V silně kyselé atmosféře Venuše byly nalezeny stopy vzácné molekuly známé jako fosfin. Astronomové to oznámili v pondělí (14.9.2020) a poskytují vzrušující stopu o možnosti existence života na Venuši.
Molekuly fosfinu nacházející se na Zemi jsou primárně výsledkem lidského průmyslu nebo působení mikrobů, kterým se daří v prostředí bez přítomnosti kyslíku.
Vědci netvrdí, že byl na Venuši detekován život. Pozorování však naznačují možnost mikrobiální aktivity ve vyšších vrstvách atmosféry Venuše, daleko od nehostinného povrchu planety.
„V atmosféře naší sousední planety Venuše jsme detekovali vzácný plyn zvaný fosfin,“ uvedla Jane Greaves, profesorka na Cardiff University ve Velké Británii a hlavní autorka zprávy publikované v Nature Astronomy. „A důvodem našeho vzrušení je to, že plynný fosfin na Zemi vytvářejí mikroorganismy, které žijí v prostředí bez kyslíku. A tak existuje šance, že jsme v oblacích Venuše detekovali nějaký živý organismus.“
Přesto tým řekl, že je zapotřebí mnohem více studií na podporu jakéhokoli takového tvrzení, jakkoli je to mimořádné.
„Abychom mohli tvrdit, že tam existuje život, musíme opravdu všechno vyloučit, a proto jsme velmi opatrní. Proto netvrdíme, že tam existuje život, ale že je tam něco neznámého, co by mohl být život,“ řekl člen týmu William Bains, výzkumník z MIT.
Sara Seager, vědecká pracovnice MIT, která studuje atmosféru exoplanet, řekla: „Netvrdíme, že jsme našli život na Venuši. Prohlašujeme jistou detekci plynného fosfinu, jehož existence je záhadou,“ řekla.
„Fosfin může být produkován některými (nebiologickými) procesy na Venuši, ale bylo by to v tak neuvěřitelně malém množství, že to nevysvětluje naše pozorování. Takže nám zbývá tato další vzrušující a lákavá možnost: že možná existuje nějaký druh života v oblacích Venuše.“
Mars je již dlouho považován za nejlepšího kandidáta ve sluneční soustavě mimo Zemi, který by mohl hostit mikrobiální život jak ve vzdálené minulosti, tak v současnosti, jak naznačují úrovně metanu v pozadí. NASA, Evropská kosmická agentura, Čína, Indie, Rusko a Spojené arabské emiráty provázejí v různých podobách průzkum červené planety.
NASA také plánuje studium měsíců Jupitera. Vědci se domnívají, že jeden z největších a nejznámějších měsíců planety, Europa, zahřívaný slapovými tlaky a gravitačními interakcemi s jinými měsíci, skrývá pod svou ledovou kůrou slaný, pravděpodobně obyvatelný oceán. Kandidáty na studium jsou také další zmrzlé měsíce ve vnější sluneční soustavě, což jsou možné „vodní světy“.
Venuše je však obětí skleníkového efektu, kdy husté mraky v atmosféře, tvořeny převážně oxidem uhličitým, zachycují sluneční světlo a vytvářejí teploty, které na povrchu planety stoupají téměř na 900 stupňů a jsou dostatečně horké na to, aby roztavily olovo.
Ve vyšších vrstvách atmosféry jsou však teploty mnohem pohostinnější. Navzdory kyselé povaze mraků vědci spekulovali o tom, že je možné, že tam existují mimozemské mikroby.
„Podmínky na povrchu Venuše jsou opravdu nepřátelské, teplota je dostatečná k roztavení našich přistávacích modulů,“ řekl Greaves. „Ale předpokládá se, že mnohem dříve v historii Venuše byl její povrch mnohem chladnější, vlhčí a život tam možná mohl vzniknout.
Phosphine is to Venus as methane is to Mars? 20 parts-per-million of phosphine have been detected in the temperate clouds of Venus, and its source is not evident. Greaves et al.: https://t.co/aZhuAXkNdZ pic.twitter.com/a3sFW6qXoS
— Nature Astronomy (@NatureAstronomy) September 14, 2020
„Existuje dlouhotrvající teorie, že se některé z nejmenších forem života mohly vyvinout směrem vzhůru do vysokých mraků. Podmínky tam rozhodně nejsou hezké, jsou extrémně kyselé a je tam velmi větrno, ale na druhou stranu, pokud mluvíme o 50 až 60 kilometrech výšky, pak je tam tlak podobný povrchu Země a teplota je docela pěkná, možná až kolem 85 stupňů Fahrenheita. Předpokládá se tedy, že tam existuje život. “
Tým Greavese studoval spektra atmosféry Venuše pomocí dalekohledu James Clerk Maxwell Telescope na Havaji a pomocí 45 antén radioteleskopů v Atacama Large Millimeter / submillimeter Array v Chile a byl překvapen, že viděl nezaměnitelné známky fosfinu.
„Byl to šok,“ řekl Greaves.
Detekce byla potvrzena dalším pozorováním na poli ALMA a „nakonec jsme zjistili, že obě observatoře viděly totéž, slabou absorpci na správné vlnové délce jako plynný fosfin, kde jsou molekuly zespoda podsvíceny teplejšími mraky,“ uvedl Greaves ve svém prohlášení.
Bylo pozorováno pouze stopové množství, asi 20 molekul na miliardu. Další výzkum však ukázal, že přírodní zdroje fosfinu – sopky, blesky, minerály vyfukované do atmosféry, působení slunečního světla – vygenerují pouze jednu desetitisícinu skutečně zjištěného množství.
Tým může vyloučit mnoho nebiologických způsobů generování pozorovaných hladin fosfinu, ale to neznamená, že život je jediným vysvětlením. Atmosféra Venuše zahrnuje mraky s vysokou koncentrací kyseliny sírové, což vyvolává „mnoho otázek, například to, jak by tam mohly přežít jakékoli organismy,“ uvedla výzkumnice MIT Cara Sousa Silva.
„Na Zemi si některé mikroby poradí s až 5% kyselinami v prostředí, ale mraky Venuše jsou téměř úplně tvořeny kyselinou,“ uvedla.
Tým Greavese bude dále hledal známky dalších plynů spojených s biologickou aktivitou a určovat teplotu mraků, kde je fosfin přítomen, aby získal další poznatky. Nakonec budou pravděpodobně nutné další návštěvy kosmických lodí, aby se otázka zcela vyřešila.
„Vždy tu může být něco, co jsme přehlédli,“ řekl Seager. „Jedinou věcí, která nám na tuto otázku odpoví (je tam život, není tam život?), je jít na Venuši a provést podrobnější měření známek života a možná i samotného života.“
překlad www.aluska.org 2020 / podle zdroje
Poslední komentáře
-Zuzi Pokud nevěříš googlu, je možné zavolat i do…
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac Teda ja neviem jak je to s tými…
-mariankosnac Otázka zda pomoci a nebo nechat chcípnout, tvrdě,…
-není