Aluška.org: Věděním ke svobodě

Většina z nás zažívá jak období extrémního štěstí, tak i období těžkých životních zkoušek. Všichni ale známe alespoň jednoho člověka, kterému jakoby nad hlavou trvale visel temný mrak. Dokonce i tváří v tvář důvodům k oslavě to nějak otočí, aby na dané situaci našel něco zlého a tím pokazil radost i všem ostatním. Ačkoli si tito lidé rádi hrají na oběti zlého života a domnívají se, že si prostě v životě vytáhli černého Petra, ve skutečnosti si za svou toxickou energii mohou sami.

Zde jsou důvody, proč jsou takoví lidé trvale nešťastní.

Upřímně věří, že život je těžký.
Slyšeli jste někdy o sebenaplňujícím se proroctví? Lidé, kteří jsou chronicky nešťastní, v hloubi duše věří tomu, že je život neustálý boj, který nikdy nemohou vyhrát. Z tohoto důvodu jsou slepí ke všemu dobrému. Místo toho, aby rozeznávali své vzestupy a pády, nevidí nic jiného ež temnou, nekonečnou černou díru.

Neustále dělají unáhlené závěry.
Místo toho, aby si udělali čas na hlubší prozkoumání situace nebo ji nechali rozvíjet přirozeně, okamžitě předpokládají, že vše, co je čeká, je ze své podstaty špatné, bude špatné a neexistuje způsob, jak se tomu vyhnout. Toto přijetí jejich „odsouzenosti k zániku“ způsobuje, že přehlížejí jakoukoli naději na štěstí, ba dokonce si tuto naději už v samém zárodku sami zašlapou svým přístupem.

Příliš rychle házejí ručník do ringu.
Nastanou těžké časy a vy budete čelit výzvám. Když se chcete někam dostat, musíte být ochotní o to bojovat. Chronicky nešťastným lidem toto životní odhodlání chybí. Když čelí výzvě, jednoduše rovnou hodí ručník do ringu a odejdou.

Špatně se stravují.
Odborníci poukazují na velkou souvislost mezi výběrem potravin a naším duševním zdravím. Lidé, kteří se stravují zdravěji, uvádějí méně potíží s duševním zdravím. Nešťastní lidé se často cpou nezdravým jídlem, polotovary, sladkostmi a rychlým občerstvením. Jsou líní investovat energii do zdravého vaření, sami sobě si za to nestojí.

Touží mít kontrolu nad každým aspektem svého života.
Nad některými aspekty našeho života máme plnou kontrolu. Třeba nad tím, jak se rozhodneme reagovat na životní zkoušky a výzvy. Ale svět je nepředvídatelný a velice proměnlivý. Mnoho dějů, které s námi souvisejí, probíhá úplně mimo naši kontrolu, nebo o nich ani nevíme. Pokud vynaložíme veškerou svou energii na to, abychom měli vše pod kontrolou, zůstanou nám jen starosti. A to je právě vizitka nešťastných lidí. Místo aby si užívali jízdu, neustále se obávají neznámého a nekontrolovatelného.

Dělají všechno jen pro sebe.
Setkali jste se někdy s člověkem, který dokáže jakoukoli situaci a otočit tak, že se to týká jeho, i když to tak vůbec není? Chronicky nešťastní lidé se živí jen samými dramaty a bolestí. Vkládají se do každé situace, která se jich ani nemusí týkat, a dělají ze sebe oběť.

Štěstí je pro ně cíl, nikoli součást cesty.
Je toho tolik, co můžeme v každodenním životě prožívat a těšit se z toho, co je součástí naší vzrušující cesty, které říkáme život. Chronicky nešťastní lidé to tak nevidí. Místo toho považují štěstí za něco nedosažitelného, co jim není přáno.

Hned svalují vinu na všechny a všechno kolem.
Nikdo není dokonalý, všichni dělají chyby. Když věci nejdou podle plánu, je to zkrátka příležitost k růstu a rozvoji. Chronicky nešťastní lidé, kteří se této příležitosti k růstu vzdávají, odmítají převzít odpovědnost za své činy. Místo toho okamžitě ukazují prstem na někoho nebo něco jiného, kdo za to může. Oni jsou chudáčci, oni jsou oběť, oni přece za nic nemůžou.

Neustále řeší peníze.
To neznamená, že byste si neměli uvědomovat svůj finanční stav a pracovat na zlepšení tam, kde je to možné. V životě však někdy nastanou chvíle, kdy prostě potřebujete poodstoupit a ocenit to, kde se v životě nacházíte a co máte. Chronicky nešťastní lidé to nevidí a dělají si starosti s penězi, i když je v jejich životě všechno v pořádku. Prostě nikdy nejsou spokojení.

Pravidelně se věnují pomluvám a stížnostem.
Pokaždé, když otevřou ústa, z nich vychází jen zádumčivost a frustrace. Neustálým sdílením pomluv a stěžováním si na všechno kolem sebe, vnášejí do mysli ostatních lidí jen rozrušení a bolest. To se jim pak vrací zpátky. Navíc, aby člověk vůbec mohl sdílet nějaké pomluvy, musí svou pozornost nejprve zaměřit na tuto ubohost a špínu si najít, nebo vykonstruovat. Proč podporovat takovou toxickou energii? Pokud to někdo dělá, ukazuje to, jak moc špatně nastavený má život.

Zbavují se příležitostí k růstu a objevování.
Každá situace, které v životě čelíme, nám poskytuje příležitost k růstu, změně a vývoji. Tento růst nám umožňuje objevovat nové věci o sobě samých a také nové věci, které nás v životě těší, které nám přinášejí radost a štěstí. Avšak ti, kteří jsou chronicky nešťastní, ve svém životě stagnují, protože se vyhýbají novým příležitostem a zkušenostem. Možná si tak zavírají dveře právě k tomu, co by jim mohlo přinést štěstí.

Drží v sobě zášť a odmítají se zbavit své bolesti.
Když vám někdo něčím ublíží nebo vás naštve, rozhodně to vnáší do světa temnou energii, nicméně časem vám odpuštění a schopnost dívat se dopředu umožní tento okamžik vnitřně překonat a znovu najít štěstí. Chronicky nešťastní lidé však odmítají praktikovat odpuštění, drží v sobě všechnu zášť, a tím si v životě aktivně udržují toxickou energii.

Zametají závažné problémy pod koberec, místo aby je řešili.
Ve vašem životě se někdy objeví závažné problémy, které si žádají vaši pozornost. Klíčem k jejich překonání je co nejrychleji je identifikovat a řešit. Pokud je totiž budete odkládat po delší dobu, dáte jim jen příležitost vyhnít a pak ještě hůř ovlivnit váš život. Chronicky nešťastní lidé raději strčí hlavu do písku, místo aby se postavili problému čelem.

Neustále se soustředí na to špatné.
Všichni zažijeme velké vzestupy i srdcervoucí pády, velké úspěchy i významné výzvy. Je na vás, na co se budete soustředit, a to může mít významný vliv na váš duševní stav. Můžete se rozhodnout zaměřit se na důvody, proč být šťastní, a vnést tak do svého života radost. Nešťastní jedinci se však rozhodnou soustředit výhradně na bolest, zranění a zlomené srdce.

Mají pesimistický pohled na budoucnost.
Jestli je něco, co lidem prokazatelně pomáhá překonat největší životní výzvy, pak je to schopnost soustředit se na naději do budoucna. Zatímco některé věci týkající se budoucnosti můžeme předvídat nebo očekávat, většinu toho, co přijde, neznáme. Chronicky nešťastní lidé se dívají do budoucnosti a věří, že jim přinese jen zkázu, sklíčenost a boj.

Jsou líní.
Je známo, že existuje souvislost mezi pravidelnou fyzickou aktivitou a zlepšením duševního zdraví. Je to způsobeno hormony, které se uvolňují při aktivitě a které oslovují centra potěšení a odměny v mozku. Nešťastní lidé jsou líní, raději žijí svůj život vsedě u počítačů a televizních obrazovek, místo aby vyšli ven a hýbali se.

Mají problém odbourat své zábrany.
Kvůli své neschopnosti důvěřovat druhým si drží každého, s kým se setkají, v odstupu a staví si zdi a bariéry, aby se všem vyhnuli. To jim bohužel brání v navazování smysluplných vztahů a vazeb. Jsme uzpůsobeni k tomu, abychom vyhledávali lidské vztahy, a jejich absence (z vlastní vůle) připravuje tyto jedince o klíčovou příležitost najít štěstí.

Příliš se zaměřují na to, co si o nich myslí ostatní.
Místo toho, aby se naučili mít rádi sami sebe, hledají chronicky nešťastní lidé uznání u druhých. Dovolují, aby se jejich sebeúcta utvářela na základě názorů zvenčí. Jenomže nikdy nebudete „tím pravým“ pro každého.

Nedokážou si stanovit cíle a sny.
Právě naše soustředění a odhodlání nám pomáhá překonat některé z nejtěžších výzev světa. Bez viditelného světla na konci tunelu zůstane člověku jen tma, žádný směr ani naděje do budoucna. Stanovení pevného, definovaného cíle nejen zvyšuje vaše šance na úspěch, ale také funguje jako tahoun v boji.

Neustále se srovnávají se všemi kolem sebe.
Srovnávání je jedním z největších zabijáků štěstí a radosti v našem životě. Proč? Vždycky se najde někdo, kdo se zdá být šťastnější, spokojenější se svým životem a úspěšnější než my, bez ohledu na to, jak dobře se nám daří. To nevede k ničemu jinému než k pochybnostem o sobě samém a sebeponižování, což samozřejmě brání tomu, aby byl člověk spokojený sám se sebou a se svým životem.

Jsou to hrozní sobci.
Říká se, že jedním z tajemství štěstí je schopnost přinášet štěstí druhým, ale tento pojem je chronicky nešťastným lidem zcela cizí. Místo toho tráví veškerý svůj čas soustředěním se na „já, já a já“ a jestli druhým něco přinášejí, tak akorát frustraci, problémy a blbou náladu.

Přehánějí.
Chronicky nešťastní lidé nedokážou svůj život vidět z nadhledu a proto dovolují, aby v jejich hlavě i ty nejmenší neúspěchy přerostly v nějakou velkou bitvu. Dělají z komára velblouda a svůj život si tak zbytečně komplikují.

Snaží se zaplnit prázdnotu ve svém životě materiálními věcmi.
Chronicky nešťastní lidé často podléhají mylné představě, že štěstí si lze koupit za největší dům, nejnovější auto nebo nejnovější gadget. V honbě za penězi a materiálními statky dřou celý život. Když jim poslední nákup nepřinese štěstí, které hledají, upínají svůj zrak k dalšímu nákupu. Během toho všeho nedokážou vidět okamžiky štěstí a radosti v přítomném okamžiku.

Nedokážou cítit a vyjádřit vděčnost.
Je důležité rozvíjet u sebe postoj vděčnosti. Pokud dokážeme poodstoupit a vidět, za co všechno na tomto světě můžeme být vděční, můžeme pak zaměřit svou pozornost na důvody ke svému štěstí a radosti. Chronicky nešťastní lidé vidí místo toho důvody k rozčilování se nebo sebelítosti.

© aluska.org 2022