Aluška.org: Věděním ke svobodě

Čína byla vždy izolovaná krajina od vnějšího světa. Od nepaměti vládci této říše věřili, že vytvoření vysoce rozvinuté čínské civilizace je zásluha samotných Číňanů. Archeologické nálezy z minulého století však vyvolávají pochybnosti o tom, zda je to skutečně pravda.

Sven Gedin byl švédský vědec a nebojácný cestovatel. Na konci XIX. – začátkem XX. století absolvoval nevídaně náročnou expedici po staré Hedvábné cestě. Část trasy procházela opuštěnou a nehostinnou pouští Takla Makan. A právě tam, v blízkosti vyschlého jezera Lobnor a na ruinách Loulanu, se mu podařilo objevit pohřebiště, které se datuje do starověku.

Po odhalení pohřebiště si Gedin okamžitě uvědomil význam svého nálezu. Zachované ostatky totiž nepatřily Mongoloidům! Vědec převezl s velkými obtížemi artefakty do Evropy, kde se umístily v muzeích. Evropa však tehdy neměla na studium mumií čas, protože začala válka.

Gedin šel na frontu jako válečný korespondent a psal zprávy oslavující německou odvahu. Po první světové válce bolestně prožíval porážku Němců a začátkem dvacátých let dobrovolně vstoupil do strany nacistů. Evropští archeologové samozřejmě nechtěli zkoumat nálezy ,,obdivovatele Hitlera“.

Avšak málokdo se zajímal i o mumie, které přinesly z téhož regionu další vědci: Albert von Lecock a Mark Aurel Stein.

Vědecká komunita se trochu probudila po vykopávkách švédského archeologa Folkeho Bergmana, který objevil v Sin-ťiangu 200 dokonale zachovaných mumií vysokých a světlovlasých bělochů. Ale ani Gedin ani Lecock ani Stein ani Bergman nepochopili, jak důležitý objev učinili.

Čínským úřadům, které se zabývaly doktrínou jedinečnosti vlastní civilizace, se archeologické nálezy vůbec nelíbily. Natolik se jim nelíbily, že na mnoho let zakázaly cizincům vstupovat do Sin-ťiangu. Kdyby to byly jen mumie nějakých kočovníků, byť ne mongoloidů, čínské orgány by to vydržely. Ale v hrobech byly artefakty svědčící o vysoké kultuře neznámého národa. A to bylo zcela nepřijatelné.

Kdo se jako první naučil obdělávat půdu? Samozřejmě, že Číňané! Kdo první vymyslel tkaní, kolo a vůz? Také Číňané! A tu náhle byly v pohřebištích objeveny o několik řádů starší stopy vyspělé kultury, která z pohledu čínských úředníků přece nemohla vytvořit základy jejich země.

Čerčenský člověk – obrázek nahoře i dole

K vážnému výzkumu artefaktů z Tarimu se vrátili až v roce 1978, a to jen proto, že vykopávky vedl čínský archeolog Wang Binhua. Prozkoumal pohřebiště Kizilchok a odkryl 113 starověkých pohřebišť, které nijak nemohly patřit Číňanům.

Je zřejmé, že v Číně v tomto ohledu nedošlo k žádnému velkému humbuku. Nálezy byly poslány do provinčního muzea města Urumči, kde je ,,umlčeli“.

Možná by to všechno skončilo, kdyby nebylo amerického archeologa Viktora Mayra, který v roce 1987 přivedl skupinu vědců a studentů z Pensylvánské univerzity na exkurzi do Urumči. Jeden pohled na mumie vystavené v muzeu mu stačil na to, aby pochopil, že tito mrtví, oblečeni ve fialovém vlněném oblečení a plsti, neměli nic společného se starými Číňany. Perfektně zachované vlasy mumie byly červené nebo blond, jejich oči byly velké a vůbec ne šikmé a jejich lebky byly prodloužené, stejně jako nápadné a často zahnuté nosy.

Mayr začal dobývat povolení od čínské vlády na studium mumií. Trvalo to asi pět let. Během této doby byly mumie znovu přesunuty do Kizilchoku a zakopané, co úřady odůvodňovaly tím, že ,,muzeum není vhodné na uskladnění křehkých artefaktů“. Mayr a jeho archeologický tým, který shromáždil, musel opakovaně vykopávat těla ze země.

Závěr genetiků, kteří studovali DNA mrtvých, byl pro čínské úředníky nepříjemný. Mayrova zpráva zní: ,,Mumie patří lidem bílé rasy.“

Tarim se vyznačuje drsným klimatem. Ale díky němu a dobře prosoleným půdám, se těla mrtvých navzdory věku pozoruhodně dobře zachovala. Kromě nalezených mumií v Kizilchoku, našli čínští archeologové během dalších 25 let práce dalších 300 podobných mumií. Nejslavnější z nich je ,,Loulanská krasavice“ a ,,Čerčenský člověk“.

Loulanská krasavice byla nalezena v roce 1980, nedaleko starobylého města Loulan, které objevil Gedin. Byla oblečená do drahých oděvů, kožených bot a plsti. Soudě podle toho, že oblečení bylo velmi teplé, pochovali ji v zimě. Měla asi 40 let, během svého života byla velmi krásnou ženou s vlnitými hnědými vlasy, velkýma modrýma očima a zcela evropským nosem. Před pohřbem bylo její tělo pečlivě zabaleno do vlněného pláště. Blízko byl položen ladný kostěný hřeben a proutěný koš s pšeničnými zrny. Pohřebiště spadá do III. tisíciletí před naším letopočtem.

Loulanská krasavice – obrázek výše

Později v roce 2003, nedaleko pohřebiště Loulanské krasavice, se našla ještě jedna mumie jiné ženy. Byla pohřbena v duté rakvi a v posmrtném životě ji provázely nefritové šperky, červená pohřební maska, kožená taška a mnoho vonných tyčinek z efedry. To vědcům umožnilo dospět k závěru, že žena se účastnila zoroastrijských rituálů a pravděpodobně byla kněžkou.

Čínským orgánům se nepodařilo tyto objevy utajit. Avšak zahraničním archeologům maximálně ztížily přístup k artefaktům.

Závěry genetiků nejsou ani zdaleka jednoznačné. Při studiu mumií se ukázalo, že mnoho z nich je smíšeného původu. Tarimské mumie nejsou čistokrevní árijci, jak předpokládali odborníci. V některých DNA jsou stopy turecké krve, některé se jednoznačně připisují sibiřským kmenům.

Studie tkanin nalezených v pohřebištích se ukázala velmi zajímavá. Tyto textilie nesou jasný odkaz na keltské kmeny, které používaly charakteristické tkaní a kostkovaný vzor. Tento model byl ve starověku distribuován po celé Evropě, ale nyní byl objeven v Asii.

A to naznačuje migrační trasy starověkého obyvatelstva Eurasie. Očividně směřovaly dvěma směry – na západ i na východ. Je zajímavé, že nejstarší mumie patří k ,,čistým“ Evropanům, zatímco mladší mumie mají smíšenou krev. Jaký národ osidloval Tarimskou kotlinu v Číně, zatím vědci s určitostí nevědí, ale mnoho mohou napovědět i staré mapy a záznamy ve starých encyklopediích, které popisují Velkou Tartarii, zabírající i velkou část současné Číny.

pohřebiště

připravila Aluška.org 2020
překlad podle stránky: https://www.biosferaklub.info/zahadne-mumie-tarimskej-kotliny/