Zprávy o setkání s anděly přicházejí z celého světa. Zjevují se těžce nemocným lidem či jejich příbuzným, a někdy i těm, kteří se náhle ocitli v ohrožení života. Berou na sebe podobu lékařů, neznámých cizinců nebo jen světelné aury. Někdy se dokonce ani spatřit nedají, přesto lidé o jejich přítomnosti nemají pochyb. Když se zdá, že již vykonali své povinnosti, zmizí ve zlomku vteřiny. Existují případy, kdy došlo k tak nepochopitelným událostem, že jejich aktéři začali hovořit o nadpřirozeném ochránci. Přečtěte si příběhy lidí, kteří mohou prohlásit, že při nich stál sám anděl strážný.
Rána do ramene zachránila děti před autonehodou
Tony, angličan žijící ve Spojených státech, do rodné země příliš nejezdil. Navštívil ji jen jednou, aby se mohl zúčastnit pohřbu svého otce. Po nějakém čase se ale do Velké Británie rozhodne vrátit natrvalo. Aby to příbuzným vynahradil, bere své dcery a jejich bratrance na výlet do ZOO. Zatímco mladší děti svědomitě usadí v dětských sedačkách v zadní části vozu, na sedadlo spolujezdce sedá nejstarší z dětí, jeho dvanáctiletá dcera. Tony se vydává na cestu, kterou absolvoval už mnohokrát. Přesto je pro něj tentokrát něčím jiná. Ponořen do svých myšlenek zřejmě ani nevnímá, že již překročil povolenou rychlost. Vzpomíná, jak tudy naposledy jel, když se vydal navštívit již zesnulého otce. Poprvé pocítil těžký smutek za osobu, která mu již nikdy nebude na blízku. Za několik vteřin však zjistí, že se možná zmýlil.
,,Užíval jsem si přehlednou cestu a rychlé auto. Najednou jsem ucítil silný náraz do ramene. Zpomalil jsem a otočil se na děti, aby přestaly dovádět. Když jsem se podíval zpět, zatímco jsem pořád zpomaloval, vlétl před nás za další zatáčkou nákladní vůz. Šlápl jsem na brzdu a zastavil několik centimetrů za ním. Náklaďák dostal smyk. Kdybych nezpomalil, nebyla by šance zabránit vážné nehodě,“ vypráví Tony.
Až několik vteřin poté mu došlo, že jeho zážitek je více než podivný. Děti totiž shodně tvrdí, že do ramene jej nikdo neuhodil a žádné z nich by na řidiče auta ze svého sedadla ani nedosáhlo. Tony, ačkoliv se považuje za ateistu a na nic nedpřirozeného nikdy nevěřil, je nyní přesvědčen, že před srážkou jej varoval jeho zesnulý otec. V autě totiž seděla všechna jeho vnoučata. Snažil se je snad ochránit duch zesnulého, nebo vše bylo dílem náhody? Jak ale může bý náhoda, že řidič auta zcela jasně ucítil prudkou ránu do ramene, přestože mu ji nikdo prokazatelně nemohl uštědřit?
Je podivné, kolik setkání s anděly se odehrává právě na silnicích. Objevují se prý na sedadle spolujezdce či jako mlžná postava před vozem. Donutí tak řidiče strhnout volant nebo šlápnout na brzdu. Jindy se projeví jako náhlé selhání motoru nebo podivné hlášení v rádiu, díky němuž se dotyční zdrží či se vydají jiným směrem. Kdyby odněkud nezasáhly neznámé síly, došlo by ke smrtelným haváriím. Hlídají místa, kde denně umírají lidé, skutečně andělé? Podle některých názorů jde spíše o duše těch, kteří zemřeli při tragických nehodách. Svým způsobem se snaží ochránit lidi před stejným osudem.
Jak vypadá anděl?
Mnoho lidí říká, že anděla viděli, nebo cítili, každý ho však vnímá jinak a na podobu andělů nemá přitom žádný vliv náboženské vyznání dotyčného. Někdy jsou andělé lidskému oku neviditelní a jejich působení se projeví jen díky nevysvětlitelným událostem, které člověku mohou zachránit život. Jindy na sebe berou podobu a v některých případech jejich těla obklopuje oslnivé světlo. Takto jsou většinou popisováni ústy proroků. V dalších případech se projevují jako neforemná světelná záře.
Obecně známá představa anděla jej popisuje jako člověka s křídly. Tak ho měl spatřit například biblický prorok Izaiáš. Ten anděla líčí jako bytost se šesti křídly. Dvě zakrývají obličej, dvě jsou na nohách a další dvě slouží k létání. Není pochyb, že bible obsahuje právě takový popis anděla, vždyť se také jedná o satanistickou knihu a anděl se šesti křídly nemohl být nikdo jiný, než jeden ze šesti temných padlých andělů.
Jednu věc mají andělé společnou. Jejich přítomnost je v naprosté většině případů zaznamenána ve vypjatých situacích, kdy může dojít k ohrožení života, nebo při klinické smrti. V lidech, kterým se zjevují, vyvolávají příjemné pocity. Přes možný prvotní úlek ze zjevení, nikdo nepociťuje strach.
Anděl zastavil auto spisovatele
Nevysvětlitelné příhody se nevyhýbají ani slavným. Známý německý spisovatel a záhadolog Hartwig Hausdorf (*1955) se před několika lety svěřil s tou svou.
Bylo pochmurné říjnové ráno, vlhko, místy mlha a Hartwig zrovna seděl ve svém voze. Cestou po dálnici v Bavorsku se poprvé ozvala kontrolka dynama. Hartwig dospěl k závěru, že v důsledku opotřebení zřejmě praskl klínový řemen. To může značit vážné potíže.
,,Dojel jsem autem na volnoběh na odstavný pruh, ale nechal běžet motor, protože jsem nevěděl, zda má baterka dostatek proudu pro případ nastartování,“ líčí spisovatel.
,,Se smíšenými pocity jsem vystoupil, otevřel kapotu a nevěřil svým očím – neporušený klínový řemen svědomitě odváděl svou práci. Proč tedy, proboha, ta kontrolka pořád svítí?“ diví se.
Hausdorf se znovu vrací za volant a snaží se pokračovat v cestě tak dlouho, jak jen to stav vozidla dovolí. Spustil se déšť a zdá se, že tentokrát začínají vypovídat službu stěrače. Rozhodne se proto sjet na odpočívadlo a ještě jednou zkontrolovat přístroje pod kapotou. Kontrolka pořád svítí, ačkoliv se všechno zdá být v naprostém pořádku. Rozhodne se proto alespoň zkusmo poklepat na některé součástky. A náhle kontrolka zhasne. Kde tedy byl problém?
Zdá se, že šlo o slabý kontakt v některém ze spojů. Alternátor se však už zřejmě připojil k vybité baterii a začal ji dobíjet. Podivná porucha, která se náhle objevila a zase zmizela, Hartwiga nakonec zdržela asi tři minuty. S pocitem úlevy sedá opět do auta a pokračuje již bezproblémově v jízdě. Ta ale netrvá dlouho. Záhy totiž vyjde najevo skutečná příčina poruchy….
,,Krátce před Regensburgem, na příštím sjezdu, kde bych dálnici stejně opustil, bylo hotové peklo. Japonský sportovní vůz vrazil do náklaďáku údržby dálnic, byl vržen napříč jízdními pruhy a srazil se přitom s dalšími vozy“, říká Hausdorf. ,,Viděl jsem, jak se blíží první vozy záchranářů a jeden řidič mi řekl, že k nehodě došlo právě teď, před třemi, čtyřmi minutami. Ostatně kontrolka se od tohoto neuvěřitelného zážitku už nikdy nerozsvítila. Jen v tomto jediném případě zcela splnila svůj naplánovaný cíl – totiž fungovat jako varovné světélko,“ končí vyprávění.
K čemu tehdy na silnici vlastně došlo? Způsobil špatný kontakt v baterii zdržení, které spisovateli možná zachránilo život? Nebo jej před nehodou ochránil zásah vyšších sil?
Kdo pomohl nezkušenému letci přistát?
Na jaře roku 1943 je evropa zmítána 2. světovou válkou. Proslulé letectvo Spojenců teprve pracuje na získání převahy nad nepřítelem a jakékoliv výpravy nad území protivníka jsou více než nebezpečné. Onoho osudného dne sedá zkušený pilot britského letectva Dan Perrone do svého letounu. Má za sebou už 20 bojových nasazení, v kontrastu s jeho sebejistotou však nelze přehlédnout nervozitu druhého pilota.
Protože byl Perronův partner v poslední akci zraněn, jako náhradník tentokrát slouží mladíček, jenž se nad nepřátelské území chystá vůbec poprvé.
Bez problémů a nepozorován se jejich letoun dostává až k cílové stanici v německém Frankfurtu. Na první pohled by se mohlo zdát, že nad nimi skutečně vyšší moc drží ochrannou ruku. Sotva však svrhnou bomby, vypukne peklo. Letoun se ocitá pod ostrou palbou německých messerschmittů a v jeho trupu a kokpitu zůstává bezpočet děr. Oběma letcům je jasné, že návrat na domovskou základnu bude malým zázrakem.
Zanedlouho se dostávají mimo dosah německých střel. Mladičný poručík pohlédne na svého velitele a sleduje, jak se na jeho uniformě zvětšuje krvavá kvrna. V návalu zoufalství začíná zmatkovat a vše, co kdy věděl o řízení letounů, mizí v hlubinách jeho mysli. Z paniky ho vyvede až Perronův rázný hlas: ,,Co se to s vámi k čertu děje? To jste snad ještě nikdy neviděl žádnej válečnej film? Tohle všechno jsou pro nás pouhé škrábance, jasný? Tak už s tou zatracenou krabicí něco udělejte!“
Když Perrone zahřímá tato slova, nervozita z nezkušeného letce opadá. Je tak schopem celých 75 minut plnit rozkazy těžce zraněného velitele, který se nemůže sám ujmout řízení poškozeného stroje. Jakmile se poručík vysílačkou spojí s domovskou základnou v Anglii, Perrone se zhroutí ve svém sedadle. Věděl snad, že už jsou v bezpečí a jeho instrukcí není třeba, a proto vypětím zkolaboval? To by bylo logické. Příhoda však má zcela nečekanou dohru.
Mladý pilot přístává díky instrukcím řídícího střediska. Poté, co se vypotácí z letounu, zjistí, že ,,škrábance“, o nichž Perrone mluvil, ve skutečnosti stroj poškodily více než závažně. Za to, že jej v takovém stavu dokázal udržet, dostává mladý poručík skutečné uznání.
,,To jsem nebyl já. To dokázal kapitán Perrone. Z Frankfurtu až sem mi uděloval přesné pokyny,“ přiznává podíl svému veliteli. Jenže to, co mu odpoví lékař, který dosud Perroneho pečoval v sanice, mu doslova vyrazí dech: ,,Kapitán Perrone s vámi prostě nemohl mluvit. Po prvním útoku byl na místě mrtev. To je nesporný fakt.“
Kdo tedy naváděl druhého pilota na letiště? Mohl Perrone vynaložit nevídané síly, aby jiného vojáka vyvedl z ohrožení života? Nebo skrze něj promlouvala ochranná andělská bytost?
Ač se to zdá neuvěřitelné, vše nasvědčuje spíše druhé možnosti. Tak závažná zranění nemohl přežít ani při té nejsilnější vůli. Oproti tomu mladý pilot vyvázl bez jediného škrábnutí. Zřejmě při něm stálo něco víc než pouhé štěstí.
Neznámý hlas probudil ženu z bezvědomí
Nyní čtyřiačtyřicetiletá Donna Ferguson ze severovýchodního Irska tvrdí, že se se svým andělem strážným nepotkala pouze jednou. Už při prvním setkání jí však zachránil život. V červnu roku 1998 odjíždí do porodnice, aby přivedla na svět svého čtvrtého potomka. Novorozená dcera dostává jméno Jessica a zdá se, že je zdravá. V pořádku by podle doktorů měla být i její matka. Přestože po porodu krvácí víc než obvykle, nikoho to příliš neznepokojuje. Poporodní únavě jsou připisovány také její závratě a silná únava. Když za Fergusonovou přichází její partner Gary, už ani není schopná s ním hovořit, jen pociťuje, jako by měla každou chvíli omdlít. Návštěva proto přivolává zdravotní sestru, která pacientku prohlédne a řekne, že jí chybí pouze kvalitní spánek. Slibuje, že si Donna bude moci popovídat s lékařem při ranní prohlídce. Krátce na to Donna upadá do hlubokého spánku, který trvá zhruba do dvou hodin ráno. Tehdy poprvé uslyší cizí hlas: ,,Vzbuď se!“
,,Vzbuď se, vzbuď se, opakoval ten hlas tiše. Ale já jsem nechtěla a zoufale se snažila ho ignorovat. Říkala jsm, že se nemůžu probudit, jsem unavená, potřebuju spát. Ale ten hlas, který setrvával ve stejné výšce a tónu, byl vytrvalý a rozhodnutý dostat mě z bezvědomí,“ popisuje Donna. ,,Nikdy se nerozlobil, zůstával klidný a stále opakoval, abych se probudila. A pak také řekl, abych stiskla alarm. Ani jsem netušila, že tam nějaký alarm je,“ vypráví Ferguson.
Nakonec se jí podaří sesbírat síly, zvednout ruku, nahmatat u postele kabel a konečně stisknout tlačítko, jež přivolá zdravotní sestry.
,,Další věc, kterou si pamatuji, je rozsvícení světla a sestra spěchající do mého pokoje. Ležela jsem v kaluži krve a brzy se kolem mé postele hlukly tři sestry a lékař. Byl tam rozruch a všichni se zoufale snažili mě probrat.“
Z posledních sil ještě stačí jedné sestře říct, že ji někdo probudil, a pak míří na operační sál. Kdo mohl být oním tajemným zachráncem?
Když se Donna dalšího dne probudila v nemocniční posteli, teprve zjistila, jak blízko smrti se ocitla. Okamžitě ji musela být poskytnuta transfuze a lékař hovořil o velkém štěstí. Uznal, že nikdy neviděl člověka v tak špatné kondici, kerý by byl stále naživu.
,,Řekla jsem doktorovi, že mě někdo probudil, ale nedokážu si vybavit, zda to byl mužský nebo ženský hlas a on řekl, že to musel být můj anděl strážný, protože kdybych ztratila ještě víc krve, nepřežila bych,“ vzpomíná.
Té noci prý ještě nebyla připravena zemřít. Komu patřil hlas, který krvácející ženu na poslední chvíli přiměl zavolat pomoc? Promlouval k ní skutečný anděl, nebo to bylo podvědomí pacientky, které se zoufale snažilo přežít? Donna Ferguson říká, že tehdy se s andělem nesetkala naposledy. Prý s ní udržuje kontakt stále.
Tři roky po svém zážitku v nemocnici se Donna strachuje o příbuzné, kterým se začíná hroutit život. Jedné noci, když se bezmocně převaluje na posteli a přemýšlí, jak by členům rodiny pomohla, se náhle jakoby odnikud objeví malá, zlatavě zářivá koule. Přímo před užaslou ženou se vznáší asi půl metru nad zemí. Donna se snaží přijít na to, co je příčinou zvláštní záře, a vyhlédne z okna v domnění, že by mohlo jít o reflektory aut. Ty to však nejsou a tak ke světlu natáhne ruku, aby se jej dotkla. Koule se najednou roztřístí na malé kusy a zmizí.
,,I když jsem nemohla uvěřit tomu, co jsem viděla, velice mě to uklidnilo. Věděla jsem, že to musí zase být můjanděl strážný. Uklidnil mě a já věděla, že od této chvíle bude u mých příbuzných všechno v pořádku. A bylo,“ popisuje Ferguson svůj zážitek.
A dodává, že nyní občas požádá svého anděla o pomoc. Například aby provázel její děti při těžkých zkouškách ve škole. A vždy to prý zabere.
Zjevují se andělé umírajícím?
Vypadá to, že andělské bytosti nenavštěvují lidi jen proto, aby je před jistou smrtí ochránily, ale také proto, aby některých usnadnily umírání a pomohly jim s cestou na onen svět. O tom jsou přesvědčeni mnozí badatelé v oblasti klinické smrti a předsmrtných zážitků.
Andělé se ve vizích objevují nezávisle na vyznání umírajících či jejich představách o vzhledu těchto bytostí. To mnozí považují za důkaz, že jsou vize reálné. Nejedná se tedy o halucinace, ani konstrukt umírajícího.
Dr. Melvin Morse (*1954), americký pediatr a odborník na zážitky blízké smrti, například popisuje zážitek svého pacienta, jedenáctiletého Johna, jenž před svou smrtí spatřil anděly. Chlapec na zjevení reagoval i přes silné bolesti velice radostně. Krátce na to upadl do bezvědomí a za několik hodin zemřel.
Americký neurochirurg Dr. Eben Alexander (*1953) před časem zase vystoupil s vlastní zkušeností. Tvrdil, že zatímco bojoval s těžkou meningitidou, oním světem jej provázela jakási nadpozemsky krásná a vlídná bytost.
Kam dál:
• Kontakt: [email protected]
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/
• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihy! – Podrobnosti ZDE
• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!
• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac Teda ja neviem jak je to s tými…
-mariankosnac Otázka zda pomoci a nebo nechat chcípnout, tvrdě,…
-není Tak já jsem znal osobu, co měla takového…
-*****