7 Způsobů, jak nemilované děti bojují v dospělosti

16.11.2021 v Psychologie 7

Autoři a odborníci na dětský vývoj Judith R. Schoreová a Alan N. Schore napsali: „Zážitky z doby připoutání k rodičům utvářejí ranou organizaci pravé části mozku, neurobiologického jádra lidského nevědomí.“ Tato část mozku je zodpovědná za zpracování myšlenek i ukládání vzpomínek, které působí jak na utváření našeho pohledu na emoční události, tak i na pocity, které v nás vyvolávají.



Dítěti, jehož výchova byla založena na lásce, důvěře a spolehlivosti, tyto vzpomínky pomáhají naučit se, jakou hodnotu má péče o lidi kolem sebe. Podporují pocity loajality, ochrany, soucitu a formují nás v dospělé, kteří vykazují vysokou úroveň duševního i emočního zdraví.

Na druhou stranu děti, které vyrůstají bez tohoto příkladu a cítí se nemilované, kritizované nebo odsuzované, si vytvářejí odlišné chápání své rodiny, a tím i odlišné chápání světa. V podstatě vidí svět jinou, pozměněnou optikou. Thomas Lewis a jeho spoluautoři ve své knize „Obecná teorie lásky“ vysvětlují tento dopad slovy: „Mentální mechanismus nehodnotí. Nedokáže zjistit, zda širší svět běží podle schématu, které si vyvodil z emocionálního mikrokosmu rodiny.“

Tento pocit nemilovanosti během dětství a dospívání způsobuje, že tito jedinci bojují s následujícími duševními bloky:

1. Místo skutečné lásky přijímají náklonnost na povrchní úrovni.
Dítě má v sobě hluboce zakořeněnou touhu být milováno a oceňováno. Očekává od svých rodičů péči, soucit a náklonnost. Pokud dítě vyrůstá a chybí mu tento důležitý kousek skládačky, bude se v dospělosti snažit tuto prázdnotu ve svém životě zaplnit. Místo aby pochopil hodnotu skutečné lásky ve svém životě, spokojí se s povrchní náklonností a vstupuje do toxických vztahů.

2. Neustále se cítí provinile.
V toxických domácnostech rodiče často dětem říkají věci, které jim naznačují, že by měly být vděčné za to, že mají střechu nad hlavou a jídlo na talíři. Vyrůstají s pocitem, že jsou pro rodiče přítěží, a rozvíjejí se u nich pocity viny, kdykoli pomyslí na své životní potřeby. To se promítá i do jejich dospělého života. Mohou se například cítit provinile, když pro ně jejich partner udělá něco hezkého, protože se domnívají, že si to nezaslouží.

3. Vnímají svět kolem sebe jako ze své podstaty nebezpečný.
Jako dítě máte pocit bezpečí a jistoty, který pramení z toho, že vám takové prostředí v rodinném domě vytvářejí rodiče. Díky tomu si děti uvědomují, že existují lidé a situace, kterým mohou důvěřovat, a začínají si osvojovat schopnost rozlišovat mezi těmi, které jsou a které nejsou bezpečné. Bez tohoto pocitu bezpečí vyrůstá z dítěte dospělý člověk, který se domnívá, že vše je nebezpečné a nikdo není hoden jeho důvěry.

4. Mají potíže s chápáním hranic.
Když je dítěti odepřena láska a náklonnost, po které touží, začne ji časem hledat jinde. V dospělosti si to začne přehnaně kompenzovat a věří, že hojnost lásky, pozornosti a náklonnosti je klíčem k doplnění té lásky, která mu chyběla v dětství. I když je to dobře míněno, má problém pochopit, že i jeho partner bude čas od času potřebovat vlastní prostor.

5. Neustále pochybují o tom, zda je lidé v jejich životě skutečně milují.
Protože tito jedinci vyrůstali v rodině, kde chybí láska a soucit, vyrůstají v přijetí toho, že toxický, odtažitý vztah, jaký mají se svými rodiči, je vlastně normální. Když se v dospělosti ocitnou ve vztahu, který toto schéma porušuje, nemohou si pomoci a ptají se sami sebe, zda je to skutečně skutečné, nebo zda jen čekají, až druhému člověku spadne ta líbivá maska.

5+1. Mají problém pustit si někoho k tělu.
Děti se učí základům vývoje vztahů tím, že pozorují dospělé. Již v kojeneckém věku jsou svědky toho, jak mezi sebou reagují jejich rodiče, a také toho, jak komunikují s ostatními lidmi mimo rodinnou jednotku. Nakonec, když vyrostou, začnou to zrcadlit. Když dítěti chybí příklad zdravého vztahu a nezažije pocit spojení, vyroste v dospělého, který si od všech lidí drží odstup.

7. Kvůli nízkému sebevědomí se často cítí být vyloučeni ze společnosti.
Když děti vyrůstají pod neustálým dohledem, jsou posuzovány a kritizovány, pochopí tak, že nic z toho, co dělají, nikdy nebude dost dobré. To se přenáší i do jejich dospělého života, kdy mají pocit, že je všichni neustále odsuzují. Často se nezúčastní skupinových akcí ze strachu, že budou odmítnuti, ale přitom se cítí být vyloučeni. Pro tyto pocity nemusí být ani žádný důvod, skupina nemusela říct nic špatného, nebo mít kritické názory, ale tyto pocity jsou u nemilovaných dětí tak hluboce zakořeněné, že je nejsou schopny vidět za ně.

© aluska.org 2021



Komentáře

Ikona diskutujiciho leeth 2021-11-16 05:58:31 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

ted mi dochazi ruzne souvislosti 🙁 😀 dekuji za clanek:)

Ikona diskutujiciho Tereza 2021-11-16 20:14:03 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj Aluško, bohužel už nemůžu dohledat článek, kde si to psala, tak píšu sem. V komentáři si zmiňovala, že se nenecháš očkovat, protože vakcíny obsahují čipy. Není to už ale vlastně jedno, když jsme všichni dostali tolik vakcín… Proč zrovna v téhle by ten čip měl být? To všechny děti dostávají od mala čipy? Děkuji.

Ikona diskutujiciho mariankosmac 2021-11-17 11:57:57
Ikona diskutujiciho
sipka

Niesú tam čipy ale nanotechnológie, alebo ako to nazvať (proste nové technológie, ktoré nevieme čo robia). V starých vakcínach to nebolo, tam bol len hliník ktorý sa z tela časom postupne vylúčil…

Ikona diskutujiciho ondřej l 2021-11-17 15:44:57
Ikona diskutujiciho
sipka

Všechny jejich vakcíny jsou nedůvěryhodné, mající vedlejší účinky a nebo přesněji jejich v uvozovkách vedlejší zájmy něco v tělech lidí pro v jejich zájem ovlivnit. Degenerace lidí, aby jim nekladli odpor a byli snadněji zmanipulovatelní. Neplodnost a nebo depopulace národů rychlejšími, či pomalejšími způsoby. Já si už nějakou dobu žádnou vakcínu nepíchl a rozhodně v životě už žádnou ani náhodou nepíchnu. Čip by měl být jen ve vakcínách na kovid. Ale pokud na místě vpichu drží magnetka i po injeckci od něčeho jiného, já osobně bych ji měl za podezřelou. Čipy by se ale ve starších vakcínách vyskytovat neměly. Proč?
Vakcíny musí také především splňovat potřebné normy než-li jsou vpuštěny do provozu. Jsou to celá léta jejich testování. Kovid a vakcína na něj jim to pomohla obejít a udělat z lidí dobrovolné (i když čím dál víc na sílu) laboratorní myši.
DO TĚCH PŘEDEŠLÝCH VAKCÍN NEMOHOU STRKAT PROSTĚ JEN TAK NĚCO NOVÉHO. TO NEMAJÍ NIJAK SCHVÁLENO A TÍM BY PŘÍLIŠ MOC RISKOVALI. Takto to mají hozený na kovid a aspoň nějaké zrychlené schválení těch vakcín s tím jejich skrytým mnohaúčelovým trojským koněm. Bez předčasného schválení by museli jinkak čekat 10 let a projít spousty testy, než-li by to mohli pustit ven. A bez kovidu by nemohli ani rozeštvávat lidi mezi sebou. Dělit je na očkované a neočkované. A poskytovat těm poslušným výhody – že jim navrátí část jejich vzatých práv a nemohli by uzurpovat na svých právech ty neposlušné, co si to nechtějí nechat vpichnout. Když se dva perou oni mají radost a díky tomu jejich bacilu jim ještě vzít třeba všem i hotovost a závadět elekronický platební systém. Aby lidi byli na nich ještě závislejší a nikdo nemohl bez jimi udělenému souhlasu nic ani nakoupit. Fyzickými penězmi zaplatíte vždy, ale platební karta může říci trasakci nelze provést… A nebo vás tam bez očkování rovnou už ani nepustí jedná-li se o kamený obchod. Inu rozděl a panuj.

Ikona diskutujiciho Sin Le Noble 2021-11-17 00:45:41 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zkusím napsat něco z osobní zkušenosti, protože tu bolest znám, nezapomněl jsem na ni, ale nepatřila mi, tak jsem ji změnil v informaci, zařadil tam kam patří, do jedinečné nepřenositelné informace, kterou mám jen já, můžu s ní dál pracovat až do chvíle rozpuštění emočního prvku, poznáním hlubší pravdy. Změna úhlu pohledu mi dovolí vystoupit, vidět to z nadhledu, složit si ze střípků celý obrázek. Vzpomínky a jizvy nikam nezmizí, ale tyhle myšlenky už nemají moc, nový rozměr pro míru, pravé odpuštění. Odpuštění neznamená, že po zpracování traumatu ztratím paměť, zvednu telefon a řeknu, ahoj mám vás rád, co sme si, to sme si, to by ukazovalo spíš na debilitu nebo závislost, ty věci se staly, jen zapadly na správné místo, už nebrání odhození bolesti a další práci.
Podobné kruhy týrání prožívají děti právě teď, dospělí si zase nesou trauma, které jim nepatří, mělo by se s tím něco dělat, protože můžeme a není důležité jak dlouho to bude trvat, důležité je začít hledat cestu.
Dnes často lidi necítí lásku k dětem, nemůžou ji tedy ani dávat, znají jen život v systému, nic jiného ani předat nemůžou, útočí na vše jiné, protože se bojí, jsou tak naučeni, přitom je nám vlastní Láska(ale jestli nám něco vzali, jde to vrátit).
Já věřím, že masky časem odložíme všichni, lidé začnou pracovat v tandemu, vzájemně si budou odstraňovat špatné věci, které jim brání být celým Člověkem, dětem už nikdo nebude ubližovat, dospělí se k sobě budou chovat s láskou, bude dobře.

Ikona diskutujiciho markéta nikol 2021-11-20 07:40:23 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

V tomto článku se vidím. Odmala, kdy jsem zažívala hádky moji mamky a její tchyně, otcový mamky, můj otec nebránil ani mamku. Od myho otce jsem nedostavala lásky, objetí. Mamka se mi snaží celý můj život dávat lásku, ale vím, že je to málo. Vím, že potřebuji sama lásku, ale to nestačí.

Ikona diskutujiciho Dagmar Krištůfková 2021-11-30 22:26:30 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Dobrý den, přítel má dítě, které má část těchto příznaků. Je možné mi poradit jak dítěti pomoct? Nebo aspoň trochu ovlivnit a poradit? Matka je silně negativistická a používá dítě jako nástroj vydírání partnera. Děkuji

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek