• Červenání nebo blednutí
• Časté močení
• Průjem nebo zácpa
• Nadýmání a větry
• Nechutenství nebo naopak nutkání se přejíst
• Sucho v ústech
• Tlaky v žaludku, v břiše, víření v žaludku
• Říhání a návrat kyseliny do jícnu
• Pocity na zvracení
• Mravenčení rukou, předloktí, rtů, nohou
• Obtíže s polykáním
• Sevření v krku, knedlík v krku
• Píchání u srdce
• Mžitky před očima, rozmazané vidění

Popovídejme si tedy o tom, co se zjednodušeně při takovém „záchvatu“ vlastně děje.

Člověk si například klidně leží v posteli, nebo třeba jede metrem a přemýšlí si o svých věcech. Najednou se však něco změní. Někde něco přecvakne a naše tělo může zažít nějaký silný pocit, který nám řekne, že něco není v pořádku. Velmi rychle se dostaví nepříjemné pocity a příznaky, jako jsou například ty uvedené v seznamu výše a člověk dostane strach.

Hlavou se začnou honit velmi nepříjemné myšlenky, které generují další a další nepříjemné pocity. Pokud člověk nedokáže najednou například polknout a má pocit, že má neustále vzduchu jen na polovinu nadechnutí, naše tělo se přepne do stavu Fight or Flight, to znamená, že začne reagovat, jako bychom zažívali okamžik vážného vnějšího ohrožení – jako například osamocený rozzuřený pitbull, který se žene vaším směrem. Takže naše vnitřní chemie začne fungovat způsobem, jako když nás připravuje na velký útok, nebo útěk.

Jenže on není žádný pitbull, kterého by si mohl zavolat jeho majitel vycházející z poza rohu a my bychom se uklidnili. Tato hrozba nepřichází zvenčí, nýbrž zevnitř. Nemá tedy co zmizet. A tím není způsob, jakým bychom se mohli uklidnit, když hrozba pomine. Někdy ani nevíme, co tuto reakci vyvolalo, tak nemůžeme „myslet na nic jiného“. Naopak, představy a fyzické příznaky jsou horší a horší.

Toto je způsobeno zejména tím, že se začneme motat v začarovaném kruhu, kdy fyzické pocity přinášejí obavy a strach a ty následně přinášejí opět zvýšenou sekreci adrenalinu a jiných hormonů, které nás dělají citlivějšími a sensitivnějšími a naše srdce bije více a více, …

Někteří lidé co zažili takový stav, jej zažili pouze jednou, u některých se situace opakuje. Pokud se u lidí tato situace opakuje a nepřijdou na způsob, jak se s tímto stavem poprat, většinou začínají mít problémy s cestováním, jízdou autem, samotou, lidmi a mnohdy končí zavření doma. V některých případech toto může vést až k Agorafobii.

Co tedy s tím?

Můžete si například vybrat z následujících možností:

1. Řešit medikaci – cpát do sebe léky, z nichž některé mohou být i návykové, měkne po nich mozek a zaručeně nefungují na každého, někdy i přes změny a zkoušení nedosáhnete požadovaného výsledku.
2. Vykašlat se na to – dělat přesně to, co si tento stav žádá. Opouštět staré známé cestování, jízdu autem, metrem, chození dál od domova a jednoho dne skončit zavření doma a raději ani nikam nevycházet – mimochodem bod 1 většinou končí závěrem bodu 2.
3. Hledat nějaký způsob, jakým s panickou atakou skončit jednou pro vždy, nebo jak ji alespoň přežít v klidu.

Co z toho byste si vybrali vy? Ale doopravdy.

Já vím, že teď mě asi mnozí lidé, kteří tento stav zažili, budou k smrti nenávidět, ale nedá se nic dělat. Musím říci pravdu. Mezi námi je tolik lidí, kteří mají problémy, ale budou se litovat, budou říkat, že kdo nezažil, nedokáže to pochopit a že je to strašné „mít“ něco takového.

Já říkám, že je to docela legrace. Ono to tak tedy sice nevypadá, ale je. Panickou ataku NEmáte, nýbrž ji vytváříte! Panická ataka je jasnou demonstrací toho, jak mocné dokáže být naše vlastní podvědomí. Jakým způsobem nás dokáže chránit a zarazit nás ve chvíli, kdy bychom mohli udělat něco, co by mohlo přivodit nějakou nepříjemnou situaci, nebo třeba její opakování.

Navíc je opravdu veselé, kolik nesmyslů dokážeme ve chvíli „záchvatu“ vymyslet. Bojíme se, že už nezažijeme to, co jsme zažít chtěli, neuvidíme vyrůstat naše děti, a kdo ví, co ještě. Ve skutečnosti děláme všechno pro to, abychom se cítili ještě hůře. Panická ataka a podobné stavy nejsou nic neřešitelného, zvládne to každý z nás i když možná ne úplně sám, ale řešení existuje.

A teď prosím, před tím, než někdo bude říkat, že se to zdá být moc snadné, na to, aby to fungovalo… Samozřejmě vím, o čem mluvím. Zažil jsem si většinu z příznaků vypsaných v seznamu výše a byl jsem napoprvé stejně vyděšený jako asi většina. To už však neplatí. Nejsem ani šťastlivec, u kterého by stavy jen tak odezněly a ani jsem se nenechal naládovat prášky. Prostě byl jsem tam tak jako mnozí a asi bych tam i byl, kdybych neznal FasterEFT.

Skoncujme s panickou atakou a všemi podobnými stavy. V první řadě si řekněte nahlas: „Neumřu, nezblázním se, nepo…. se, ….. “ – nic z toho, co si totiž říkáte doopravdy není pravda a nic z toho se nestane.

Když jste právě v tom

Když nastane panická ataka a napadne Vás nějaká taková blbost, rozhodně si řekněte přesný opak toho, co vás napadá.

Pokud máte dost síly na to, abyste ťukali, spíše než na fyzické projevy se musíte zaměřit na strach, úzkost, paniku a podobné emoce, které vytváří a zesilují další pocity. Pokud se totiž „netrefíme“ bude nám ještě hůř a můžeme mít pocit, že ťukání nás už nezachrání. Ono dokáže pomoci, ale musíme mířit přesně a navíc tyto pocity jsou občas velmi silné.

Všimněte si toho nejhoršího pocitu, který máte a zesilte jej….

Co? Zesílit ten už tak dost šílený pocit?

Ano, to je přesně to, co uděláte!

Jakmile jej zesílíte, možná si uvědomíte, že vy jste ten, kdo celou tuto panickou ataku vytváří a dokážete ji také v pár vteřinách úplně zrušit.

Pokud se vám to nepodaří napoprvé, nevadí. Zvládnete to příště.

Víte, jak posílíte předešlé a budete věřit sami sobě?

Já jsem zaznamenal vždy mnohem větší úspěch s tím, když jsem sám sebe a nebo klienta nejprve smířil se smrtí a umíráním. Vlastně je to jedna z nejrychlejších možností, jak dokážete ovládnout sami sebe, když to budete nejvíc potřebovat. V okamžiku panické ataky je totiž strach ze smrti dost často tím hlavním, co vás ovládá.

Jak to udělat, aby se panické ataky už nevracely? U panických atak a pro zajištění toho, aby se už nevracely, máme postup trochu složitější než obecně, protože musíme být důkladní a myslím tím doopravdy. Začněte vzpomínat na situace, kdy se vám něco takového stalo a pište si seznam. Pokud se Vám toto stalo pouze jednou, bude na vašem seznamu jedna vzpomínka (zážitek). Pokud se vám toto přihodilo tisíckrát, bude jich tam 1000. Nedá se nic dělat, neříkal jsem, že to bude úplně zadarmo.

Bohužel, panická ataka podobně jako mnoho dalšího je náš výtvor. Vy jste ten, kdo ji vytváří a vy se to musíte také tak trochu „odnaučit“. Vypište si tedy události, kdy se vám to stalo. Místa, situace, co se dělo, nad čím jste přemýšleli.

Netvrdím, že si všichni pamatujeme vše, ale na něco si určitě všichni vzpomeneme. Vzpomeneme si tedy na to, co si dokážeme vzpomenout a zapíšeme si to na svůj seznam.

Potom bude naším úkolem jít do každé (začněte od té první nejdál v minulosti) z našich zapsaných vzpomínek a odstranit z nich všechny emoce, pocity, všechno, co v nich dokážete nalézt. Všechny tyto vzpomínky musí skončit na 0. Ťukejte tedy dokud nedosáhnete na 0. Žádné pocity, žádné emoce. Pokuste se to negativní do oné vzpomínky vrátit. Dovolte těmto vzpomínkám, aby se změnily v něco konstruktivního. Představte si scénu jinak, představte si, že se nic takového nestalo, představte si, že jste si užili jízdu v metru, že jste si užili s přáteli a nebo, že jste měli třeba ten nejlepší spánek vašeho života, cokoli, co bude pro Vás dobré.

Udělejte to s každou vzpomínkou. V průběhu si s největší pravděpodobností také uvědomíte, co vlastně tyto ataky spouštělo a před čím se Vás snažilo vaše podvědomí chránit. Určitě doporučuji, zaměřit se i na to. Odstraňte všechny pocity a emoce i z tohoto zážitku, myšlenky, vzpomínky, ať je to cokoli a změňte to.

Jakmile bude váš seznam kompletně čistý, vaše podvědomí a zejména vy ztratíte onu schopnost panické ataky vytvářet. Netvrdím, že se to nedokáže znovu naučit, ale bude to pro něj těžší a těžší. S největší pravděpodobností, pokud budete pokračovat a pracovat sami na sobě, již nic takového nikdy v životě nezažijete a budete svobodní…

Pozor

Jsem si sám vědom toho, že ani vracet se zpátky nemusí být jednoduché. Ve skutečnosti se totiž budete snažit tyto stavy zažít znovu a může to být nepříjemné. Pokud si na to sami netroufáte, není to žádná slabost, požádat o pomoc někoho, kdo vám s tím pomůže. I já jsem na začátku poprosil o pomocnou ruku zkušeného FasterEFT terapeuta a ta mne vytáhla z toho nejhoršího, kdy jsem pochopil, že se ve skutečnosti není, čeho bát a mohl jsem pracovat sám.

Dodatek ke komentářům:

Přátelé, někdy mívám mnoho práce a Facebook mě také vždy neupozorní na vaše komentáře, ať jsou souhlasné, či nikoli a já na ně nestíhám odpovídat a s někým se dohadovat o tom, zda-li mám a nebo nemám pravdu. Proto v případě, že jsem vás tímto článkem pobouřil, prosím vězte, že: na světě jsou stovky, možná tisíce lidí, kteří panické ataky zažili a měli a už je nemají. To co jsem zde napsal je to, co jsem potřeboval vědět, abych se zbavil těch svých a je to návod, který pomůže mnohým z vás, i když vám teď možná není jasné, o čem jsem v článku mluvil. Proto doporučuji následující: rozmyslet si, proč tu vlastně jste.

1. Jste tu pro to, abyste si četli O panických atakách a o tom, jak jsou strašné a že se s nimi nedá nic dělat kromě léků? A nehodláte se něco nového naučit a začít používat, abyste se jich „zbavili“? – v takovém případě v komentářích popřejte úspěch a sílu těm, kteří:
2. Přišli pro to, aby vyhráli sami nad sebou a chtějí udělat cokoli pro to, aby mohli žít skvělý život, protože těm moje zkušenosti, které jsem nasbíral mohou doopravdy pomoci a nebo jim mohu pomoci já sám, pokud mě o to požádají

Neplýtvejte prosím energií svou ani mou, protože se stejně nikam nedostaneme a jeden druhého asi nepřesvědčíme.

zdroj: http://www.mcaris.net/novinky-a-clanky/uzkosti-panicka-ataka-a-panicka-porucha/

opraveno