Aluška.org: Věděním ke svobodě

Ok, věřím, že je v tomhle průmyslu bordel, i že se bere něco za předepsání nějakého léku, ale tomuhle nevěřím, pardon …

[2]: Představ si, že jsou maminky, které vodí své děti k lékařce s nachlazením, nebo se zakousnutým klíšťákem… Já z toho úplně kvetu, z takových příběhů

Nedávno jsem četla, jak by to mělo fungovat myslím že ve Francii – v lékárně vám lékárník musí dát tu nejlevnější variantu léku, bez ohledu na to, co napsal doktor. Pokud si chcete připlatit za něco víc, můžete, ale nikdo vás nenutí. To mi přijde docela fér… Navíc farmaceutické firmy se musí snažit, aby zrovna ten jejich výrobek byl nejlevnější… (Jasně, že jsou navzájem dohodnutý kam až můžou s cenou zajít, pořád je to předražený, ale myslím že furt lepší než náš systém…)

To mi pripomenulo filmy ako Love and Other Drugs alebo Nepohodlný, kde Rachel Weisz rieši zločiny celosvetovej farmaceutickej spoločnosti, a preto ju zavraždia. Verím, že je na tom kus pravdy.

V posledních pěti až deseti letech je ale situace podstatne jina, protože farmaceutické firmy přijaly dost přísná etická opatření, takže se teď snaží spíš maximálně snižovat ceny léků a doplatky pro pacienty. No a kongresové poplatky se pohybují ve stovkách euro za třídenní kongres (nepočítám cestu, ubytování a stravu), takže si to člověk jen těžko uhradí ze svého… tak se na nás tolik nezlobte, já už na kongresu nebyla, ani nepamatuju! A kongresy opravdu nejsou jen turistika…

Je to masakr, že se tohle děje. A přitom tyhle léky neléčí..jenom potlačí příznaky. Dobrá je knížka – Nežádoucí účinek: smrt od Johna Virapena. Tam popisuje takovýhle nechutný praktiky, otevře vám to oči.

Dnes již se využívá toho, že v lékárnách nabízí pacientů léky, kde je stejná účinná látka a různý doplatek. Při poslední návštěvě lékarny jsem na jedné kabičce ušetřil 120 korum, přestože obsahují stejnou účinnou látku. Jen ta jedna je originál a druhá generikum. V těle, ale účinkují stejně.

[1]: Miška, čo je na to neuveriteľné, taká je pravda a to naozaj nie sú výmysly..ak chodíš po lekároch tak si pozorne všímaj…

Je to presne tak. Smutné je, že najviac na tie tzv. kongresy, čo sú v v skutočnosti exotické výlety chodia ľudia, ktorí sú v rôznych komisiách, kde sa rozhoduje o kategorizácii liekov ap. Namiesto toho, aby na tých konferenciách reprezentovali našu krajinu svojimi prácami, chodia tam pasívne, cca raz mesačne. To je život, raz mesačne exotická dovolenka pre ľudí, ktorí nie sú schopný urobiť ani jednu prednášku, resp. aj keď sa o to pokúsia, tak im ju nevezmú, lebo to nevedia urobiť tak, aby to malo hlavu a pätu. Ja nie som v žiadnej komisii a ak ak sa mi podarí niekde dostať, tak idem na konferenciu s aktívnou účasťou. Inak nemám žiadnu šancu, aj napriek tomu, že som jediný lekár v SR, ktorý je členom Americkej hepatologickej spoločnosti a členovia tejto spoločnosti majú kongresový poplatok (ktorý je cca 700 USD) zdarma. Keďže som pracoval jeden rok vo veľkej americkej firme mal som možnosť na vlastné oči zažiť praktiky týchto spoločnosti. Prvé dni som mal pocit, že som v nejakej cestovnej kancelárii, v ktorej sa rozhodovalo, akú zahraničnú exotickú cestu, aký program pripravia pre daného profesora, primára, prednostu ap. Lekári, ktorí nie sú vo vedúcich funkciách sa na takéto cesty môžu dostať tak, ak predpíšu určité množstvo liekov. Väčšie firmy chodia na takéto výlety aj s 20-30 člennými skupinami lekárov, z ktorých väčšina nevie ani ceknúť po anglicky. Môžete si zrátať, koľko peňazi sa minie zbytočne iba na kongresové poplatky pre týchto lekárov, ktorí sa počas pobytu neobjavia ani na jednej prednáške, nielen preto, že by jej nerozumeli, ale aby si stihli čo najviac užiť po výletoch, ktoré samozrejme hradí firma. A potom že lekári sa majú zle, cha, cha, cha.

[15]: Ne že bych chodila nějak zvlášť, ale všímám … například na moje obtíže mi takhle jednou doporučili cucat bonbony … nakonec se po několika letech ukázalo, že to bylo něco vážnějšího.

No dopr…! tak uz vim, proc mi osud nedal to, abych pracovala na radiologii. Proste skoro jsem to misto mela, ale jenom jeden klicovy mail mi prisel pozde, takze nic. Heh, no s moji povahou by si tam ani nerozumneli, jak koukam. A jinak, kdyz mi za uhersky rok neco bylo, tak jsem capla recept, dohledala na netu latky, co v tom leku jsou a jaky ucinky a pak jsem hledala lepsi variantu pro sebe…bezreceptovou :] hlavne ze jsem usetrila a zalecila uspesne 🙂 bez nejakych korupci a techto figlu v pozadi od lekare.

to by měla být povinná četba!!!![13]:

Asi tak… Letos jsem měla boreliózu. Musela jsem si sama vyhledat informace, zkonzultovat léčbu se specializovanou doktorkou z Bratislavy a i přesto jsem si musela u doktorky vydupat antibiotika v takových dávkách a takovou délku léčby, aby byla aspoň šance, že bude účinná. A to nejsem člověk, který by dobrovolně bral chemické léky a zvlášť antibiotika, kdyby to nebylo bezpodmínečně nutné, běžně si vystačím s bylinkama a dostatkem vody a spánku.

Můj manžel je lékař, anesteziolog. Jezdí na kongresy, ale aspoň měsíc předtím se na to připravuje, protože tam musí přednášet a dělat prezentace. To, že se tam zadarmo nají a má zadarmo ubytování, nevidím jako žádný převratný luxus.