Aluška.org: Věděním ke svobodě

Meditace není soustředění, ale uvolnění – člověk se prostě sám v sobě uvolní. Čím víc se uvolníte, tím otevřenější, zranitelnější se cítíte. Jste méně strnulí, jste pružnější – a najednou do vás začne pronikat existence. Už nejste jako skála, jsou ve vás otvory. Uvolnění znamená, že si dovolíte klesnout do stavu, kdy nic neděláte, protože pokud něco děláte, napětí nezmizí. Je to stav neděláni. Prostě se jen uvolníte a vychutnáváte si pocit uvolnění.

Uvolněte se v sobě, jen zavřete oči a naslouchejte všemu, co se děje kolem vás. Nic vám nemusí připadat jako vyrušování. Jakmile vás něco začne rušit, popíráte božství. Zrovna k vám přišlo v podobě ptáka. Neodmítejte ho! Božství vám zaklepalo na dveře jako pták. Za chvíli přijde jako štěkající pes či plačící dítě anebo jako smějící se blázen. Nepopírejte ho; neodhánějte ho. Přijměte ho – když totiž něco začnete odmítat, budete v napětí. Každé odmítnutí vytváří napětí. Přijímejte.

Pokud se chcete uvolnit, musíte přijímat. Přijměte všechno, co se kolem děje; ať je všechno organickým celkem. Všechno je se vším propojené, ať si to uvědomujete nebo ne. Tito ptáci, tyto stromy, toto nebe, toto Slunce, tato Země, vy, já – všechno je propojené. Je to organický celek. Kdyby zmizelo Slunce, zmizely by i stromy; kdyby zmizely stromy, zmizeli by i ptáci; kdyby zmizeli ptáci a stromy, nemohli byste tady být, zmizeli byste i vy. To je ekologie.

Všechno se vším hluboce souvisí. Proto nic neodmítejte, protože jakmile to odmítnete, odmítnete i něco ve v sobě. Když nepřijmete tyto zpívající ptáky, pak je odmítnuto i něco ve vás. Pokud odmítáte, popíráte, jestliže vás něco ruší, když mát zlost, odmítáte i něco v sobě samých. Jen si znovu poslechněte zpěv ptáků, aniž byste měli pocit, že vás to vyrušuje či zlobí, a najednou si všimnete, že se začal ozývat pták ve vašem nitru. Ti ptáci venku pak už nebudou jako něco cizího, rušivého – najednou bude veškerá existence jedna velká rodina.

Za zbožného pokládám takového člověka, který pochopil, že veškerá existence je jedna velká rodina. Nemusí chodit do kostela, nemusí uctívat v chrámu, nemusí se modlit v mešitě – na tom nezáleží, to není podstatné. Pokud to děláte, dobře, je to v pořádku; jestliže to neděláte, je to ještě lepší. Ten, kdo pochopil organickou jednotu existence, se neustále nachází v chrámu, neustále čelí posvátnu a božství.

Pokud ale odříkáváte nějakou pitomou mantru, budete si myslet, že ptáci jsou pitomí. Když si opakujete nějaké nesmysly nebo přemýšlíte o nějakých hloupostech – které můžete pokládat za filozofii nebo náboženství – pak vás budou ptáci vyrušovat. Jejich zvuk je prostě božský. Nic neříkají, prostě jen překypují rozkoší. Jejich píseň nemá žádný význam, je to jen překypování energie. Chtějí se podělit o svou existenci se stromy, s květinami, s vámi. Nemají co říct; prostě tu jen jsou, sami o sobě.

* Když jste uvolnění, přijímáte; přijímat existenci je jedinou cestou k uvolnění. Pokud vás ruší maličkosti, ruší vás ve skutečnosti váš postoj. Tiše seďte; naslouchejte všemu, co se děje kolem vás, a uvolněte se. Přijímejte, uvolněte se – a najednou ucítíte, jak ve vás roste ohromná energie. Tuto energii pocítíte nejprve jako prohloubení dechu. Váš dech je obvykle velmi mělký a někdy, když se chcete zhluboka nadechnout, když začnete provádět jógová dechová cvičení, tak se začnete do něčeho nutit, začnete se namáhat. Tato námaha však není nutná. Prostě jen přijměte život, uvolněte se a najednou uvidíte, že dýcháte víc zhluboka. Uvolněte se ještě víc a váš dech se ještě prohloubí. Zpomalí se, začne být pravidelný a vy si to téměř začnete vychutnávat; přináší vám to určitou rozkoš. Tehdy si uvědomíte, že dech je mostem mezi vámi a celkem.

Jen se dívejte. Nic nedělejte. I když říkám „dívejte se“, nemyslím tím, abyste se snažili dívat, jinak byste zase byli napjatí a soustředili byste se na dech. Prostě se jen uvolněte, zůstaňte uvolnění a dívejte se… Vždyť co jiného také můžete dělat? Jste tam, není třeba nic dělat, všechno je třeba přijmout, nic není třeba odmítat, není nutno s ničím bojovat, není zde žádný konflikt, dech se prohlubuje – co byste dělali? Prostě se jen dívejte. Pamatujte si, že se máte jen dívat. Nesnažte se dívat, nevynakládejte na to žádnou námahu. Buddha tomu říkal vipašjána – sledování dechu, uvědomování si dýchání. Anebo satipatthána – pamatování si, ostražitost vůči životní energii, která proudí v dechu.