Aluška.org: Věděním ke svobodě

Rtuť je jedna z nejjedovatějších látek známých lidstvu a každý vědec, či lékař ,by s tímto tvrzením souhlasil. Existuje však jedna nebezpečná teorie plundrující medicínskou komunitu, která tvrdí, že vystavení těla malým množstvím rtuti, či některým jejím formám, je zcela v pořádku. Jde však o velkou lež, protože i nepatrné množství rtuti dokáže na zdraví člověka zanechat obrovské škody. Samozřejmě, že vás to nemusí hned zabít, ale otrava rtutí je velmi reálná hrozba a může mít na vaše zdraví dlouhodobé nepříznivé účinky.

Kde se rtuť nachází a co vlastně způsobuje?
Znepokojující na rtuti je to, že se dodnes přidává do mnoha vakcín, včetně vakcín proti chřipce. Postupná kumulace rtuti v organismu však nikdy nebyla pořádně prozkoumána. Kontaminace těžkými kovy patří mezi nejnaléhavější problémy dneška, ale medicína to zcela ignoruje.

V přírodě se těžké kovy nevyskytují v čisté formě, ale obvykle jsou navázány na další prvky. Avšak s rozvojem průmyslu v 19. a hlavně 20. století se tyto kovy začaly ve velkém z hlubin země dostávat do vody, půdy a vzduchu. Když se takto ,,čisté“ kovy uvolní a zasáhnou živé organismy včetně člověka, v jeho biologii nastane doslova chaos. Kromě člověka se to týká rovněž rostlin a zvířat.

Vědci sice zkoumají toxicitu rtuti již dlouhá léta, avšak jen nedávno se začali více soustředit na vznik neurodegenerativních onemocnění, které tento těžký kov způsobuje, včetně autismu, Alzheimerovy choroby a dalších onemocnění nervové soustavy. Nedávno byla publikována studie v žurnálu Environmental Research (Výzkum životního prostředí), která shrnuje řadu zjištění týkajících se toxicity rtuti.

Základní formy rtuti a kde se vyskytují
Vedoucí studie Geigy Björklund uvádí, že rtuť se dnes v životním prostředí nachází již téměř všude a to i navzdory snahám zakázat některé výrobky s jejím obsahem.
Jak uvádí, existují 3 formy rtuti, v jaké se vyskytuje:

1. elementární
2. organická
3. anorganická

Vystavení elementární rtuti se vám může přihodit jako součást práce s tímto prvkem nebo v průmyslu, ale obvykle k tomu dochází ve formě výparů z amalgámových zubních plomb. Nejčastější formou kontaminace je kontakt s organickými formami rtuti, jako například methylrtuť v rybách nebo etylrtuť (konzervační látka thiomersal ve vakcínách).

Naproti tomu z komínů pecí, kde se spaluje uhlí, se do prostředí dostávají anorganické formy rtuti, které se pak postupně přes jednotlivé stupně potravinového řetězce dostávají až do živých organismů.

V metabolismu člověka nehraje rtuť žádnou konstruktivní úlohu jako je to například u sodíku, jehož velké množství sice zdraví škodí, ale přiměřené množství je nutné k udržování elektrolytické rovnováhy. U rtuti žádná taková přínosná úloha neexistuje. Problém také je, že jelikož se lidé během své evoluce s rtutí nesetkávali, tak ani nedisponují adekvátními detoxikačními mechanismy, kterými by rtuť dokázali dostat ven z těla.

Takto rtuť zabíjí mozek a likviduje neurony
Pokud nerozumíte anglickému výkladu, samotná ukázka likvidace neuronů začíná v čase 1:49. Neuron pomalu roste a v čase 2:25 se do zkušebního roztoku vloží naprosto minimální množství rtuti. Živé buňky mizí a zůstává po nich obnažené vlákno. Tato studie dokázala, že i minimální množství rutit ničí mozek.

Tento efekt destrukce neuronů nastal pouze po jejich vystavení rtuti. U hliníku, kadmia či olova se podobně dramatický účinek nedostavil. Je tedy vidět, že rtuť představuje pro mozek a nervy člověka jednoznačně největší nebezpečí. To však samozřejmě neznamená, že ostatní těžké kovy jsou neškodné. Například, když vědci zkoumali mozky autistických lidí, tak zjistili, že se v nich nacházejí neúměrně vysoké koncentrace hliníku. Hliník se ve velké míře nachází ve vakcínách pro stimulování imunitní odezvy těla na podanou očkovací látku (takzvané hliníkové soli).
Z uvedeného důvodu představuje časté očkování dětí vysoké riziko, že se u nich později mohou rozvinout neurodegenerativní onemocnění. Tyto závěry jsou vědecky podloženy, zatímco víra v neškodnost vakcín není podložená naprosto žádným důkazem.

Způsoby detoxikace rtuti
Neexistuje žádná bezpečná míra pro člověka. Tomuto prvku se musíme za každou cenu vyhýbat. Pokud však u vás ke kontaminaci rtutí již došlo, pak z přírodních látek podporujících její detoxikaci z těla patří:

chlorella – odstraňuje rtuť ze střev
česnek – jeho sirné složky se vážou na rtuť v tkáních
koriandr – obsahuje látku DMPS, která odstraňuje rtuť z buněk a tkání
Mezi další látky podporující detoxikaci rtuti řadíme minerály jako je selen a zinek, zdravé tuky získané z ořechů a semen a také vitaminy C a E.

Velmi dobré je také nechat si pomoci přírodní medicínou a homeopatií. Například firma Joalis vyvinula preparáty, které jsou určené na vylučování těžkých kovů – i rtuti – z těla. Tyto preparáty pomohou detoxikovat rtuť i z míst, odkud se těžké kovy detoxikují velmi špatně. Přípravek se jmenuje Antimetal nebo Infodren Hg a buď vám ho může naordinovat certifikovaný detoxikační praktik, nebo se dá objednat i na internetu. Je to fajn i jako forma prevence.

Pokud máte v ústech amalgámové plomby, co nejdříve se objednejte na jejich odstranění  a náhradu za bílé. Pamatujte, že se naráz mohou vrtat vždy jen dvě veliké plomby, aby mozek nedostal šok. Malé plomby mohou jít ven až tři naráz. Pokud máte amalgámová celá ústa, je potřeba si návštěvy u zubaře postupně rozplánovat s odstupem cca 2 měsíců. Během odvrtávání je třeba užívat detoxikační potraviny, nebo energo-informační přípravky na vyloučení rtuti.

připravila Aluška.org © 2019