Bojujete se zlými duchy? Hlavně jim neposílejte lásku a světlo

31.5.2022 v Návody 20

K napsání tohoto článku mě inspiroval nedávný dotaz přijatý do poradny, kdy zjevně mimosmyslově nadaný chlapec řešil potíže se zlými duchy. Když jsem četla o jeho trápeních a co s nimi zažívá, vzpomněla jsem si na dobu, kdy jsem byla v podobné situaci a řešila jsem stejný problém… Jak na obtížné duchy, kteří za vámi lezou a vy nevíte, jak jejich návštěvy omezit. A co dělat v případě, kdy tito duchové na základě obtěžování naberou sílu, začnou dělat binec a situace se ošklivě vyhrotí?



Odmalička jsem duchy vnímala, dobré i špatné a brala jsem je jako součást tohoto světa. Byla jsem se svými paranormálními dary relativně izolovaná, co se týče možnosti jejich objasnění. Děla se mi spousta věcí, kterým jsem nerozuměla a až postupem času jsem díky literatuře, webům a kontaktům s dalšími senzibily a jasnovidci přišla na to, co vnímám, proč to vnímám, jak to funguje, co s tím mám dělat a že to nemá každý, jak jsem si původně myslela.
Nemůžu ale říct, že by v mém okolí nebyl nikdo, kdo by nevnímal duchy a energie, protože jsem z rodu, kde se tyto vlohy z matčiny strany dědily a přenášely. Předchůdkyně z mého rodu se svými dary ale naložily každá jinak a velký vliv na ně mělo i to, že jejich doba rozvoji těchto duchovních darů nepřála, že nebylo dobré společenské klima.
Taky tam byl problém, že se nepředávala rodinná tradice, byla to spíš taková ruleta. U jedné ženy se to spustilo, u ostatních ne. Existují rody čarodějnické, rody kartářů, rody bylinkářek… my jsme rod jasnovidců, ale zplanělý. Takže když jsem projevila vlohy, rodina mi nedokázala poradit a navíc byla překvapená intenzitou a vervou, s jakou jsem se do toho dala. Sdílely se mnou jejich zážitky, popisovaly co se jim stalo a jak to chápou, ale skutečná systematická výuka byla na mě, stejně tak i výzkum.

Sice jsem tedy mohla o svých darech mluvit, jenomže pouze do určité míry. Jakmile jsem toho řekla moc, ukázalo se, že moje vlohy jsou mnohem intenzivnější, než co se v rodě vyskytovalo doposud a tudíž mi předešlé generace nedokázaly na moje otázky odpovědět a nedokázaly mi moje zážitky vysvětlit. Mnohé z nich navíc nechápaly. Nemám jim to za zlé, sama si neumím představit svůj rozvoj paranormálních schopností v době hluboké totality, nebo v době, kdy jediné dostupné duchovno byl kostel. Možná měl rod kdysi nějakou tradici, ale asi zanikla nepříznivou dobou.
V tomto jsem byla izolovaná a v tom byla má situace těžká. Protože čím hlouběji jsem se do toho dostávala, tím méně to ostatní stíhali pobírat. Ale nelituji této životní zkušenosti, protože byla do života cenná, naučila mě spoléhat na sebe, svůj úsudek, své životní zkušenosti a jít zejména cestou empirickou, než se řídit názorem druhých lidí – protože mi většinu mého života byl názor cizích lidí buď k ničemu, nebo mi naopak škodil – až na pár výjimek. To bylo v době, kdy jsem našla sobě rovné, se kterými jsem mohla začít své zážitky diskutovat obšírněji.

Moc dobře tedy vím, že když se potýkáte se svými paranormálními schopnostmi a situace se nevyvíjí hladce, být na to sám, je hrozné. Zejména pokud se bavíme o destruktivních energiích, toxických lidech kterých se nemůžete kvůli složité životní situaci úplně zbavit, nebo pokud bojujete se zlými duchy a nevíte jak na ně. V dnešní době to naštěstí není tak zlé, máme mnoho kvalitní literatury a jsou dohledatelní lidé, se kterými je možné se o tom poradit, i pokud ve vašem přímém okolí nikdo vám rovný zrovna není.

Pamatuji se ale, že když se mi blížila puberta, všechny dary se výrazně zostřily a já jsem díky tomu měla plné ruce práce. Hodně jsem chodila do přírody, kde jsem měla klid a soukromí, abych se tam s nimi učila pracovat. Strávila jsem celé roky meditacemi pod stromy, jejich objímáním a rozhovory s nimi, ale moje cesta nebyla bez překážek a samozřejmě jsem se i já na své cestě dopustila několika omylů. To bylo zejména tehdy, kdy jsem z tísně začala hledat odpovědi na internetu a i když tam byly všehovšudy asi tři weby, kde bylo informací velmi málo, snažila jsem se rady uplatnit. Většinou však šlo bohužel o informace zavádějící, nepřesné, nebo vyloženě škodlivé. Kolem roku 2000 například každý článek o AC, který jste našli, tvrdil, že je to nebezpečné a že u toho můžete umřít, protože všichni jen opisovali z jednoho neozdrojovaného místa, kde to bylo napsané blbě, bez vlastní zkušenosti. To ve mně zbytečně vyvolalo strach, protože jsem v noci z těla spontánně vystupovala a dokud jsem se nenaučila příslušné techniky, neuměla jsem to ovládat.

Další chyba, kterou jsem na internetu vyčetla, bylo posílání světla a energie lásky, pokud vás obtěžují zlí duchové
A tím se dostávám k pointě článku. Když mi začínala puberta, začala jsem se intenzivně potýkat s obtížnými duchy. Možná šlo o kombinaci faktorů, kdy člověk dospíváním zraje, více si uvědomuje co se mu děje a tím to vystoupí do popředí a získá na intenzitě, ale možná jsem si to částečně zavinila sama, protože jsem si chtěla povídat s dobrými duchy, ale tím jsem se zároveň stala přístupnější i pro ty zlé, kteří toho zkoušeli zneužívat. Protože jsem si tyto rozhovory zapisovala, mám dodnes archivované zápisy, ze kterých můžu zpětně vidět, že těch otrapů bylo celkem dost. Nikdy jsem nedávala na internet nic z toho, zejména pokud mi to přišlo podezřelé, pouze jsem si to zaznamenala s myšlenkou „toto mi nesedí, třeba později zjistím, jestli byla zpráva přijata dobře, nebo nebyla“.
V této době se mi stávalo, že za mnou začali duchové chodit a chtěli po mě různé věci, většinou si chtěli povídat, chtěli pozornost a chtěli vyprávět svůj příběh. Bylo mi to nepříjemné a obtěžovalo mě to. Později začali být dotěrní. Vzbuzovali ve mě pocity strachu tím, že si stoupali za moje záda, když jsem byla zrovna sama doma a tímto znervózňováním ze mě sáli energii. Nepřítel chodí zezadu… Díky tomuto odčerpávání energie skrze strach, tito duchové sílili.
Snažila jsem se tomu bránit. Například jsem se odnaučila strachu ze tmy tím, že jsem si v noci sedla v pyžamu doprostřed svého pokoje, když bylo zhasnuto a zavřela jsem oči. Takto jsem svému strachu čelila a za týden jsem donutila své podvědomí pochopit, že ve tmě žádné nebezpečí nečíhá a tím jsem oslabila jejich moc nade mnou. Tak jsem se zbavila dětského strachu z bubáků, to mi bylo asi 11.

Ale stejně za mnou chodili. V době, kdy mi stoupávali za záda, jsem právě vyhledala radu, abych zlé duchy rozpouštěla energií lásky, světlem. Že prý jsou destruktivní, nesnáší to a odejdou. Začala jsem to na nich praktikovat. Zajímavé je, že to na jednu stranu chvilkově funguje, takže máte pocit, že jste udělali správně a že je metoda funkční, ale z dlouhodobého hlediska to váš problém naopak zhorší a prohloubí. Proč?

Ducha jsem zacílila, poslala na něj růžové světlo a vizualizovala jsem si, jak se postupně rozpouští na loužičku, která zmizne. Fungovalo to. Duch vždy zmizel, já měla klid a myslela jsem si, že tato rada je dobrá. Přece jsem s ní měla dobré zkušenosti. Navíc to v té době byla jediná rada, kterou jsem sehnala. Nebylo se o co opřít, neměla jsem pomůcky, nebylo se absolutně koho zeptat, ani na internetu nikdo znalý nebyl. Maminka byla v této věci zcela bezradná a nevěděla, co mi má poradit, protože se jí to nestalo. To nebylo jako dneska, že někomu napíšete mail a on vám poradí co máte dělat… A kdyby mi v té době někdo řekl, že to jednou budu učit, asi bych tomu ani nevěřila. Bylo to velmi neprobádané území. U nás v domě na půdě strašilo a všichni jsme to brali jako normální součást života, věděli jsme že tam jsou duchové, ale nikomu se nestalo, že by se na něj nějaký duch cíleně zaměřil. Vlastně jsme ani nevěděli, proč je na té půdě máme.

Když jsem pak ale četla v poradně zprávu od chlapce, který přesně tuto stejnou radu někde našel a také ji praktikuje, všimla jsem si podobností mezi námi dvěma. Chlapec má s duchy potíže, rozpustí je v energii lásky, duchové pak odejdou, nebo mu dají na chvilku pokoj, ale pak se zase vrací. Navíc z něj získali už hodně energie, protože nabírají na síle a dle jeho slov, ho koušou, nachází na těle stopy.
Vzpomněla jsem si, že v době, kdy jsem já řešila problém stejným postupem, se to i u mne zhoršilo. Nechtěný duch sice odešel, ale za pár dnů byl zpátky a byl horší. Tehdy jsem si neuvědomovala, že toto jsou parazité, kteří žijí a sílí z něčí energie a naše pozornost je energetický kanál.
Když zaměříme svoji pozornost na zlého ducha, který nás obtěžuje, krmíme ho energií. To znamená, že důvod, proč se problém postupem času zhoršuje je, že posíláním energie lásky a světla, tohoto ducha posilujeme.
Proč nám dá pokoj a na pár dnů odejde? – Protože jsme ho nakrmili! Dali jsme mu to, co chtěl! A pak se vrátí, protože ví, že mu dáme znova. Protože si myslíme, že posíláním růžového světla a energie lásky, se ho zbavujeme… místo toho si z nás ten duch dělá farmu a dobrý den.

Můj problém v té době vyvrcholil výskytem poltergeista, který mě tři dny doma terorizoval a kterého jsem nakonec vyhnala tím, že jsem překonala svůj strach a v obrovském vzteku jsem ho vykázala z domu. Dodneška si živě pamatuji, jak ustal vítr a jak mě tento duch oběhl a těžkými dupavými kroky utekl po schodech nahoru na půdu. Kam šel dál nevím, ale nadobro odešel a už mě nikdy znova neobtěžoval. Byl to jeden z nejhorších a nejintenzivnějších zážitků se zlým duchem, ale bohužel nebyl poslední, později v životě jsem prožila spoustu těžkých situací a každou zkušenost z předchozího nepříjemného setkání jsem tam patřičně zúročila.

Co dělat se zlým duchem, abyste se ho zbavili doopravdy a ne jenom na oko?
Nezazlívám těm, kteří tuto radu šíří, nebo kteří ji praktikují, že to dělají. Protože z krátkodobého hlediska to působí, jakože to funguje. Skutečnost se ukáže až s časem a s přibývajícími zkušenostmi. Ale pokud tohle víte, nemusíte si zbytečně na ta horká kamna sáhnout, tak jako jsem si sáhla já, nebo pisatel z mé poradny. Vy můžete rovnou začít dělat to, co funguje doopravdy.

Vykuřování. To je nejlevnější a nejúčinnější metoda, jak ducha z domu dostat. Vyhnala jsem tím i velkého černého anděla, který se u mě doma uvolnil ze zavlečeného prokletého předmětu. Byl opravdu otřesný a za ten jeden den, co mě tyranizoval, se stihl i zjevit dvěma návštěvám, které ho viděly. Co jsem si zažila tu jednu noc, co u mě byl, to tu ani nebudu popisovat. Bylo by to dlouhé povídání, ale trpěla jsem hrozně. Tehdy jsem na každé patro domu dala pořádně rozhulit kadidelnice, na uhlíky jsem dala Sál až bylo v domě nedýchatelno a pak jsem větrala. Podrobný návod jak vykuřovat domov proti zlým duchům najdete TADY.
Vykuřování je levné, jednoduché, skoro se na tom nedá nic skazit, kromě manipulace s ohněm a funguje i na silné potvory. Vykuřuju dům pravidelně. Skoro každý den zapálím alespoň jednu vonnou tyčinku v pracovně a větrám.

Je potřeba pochopit, že pokud jste jasnovidní a hypersenzitivní, tak se s duchy musíte naučit žít, nikdy se jich úplně nezbavíte, protože duchové jsou všude. Přebývají v astrální dimenzi, která protíná tu naši a je otázka času, než nějakého znovu potkáte. S tím je potřeba se smířit a zbytečně z toho nebýt moc emoční. Ale pokud vás nějaký začne obtěžovat, emocím se nevyhnete, hlavně pokud vás začne otravovat před spaním, když vás začne lekat.
Rozhodně mu neposílejte žádnou svoji energii. Ani lásku, ani světlo, ani na něj nezaměřujte pozornost. Když ho potkáte, snažte se na něj pokud možno ani moc nemyslet. Kdybyste to udělali, dali byste mu energii, po které tento parazit prahne, on by se z toho nacucal a pak by přišel znova o to silnější.
Místo toho se snažte zcela nevzrušeně celý dům pořádně vykouřit, požádejte konstruktivní sílu Vesmíru o ochranu a aby z vašeho domu i života odvedla všechny špatné energie i duchy.
Pokud vás duch obtěžuje akutně a vy reagovat potřebujete, místo posílání lásky mu vynadejte a rázně, autoritativně, ho vykažte pryč z vašeho domu. Funguje formulace, že toto je vaše teritorium, ne jeho a že má vypadnout. Ale nesmíte se u toho bát a skutečně to tak musíte cítit, protože síla vaší vůle a vaše naštvanost je to, co ho vytlačí pryč. Pouhá slova, pronesená bez vnitřního zápalu, jsou jen prázdným gestem bez efektu. Když umíte projevit dostatečně silnou vůli, duch této energii nedokáže vzdorovat a odejde. To ale ne každý člověk umí… a pro tyto případy máme levné odzkoušené vykuřování.

Samozřejmě je potřeba vzít v úvahu další faktory, jako důvod proč duchy v domě máte, jestli je tam něco nefixuje, jestli vám je tam někdo nenosí, jestli je na sobě nemáte napojené jako batohy a proč.

Určitě si s duchy nepovídejte, neptejte se jich proč přišli, protože tím je opět posilujete a budou se za vámi vracet. A když byste jim začali věřit, udělají si z vás poskoka, kterého začnou farmit. Takových nešťastníků je spousta a o tom by se taky dal udělat výživný článek. Chápejte je jako toulavé hladové psy. Když je budete krmit, budou se vracet. Když je krmit nebudete, tak zůstane u jednoho nahodilého setkání, vy dům vykouříte, je to vynese ven z domu a máte pokoj.

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2022

 



Komentáře

Ikona diskutujiciho Petra 2022-05-31 02:33:01 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Velice děkuji za tento článek a smekám. To je přesně to proč jsem kdysi dávno na tento web začala chodit. Bývaly zde články tohoto typu. Ovšem později bohužel zmizely, což je veliká škoda. Novější (hlavně ty převzaté) články mě neberou, připadají mi příliš povrchní a nic moc mi nedávají. Takže ještě jednou díky za tento. Osobně jsem s duchy vpostatě zatím žádné velké potíže nezažila, bohužel spíše s lidmi, kdy jsem od dětství byla vystavena obrovské závisti a nenávisti okolí pouze z důvodu, že jsem byla tzv. „geniální dítě“. Zezačátku jsem zvolila cestu popírání této skutečnosti, která přinášela dočasnou úlevu v tom smyslu, že se mnou lidé tolik nebojovali a měla jsem trochu více klidu. Ovšem popírala/zapírala jsem tím sama sebe a to také není optimální, protože to člověka svým způsobem vyčerpává, a tím jak se nemůže lidem (plně) otevřít, tak vlastně je ve skutečnosti neustále „sám“ (ač obklopen davem lidí). Nejčerstvější zkušenost s duchy mám cca z roku 2010-2013, kdy jsem byla po dlouhých letech dost zamilovaná, a najednou se kolem mne začalo „cosi“ rojit, a děly se mi zvláštní věci. Zřejmě tím, že jsem v té době měla jiné nastavení mysli, než na jaké jsem byla zvyklá po celý zbytek života. Jakmile ta zamilovanost postupně zvadla, zase to všechno zmizelo a od té doby mám vpodstatě klid, nebo aspoň ničehož významného/zajímavého/pozoruhodného nepozoruji. Nyní konkrétně: v době kdy jsem měla méně financí, začala jsem chodit do/z práce pěšky a šetřila tak za kupon MHD. Cesta vede lesíkem (park), který má zvláštní energii, ačkoliv nemám žádné senzibilní schopnosti (nebo si je neuvědomuji), v tom místě vždy „něco“ cítím. Jelikož z práce jsem chodívala často již za tmy (hlavně v zimě), projít sama tmou tím lesíkem byla pro mne zpočátku dost výzva, která mi zpočátku činila problém. Fakt jsem se bála. Až do určité doby. Jednou jsem těsně před vstupem do temného území měla pocit, že je tam něco se mnou a to něco mne jakoby chrání. I když jsem si vůbec nebyla jistá zda tu ochranu potřebuji. Každopádně jsem té ochraňující entitě jaksi automaticky důvěřovala. Strach zmizel, čili úleva. Fungovalo to. Postupem času jsem se naučila procházet lesem potmě tím způsobem, že jsem se jakoby odosobnila, uzavřela sama v sobě, ustanovila pevnou hranici a okolí od sebe zcela odfiltrovala, jakobych existovala jenom já, a to okolí jsem úplně z mysli/vnímání „odmázla“. Hodně mi v tom pomohla také zkušenost, že jsem ráno tímtéž lesíkem procházela za světla a často při svítání je překrásně ozářen sluncem, jehož paprsky procházejí skrze větve. Což je obrovská nádhera. A tím jsem získala pocit, že to místo samo o sobě může působit různě, záleží na mne jakým způsobem ho vnímám. Každopádně už léta nemám problém tamtudy projít v jakoukoliv hodinu. Zajímavé je, že cestou do/z práce je ještě jeden lesík, který je temnější, za války tam byly vymbombardovány domy, dost lidí zahynulo, navíc je to vedle hřbitova a v tomhle druhém lesíku žádné takové energie necítím, nikdy jsem necítila a procházela jsem jím vždy bez povšimnutí. Lesík, na kterém jsem se vyškolila je silnější, je v něm něco mnohem mocnějšího. Zrovna nedávno (pár týdnů zpět) se v něm udála obrovská tragedie. Neřeším co v tom lese vlastně je, neanalyzuji to. Není to pro mne důležité, jsem přesvědčena, že každá entita má vpodstatě právo na svou existenci a že na světě je dostatek prostoru, abychom se sem vešli bez problémů všichni. Ač nejsem nadána ničím zvláštním, kromě té bývalé geniality „zázračného dítěte“, což je záležitost z úplně jiného soudku, tak v tom lese naprosto jasně cítím, že tam je něco jinak než jinde.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2022-05-31 09:19:36
Ikona diskutujiciho
sipka

Děkuji. Je třeba brát v úvahu, že jsem člověk a tudíž nevyseknu závratný zážitek či závratný objev každý den. Aluška.org už existuje kontinuálně 16 let a vychází denně článek. Takže to na počty jednoduše nevychází. Taky je potřeba brát v úvahu to, že jsem od svých 16ti let terč psychopatů a úchylů, kteří mě prostřednictvím internetu ponižují, pomlouvají, někteří z nich se i radikalizovali, začali mě stopovat, pronásledovat, vydírat a vloni mě jeden napadnul. Také jsem čelila mnoha křivým obviněním, například snahou přisoudit mi duševní nemoc (kterou nemám, jsem naprosto zdravá), nevyzrálost, nevyrovnanost, nebo že dělám něco špatného. Tyto pomluvy a psychický nátlak přirozeně způsobily, že jsem přestala dávat na internet svůj soukromý život, protože úchylové zneužijí jakoukoli drobnost k tomu, aby mě mohli ponižovat, pomlouvat, nebo vydírat. Prožila jsem spoustu neuvěřitelných věcí, ale už je nedávám na internet, protože jsou soukromé, rozkrývaly by s kým a jak žiju, moje životní témata co si řeším a díky tomu jsou zneužitelné… já mám o čem psát a o čem vyprávet, ale NEMŮŽU. To znamená, že důvod, proč takových článků ubylo, je samocenzura, snaha se ochránit před psychopaty a internetovou agresivitou. Problém je, že když se to stane, když si mě nějaký narušený úchyl vybere jako svůj terč, tak není moc pomoci, ani policie mě vloni neochránila, tudíž jediný skutečně funkční způsob je prevence. Vím, že se to pod tento článek tématicky nehodí, ale říkám vám narovinu jak to je. Jsem ponižovaná a utlačovaná za to, že dělám tuto záslužnou a krásnou práci. Na internetu je spousta strašně zlých lidí a kriminální živly se na internet stahují. Odkrýváním svého soukromí se vystavuji riziku a ohrožuji svůj život. Ještě se této tématice budu věnovat, až uzraje správný čas, všechny tyto věci rozkryju a pojmenuju… z toho důvodu se snažím udržovat články v neosobní rovině, tak aby byly přínosné, nápomocné, ale nebyly v nich věci, na které čeká na banda hladových čoklů, aby je mohli proti mě zneužívat.

Ikona diskutujiciho petr 2022-05-31 10:09:56
Ikona diskutujiciho
sipka

Alu, ten útlak a šikana kvůli výjimečnosti začaly už mnohem dřív. Já si pamatuju například že když jsi to dělala asi první dva roky tak jsi hodně dráždila babu co si říkala Lady Rovena. Byla to taková vykojená zrzavá podsaditá samice co dělala horoskopy a černou magii. Její blog se jmenoval jedová chýše a přesně tak jedovatá byla i ona sama. Šlo vidět že ji velice dráždíš a vnímala tě jako svou konkurenci, protože o tobě psala že jsi dítě a tudíž ničemu nerozumíš, ona na rozdíl od tebe je dospělá ženská takže ať si lidi chodí pro radu k ní a ne k tobě. Už v té době jsem si pokládal otázku jak moc musí být Rovena zakomplexovaná když jí dělá dobře pomlouvat a ponižovat dívenku, které je 13 let a píše si o svých zážitcích s andělíčky. Asi o tom ani nevíš. Občas lezla i k tobě a snažila se dělat chytrou. Do duchovna fušuje spousta takových mindrákůplných ubohých existencí že se to ani nedá spočítat. Tahle společnost zřejmě není dost vyzrálá na to aby pokojně přijala někoho kdo je a i tehdy byl tak moc napřed oproti průměru. A to je důvod proč jsem u tebe zůstal jako čtenář po celé roky. Protože to co se dozvím tady nikde nenajdu a nejsem zvědavý na skřeky bab s komplexem méněcennosti které tráví svůj čas pomlouváním a konstrukcí neexistující dramat.

Ikona diskutujiciho Koblih 2022-05-31 10:28:05
Ikona diskutujiciho
sipka

Nechci situaci zlehčovat chápu že je to vážné. Ale některé případy jsou z pohledu čtenáře i dost vtipné. Třeba když usychající geront Mudrlant Venca napsal o aluška.org že je tu od toho aby uspala lidi aby nic nedělali a čekali na vnější spásu a pak dával design tohoto webu do souvislosti s UK. A pak se snažil z Alue udělat hysterku spolu s Michalem B…. a pak se mohli pokakat když to Alue dala na web a ukázalo se že ve skutečnosti hysterické scény dělali oni, sprostí byli oni, dementní maily psali oni a napadali oni Alue a že vlastně všechno co tvrdili bylo buď vymyšlené tak aby to podporovalo jejich verzi nebo úplně naopak. Hodně jsem se u toho článku zasmál a myslím si že to je skvělý způsob jak s těmi šmejdy zatočit. Dát jim sežrat co si sami navařili. A pak když do toho vlítla Miroslava to už byla úplná komedie, ta se shodila ze všech nejvíc. Opravdu se divím tomu že si takoví chudáci myslí že na Alue mají. Nebo že se nebude bránit.

Ale Alu, nevzdávej to s náma. Z desetitisíců se zakonitě vždy objeví nějací švábi. Je to statistika. Není to objektivní stav naší populace i když chápu že když se jich slítne víc naráz tak člověk snadno získá pocit že jsou šílenci za každým rohem. A odhalující články dávej. Nenechávej jim výhodu vypouštět toxiny tajně mimo pozornost veřejnosti.

Ikona diskutujiciho Nini 2022-05-31 13:46:25
Ikona diskutujiciho
sipka

Alu, to je mi líto, že se na tebe lepí tolik psychoušů…a že si někdo z nich dokonce dovolí tě napadnout i fyzicky.
Jinak se mi líbí, že si na nic nehraješ a dáváš lidem praktické rady, které máš sama vyzkoušené a fungují. Je tu spousta informací a zajímavých témat, chodím sem už léta a je to jediný český web, který navštěvuju každý den. Přeji ti i do budoucna hodně štěstí 🙂

Ikona diskutujiciho Dalimil 2022-05-31 17:40:22
Ikona diskutujiciho
sipka

Pracuju ve fitku a vím jak vypadají holky co cvičí. Tvoje muskulatura skoro odpovídá profesionálům. Vypadáš jako boxer nebo trenér. Časem jak jsi dělala videa šlo vidět kdy nabíráš sval, kdy ubíráš tuk a kdy máš pauzu. Taky jsi někde letmo zmínila že děláš se dřevem a v lese. Takže do toho počítám stisk jak bejk. Pracky jsou to pořádné, i když ženské, já bych s nima po hubě dostat nechtěl.
Pro mě jsi vzor dokonalé ženy a nestydím se to říct. Chytrá, velká osobnost, zdravá a velice silná. Moc si tě vážím a děkuju ti že ses na to nevykašlala i když máš takové problémy. Společnost lidi jako ty kriticky potřebuje. Je vás strašně málo.

A právě tohle je důvod proč zoufalci nemůžou odolat. V životě na takovou nedosáhnou, vědí to a nehodlají se s tím smířit.
Předpokládám že o tobě dotyčný moc nevěděl spíš mu někdo něco lživě namluvil. Kdyby totiž ano tak by ho ani nenapadlo za tebou lézt. Jak umíš zacházet s brokovnicí jsem taky viděl a předpokládám že nezůstalo jenom u té. Klobouk dolů.

Doba internetu dala vzniknout novému druhu zoufalců. Normální ženská si o ně kolo neopře tak zkoušejí lovit ženy tak že si vyhlídnou oběť a tu pronásledují. Policie jich má plné šanony. Musíš se líp schovávat aby tě nemohli vystopovat. Jak tu už někdo psal. Je to statistika. Dřív nebo později přijde další takový zoufalec kterýmu táhne na 40 a chytne ho poslední hysterický záškub v pudu se rozmnožit stůj co stůj… nenechávej si ty případy pro sebe. Jenom jim pěkně odhal prdel před světem. Toto se oni bojí. Snad i víc než policie. A kdybys potřebovala s nějakým hajzlem pomoct tak řekni. Nechal jsem ti tam mail.

Ikona diskutujiciho zuzi 2022-05-31 09:02:20 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Moc se mi líbí Alu že jsi to tak diplomaticky mírně opsala i se svou zkušeností. Protože to hodně lidí takhle dělá. Hodně se diví proč ten problém pořád mají. A tohle jim může otevřít oči. A takto dobře sdělené snad i přijmou. A i kdyby ne tak by na tom tratili jenom oni sami.

Ikona diskutujiciho Karel 2022-05-31 09:05:23 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Články jako je tento nejvíc oceňuji na aluška.org. Skutečné zkušenosti člověka který to umí. Všude jinde pořád jenom opisují od ostatních bez hlubšího poznání nebo vydávají svoji duševní poruchu za dar. Jako příklad můžu uvést šamany co si povídají se zlými duchy a myslí si že to je duchovno že to jsou božstva a předkové a ještě do toho zatahují další lidi tím že jim prodávají semináře. Nebo jen opakují staré chyby které už byly zkušenostmi dávno vyvráceny a tím zavádějí lidi do slepé ulice.

Ikona diskutujiciho Zdenka Ch. 2022-05-31 09:06:23 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Moc děkuji za článek. Mockrát jsem na tuto špatnou radu narazila. Naštěstí jsem to nedělala protože s nimi nemám potíže ale jsem ráda že to vím a můžu to i případně poradit dalším.

Ikona diskutujiciho Theofil 2022-05-31 11:17:36 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mno ja nevim…nestaci pozadat ochrance/andeli, aby vykopli z mistnosti vsechny bytosti ven? Jinak je zapotrebi pracovat na moci svetla v sobe, pak se vas nikdo nedoktne…jinak co se vas ma doktnout, to se doktne, dokud to v sobe nevyresite.
Vykurovani neni potreba…staci pozadat svetlo jezise krista o odstraneni negaci/dobiti ci cokoliv jineho a je to. Taky sem sypal sul a podobne praktiky. Andele me ukazali jinou cestu. Hezky den preju bez „priser“😉😊

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2022-05-31 11:44:37
Ikona diskutujiciho
sipka

Problém je, že Ježíš je další temný egregor. To není řešení.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2022-05-31 11:46:10
Ikona diskutujiciho
sipka

Tady přikládám články pro vysvětlení tématu, kdyby byl z tvé strany zájem:

https://aluska.org/kdo-je-doopravy-jezis-kristus-lidstvo-nevi-k-cemu-se-modli-1-dil/

https://aluska.org/kdo-je-doopravy-jezis-kristus-lidstvo-nevi-k-cemu-se-modli-2-dil/

https://aluska.org/kdo-je-doopravy-jezis-kristus-lidstvo-nevi-k-cemu-se-modli-3-dil/

https://aluska.org/jezis-nikdy-neexistoval-modlite-se-k-satanovi/

Ikona diskutujiciho Theofil 2022-05-31 14:47:17 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mno egregor mozna existuje…je to stejne jako slovu buh…kazdy tam ma jinou omacku…nicmene jsem bytost pod jmenem jezis citil dokonce mymi usty promlouvala a rozhodne me to nijak nepoznamelo spis nam vsem pomahal😊 jako jestli chces verit, ze existuje nejaky temny egregor, tak se urcite najde…jinak svetlo k cisteni muzes taky pouzit svetlo matky zeme nebo svetlo panny marie atd. Ale jestli se budes drzet toho sveho egregoru, tak ti asi svitit moc nebude😉 preju ti svetlo do tvych clanku, i kdyz s tebou nemusim souhlasit

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2022-05-31 16:09:40
Ikona diskutujiciho
sipka

Mé stanovisko není založeno na víře. Přečti si přiložené články, je to v nich podrobně vysvětlené. Dobrá bytost neposedné tvé tělo a nebude promlouvat tvými ústy.

Ikona diskutujiciho Samuel 2022-05-31 17:06:10 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jestliže si Ježíše vykonstruovala církev, tak to jistě nebude nic dobrého. Z církve nikdy nevzešlo nic dobrého, je to satanská organizace jako jakákoliv jiná sekta. Já jen tuším, z jakého zdroje si zřejmě toho ježíška vytvořili. V té době tu skutečně působily dvě bytosti krystovské energie, aby zjemnily ty negativní energie zde, protože to tu bylo opravdu šílený. Takže navštěvovaly různá místa a šířily lásku. Aby od sebe odvrátily pozornost tehdejších vládců, požádaly jednoho muže, aby on na sebe tu pozornost upoutal místo nich. Za to mu měla být zrušena karma, tedy inkarnační kolotoč. To byl zřejmě ten, který skončil nakonec na kříži a kterého církev použila ve svých báchorkách o Ježíši. Ale rozhodně to není, jak se uvádí přes 2000 let, protože čas byl od té doby solidně zmanipulovaný. Turínské plátno by spíš odpovídalo tomu časovému úseku tzn. něco okolo roku 1300. Rozhodně se můžeme těšit na spousty odhalení, až se spustí zlatý věk a nebude pro nikoho vůbec snadné to strávit. Žijeme totiž v iluzi obrovských rozměrů.

Ikona diskutujiciho Marcel 2022-05-31 17:46:53 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Môže byť vo mne „usadený“ duch bez toho, aby som to vedel? Neviem, či mám také prudšie výkyvy nálady, alebo je vo mne niečo? Ako by som toho ducha mohol odhaliť, ak je vo mne?

Ikona diskutujiciho Květa 2022-05-31 18:15:13 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nádherný článek paní Alue, moc vám za něj děkuji a přeji Vám mnoho úspěchů a duševní síly. Máte jí na rozdávání a všechno překonáte.

Ikona diskutujiciho pavel-)) 2022-05-31 21:32:17 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

je tady možná ještě jedna možnost duchové jsou vlastně duše co odsud neodešli co je nasát do vesmíru a nebo mu říct že jeho čas zde skončil a aby se na zemi nezdržoval

Ikona diskutujiciho mariankosmac 2022-06-01 09:47:06 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Neviem či existujú zlí duchovia, nikde okrem tohto webu som o tom moc nepočul. Kedysi som čítal blog jednej holky ktorá duchov vnímala a tá písala v duchu že sú duchovia vesměs dobrí resp. neškodní, že síce môžu byť otravní ale dá sa na to zvyknúť. Aj keď bola mladá tak možno ešte toho veľa nevedela či nemala dostatok skúseností a neuvedomovala sa že by jej mohli cucať energiu, je tiež divné že svoj blog a všetky svoje články zmazala aj keď sa čitateľom páčili. Duchov musí byť milióny tak by tu malo byť aj milióny ľudí ktorí majú s duchmi problémy.

Ikona diskutujiciho vla 2022-06-24 11:43:31 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jedna metoda, směřuje k tomu, že člověk je vládcem a pánem, toho co ho takto kontaktuje/zjeví se mu. Nejsou pak třeba vnější metody. A jako vládce, tomu muže energii vzít (si pro sebe, transformujíc jí) nebo odpařit, ignorováním „znuďit“..apod. A možná, je to ještě jinak, než to vypadá.

Napsat komentář: Karel Zrušit odpověď na komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek