Aby vám přestali závidět: pravidlo tří „N“

15.8.2020 v Psychologie 47

,,Aby vám přestali závidět a říkat o vás ohavnosti, musíte dodržovat pravidlo tří N.“
Tak pravil psycholog k jistému známému herci pronásledovanému pomluvami a nepřátelskou pozorností. Byl už tím vším opravdu dost zdrchaný. Přál si, aby ho lidi měli rádi. Chtěl, aby ho měli rádi všichni!

Když uslyšel psychologovo sdělení, zaujalo ho a zaradoval se; připravil si notes a chtěl si pravidlo zapsat. Psycholog mu tedy nadiktoval: „Musíte být Nemajetný, Nemocný a Netalentovaný“.

Ve všech ostatních případech je třeba počítat s nepřejícností a závistí. Bez výjimky.

Nadává se i na Matku Terezu. O Gándhím se tisknou pomluvy. Závist lidí pocítil i Nick Vujicic, člověk bez rukou a nohou!

Jestliže něco vytváříte a něco měníte k lepšímu, okamžitě vás někteří lidé začnou nejen soudit, ale rovnou odsuzovat. Protože urážíte sebevědomí těch, kteří něco vytvořit nejsou schopni. Nic zlepšit nedokážou. Nebo se jim nechce.

Vaše úspěchy a dobré počiny nedají takovým lidem pokoje; cítí se fyzicky zle, jak uváděl už francouzský antropolog Claude Lévi-Strauss: Pěsti se jim svírají, čelisti tisknou k sobě a tlak skokově vzrůstá.

Jak to? Vy jste dokázali zhubnout a dát se na sportování!? Znamená to snad, že jste lepší než oni?

Založili jste rodinu, vydělali peníze a začali dělat kariéru. To je nesnesitelné, je to jako rána pěstí. Jako ponižující ťafka.

Takhle tito lidé vnímají cizí úspěch i pouhou tvůrčí činnost. Takže vás zaplaví špínou, urážkami a ponížením. A hned je jim podstatně lépe. Fyzicky se jim uleví.

Pravidlo tří „N“ všechno zjednoduší. To vám pak tito lidé dokonce přinesou něco milého a dobrého k oslazení života a budou se cítit moc pěkně, jak se tak budou vyjímat s vámi někde v pozadí.

Ovšem neradím vám tohle pravidlo dodržovat. Co nám je po tom, jak se cítí nějaký závistník? Člověk si musí vybrat. Buď se bude toho pravidla držet a zalíbí se všem. A bude dostávat veselé koláčky s usmívajícími se obličejíky na polevě.
Nebo se bude snažit měnit sám sebe i život okolo k lepšímu. Každý den dosahovat malého úspěchu a dělat radost dalším tvůrčím lidem. Stýkat a přátelit se bude právě s nimi. S lidmi, kteří mají z úspěchů jiných radost.

Anna Kirjanová / převzato ze zdroje

Komentáře

Danny 2020-08-15 05:51:24 Odpovědět

No, někdy jsou schopni lidí závidět i tu nemoc, respektive, když kvůli ní má člověk nějaké úlevy a výhody. Kolegyně mojí mamky záviděla druhé kolegyni, že má poloviční důchod za nemoc, kvůli které jezdí v jednom kuse k doktorovi, bere prášky a celkově jí (ta choroba) znepříjemňuje život. A ty prachy, co má navíc, dává určitě za ty doktory a léky. Něco takového závidí jenom ignorant.

Alue K. Loskotová 2020-08-15 06:51:48

Moje mamka měla kdysi poloviční důchod smradlavý 4 tisíce… kolik to je dneska? A to se dá jako závidět? To zdravej člověk co není línej pracovat vydělá raz dva a nemusí kvůli tomu obíhat úřady.

ginze 2020-08-15 07:57:20

Wtf, tak to už je moc. Vždyt ty dnešní důchody, když je člověk nemocný, jsou stejně šíleně nízké a ty lidi si stejně hledají práci vhodnou pro jejich schopnosti a možnosti, jinak by to nedali…a do toho ty obtíže, bolesti, obíhání doktorů. To musí být asi řádná lenost, když někdo závidí nemocnému člověku, který má omezené možnosti a nemůže naplno pracovat.

izairi 2020-08-16 13:07:48

Aluško nevím přesně kolik je dnes poloviční důchod (invalidní),ale bude to taky almužna.Hodně lidí s takovým důchodem ještě pracuje na 4-6hod.třeba v chráněných dílnách aby si něco přivydělali,protože s tím důchodem by nevyžili.

Alue K. Loskotová 2020-08-16 13:23:32

https://www.penize.cz/kalkulacky/invalidni-duchody#invalidni-duchod

tady je na to kalkulačka. pro mladého člověka který pracoval jenom 10 let vychází stále nejnižší důchod na smradlavý 4 tisíce… to je přesně ta částka co máti brala při rakovině. vůbec se to nezvedlo!

a to že někomu někdo závidí?

Pěkný 2020-08-15 07:09:43 Odpovědět

To to nepochopím, být nemocný pro svojí slávu to je hnus. Člověk se snaží celý život nějak uzdravovat i udržovat v kondici, hledat nějaké léčení pokud možno bez doktorů čistě z prevence, bo je nemám rád a ten člověk si rád za nimi chodí a nechá si třeba uřezat nohu. Vrchol lidské blbosti nebo tak nějak se to říká. Potom si ten člověk vzpomene, že chce jezdit na motorce ale nebude moct i když se mu nějaký stroj zalíbí a bude to jeho sen, tak pak ho to naštve nebo rozesmutní na celý zbytek jeho života. Lidi, nebuďme hloupí a kratkozrací, nestojí ro za to. Jen jsem sem dal příklad 🤔

ginze 2020-08-15 07:53:44 Odpovědět

Hodně lidí sedí doma na zadku a pak plivou na ty, kteří se z toho zadku zvedli a něco dokázali, klasika…za mě je nejlepší taktika to prostě ignorovat, ale ne ignorovat jen tak na oko, veřejně, ale ignorovat v tom smyslu, že uvnitř sebe pochopím, proč ti lidé závidí, pak už mě nemůže nic trápit. Já už jsem na lidi, co nic pořádně nedělají a pak brečí, že nic nemají a svět je nespravedlivý, úplně alergická.
Já třeba dost zhubla (kvůli osobním problémům jsem přibrala tak, že jsem byla na nejvyšší váze, kterou jsem kdy měla) a jsou lidi, kteří, když se to dozví, mi klidně řeknou, že jsem nic nezhubla, že to stejně naberu zpátky atd. Nejlepší odpověd byla ta, že já mám asi ho… co na práci, když mám čas na nějaké hubnutí, že na to normální lidi nemají čas 😀

Alue K. Loskotová 2020-08-15 08:27:28

:O … a to ti určitě řekla stokilová machna, že jo?

izairi 2020-08-15 13:16:28

ginze to víš,kdo něco dělat chce,tak si čas najde.Kdo ne,ten hledá výmluvy a ještě má blbé kecy na toho kdo něco dokázal.Takový lidi si ve své hlouposti vůbec neuvědomují,že když někdo něco dokázal,tak na tom musel dřít.A že někdo nemá čas na hubnutí je taky dobrá výmluva.Je to jinými slovy řečeno „nechce se mi“.A řekla bych,že závist zatemňuje lidem zdravý úsudek.To jsem četla jak pátera Billa z Indie potkal jeho farník a chlubil se mu,že se soudil se sousedem o metr zahrady,a že nakonec vyhrál.No a páter na něj kouká a povídá:“Ty jsi takový vůl,za ty peníze co jsi utratil abys měl o metr větší zahradu,sis mohl koupit celý pozemek“.

ginze 2020-08-16 09:00:17

Jako neřekl to někdo doslova obézní, ale někdo, kdo má nadváhu a nic s tím nedělá…to s tím časem bylo totiž myšleno tak, že normální člověk prý nemá čas si vařit a dělat zdravá jídla do práce, protože ta dotyčná osoba si radši koupí bagetu v automatu nebo párek v kantýně. A byl to někdo z rodiny, ale je třeba brát v úvahu, že spousta lidí v mé rodině jsou tlustí a vymlouvají se na to, že to je genetikou, že to máme v rodině atd., přitom všichni příbuzní pořád dělají smetanové omáčky, smaží řízky, dávají si dortíky…
Takže já to prostě vidím tak, že jsou líní něco měnit a tím, že mi řeknou, že to stejně naberu zpět, protože to máme v rodině, ujištují sami sebe. Proto to tak neřeším a neberu si to osobně, já jsem zhubla a cítím se skvěle 🙂 Jako já nikdy nebyla nějak tlustá, to jenom před rokem a půl jsem nabrala, ale protože jsem stejně zvyklá jíst zdravě a neládovat se chemickými hnusy, tak to pro mě není zase až tak těžké. A když mi někdo z rodiny nabízí něco, se evidentně koupalo v sádle a je v tom špek, tak prostě odmítnu, protože mi to stejně nechutná 😀

Alue K. Loskotová 2020-08-16 09:54:52

Hele můžeš si udělat i řízečky, já hodně dlabu taky karbanátky. I s domácí tatarkou. Vtip je v tom, že místo škrobovité přílohy si dám brokolici na páru a je to i tak moc dobré. A k tomu kopku salátu. Když u toho cvičíš a máš odpoledne další pohyb, tak s tím není problém.

Jinak nemám čas se crcat u sporáku, takže hubnu na jídlech, jejichž příprava zabere 10-25 minut. Vytáhnu maso z mrazáku, na páru hodím zeleninu, nebo do trouby dýni, nebo uvařím fenykl, k tomu salát. Někdy tam místo tatarky kydnu dip z jogurtu.

Je to přesně naopak, jídla na kterých se hubne jsou udělaný za chviličku a pro člověka co pracuje a fakt nemá čas je to naopak velice výhodné. Já nemám čas stát dvě tři hodiny u plotny. I zdravotně mám problém s mýma plochýma nohama, do toho ještě zvládat úklid, cvičit a obskakovat zvířátka.. to se nedá. Moc stání. Ale tak každej máme svoje zdravotní limity, člověk si to musí umět vychytat, aby zvládal. Když se chce, tak to jde.
Takže nevyvařuju. Maximálně jídla, který ráno naházíš do hrnce a pak to občas přijdeš zamíchat, nebo otočit. Třeba guláš nebo vývar, nebo něco pečenýho.
Právě ty tučný přibírací jídla jsou nejpracnější a dělají se hodiny.

Hlavní je se pořád hýbat, abys měla rychlý metabolismus a hodně svalů které žerou energii, to je klíč.

ginze 2020-08-16 09:15:00

Jinak ano, izairi, hubnutí je velmi komplexní záležitost a mnoho lidí si ani neuvědomuje, co za tím je. Že váha nejde dolů konstantně, ale klidně se zastaví nebo ještě kilo nabereš a nejde to dolů. A ty i přes to počítáš kalorie, jíš zdravě a snažíš se dostatečně hýbat a prostě to musíš vydržet, i když váha trucuje a měsíc stojí. Je to hodně o tom to psychicky vydržet, protože občas si člověk řekne: ,,Safra, proč to taky počítám, jak idiot, když se nic neděje, to rovnou můžu jíst, co chci :D“
Naštěstí nemám moc ráda hodně mastná a smažená jídla, celou čokoládu na posezení sníst nezvládnu, takže to pro mě není takové utrpení, jako pro někoho, kdo má velkou závislost na cukru a stravuje se celý život nezdravě.

ginze 2020-08-16 12:16:49

Já jsem hubla i na víc sacharidech, protože v konečném důsledku záleží na tom, aby měl člověk přiměřený kalorický deficit, ale víc mi vyhovuje právě to, jak píšeš. Takže sacharidů jím mín, stejně je po nich hlad a právě taky vařím stylem, že udělám maso, zeleninu, někdy si k tomu udělám vajičko natvrdo nebo přidám sýr…člověk se pak déle cítí sytý. Super je mít dostatek bílkovin a dostatek pohybu, to se mi osvědčilo nejvíc. Já ty tuky zase nabírám třeba na mlíku přímo z farmy, to má vyšší obsah tuku a pak různé sýry, nejraději mám pravou brynzu, ta má taky dost tuku…a domácí vejce. Já na ty řízky moc nejsem, i na Vánoce si dám jen malý řízeček a k tomu dvě lžíce salátu, protože mi to přijde jako hodně těžké jídlo 🙂 Ale to je o preferencích, někomu to zase až tak nevadí. Když je vše s mírou, tak to jde, jenže v mojí rodině je běžné i každý den pít slazené nápoje, jíst pořád sladké a do toho ještě ten řízek, a to už je blbý.
Jako ta osoba, co mi to řekla, je právě zvyklá koupit bagetu, hodit párek doma do mikrovlnky nebo si udělat mraženou pizzu, takovému člověku i udělat maso se zeleninou přijde jako hodně času 😀

Alue K. Loskotová 2020-08-16 13:31:33

No jo, když je někdo tak strašně shnilej, že si z lenosti plete vlastní tělo s popelnicí, tak ať si pak nestěžuje, až bude mít v 50ti inzulinovou rezistenci a cukrovku.

Já se můžu řízků a karbanátků užrat. Klidně spráskám na noc 5 smažených vajec, nakydám na to tatarku a spím jak mimino. Holt dobrej žlučník.

NamurM 2020-08-15 07:59:42 Odpovědět

Jojo, žel lidé jsou schopni závidět i průjem….🙃. Při něm se dá i zhubnout přeci 😊

Gerda 2020-08-15 10:27:36 Odpovědět

Nejhorší a nejsmutnější je když závidí rodina,mě to mrzí hlavně u sourozenců 😩keci o tom že to mají těžký a nemají co jíst! Za to já si jezdím po dovolených je podle nich znak povrchnosti a namyšlenosti !!Už ale nevidí že mám dvě práce,domácnost a dítě ,a že se máme co ohánět aby jsme něco mělo,do toho jsme začali i dost běhat a dělat něco pro své zdraví ,oni si sedí na zadku ,do práce nechodí a dělají jen děti který nemají jisté ani to jídlo !!hlavně mě štve že to říkají a mají u držky cigáro!!!já jim vždy přála a jak moc i jsem jim dohodla práci kde makám já a když se měli sejít s mím šéfem tak ani nedorazili na schůzku😞po čase jsem pochopila že se nezmění a nemá cenu se stýkat protože jsou moc nepřející ale,jak říkám nejhorší je závist od rodiny ,moc mě to od nich mrzí.

Alue K. Loskotová 2020-08-15 10:42:25

Rozhodně v tom nejsi sama. Pro dobrotu na žebrotu, za každý dobrý skutek a pomoc rodině jsem byla po zásluze potrestána. Už nepomáhám, nevolám, kašlu na ně.

Robin 2020-08-16 11:42:32

Žárlivost na úspěšnějšího sourozence je bohužel docela běžný dnešní jev. Když už závidí teď, tak počkej až se bude rozdávat dědictví. Oba budou proti tobě a říkat, že ty už se máš dobře a neměl bys dostat nic nebo jen menší díl. Jo…kolik rodin se rozhádalo až tehdy, když přišlo na řadu dědictví. Lidé jsou pak schopní všeho. Rodina nerodina.

Na dohazování bych se dnes už taky vykašlal. Člověk se za někoho zaručí a ten pak ani nedorazí. Taky to znám. A naopak ti skutečně spolehliví u kterých člověk ví, že by dorazili a udělali dobrý dojem, tak ti zase žádné dohazování/doporučování nepotřebují, protože si (nejen) práci najdou většinou vždy sami.

Alue K. Loskotová 2020-08-16 11:54:23

Já jsem na rozdíl od ostatních nedostala ani korunu při dědictví. Nedostala jsem nikdy nic z ničeho. Ani peníze, ani jinou pomoc. Úplně na mě s.
Ale zato jsem pomohla ostatním, aby něco dostali a nebyl okradeni úplně, protože všechno měl sebrat otčím podvodem. Dokonce to na nás upekl spolu s notářem.. Co jsem dostala za tuto svou nezjištnou pomoc na svůj úkor?
Nic. Ani děkuji. Jenom nadávky, výhružky, přání zla a neštěstí, kecy že jsem to stejně dělala pro sebe, podezřívané ksichty jakobych snad měla uškodit, nepřátelský postoj a ještě po mě chtěli peníze. Vlastní otec se mě nepřátelsky ptal ,,o co mi jde“, když jsem přivedla právníka a chtěla to otčímovi rozkopat a zachránit to.
Mohla jsem se na ně klidně vybodnout a všechno otčímovi nechat, nenajímat právníka, nezajímat se… ostatní by skončili ne s nulou, ale s dluhama nad 100 tisíc.
Nikdo to neocenil. Neznám pro něco takového dostatečné sprosté slovo.

Robine, ty ani nic dostat nemusíš. Když je někdo fakt pořádnej kretén, bude tě nenávidět i kdybys mu stlal na růžích a ovíval ho palmovým listem. I kdybys mu přinesl statisíce a stálo tě to jenom pocuchaný nervy, čas a peníze a neměl bys z toho nic, stejně ti za to plivne do obličeje.

J 2020-08-15 11:16:56 Odpovědět

No, já teda lidem závidím. Mít ráno důvod a chuť vstát z postele a něco dělat je podle mě velkej dar, kterej se nedostane každýmu. Jasně, že bych to chtěla taky.

Alue K. Loskotová 2020-08-15 19:48:50

Vtip je v tom, že důvod proč ráno chtít vstát z potele si musíš ty sama vytvořit nebo najít, ten se neudělá jenom tak. Není to dar, je to iniciativa.

manu 2020-08-16 03:11:26

Pro Alušku: JE to dar, když někdo má ráno chuť vstát z postele a ještě i může, a kdo si myslí, že ne, že je to normálka, prý iniciativa, tak nezažil, když vstát nedokáže… a vlastně ani nechce… Tak jak ty mluví ti, kdo ten dar mají a tím pádem možná ani neví, jaké by to bylo bez něho. To je pak hned jiný život. Tak buď ráda, že ho znáš takto.. Jako něco, co ovlivníš.

Alue K. Loskotová 2020-08-16 08:20:36

Nemoct třeba kvůli kloubům nebo nechtít je ale rozdíl. Já psala o nechtít.

ginze 2020-08-16 09:09:24

Hele, já jsem třeba ve špatném období života neměla chut vstát ráno z postele…někdy jsem dokonce ani nevstala. Ale našla jsem si důvody, proč to za to stojí, a díky tomu si ted každého dne vážím. To už si spíš myslím, že člověk, který nikdy tohle nezažil, si nedokáže vážit každého nového dne.
Samozřejmě je to pro každého individuální, každý zažívá něco jiného, takže nezpochybnuji situaci, ve které se ted nacházíš. Jen říkám, že se ta síla dá získat zpátky, ale není to hned ted.

Přemek 2020-08-27 10:53:29

Alue, jsou nemoci a poruchy, které právě spočívají v tom, že se ti nechce.

mif 2020-08-15 12:29:50 Odpovědět

„Musíte být Nemajetný, Nemocný a Netalentovaný“
Tohle splňuju (snažím se budit dojem). Jak mám plnit další přání matrixu? Dostal jsem se hodně hluboko (i bez pilulky) a tvrdím, že není o co stát. Říká ti něco pojem „migrace“? Tak tohle prožívám obden. Je to tam lepší – žádná technika, telefény tam nefungují, lidi jsou zelení /trošku/, milí, krásní. Nejsem /pokud vím/ magor, nepiju, nehulím trávu. Jen migruju. Já se ani tak neptám /vím/, jen chci vědět: co se stane s mým bazmekem /tělem/, když tam setrvám rok dva (čas tam běží hodně divně, někdy je rok tam hodina tady)? Astrální putování to není (s tím mám zkušenost). Chyba v matrixu?

Gerda 2020-08-15 15:11:55 Odpovědět

To jsem právě taky už pochopila,sice mi to trvalo pár let😇ale,je to tak lepší.Proto se radši stýkám s jinými lidmi co si pořád nestěžují a jejich společnost mě těší.

Robin 2020-08-16 13:57:13 Odpovědět

Já taky nedostal z dědictví ani korunu, ale to jenom proto, že si rodiče nechali totálně nas..t na hlavu. Mě bylo v té době ještě málo let, tak sem rodičům pomoct ještě nemohl, ale nelpím na minulosti. Holt stalo se a beru to jako hotovou věc.

Naprosto tě Alue chápu. Člověk se mnohdy snaží pomoct, a ještě je za toho špatného. No, aspoň si můžeš říct, že si to zkusila. Holt si nemohla tušit, jak to dopadne. Smutné je, že si to pak ve výsledku odnesla ty. Já třeba lidem pomáhám sice pořád, ale má to své pravidla. 1) Musím toho dotyčného mít fakt hodně rád. 2) Nesmí mi ta pomoc vzít příliš času a energie a nejraději bych přidal ještě třetí bod…Ten člověk skutečně chce pomoct, jenomže to on/ona většinou právě nechtějí nikdy. A když ano, tak se jen tváří, že chtějí pomoct, ale když jim člověk navrhne 100 řešení, tak odpoví 100 důvody proč to nejde. Těmto stěžovatelům už se taky nesnažím pomoct. Poslední pomoc sem nabízel kamarádovi před cca 3 měsíci, kterého znám cca 15 let. Chytrý, inteligentní, prošel psychotesty do armády, ale pak měl otřes mozku na lyžích a spustilo mu to bipolární poruchu/maniodepresivní psychózu. To si však nechtěl přiznat. Sehnal sem dalších cca 10 lidí, kteří ho všichni znají minimálně 10 let..jeli za ním domů mu vysvětlit, že má problém…neuznal to, prý pomoc nepotřebuje (byl zrovna v manické fázi)..a později jak jsem zjistil, o nás všech řekl, že jsme kok..ti. Hm..14 dní na to skončil na psychiatrii, kde byl skoro 3 měsíce. Nakonec uznal, že jsme měli pravdu a že jsme se mu snažili pomoct a omluvil se.

Tím jen chci Alue říct, že není třeba házet flintu do žita a přestat se snažit komukoli úplně pomáhat….stačí pomáhat jen fakt výjimečně (když toho člověka máš fakt rád), dále ti to nesmí vzít moc času, energie a pokud možno ani peněz a pak je to pohoda. Jen můj TIP 😊

Jinak jak se o Češích vždy říkalo, že jsou hodně závistiví. Hm…já poznal x národností a můžu prohlásit …ZLATÍ ČEŠI. Aspoň jsme zase jako národ oproti ostatním více upřímní. Každý národ vyzdvihuje nějaká vlastnost. Některé ostatní národy bych mohl označit jako: Naivní, hloupé, namyšlené, blbé, agresivní apod…ale raději nebudu jmenovat, které mám na mysli ať tu nerozpoutám bouřlivou diskuzi.

Alue K. Loskotová 2020-08-16 15:42:45

V té době jsem to dělala ze dvou důvodů.
1. jsem pořád vnitřně doufala, že nějaké pokrevní pouto tam z jejich strany je, někde hluboko schované nepatrné a že ho snad v sobě najdou, když tu sebranku zachráním. Bohužel jsem i přes tolik let nožů v zádech kopala za ně a soucítila s nimi, zatímco oni se mnou nikdy ne. Byla jsem hluboce přesvědčená, že krev není voda a že to MUSÍ v nich být. Protože to je proti základní biologii člověka. Toto ale byla poslední kapka, kterou už jsem nerozdýchala.
Jenom se celou dobu vezli, nikdo z nich si ty dokumenty ani neprošel, když jim to právník vysvětloval, úplně tupej výraz – nevím jestli to nechápali nebo nevnímali, nebo byli líní, nechápu je vůbec. Teď všichni dělají, že trpí ztrátou paměti a hrajou že o ničem neví a jedou mantru ,,necháme minulost minulostí“. Když dostali peníze, přišli s nesmyslnými teoriemi o tom, že já nějaké mám a že jim je dlužím. Když jsem jim řekla ať si znova projdou dokumenty a výpisy z účtu, které jsem všem pečlivě poslala a proberou se, že by beze mě platili otčímovy dluhy, tak přišlo moje smutné vystřízlivění z imaginárního pokrevního pouta.
2. kvůli otčímovi. Že mě týral a vyhnal z domu, to nechám bokem. Ale když mamka umřela, ještě ten den do dvou hodin vybral všechny její peníze v bance a notář ho kryl. A nechal ho vysávat její další účty, které nedal v bance pokyn zamrazit. Takže otčím dva roky protahoval dědictví tím že nechodil na sezení a mezitím sál peníze z kont, na které chodily investiční podíly. Takže fakticky nonstop sál z mamky ještě v době kdy už byla dva roky pohřběná. Dva roky jsem bojovala, aby se mi to podařilo ukončit i v jeho nepřítomnosti. Jenom sedět s ním u jednoho stolu na prvním sezení kam výjimečně přišel, bylo pro mě neuvěřitelné utrpení. V životě jsem se tak moc nepřemáhala, aby mi nevylítla pěst.
A ta sebranka byla neuvěřitelně laxní, nikdo se nezajímal, nikdo nezakročil. Nikdo mamce nepomohl. Všichni jenom brali. A když by se mohlo schylovat na to že se sáhne do minulosti, tak se všichni ohánějí rakovinou, která prý za všechno neštěstí může, jenom aby nedošlo na ně.
Pak si otčím za pár let nabalil jinou na smrt nemocnou ženu a okradl ji úplně stejně jako nás. Počkal až umře a ještě ten den vysál všechny peníze z jejího konta. A pořád běhá na svobodě.
Sice jsem z něho nedostala všechno, ale dostala jsem to, co ještě nestihl ukrást a utratit. Nejlepší byla na závěr policie, která mi na to řekla, že Michal Válka je známá firma, že takhle ho žaluje spousta lidí a že to šetřit nebudou, protože z něho nikdo nikdy peníze nedostane. Podávali jsme to dvakrát na dvou místech, všechno zamítli. Před pár lety si nechal opustit dluhy, vešel do osobního bankrotu, a co dluží mně, to tam ani nenapsal. Prostě neuvěřitelná detektivka.

Lidem pomáhám pořád. Ale po přízni řízni. Každej cizí člověk nebo pes na ulici se ke mně chová slušněji než vlastní krev.

J 2020-08-16 21:27:22 Odpovědět

Děkuju za rady, snad se mi časem podaří taky něco vyiniciovat.

mirek 2020-08-21 08:20:01

Alue, žádné dědictví nestojí za byť sebemenší ničení svého zdraví. Buď to má přijít a přijde, nebo s tím jsou takové problémy, že je lepší se na to vykašlat. Většinou to odhalí pravé charaktery v příbuzenstvu a citlivější člen rodiny to stejně ví(cítí) jak to opravdu je. S kým si nesedneš, toho nevyhledáváš. Mám to tak, že když se potkat chci, tak zavolám , pozvu a nebo naopak. Rozhodně nemá cenu se vnucovat a zkoumat pokrevní pouto. Buď tam je a vím to. Nebo tam není a vím to také. Stačí poslouchat svou intuici. Ta nelže. m

Robin 2020-08-16 21:32:50 Odpovědět

Tak to je moc smutný příběh. No, hlavně, že už to je za tebou, protože taková věc člověka dokáže hodně vysát (nejen energeticky). Přístup policie…ona by i chtěla konat, ale zákony ČR jsou bohužel nastaveny pro tyto grázly. Jinak vlastní krev…já nějakou vlastní krev přestal řešit už ve 14 letech. Přesně jak píšeš…proč řešit nějakou vlastní krev, když cizí člověk na ulici se k tobě chová milionkrát lépe a má milionkrát větší/lepší srdce.

Alue K. Loskotová 2020-08-16 22:02:39

No proč to řešit. Protože jakmile si jednou skutečně přiznáš pravdu, tak ti to zlomí srdce tak, že tě fyzicky bolí a změní tě to. Sebeklam je mnohdy příjemnější, než realita, speciálně pokud před nimi nemáš kam utéct. Tak je lepší si to namlouvat a doufat.
Ale když si to přiznáš a pak překonáš, tak se ti po letech nakonec uleví. Čas řeší hodně věcí.

lenka f 2020-08-16 22:40:27

To je pravda, člověk se může pro něco hodně trápit či ho něco hodně mrzet, ale čas je nejlepší lékař. Uplyne nějaká doba (třeba pár let) a člověk si uvědomí, že už ho ty věci tak nezraňují a nedotýkají se ho tak, jako kdysi. Ne nadarmo se říká, že co tě nezabije, to tě posílí. A když tohle člověk časem překoná (tím, že si nebude nic nalhávat) tak z toho nakonec vyjde mnohem SILNĚJŠÍ než na začátku. Bude také ÚPLNĚ NĚKDE JINDE než lidi, kteří mu svým chováním ublížili. Možná si i řekne takový člověk, že mu tito lidé nestojí za to, aby se kvůli nim trápil. Tahle věta je úplně obyčejná, ale když člověk tuto emoci i prožije – tak zjistí, jak je pravdivá. Stejně je ale zvláštní, že člověk říká nějaké věci, ví jak by se měl zachovat, ale v ten moment mu to úlevu nepřináší. Až po nějaké době, když je k sobě upřímný a pracuje dobře se svými emocemi – tak to přijde, odpuštění a úleva.

.lak 2020-08-17 01:02:49 Odpovědět

Podívejte se na dobové dokumenty před 89. Tlusté lidi aby jste tam pohledali. Spíš byli raritní, tedy těžce pracující měli pupek a z piva to nebylo. A to tu byla klasika knedlo zelo vepřo, svíčková a zabijačky. Je to o výživě národa, nepodvyživené organismy mají rychlý metabolismus a neukládají zásoby. Pokud se metabolismus přehodí na lágr budete tloustnout i s oslazené vody.

izairi 2020-08-17 16:54:28

No právě,lidi sice jedli vepřo-knedlo-zelo,svíčkovou,řízky atd.Smažili na sádle,a v hodně rodinách se na víkend peklo (někdy i v týdnu) aby bylo něco ke kávičce a čaji nebo kakau.Jenže do sebe lidi necpali chemický s*ačky plný škodlivých éček,umělých sladidel a dalších mňamek,protože to nebylo.A komunisti dobře jídlo kontrolovali,tehdy byly třeba párky z masa a lančmít se vám na pánvi neroztekl.Ovoce (broskve,meruňky např)byly naše,šťavnaté,voňavé,a ne ten hnus co se teď prodává v marketech.A děti celé dny lítali venku a hrály hry,a ne jako dneska kdy jen sedí u počítačů.

Alue K. Loskotová 2020-08-17 21:48:26

Do školy se chodily kiláky pěšo a dřelo se na poli. Málokdo měl čas být tlustej jako dneska. Leda tak Růžičková.

https://www.youtube.com/watch?v=MK5s9UyT_CA

ginze 2020-08-18 05:13:50

To třeba máma mého táty byla přesně v té době hodně obézní a jeho táta zemřel na infarkt, když tátovi bylo asi 5 let. Žili na horách, pěšky chodili a stejně byli všichni tlustí. Jako důvod nevím no, protože jsem u toho samozřejmě nebyla, ta babička zemřela, když mi byly asi 4 roky právě kvůli nemocem spojeným s velikou obezitou, cukrovkou atd.

Osobně si myslím, že za obezitu nejvíc může nadměrné množství sacharidů ve stravě…čerstvej křupavej rohlík je sice dobrej, ale jsou to prázdné kalorie a je po tom brzo hlad. U omáček jsou zase knedlíky. Všude bílá mouka a na špek je zaděláno. V dnešní době na tom mají určitě podíl i slazené nápoje, v dřívější době si určitě lidi nekupovali flašky Coly.

Ale je to zajímavé, můj táta říká, jak se u nich doma každý den vyvářelo, dělaly se omáčky s knedlíkama, zákusky atd.., a máma zase říká, že co ví ze svého okolí z té samé doby, tak se prý tak ‚nežralo‘, vyvářelo se jen při zvláštních příležitost a zákusky taky málokdy. Takže dva lidi, co žili v té samé době, mají úplně jiné zkušenosti. Já jsem tu dobu nezažila, tak jediné, co můžu, je se právě ptát lidí, co to zažili, jinak nevím 🙂

Musím ale říct, že nejlépe se mi držela váha právě na střední škole. Jezdila jsem vlakem, nádraží mám od domu 2km, mhd tu nejezdilo…s kámoškou jsme se navíc nescházely u školy, ale dál, protože jezdila busem a šly jsme ještě kilák pěšky. Třídu jsme měli ve čtvrtém patře, výtah jsme používat nesměli a člověk se takhle prošel nahoru a dolů za den třeba třikrát. Když jsem si na mobil nainstalovala krokoměr, vyšlo mi, že jsem každý den nachodila 10km.

Jinak třeba smažit na sádle není nic špatného, sádlo má celkem vysoký bod přepalu – samozřejmě ve srovnání s rafinovanými rostlinnými oleji je nižší, ale rafinované oleje nejsou pro zdraví nic extra. Stejně jako přepuštěné máslo, která má bod přepalu až 250 stupnů. Při zahřívání některých rostlinných olejů se navíc uvolnují aldehydy, které jsou spojovány s rakovinou. Jedná se o kukuřičný, slunečnicový a palmový olej.
Já taky dělám vše na másle a sádle a do salátu mám lněný olej či olivový olej. Rozdíl je v tom, že já si dávám třeba lžičku dvě tuku, rodiče smaží rovnou na kostce sádla 😀

Robin 2020-08-17 09:42:29 Odpovědět

Chápu. Je smutné, když člověk nebyl/není milován od těch nejbližších. A čas opravdu vyřeší hodně věcí i když úplně zapomenout taky vždy nedokáže.

J 2020-08-20 14:58:10 Odpovědět

Aluško? Mohla bys mi poradit a doporučit něco jak na sobě pracovat? Já pořád někde čtu, jak na sobě lidi pracují a mění se k lepšímu… ale sama vlastně nevím co si mám pod tou prací na sobě představit. Mě třeba jedna paní radila, abych zpívala hodinu denně jednu mantru. Zpivala jsem ji asi dva roky ale nezdá se mi, že by to na mě mělo nějaký velký efekt, tak jsem nedávno přestala a teď tápu co se sebou…

Alue K. Loskotová 2020-08-20 16:10:42

Napsala jsem o tom knihu Svítání (ta je teď zadaná v tiskárně, ale můžeš si ji zamluvit předem na [email protected]) a na ni v podstatě navazuje kniha Anděl strážný. Knihy odrážejí moji představu o tom jak vypadá rozvoj osobnosti a charakteru, obsahují také zkušenosti a spousty praktických návodů jak na to.
V jedné větě bych to shrnula tak, že ,,Pracovat na sobě“ znamená být lepším, hodnějším a užitečnějším člověkem, který žije zodpovědně ke svému okolí a sám k sobě.“

J 2020-08-20 18:58:03 Odpovědět

🙂 Tyjo, dík za odpověď. Knížku si zamluvím.

Alue K. Loskotová 2020-08-20 21:11:08

zapomněla jsem taky dodat, že zpívání mantry z nikoho lepšího člověka neudělá, maximálně to má zdravotní přínos, protože zpěv okysličuje, zlepšuje náladu a cvičí plíce

JARCA 2020-08-21 11:41:36 Odpovědět

Ahojky VSICHNI vespolek.S mnoha komentáři SOUHLASIM. Člověk se ma MIT RAD, to není vubec sobecké. Naopak. Kdo má rád sam SEBE rozumnou mírou, ma i lepší vztah k ostatním. Co se týče rodinných vztahů, tak v každé RODINE je něco. Sama MAM CTYRI dospělé děti a CTYRI vnoucata Nejlépe si rozumím s nejmladší dcerou, které bude letos 30 LET. S těmi staršími se nedá rozumně komunikovat. Nejstarsi, syn si vzpomene, jen když neco POTREBUJE, je vycurany. Prvni DCERA neustále rejpe a vycita, prostrední KOMANDUJE a porad NEKOHO z rodiny obviňuje. Ta nejmladší BERE každého, jaký je. Je nekonfliktní. To ale neznamená, ze MLCI A KEJVA. Je to o toleranci a kompromisem. Ty vztahy.

V 2020-08-22 12:54:58 Odpovědět

Pekny a pravdivy clanek. A kdo zavidi, tak jedno z reseni je ingorovat je. Byt vyrovnany ve svem stredu a oni se najednou vypari :).

Miriam 2020-08-24 12:53:40 Odpovědět

Nebudu se dlouho rozepisovat…ale s naprostym vedomim, pri ceste probouzeni a probuzeni sdilim, ze v mem pripade se mi nejvice ulevilo, kdyz jsem se od tkz. rodinnejch prislusniku odrizla.
Vejit do sve Sily je opravdu Luxus…

Vít Henok 2020-08-24 17:59:32 Odpovědět

Závist v lidech nikdy nebyla. Tím myslím v jejich myšlení. To, co první člověka napadne, není jeho myšlenka. Prostudujte si dávné texty, jak z Bible, tak ještě ty starší, co zbylo po minulých civilizacích. Kontrolujte si ty rychlé nápady. Nejsou vámi rozmyšlené, mozek nemá tak rychlou reakci. Člověk než něco vysloví, musí si to nejdříve rozmyslet. Zeptejte se v církvích, možná někdo odpoví. Každopádně na tyhle myšlenky dojela předchozí civilizace a táhne se to s lidmi dál. Uvědomte si prosím, kolik lidí za každou větou osloví dobytek, většinou vykastrovaný. Automaticky.

Nový komentář Zrušit odpověď na komentář

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek

Aluška.org: Věděním ke svobodě

Aktuálně

Poslední komentáře

Archiv