Odmalička jsem cítila, že duchové jsou skuteční. Bydleli jsme v domě, kde zemřelo několik mých prarodičů a kde i další příbuzní buď zemřeli, nebo je postihlo něco, kvůli čemu museli do nemocnice, kde skutečně zemřeli.
Pamatuji si, že se děly takové věci, jako třeba že jsem viděla samovolně zavírat skříně, o kterých jsem si byla jistá, že jsem je už předtím zavírala. Pak jsem zjistila, že moje prababička, která už nežije, mívala zálibu v otevírání a zavírání skříní.
Když jsem chodívala na střední školu, bývala jsem po příchodu domů celé hodiny sama. Jednou jsem byla zase sama doma a odešla jsem ze svého pokoje do kuchyně. Zakopla jsem o své obrovské gumáky. Vzpomínám si, jak jsem se ohlédla, abych zjistila, o co jsem to zakopla. Viděla jsem, že moje gumáky leží na boku a dveře od pokoje jsou napůl zavřené… Ale o 15 minut později jsem se vracela zpátky do svého pokoje a uviděla jsem, že moje gumáky stojí vzpřímeně vedle sebe a ještě jsou navíc zapřené ve dveřích. Opravdu to se mnou otřáslo.
Od té doby se mi zdají takové speciální ,,sny“. Myslela jsem si, že je to déjà vu, ale není. Vzpomenu si na sen, a když se začne plnit, jsem schopna i předpovědět, co se stane dál, protože jsem to v tom snu už viděla.
Mám také zlé předtuchy. Najednou mě zavalí silný pocit strachu a já vím, že se stane něco špatného.
Například, koupila jsem si své první auto. Byla jsem z něho totálně nadšená, ale když jsem do něj nasedla a začala řídit, měla jsem najednou hrozivý pocit.
Nakonec jsem to auto ani ne hodinu po koupi cestou domů nabourala.
Měla jsem také pocit, že se nedočkám dospělosti svých dětí. O měsíc později jsem při porodních komplikacích skutečně ,,zemřela“, ale po osmidenním kómatu jsem se probrala. V podstatě to funguje tak, že mám ,,pocit“ a stane se to. Dlouho jsem si myslela, že jsem blázen.
A onehdy jsem se svěřila své mámě, že mám špatnou předtuchu, a moje dcera měla sen, který byl podobný i mému pocitu. Máma mi na to nenuceně řekla: ,,Aha, to by mě zajímalo, jestli máte s dcerou tu stejnou citlivost jako já!“
Ukázalo se, že máma má úplně to samé. Řekla mi také, že měla sen, ve kterém viděla, že v roce 2022 zemře. Od té doby, co se mi všechny tyhle sny a pocity dějí, se bojím toho, že příští rok o mámu skutečně přijdu.
© aluska.org 2021 / článek je založen na překladu osobní zkušenosti
Poslední komentáře
-není Když to chodí jako kachna, kváká to jako…
-Ivet To byl moc pěkný článek, takový jemný a…
-Reny Skleník je vskutku ideál, ale voda nemusí být…
-***** Psala jsem to v článku před několika měsíci.…
-Alue K. Loskotová