Aluška.org: Věděním ke svobodě

Tak proto se chovám tak, jak se chovám. A já si někdy přijdu jako z jiné planety, což jak dávno vím nejsem, ale všichni asi chápou, co chci říct. Třeba to s těmi zvuky je dost trefné… Někde něco vrčí a já se můžu zbláznit, bolí mě z toho hlava, zatímco ostatní to ani neslyší a nevadí jim to. Nebo to s tím "zalézáním do koupelny"… Prostě další trefný článek, alespoň pro mě.

Pod tenhle článek bych se mohla podepsat. Vše sedí

a presne preto som odjakziva nerada chodila na chaty s kamosmi, kde sa spalo napr dve noci, ci uz predtym ako som mala dieta, alebo teraz este s vacsim odporom /kedze je tam vela deti znamych uz pokope a krik/. Byt vkuse mimo spanku s niekym stale v kontakte ma nesmierne vycerpava, moj muz to nedokaze pochopit, je extrovert s nikym nema problem a stale mi dohovara, ze mam s kazdym problem a nik mi nie je dost dobry aj ked nas niekto vola na spolocnu dovolenku, napr k moru /hlavne ked ma este male dieta, ja uz mam odrastene../. A na chaty, kde viac ludi spi v jednej miestnosti, to uz vobec nechodim, lebo to uz je pre mna hotova pohroma. A hlavne ked su tam este nejaky jeden dvaja, co mi absolutne povahovo nevyhovuju a snazim sa im vyhybat, kde sa da,  uz to vobec nedavam ,cim som starsia. Ked navsteva, tak dve hodiny v pohode u niekoho, alebo niekto u nas, pokecame, ale uz ked je to  aj 4hodiny debaty, uz som uplne vyflusnuta z energie, potrebujem vypnut a to aj ked pride moja matka, ta neustale mele o vsetkom a kedze je uz starsia dochodkyna tak dokola o tom istom, co kto , ani tych ludi nepoznam ani ma to nezaujima a po 2 hodinach zacnem citit uplnu podrazdenost a chut vyletiet z koze uz. Ked uz som alergicka a poviem, ze ma nezaujimaju  info o ludoch co nepoznam a mam ich v pazi, tak zafrfle, no, teba akosi nic nezaujima a ja sa jej stazim stale vysvetlovat, ze som ina povaha, uplne opacna ako ona, ona ludi vyslovene pottrebuje , stale kecat o niecom a ja sa im vyhybam.

Musím se přiznat,já tu svou velkou přecitlivělost musím zabíjet lékama antidepresivama 🙂 bohužel sem moc přecitlivělá a s tímto se nedá tak moc žít,leda tak někde na ostrově to by se dalo v harmonii..   

[7]:  dá se s tím žít, ale musela bys tomu kompletně přizpůsobit svůj život, jako jsem to udělala já…

[10]:  odstěhovat se do lesa na samotu.

[11]: A to bych brala, i když mi soužití s takovým otravou nevadí

[7]: Zrejme máš predisponovanú a predimenzovanú  emocionálnu čakru . To sa dá urovnať – len človek, ktorý vidí a vyrovnáva energie ti môže pomôcť.

chystám se na regresi 🙂 já bych to bez adp nezvládla,sem dost citlivá na podněty,narodila sem se s tím takhle,od malička sem už nezvládala chodit bezně do školky protože sem se vztekala že to je zbytečný,byla sem citliva pak na učitelky ve škole,pak ale v dospělosti mě to nějak ta citlivost sebrala a musím brát léky na citlivost,i doktoři mi řekli jste citlivá.Třeba ta regrese mi pomůže a pracování s energií,ale do ted mě drží léky abych snesla lidi a jejich energie,a vzruch,spěch.Takže jak říkám kdyby se člověk chtěl sám toho zbavit tak musí opravdu na ten ostrov   

[17]:  já ti rozumím, školka a škola, to bylo taky něco. mě nikdo prášky nedal a jsem za to ráda, učila jsem se s tím pracovat sama za sebe…. a opravdu pokud hodláš žít běžný život běžného člověka, tak s tímhle to nejde, musela by ses izolovat a pokud to nechceš udělat, tak taky nějak nevidím jinou možnost… ale izolace, i když zní děsivě, by ti taky určitě udělala moc dobře.

[17]: