Dopisy čtenářů

25.12.2015 v Nezařazené 1

Děkuji za všechny krásné dopisy které mi posíláte a krásné obrázky, které mi kreslíte! 🙂

​Ahoj Aluško,

už přes měsíc se chystám napsat ti mailík, neboť přesně před měsícem jsem na tebe narazila. První článek který jsem hledala a našla byl samozřejmě o andělech a komunikaci s nimi. Hned jsem ti chtěla psát že ti závidím a jak je mám vidět a že se mi nedaří, a bla bla bla, milion keců okolo. A pak jsem si řekla NE!

Tak holka sakra dobře píše, jdu jí poznat, jdu kráčet její cestou (nemyšleno doslovně). A tak od té doby sedím a hltám jeden článek za druhým. (momentálně jsem leden 2010)

Děkuji ti, děkuji a ještě jednou děkuji. Zachránila jsi jednu dušičku, která se začala ztrácet v tomto světě. Samozřejmě že jsem jako spousta tvých příznivců včetně tebe neměla moc pěkné dětství, poté jsem si našla totálně destruktivního partnera, co mě týral.

Ale dnes je vše pryč. Paradoxně jsem v životní etapě kde nic neřeším, zdravíčko relativně dobré (zkráceno).

Jenže jak právě teď nic neřeším a můžu se zastavit, najednou jsem byla jako poloviční člověk, měla jsem pocit jako co tu dělám, pocit, že máš nějaký úkol, ale jaký? (přitom je ten úkol táááák jednoduchý), začala jsem se dívat kolem sebe a říkat si: Sakra co to je? To je špatně? Tady se děje něco jiného, než je nám prezentováno, atd… a tak jsem se začala pídit, hledat, otevírat oči.

Nebudu vařit omáčku dlouho, prostě Aluško, děkuji že mi někdo seslat tebe a tvůj blog. Neopouštěj nás a pokračuj ve své práci. Líbí se mi co děláš a ještě víc se mi líbí, že si přečtu článek, přemýšlím nad ním, udělám si vlastní názor, sama si vytvořím otázku a kombinuji, přemýšlím jaká je správná odpověď. Z čeho jsem pak jak malé děcko, když za další dva tři články najednou najdu přesně tu odpověď ke které jsem se dopídila sama. Mám pak díky tobě ze sebe obrovskou radost 🙂


Strašně se třeba teď těším na tvůj článek o Avatarovi. V neděli jsem zhlédla film Celestinské proroctví, přemýšlela jsem nad ním a najednou mě napadlo: Ty vado!!!!! A co když Avatar není zas takový blábol, co když právě tak jako ty původní obyvatelé, můžeme i my vnímat přírodu kolem nás. Co když právě takhle to vidí lidi, jako jsi ty.

No a teď koukám, ty si o tom něco napsala, tak se těším co bude ve tvém článku.

Aluško, vrátila jsem se do dětských let, jsi jako má maminka která mě všemu učí, nebo alespoň ukazuje cestu. Momentálně se nachází ve stádiu kojence, co si teprve uvědomuje své končetiny 🙂

A co je na tom to nejlepší, své poznatky, pozorování, vše co se od tebe dozvím a od sebe naučím, přesně toto a v této víře mohu vést a učit své děti (12 let, 6let a 2 roky) Takže nedáváš jen mě, ale minimálně dalším třem lidem.

Pokračuj a neustávej, my tě potřebujeme!

S láskou K.J.

Milá Alue,

poslední dobou se v mém životě dějí zázračné změny k lepšímu, a ty na nich máš nemalý podíl. Díky Tvým článkům a knihám jsem se toho hodně naučila a dost věcí si pospojovala. Konkrétně jsi mě např. inspirovala k tomu začít znovu kreslit, psát blog, více číst, přispěla jsi k rozvoji mých astrálních schopností, pomohlas mi pochopit důležité životní zákonitosti, navázat užší kontakt s nehmotnou říší a celou mojí rodinu jsi přeučila na himálajskou sůl 🙂

Velkým přínosem byl pro mě také článek – jak správně platit penězi. Ze všeho nejvíc mi ale pomohl krátký odstavec, který jsi mi cca před 2 lety napsala do emailu:

„Na destruktivní bytosti platí jednoduchá pravidla. Když na tebe působí, musíš zlé myšlenky zahnat, ignorovat to a vůbec se na to nezaměřovat. Protože čím víc se tím budeš v mysli zabývat, tím víc tomu věnuješ energie a tím víc na tebe pak temné bytosti působí…. tím horší jsou pak i problémy.
Pokud máš nějaké trauma, nebo tě něco vážného trápí, to tyto bytosti přitahuje. Objektivně tedy platí, že je potřeba vyřešit si svůj bol a ony potom tyto bytosti odejdou samy, protože budeš silná a ony nebudou mít možnost tě otravovat. Vím to i z vlastní zkušenosti.
Cokoliv co tě potrápí, tě vysiluje a oslabuje. Naopak spokojenost, vyrovnanost a dobrá nálada tě posilují.“

Uvědomila jsem si, že pokud chci žít šťastně a spokojeně, nemohu těmto věcem dávat v životě prostor. Byl to pro mě opravdu velký a zásadní obrat! Tímto dopisem bych Ti tedy chtěla poděkovat.

Jsi součástí skvělých věcí, které momentálně prožívám, a proto Ti alespoň kousek té energie posílám zpět.

Měj se krásně a ať se Ti daří. Zdraví Amálka

Ahoj Aluško,

Dlouho jsem přemýšlela jak ti to napsat, a jestli vůbec. Měla jsem pocit že máš spoustu práce a nebyl ten správný čas.

Můj dopis tobě je vlastně taková óda na práci kterou děláš a můj pocit který z toho mám, a to čím jsi mi pomohla. (Ono se to tak přesně vyjádřit nedá, prostě to tak cítím)

Psala jsi že ti chodí spoustu dopisů že jsi mnoha lidem vlastně zachránila život, u mě to nebude tak horký :-D, ale dala jsi mi ten správný směr.

Na tvoje stránky jsem narazila před čtyřmi lety náhodou, sledovala tě moje sestra. Ten den jsem potřebovala najít něco v historii (ne nestalkovala jsem:-D) a náhodou mě to bacilo do očí, prostě jsem měla takový pocit že se musím podívat. Nebudu lhát spoustě věcem jsem nerozuměla (nebo spíš nechtěla rozumět), jelikož jsem v té době řešila nějaké osobní problémy z dětství a byla uzavřená vůči světu, neměla jsem ani šanci uchopit poselství které si mi skrze tvé stránky poskytla.

Až po roce a půl jsem na tvé stránky zavítala opět a na jistotu, začínala jsem si uvědomovat spoustu věcí a tvé stránky mi pomáhaly se zorientovat. Ty jsi mi v tom pomáhala, i když ne osobně prostě jsem cítila že v tom nejsem nikdy sama, byla jsi v tom se mnou i když jen prostřednictvím stránek. Zjišťovala že se naše názory shodují (Od hudby – taky miluji Nightwish až po celosvětové a politické názory) přibližně v tu samou dobu co jsi napsala článek o vegetariánství jsem už nějaký ten měsíc začala vynechávat maso, tvůj článek mě utvrdil v tom že to má smysl.

A dnes? Tvoje stránky si na počítači nechávám jen tak otevřené jako pozadí, i když si v nich zrovna nečtu. Dává mi to pocit že nejsem sama i když se tak občas cítím, ale vím že se dá všechno pozitivně zvládnout, naučila jsi mě to a za to jsem ti moc vděčná.

Mrzí mě že jsi tak daleko, ale díky těmto stránkám vím že jsi tu pro každého kdo zrovna potřebuje pomoc, rozveselit, nebo vysvětlit něco důležitého. Nejde vyjádřit jak moc velké dík bych ti chtěla říct (nebo poslat na dálku:-)) A ne jenom za mě ale za všechny kterým jsi tolikrát pomohla a pomůžeš, protože ty jsi ten nejhodnější člověk na světě. (Moc lidí teda neznám, ale z toho co znám tak jsi:-D)

Jsem opravdu moc ráda že je někdo v mém věku který by mě opravdu pochopil aniž by si myslel že jsem blázen:-) (V mém okolí jsou lidé se kterými se stýkám a mají podobné životní názory, většinou jsem je potkala když jsem je potřebovala, ale nikdo nebyl mladší 30 let:-D Na všech seminářích a slezinách jsem byla ta nejmladší (pokud si teda sebou nevzal někdo dítě:-D)

Ještě jednou ti tedy děkuji za to že jsi mi otevřela oči, za to že jsi.

Mám tě moc ráda,

Mája

Ahoj Alue,

cítím potřebu poděkovat Ti za všechnu Tvou práci, kterou děláš. Je to práce náročná zejména na čas. Málokdo ze čtenářů si to uvědomuje. Snad jen ten, kdo sám už mnoho let píše a připravuje články do svého blogu. A navíc Ty píšeš s takovou frekvencí (avšak ne na úkor kvality), že toho času ze svého osobního volna musíš obětovat ještě více, než ti ostatní píšící blogeři. Jenže na rozdíl od většiny blogerů, Tvůj blog je založený na osobní zkušenosti a na prožité pravdě a to pokládám na Tvých stránkách za to nejdůležitější.

I když jsem starší než Ty, náš pozemský věk se týká jenom těla, přeci jsou naše duše stejně věčné. Chci Ti říct, že je krásné s Tebou kráčet a potkávat se na Tvých stránkách, nacházet se v Tvých myšlenkách, radovat se spolu s Tebou v Tvém úsměvu, při sledování Tvých videí, kde jsi taková jaká jsi a vůbec nejsi trapná, jak se někomu nedávno zdálo při jednom z Tvých videí. Mám velmi rád Tvůj humor a velmi rád se s Tebou směji.

Musíš odpustit těm lidem, kteří si zaměňují přirozenost, humor a odvázanost za trapnost. Vždy se najdou tací, kteří půjdou proti tomu, co děláš. Neboť tam, kde se snaží Pravda prosvětlit temnotu, tam dojde vždy ke střetům dvou protichůdných sil. Zatemnění a nevědomost se budou vždy ruka v ruce bránit a bojovat proti Světlu. S tím se musí vyrovnat každý zvěstovatel Pravdy a Světla.

Zřejmě se nikdy v našich životech fyzicky nepotkáme, ale jsem přesvědčený, že na některé z úrovních jsem se s Tebou již setkal, o čemž svědčí několik velmi živých snů, které jsem s Tebou měl. A byly to sny, které byly vždy nabité nějakým poselstvím.

Vím, že pracuješ tak, že odpovídáš na dopisy čtenářů intuitivně, a právě tato Tvá intuitivnost způsobila, že jsi před několika lety rozložila ve mně staré paradigmata, jejichž otrokem jsem byl možná i celé eóny věků. Možná si ani Ty sama moc dobře neuvědomuješ, jak moc jsi některým lidem pomohla. A může to být třeba i chladná odpověď – i ona může zapůsobit a otřást člověkem. Vždyť když se něco nového staví, málokdy to jde bez bourání toho starého.

Chtěl bych Ti napsat nějaká ta slova, která by Tě inspirovala, anebo jen lidsky potěšila, protože lidé, kteří vědí toho více, než ví většinová populace, bývají v tomto světě většinou osamoceni a dost často také nepochopeni – nemusí to být zrovna Tvůj případ. Nicméně, chtěl bych Ti napsat, že Tě mám upřímně rád a moc si Tě vážím. Kdybys cokoliv někdy potřebovala z mé strany a bylo-li by to v mých silách, rád pomohu.

Závěrem mi ještě jednou dovol poděkovat Ti za to, že se mohu učit od mé mladší sestřičky, za kterou Tě pokládám. A i když mnohé z věcí, o kterých píšeš, nejsou pro mne ničím novým, co bych neznal, přesto si čas od času na Tvých stránkách nacházím informace, o kterých jsem neměl ani tušení. Objímám Tě svým světlem a těším se z Tvého světla.

Nechť jsi v každém okamžiku vždy šťastná, plná radosti a smíchu, nechť jsi naplněná nevyčerpatelnou energií a nechť máš sílu pomáhat druhým i nadále.

S přátelským pozdravem

malé srdce

Ahoj Alue,

už nějaký čas hledám principy, jak mluvit se stromy a až dneska mi došlo, že je to o srdci a ne o dodržení nějakého rituálu. Vděčím za to tobě, shlídnul jsem tvoje video Komunikace s dévy stromů a byla jsi tam jako víla (poprvé mě spíš napadla dryáda :), naplnila jsi mne inspirací a energií.

Strašně mě těší, když vidím lidi opravdové, ne jen nějaký stín jejich existence, nějakou bytost utlačenou společenskými dohodami.

Pokračuj prosím ve svém poslání.

Děkuji.

Viktor

Komentáře

Ikona diskutujiciho Robert 2015-12-27 00:56:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Děkuji ti naše vílo….

Napsat komentář: Robert Zrušit odpověď na komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek