Aluška.org: Věděním ke svobodě

Vědecký výzkum prokázal přenos DNA mezi mužem a ženou během sexuálního styku. Zároveň jiné bádání člena ruské akademie věd Pjotra Garjajeva naznačilo, že DNA je nejen kódovaným komplexem genetických informací, ukládaných vlivem životních zkušeností během celého života, ale také přijímačem a vysílačem v přítomném čase.

Je zdokumentováno mnoho případů, kdy došlo k přenosu charakterových vlastností transplantovaného orgánu z dárce na příjemce.

Mnozí pacienti začali vykazovat změny chování, které se mnohdy až velmi nápadně začalo podobat projevům osobnosti dárců, tak jak si je pamatují jejich příbuzní.

Celá záležitost se však jeví ještě komplikovanější vzhledem k tomu, že k přenosu vlastností dárců biologického materiálu nedochází pouze po jejich smrti, ale během jejich života. A sice v případě transfúze krve.

Redakci magazínu Energie života se přihlásilo několik žen, které popsaly, že po přijetí cizí krve začaly pociťovat zvláštní chutě a nálady, které podle nich rozhodně nebyly jejich vlastní.

Otázku, nakolik dochází k přenosu informací pouze jednorázově, či dojde dokonce k navázání trvalejšího spojení mezi dárcem a příjemcem, necháme v tuto chvíli stranou. Nicméně v tomto směru je velmi podnětná práce, kterou vykonal výzkumník Rupert Sheldrake při postulování teorie morfogenetických polí.

Její podstatou je skutečnost, že všechny živočišné druhy na Zemi jsou propojeny v jednom kolektivním informačním poli, takže si mohou informace, ať už vědomě či převážně nevědomě, předávat.

V této souvislosti je nutné připomenout jiný výzkum, který prokázal, že různá životní traumata se zapisují do DNA a dále se dědí. (pozn.Alue: platí to dokonce i pro rostliny, nejen traumata ale i zkušenosti!!! )

Ze všech výše uvedených informací se nám skládá mozaika, z níž vyplývá zcela legitimní úvaha, nakolik jsme my jako lidé ovlivňováni, když přijímáme cizí genetický materiál.

Nejde ale jen o transplantaci orgánů či transfúzi krve, ale o velmi pravděpodobný přenos informací při každodenním stravování. Jakým způsobem přijímání cizí DNA, ať už živočišné či rostlinné, ovlivňuje naši osobnost, jednání, chování, vlastnosti a tím pádem i celou naši životní cestu.

Takže proto z výše uvedených závěrů platí dvě zásadní skutečnosti, o kterých rozhodujeme každý den:

„Jsme to, co jíme.“

„Jsme tím, s kým spíme.“

zdroj: http://www.energiezivota.com/vedecke-objevy/754-cizi-dna-v-nasem-tele-ovlivnuje-nas-zivot