Aby mohlo přijít nové, musí to staré odejít

4.1.2020 v Psychologie 15

Podle feng-shui brání staré věci volnému toku životadárné energie čchi. V lidském životě pak nemůže dojít k žádným změnám, žádným novým událostem
Když si oblékáme staré věci, stříkneme na sebe starou voňavku, kterou jsme už dávno nepoužívali, nebo zaslechneme nějakou hudbu, kterou jsme znali kdysi dávno, doslova se vracíme do minulosti. Podle metod neurolingvistického programování jde o takzvané emocionální kotvy. Se starými věcmi (voňavkou, oblečením) jsou spojeny určité vzpomínky, které se kontaktem s kotvou automaticky vybavují. A o to nám jde, protože takto se nevybavují pouze emoce, ale také staré myšlenky. To je velmi nebezpečné, neboť jak je známo, myšlenky formují život. Náš život je tak formován starými myšlenkami a ne vždy dosáhneme toho, co si přejeme.



Když si ponecháváme staré věci s myšlenkou „Kdybych už na nové neměl“, nalaďujeme se na mentalitu chudých a získáváme chudobu. Pokud dokážeme staré a nepotřebné věci klidně vyhodit a řekneme si „Koupím si jiné, nebo mi Vesmír daruje ještě lepší“, ladíme se na myšlení bohatých lidí a dostává se nám tak bohatství.

Každý z nás má hromadu všeho možného, čeho se klidně může zbavit. Přitom není třeba všechno hned házet do kontejneru. Vždyť věci můžete poskytnout potřebným v rámci charity (samozřejmě dobře vyprané a vyčištěné, aby na nich neulpěla vaše energie). Zachovalé, ale už nepotřebné věci můžete také nabídnout přes Aukro – získáte tak dokonce nějaké peníze a věc ještě dobře poslouží jiným lidem. Jedná se o věci, které jste třeba už dva roky nijak nepoužili a jen těžko si umíte představit, že byste je vůbec ještě použili. Takové, které vám prostě jen bylo líto vyhodit. Zkuste to a sledujte, jak se přitom budete cítit.

Zkušenost paní N. : V životě jsem vlastně dost často odcházela z domova. Nejdřív od rodičů, na studentskou kolej. Pak jsem se stěhovala do jiného města. A v něm z jednoho podnájmu do druhého. Obvykle jsem tam zašla jen abych se umyla, vyspala a trochu si odpočinula. Klid, harmonii, pořádek, zkrátka pocit domova jsem usilovně hledala všude možně, jenom ne v domově samém.

Tohle jsem si uvědomila a oči se mi otevřely vloni na podzim. Zašla jsem v centru do své oblíbené prodejny knih a narazila jsem tam na dílko pojednávající o důležitosti úklidu. Nejdřív mi téma znělo humorně, ale když jsem se do knihy začetla a nakonec ji zhltla naráz, v mnohém se mi rozsvítilo. A pustila jsem se do totálního úklidu svého domova.

Trvalo mi to skoro dva měsíce. V jejich průběhu jsem každý den odnášela z bytu dva až tři velké balíky věcí. Někdy do charity, ale nejčastěji prostě na vyhození. Zdálo se, že oblečení, boty, papíry, knihy, suvenýry, odrbané povlečení, nádobí a kosmetika, které mi dávno k ničemu nejsou, nemají konce. Příčiny, pro které je tak těžké něčeho se zbavit, jsou vlastně jen dvě: lpění na minulosti a obavy z budoucnosti. Totální úklid proto výrazně pomáhá zbavit se těchto dvou zátěží, které nám často brání v rozvoji a ve štěstí vůbec.



V záplavě věcí, které opustily mé bydliště během úklidu, se mi zvláště vštípily do paměti tyhle:

1. Sestřin beránčí kožíšek. Pořádně obnošený. Rozloučila jsem se s ním bez lítosti. Za pár dní jsem si pak koupila opravdu skvělý lehký prošívaný plášť a chodila v něm celou zimu.
2. Veškeré obnošené svetry, schovávané pro „nouzové použití“. Na chatu (kterou nemám), až budu malovat, až vypadne v zimě topení a tak dále a tak podobně.

3. Má kolekce knih o rakovině. Řadu let jsem je shromažďovala s myšlenkou „co kdybych onemocněla“. Věnovala jsem je do místní knihovny spolu s dalšími knihami, které mi k ničemu nebyly, nepočítám-li ovšem hromadění prachu. Zato jsem konečně zašla na fyzioterapii s chronicky bolavými zády.

4. Krabice od bot plná neplatných desetníků a padesátníků. V bance jsem se dozvěděla, že jsem poněkud zaspala dobu, termín k výměně je dávno pryč. Budu si více vážit peněz.

5. Veškeré časopisy, v nichž mi něco otiskli. Některé své články jsem si schovala, ostatní šlo do sběru.

6. Všechny mé certifikáty o absolvovaných kurzech a školeních. Pokud z nich mám nějaké znalosti nebo dovednosti, mám je v hlavě. Papíry mi k ničemu nejsou.

7. Televizor! Stejně se na televizi skoro nedívám. Získala jsem bezvadnou poličku na svá výtvarná dílka.
Komodu a skříň, které jsem tím vším uvolnila, jsem věnovala příbuzným. Mám teď v pokoji prostor, do ničeho nevrážím a kdybych chtěla, můžu si klidně zatančit. V pohodě cvičím jógu a hraju si se psem.

A ještě něco o tom, co každý získá, když svůj domov zbaví starých krámů a nepotřebných věcí:

1. Čas. Času vám přibude už jenom tím, že nehledáte potřebné v záplavě nepotřebného. Že nemusíte přemisťovat horu věcí, abyste se dostali k té, kterou potřebujete. A že je nemusíte čas od času přeskládat čistě jen proto, abyste si měli kam sednout.
2.Klid. Život je opravdu klidnější, když člověk ví jistě, kde co doma má.

3. Možnosti. Ty se objevují všude. Najednou si můžeme koupit novou lampu, protože ji budeme mít kam postavit. Dostaneme nabídku na novou práci. Získáme nové známé. Uvolnili jsme si doma prostor a zároveň jako bychom uvolnili prostor pro nové příležitosti.

4.Energie. Je teď více koncentrovaná a silnější. Nic okolo mě už nerozptyluje a můžu se konečně soustředit na něco opravdu velikého!

5. Uzemnění. Je teď jednodušší soustředit se sama na sebe. Na své tělo, svá přání, stav, nálady. Pomáhá to uvědomovat si sama sebe v přítomném čase, nelpět na minulosti a nevytvářet prázdné fantazie ohledně budoucnosti.

6. Propouštění. Když se dokážeme zbavit věcí spojených s bývalými emocemi, s křivdami, strachy a smutkem, vlastně je propustíme, pošleme je pryč a můžeme dál žít s lehkým srdcem.

7. Spokojenost. Žít v uklizeném bytě je moc příjemné a tato radost se postupně šíří i do dalších oblastí našeho života.

8. Lidé. Do života nám vcházejí noví, zajímaví lidé a ti „staří“ jsou nám bližší. Prostě proto, že na všechno se teď díváme obnoveným pohledem a víc si vážíme toho, co v životě máme.

9. Úcta. Ne každý dokáže udržovat nový pořádek. Je to skutečně zvyk hodný úcty. Člověk se stává příkladem hodným následování – pro své blízké i pro děti. Budou-li v něm vyrůstat, nebudeme je muset poučovat o jeho významu.

10. Nové věci. Samozřejmě! Půvabné a užitečné nové věci, které se hodí na některá uvolněná místa, nám udělají radost. A připomínají nám znovu a znovu, jak jsme zlepšili prostředí, ve kterém žijeme.

To nejdůležitější, co jsem tímto drastickým úklidem získala, je pocit skutečného domova. Místo, ke kterému můžete přilnout. Kam se rádi vracíte. Tohle teď zažívám poprvé. A je to veliká radost. Přijdete domů unavení, promrzlí, hladoví. Vítá vás známá vůně, známý řád domova. Už jen tím se vám uleví a zaplaví vás pocit klidu a bezpečí.

Sedávám teď dost často doma. Zapálím si svíčky, aromalampu a vychutnávám si samotu v prostředí, které jsem si vytvořila. Je to můj azyl, má radost a opora, má jistota. Něco podobného jsem naposledy zažívala u rodičů, tam jsem ale tvůrcem nebyla já sama. Upřímně přeju každému, aby tohle poznal.

N.Budilová


sestaveno na základě zdrojů:
https://www.adaline.cz/k-cemu-me-privedl-uklid/
https://www.adaline.cz/proc-je-treba-zbavovat-se-toho-co-je-stare/



Komentáře

Ikona diskutujiciho mariankosnac 2020-01-04 03:14:59 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Feng-shui netreba brať moc vážne. To by človek musel každých zopár rokov všetko vyhodiť, to vyhovuje jedine tomuto konzumnému režimu založenému na plytvaní. A nič lepšieho vám to neprinesie len budete mať menej peňazí, keďže budete zbytočne kupovať stále nové. Viac vyhadzovania = viac odpadu a potom sa divíme že so životným prostredím to ide do kopru. Častokrát staré veci sú lepšie než nové a keď už chcete jednu starú vec nahradiť musíte nakúpiť niekoľko nových kým ste s tým spokojný, teda sa vám hromadia nepotrebné nové veci ktoré musíte vracať (na to nemá každý nervy) alebo skladovať a nakoniec niekomu dať alebo vyhodiť. A nezabudnite vyhodiť fotoalbumy lebo spomienky sú fujky. No je pravda že som vymazal staré mp3, good bye Nightwish… ale je tu youtube kde sú i covery takže tu sa dá vždy vrátiť akurát to nie je 432Hz.

Ikona diskutujiciho lenka f 2020-01-04 13:43:08 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Když je pro někoho nutné všechno staré vyházet a nahradit to novým, tak ať to udělá. Pořádek je důležitý, ale každý by si to měl zařídit v domácnosti tak, aby se tam cítil dobře, měl tam pocit bezpečí, vnímal to jako útočiště, kde i načerpá síly. Mělo by se mu tam líbit. Já osobně se domů vracím ráda, je to takové moje útočiště. Lidi v baráku jsou taky slušný – je tu klid, po večerech žádný bordel nebo hluk. Naproti tomu někdo může všechno staré vyházet, pořídit si nové supermoderní věci, ale doma stejně nebude spokojený. Jako třeba moje sestra. Chci říct, že jen nové věci ten pocit spokojenosti člověku nezařídí.

Ikona diskutujiciho Nirvana 2020-01-04 20:42:37
Ikona diskutujiciho
sipka

já vám povím, že bych doma nejraději strávila celý svůj život.

Ikona diskutujiciho hanka 2020-01-05 16:11:50
Ikona diskutujiciho
sipka

já taky 🙂 doma je doma. Měla jsem být koberec. Mohla bych pořád ležet a ještě k tomu doma 🙂

Ikona diskutujiciho kiana 2020-01-05 23:25:18
Ikona diskutujiciho
sipka

Nirvana: já taky:)

Ikona diskutujiciho Nirvana 2020-01-06 07:16:36
Ikona diskutujiciho
sipka

:D:D

Ikona diskutujiciho Hana 2020-01-06 10:49:20
Ikona diskutujiciho
sipka

S tím se ztotožňuji, taky bych byla nejraději pořád jen doma, ve své oáze klidu a míru…sem tam jít ven do přírody, načerpat aktivně energii a věnovat se jen tomu co mě naplňuje, za ničím se nehonit 🙂

Ikona diskutujiciho Vodnářka 2020-01-04 19:35:32 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj Aluško. Mám takovou otázku na zamyšlení a jsem na odpověď nedočkavá (hehe :D), proto píšu svůj dotaz sem, i když s článkem nijak nesouvisí. Komentář tedy nemusíš zveřejňovat, jenom by mě zajímal Tvůj názor. 🙂
Je nějaký důvod, proč mají hlavní postavy ve filmech a seriálech často fialové oči? Jmenovitě mě napadá třeba Králičice ze Zootropolis, nebo Yennefer z nového Zaklínače. Všímám si toho poměrně často, hlavně v poslední době. Snaží se nás tvůrci filmu tímto způsobem na něco upozornit?

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-01-04 21:15:20
Ikona diskutujiciho
sipka

To opravdu nevím, možná se jim omrzela modrá a hnědá 🙂

Ikona diskutujiciho Iv 2020-01-05 09:05:52
Ikona diskutujiciho
sipka

Yennefer je stará více jak 15 let 😀 Možná tím Sapkowski založil novou revoluci. Podle mě se fialová používá, protože je to netradiční barva, která může vyzdvihnout, že charakter, který ji nosí je něčím výjimečný.

Ikona diskutujiciho 🙂 2020-01-04 23:38:32 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Souhlasím, je to tak, taky mám teď potrebu vyhazovat 🙂

Ikona diskutujiciho Kiyu 2020-01-05 12:31:45 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Hodně se rozšířil taky trend minimalismu. Dívám se na youtube na videa kde lidi uklízí a vyhazují spousty věcí ze svého bytu :D. Vždycky mě to motivuje a když vynáším věci z domu tak se cítím opravdu s pročištěnější hlavou. Chtěla bych se vůbec zaměřit na to neutrácet za ty blbosti ze začátku 😀

Ikona diskutujiciho hanka 2020-01-05 16:08:54
Ikona diskutujiciho
sipka

Minimalismus zbožňuju. Vždycky se najde něco, co se může ještě vyhodit. Zvlášť když se člověk stěhuje tak si uvědomí kolik má krámů a je to nejlepší příležitost na vyhazování věcí. Používám opravdu minimum věcí, vleze se to do jedné kosmetické tašky a pár krabic. Hader mám podle mého názoru plnou skříň, ale ve srovnání s ostatními mám málo. Nevím no, čím jsem starší tím jednodušší chci mít život. A nejvíc osvobozující je uvědomit si že nepotřebuju nakupovat blbosti, že zkrátka nemám potřebu a nijak tím nestrádám. Nakupování je stejně jenom náhražka hodnotných prožitků. Já zažívám nejkrásnější chvíle v přírodě nebo při cvičení a to se opravdu za žádné prachy nakoupit nedá 🙂

Ikona diskutujiciho Uno Universus 2020-01-06 04:40:41 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

ALe ten provaz neni pro Vas?

Ikona diskutujiciho manu 2020-01-07 08:56:13 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já mám s vyhazováním věcí velký problém, jsem staromilec a lpím na věcech (a vzpomínkách a zážitcích). Vše mi něco připomíná a já se v tom ráda rochním. Když pak něco vyhodím – a samozřejmě, čas od času se pochlapím a jde toho spousta – tak později ty věci hledám a lituju, doslova mě to bolí, že jsou pryč. Ne, necítím úlevu ani volnost, mám pocit ztráty. Je to trochu jako když vám umře příbuzný, s kterým jste se vídali málo, malinko, skoro ne – ale od teď už nemůžete. Chtěla bych se toho zbavit, ale nevím jak. Myslím, že mě to drží v životě na místě, skoro vězní, neposunuju se, jsem zadrhlá a myslím, že i tohle je příčina (nebo následek???) ale nevím, jak se uvolnit. Když zkusím a vyhodím, tak pak dlouho, roky a roky při vzpomínce na ty věci trpím… Neporadí někdo prosím? Hodně by mi rada pomohla, díky.

Napsat komentář: Uno Universus Zrušit odpověď na komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek