Aluška.org: Věděním ke svobodě

Sarkofág nacházející se ve francouzském městečku Arles-Sur-Tech, v němž byly dočasně uloženy ostatky dvou světců, se pravidelně plní vodou. Nikdo ji ale nepřilévá. Na dně rakve se bez viditelného zdroje každý den objevuje několik litrů tekutiny, která prý dokáže vyléčit i smrtelně nemocné!

Ke kostelu v malé osadě jménem Arles-Sur-Tech na jihu Francie přicházejí zástupy poutníků. Téměř žádný však nemíří k oltáři do vnitřku budovy. Jejich kroky směřují do potemnělého dvora. Na jedné stěně vidí bílý kříž s vyobrazením Ježíše a pod ním na podstavci stojí mohutná mramorová rakev. Z ní vyčnívá malé čerpadlo, pomocí kterého kněz stáčí svěcenou vodu do lahví věřících. Ti jsou přesvědčeni, že pití vody z posvátného sarkofágu má blahodárné účinky. O zásoby svěcené vody z rakve se nikdo nemusí starat, doplňuje se prý sama už více než 400let. Za rok dokáže vyprodukovat až stovky litrů vody!

(Podle legend se rakev občas naplní vodou tolik, že z ní posvátná voda přímo prýští. – Obrázek nahoře)

První doložené zprávy o Sainte Tombe d’Arles-Sur-Tech (svaté rakvi z Arles-Sur-Tech) se objevují na konci 16. století. Její historie je však mnohem starší. Samotná rakev pochází zřejně ze 4. či 5. století. Někdy během 10. století pak údajně slouží jako dočasné úložiště pro ostatky dvou perských mučedníků a patromů města Arles-Sur-Tech. Abdona a Sennena. Na počátku 3. století, v dobách císaře Diokleciána (244 – asi 312) a jeho hrubého pronásledování křesťanů, jsou tito dva odsouzeni k trestu smrti v aréně. Mučedníci nejprve čelí předhození divokým zvířatům. Ta se jich však jako zázrakem ani nedotknou. Nakonec jsou zabiti gladiátory. Byly to právě jejich ostatky, co propůjčilo rakvi její záhadnou moc? Jenže o tom, že se někdy skutečně nacházely v sarkofágu jihofrancouzské osady, neexistují žádné důkazy. Jejich dočasné uložení zde se pouze předpokládá.

Nejzajímavější vlastností vody z posvátné rakve je její úžasná léčivá síla, která prý zbaví těžkostí i smrtelně nemocné.

,,Guillaume de Gaucelme, šlechtic z Tailletu, který zemřel v roce 1204, tvrdil, že byl vyléčen z rakoviny obličeje, díky aplikacím vody ze sarkofágu,“ uvádí současný francouzský fyzik Daniel Beysens.

A jsou doloženy další četné případy zázračně uzdravených. Jedním z nich je příběh francouzského opata Bérengera Sauniera (1852-1917). Roku 1909 dostává do péče novorozeného chlapce, který je těžce nemocný. Rozhodne se proto vydat se s ním do Arles-Sur-Tech a tam ho omývat vodou z proslulé mramorové rakve. Zatímco rodina je přesvědčena, že chlapec zemře, dítě se začíná zázračně uzdravovat.

V upomínku na tuto událost je chlapec pokřtěn jménem Abdon a Sauniere o něj dále pečuje jako o vlastního syna. Dokonce později podává formální žádost do Vatikánu, aby byl tento zázrak ofiicálně uznán církví.

Byl opat natolik přesvědčen o léčivé síle posvátné vody? Mnozí ho spíše obviňují z pokusů vytvořit z Arles-Sur-Tech poutní místo a zajistit si tak zdroj příjmů. Stojí tedy za celým zázrakem právě tento úmysl?

Legendy tvrdí, že rakev se denně naplní až několika litry svěcené vody. Její složení se prý výrazně liší od přírodních vod z regionu. Samotný sarkofág je zhotoven z jednoho kusu mramoru a stojí na dvou podstavcích. Jeho stěny a víko jsou 10 centimetrů silné. Jen na boční straně je později vytvořen malý otvor, kterým kněží může prostrčit hadičku a pomocí čerpadla vodu stáčet do nádob věřícím. Kde se ale tekutina bere? Jde snad o pouhou dešťovou vodu?

V letech 1961 a 1998-2001 probíhá několik experimentů, v nichž se vědci snažili uvést nadpřirozený výskyt tekutiny na pravou míru. Shodně docházejí k závěru, že se vše děje přirozenou cestou!

Podrobný průzkum kamenného útvaru ukázal, že na víku se nacházejí asi 1-2 milimetry široké prohlubně, které se při dešti naplní vodou a během 45 vteřin se zase vyprazdňují. Takto voda zřejmě prosakuje do rakve. Její dno a stěny pak mají propustnost nižší, a proto se v ní udržuje. Zároveň se na dno rakve dostávají částečky prachu, které v něm ucpávají póry. Dešťová voda tedy může dovnitř, ale ven už ne. A velký vliv mají také páry. Vzduch proudí dovnitř místy, kde víko zcela nepřiléhá. Jelikož si rakev udržuje nižší teplotu, uvnitř tyto páry zkapalní.

Je ale takové vysvětlení správné? Tolik náhod najednou by mohlo být považováno za zázrak!

,,Po asi třech letech sbírání dat, jsme došli k závěru, že výroba vody, což představuje asi 200 litrů ročně, vzniká z bilance mezi dešťovou vodou, kondenzací a odpařováním. Vady těšnění zajišťují proudění vzduchu. Kondenzace je téměř šestkrát vyšší než odpařování a podílí se asi z 10% na celkové produkci vody,“ vysvětluje Daniel Beysens, který se na experimentech podílel.

Zůstává však otázkou, zda je tato souhra přírodních jevů schopná zapříčinit produkci tak velkého množství vody. A navíc léčivé! Jsou spontánní uzdravení jen otázkou víry? Jenže jak vysvětlit vyléčení nemocí, s nimiž si ani moderní věda ještě neví rady? Navzdory vědeckým výzkumům tak pro mnohé věřící zůstává svatá rakev v Arles-Sur-Tech důkazem nadpřirozených božích sil.

Voda z této rakve údajně vyléčila i smrtelně nemocné věřící. Její léčebná síla dodnes nebyla vysvětlena.

Kam dál:

• Kontakt: [email protected]

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihy! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

http://alueshop.webnode.cz/