Aneb další divoká sonda do možné minulosti naší planety. Po internetu koluje spousta zajímavých skalních útvarů, které mají nápadný tvar houby. Přidala jsem vám je do překladu pro ilustraci a podráždění vaší fantazie. Skutečná fosilie je ta nahoře se strejdou v turbanu a pak fotka skalního nálezu s panem Hueberem. Zbytek obrázků jsou jednoduše laické nálezy ze světa, které nejsou podložené popisovanou studií… Lidé teoretizují, jestli je to náhoda, nebo se skutečně jedná o zkamenělé houby. Dnes si představíme vědecký výzkum, podle kterého skutečně na této planetě existovaly gigantické houby, jejichž fosilie se dochovaly až do dnešní doby.
Před přibližně 420 až 350 miliony let, když byly suchozemské rostliny ještě relativně novými evolučními formami a nejvyšší stromy byly vysoké jen několik metrů, vyčnívaly ze Země obří houby. Tento pradávný organismus se pyšnil plodnicí vysokou až 8 metrů a tření širokou jeden metr, jak uvedlo National Geographic v roce 2007.
Když byla v Saúdské Arábii vykopána podivná zkamenělina, vědci si nad ní chvíli lámali hlavu, ale nakonec zjistili, co bylo oním obřím tvorem: houba! Časopis New scientist v roce 2007 k nálezu prohlásil:
„Šestimetrová houba by byla v moderním světě dost zvláštní, ale dneska jsme zvyklí na stromy, které jsou o dost větší. Tehdejší rostliny byly vysoké jen několik metrů, bezobratlí živočichové byli malí a neexistovali žádní suchozemští obratlovci. Tato zkamenělina by byla v tak zmenšené krajině o to nápadnější.“
Takto mohli vypadat prototaxiti v pravěké krajině (Ilustrace nahoře).
Zkameněliny těchto organismů, známých jako prototaxity, zpestřovaly paleontologické nálezy minulého půldruhého století, a to od doby, kdy je v roce 1859 poprvé objevil jistý Kanaďan. Navzdory fosilním záznamům však nikdo nedokázal přijít na to, co jsou tyto obří útvary vlastně zač.
Chicagská univerzita uvedla: „Následujících 130 let se vedly diskuse. Někteří vědci označovali Prototaxity za lišejník, jiní za houbu a další se drželi představy, že jde o nějaký druh stromu.
„Problém je v tom, že když se na anatomii podíváte zblízka, evokuje spoustu různých věcí, ale přesně nediagnostikuje nic,“ říká Boyce, docent geofyzikálních věd a výboru pro evoluční biologii. „A navíc je tak zatraceně velký, že se všem zvednou koutky při představě, že by existoval lišejník vysoký 20 stop.“
To vše se změnilo v roce 2007, kdy vyšla studie, která dospěla k závěru, že to jsou houby… něco jako gigantické rané houby.
Ne všichni však byli přesvědčeni o tom, že je Prototaxit raná houba. Nikdo nezpochybňuje jejich existenci, lidé ale mají problém představit si, že by tak obrovská struktura mohla být houbou. Vědci, kteří se snažili vyvrátit myšlenku houby, se domnívali, že jsou Prototaxity gigantické stélky játrovek (to je rostlina), které se nějakým způsobem svinuly.
V následné studii však ti samí vědci, kteří navrhli myšlenku houby, své tvrzení zpochybnili. Věda je prostě chaotická a navzdory více než sto letům pátrání stále s jistotou nevíme, co tyto obrovské zkameněliny, které dominovaly dávné Zemi, skutečně byly.
Obří houba v Egyptě (obr. nahoře)
Boyce říká, že prototaxiti jsou jedni z nejpodivnějších organismů, které kdy žily. Zkusil vyřešit tuto záhadu porovnáním typů uhlíku nalezených v obří houbové fosilii, s rostlinami, které žily přibližně ve stejné době, tedy před 400 miliony let.
Vědec Francis Hueber si prohlíží fosilii prototaxitu (obr. nahoře)
Rostliny absorbují uhlík pouze z oxidu uhličitého obsaženého v okolním vzduchu. Výsledkem je, že poměr dvou izotopů uhlíku, které se nacházejí v atmosférickém CO2 – uhlíku-12 a uhlíku-13 – je u všech rostlin žijících ve stejném období stejný.
„Pokud jste živočich, budete vypadat jako to, co jíte,“ vysvětluje Boyce. Houby, které byly dříve klasifikovány jako rostliny, jsou nyní považovány za bližší příbuzné živočichů, i když svou potravu spíše chemicky vstřebávají, než aby ji mechanicky konzumovaly.
Vědci zjistili, že poměry uhlíku z různých fosilních vzorků hub se liší mnohem více, než by se dalo očekávat u rostlin z té doby, což posiluje důkaz, že Prototaxit je houba, která absorbovala část svého uhlíku z jiných zdrojů než ze vzduchu.
Vědecká komunita se pře o skutečné klasifikaci druhu. Prototaxity se považují za lišejníky, nebo za jakési pradávné hybridy hub.
Boyce zjistil, že prototaxiti nepřeměňují oxid uhličitý ze vzduchu na energii, ale živí se organickými látkami v půdě. „To znamená: houby,“ řekl Boyce. Zatím nikdo nepřišel s jasným důkazem, zda byl prototaxit čistě houba nebo lišejník, ale ať tak či onak, ve své době to byl gigant. A představuje vrchol vlády hub nad životem na souši.
© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2022
použité zdroje:
https://www.smithsonianmag.com/smart-news/long-before-trees-overtook-the-land-earth-was-covered-by-giant-mushrooms-13709647/
https://www.newscientist.com/article/dn11701-mystery-prehistoric-fossil-verified-as-giant-fungus/?ignored=irrelevant#.Uea7Qo2G18E
https://www.poynter.org/fact-checking/2019/did-mushrooms-rule-the-earth-before-trees/
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová Já ze žádného „ismu“ nadšený nejsem. Stoicismus, to…
-***** Změna systému se blíží, právě proto je velká…
-armag Mně stoicismus, spíš více než skromnost, připomíná životní…
-Alue K. Loskotová Moc dobrý článek. Stoicismsus si myslím, že je…
-Lu