Aluška.org: Věděním ke svobodě

Existuje určitá kvantitativní hranice pro vnímání destruktivních informací, událostí, které vyvolávají strach, nervozitu, úzkost. Po překročení této hranice se ztrácí sebekontrola, klesá úroveň seberegulace, nastává stav vnitřního napětí nebo stresu, člověk v tomto stavu začíná dělat chyby, logika zdravého rozumu začíná selhávat, je třeba si dát několik doušků vody, aby se uklidnil.

Vědecké studie prokázaly, že i přemýšlení o destruktivních událostech v každodenním životě se mění ve stresující vlivy a postupně se začíná vytvářet ,,nahromaděný stres“.
Tento vzorec byl vytvořen pomocí speciální stresové stupnice, kde byly různé zážitky ohodnoceny určitými jednotkami – body. Celkem 160 bodů po 2 až 3 měsících vedlo k neurogenním a psychickým onemocněním.
Je třeba poznamenat, že příjem „pozitiv“ a „negativ“, jejich vyhodnocení by mělo probíhat v poměru nejméně 6 ku 2, což zajišťuje optimální režim mozku při příjmu informací.

Podle informační teorie emocí provázejí člověka pozitivní emoce, když je schopen uspokojit své potřeby a má k tomu potřebné prostředky. S destruktivním citovým zázemím převládá v lidském chování patologické sebevyjádření, agrese a sklon k páchání trestných činů.

Změna hodnotové orientace po rozpadu SSSR zničila dosud přijímané obrazové stereotypy lidského chování (tedy jeho matrici), a to postihlo naprostou většinu našich občanů. Nedokázali získat potřebné informace, aby mohli předvídat varianty vývoje událostí, což v lidech vyvolávalo strach, paniku a vnitřní napětí. To narušilo činnost regulačních orgánů člověka. Ve stresovém stavu začaly nadledvinky vstřikovat do krevního oběhu obrovské množství hormonálních produktů, což přispělo k zablokování levé mozkové hemisféry, která je zodpovědná za logickou analýzu. Takový člověk začal ztrácet smysl pro realitu a byl vystaven podvodům a podvodným činům ze strany morálně bezohledných osob. V tomto stavu žije člověk emocemi, pocity, prožitky a je otevřený manipulaci zvenčí, protože je zaměstnán vnitřním bojem o motivy, na který vynakládá veškerou svou energii. Stres je fyziologická reakce našeho těla na jakýkoli podnět, který se objeví při interakci s vnějším prostředím, s jinými lidmi. Dopad může být stresující v závislosti na hodnotě, kterou mu člověk přikládá, tedy na jeho fyziologických a emocionálních reakcích na vnější podněty. Dlouhodobé stresové stavy vedou k depresi.

V každém případě se stres projevuje v podobě obecného adaptačního syndromu. V něm se postupně střídají nebo dlouhodobě vyskytují fáze úzkosti a vyčerpání. Celý život předvádíme toto představení, které rozhoduje o naší dlouhověkosti.
Když v dětství a dospívání poznáváme svět a v dospělosti se setkáváme s obtížemi, zažíváme úzkost a překvapení, když porovnáváme své potřeby s adaptivní energií biopole, která je nám vlastní od narození.

Mnohostranný a neustupující stres je nebezpečný tím, že se stává nečekaně hmatatelným, když dávka spotřeby energie člověka překročí normu, která určuje stav jeho duševního a tělesného zdraví.
Přechod k destruktivní reakci trvá zhruba měsíc, kdy jsou spotřebovány nedotknutelné zásoby adaptační energie, jinými slovy ,,pojistky jsou prostě vyhozeny“, kanály pro přívod energie čakrami jsou uzavřeny, tj. dochází k selhání systému v důsledku vnitřní nerovnováhy organismu.
V tomto období se vytváří trvalý emoční stres, který lze zjistit hormonálním výzkumem. V důsledku takového psychického stavu dochází k poruše imunity, narůstají infekční a virová onemocnění.
Stres je často spojen se subjektivním vnímáním ohrožení, osobnostními rysy. Úzkost narušuje kompenzaci spotřeby energie celého organismu, která určuje stav biopole. Člověk začne pociťovat ,,volně se vznášející úzkost“, pocit ohrožení a nebezpečí, který je cítit zevnitř (,,skrz kůži“). Na rozdíl od bolesti je úzkost signálem nebezpečí, které si ještě neuvědomujeme. Její intenzita odráží spíše individuální vlastnosti osoby než skutečný význam hrozby. Úzkost zároveň brání vzniku adaptivního chování a je základem všech změn psychického stavu, ke kterým dochází během stresu.

Rychlost stárnutí je důsledkem veškerého stresu v životě člověka
Zvláště nebezpečný je stres z neplodného úsilí, který způsobuje nevratné chemické změny – jejich hromadění vede ke stárnutí buněk a poškozuje neurony.
Úspěšná činnost vede k dlouhému a šťastnému životu. Včasná reorientace, kvalitní rekvalifikace osobnosti pomáhají zastavit vliv úzkosti na psychický stav, potlačují výskyt psychosomatických onemocnění.

V profesní činnosti vzniká úzkost při nedostatku informací, jejich nejednotnosti, nejasných požadavcích, příliš rozmanitých nebo monotónních činnostech.
Porušení mechanismů psychické adaptace vede ke vzniku špatné nálady, syndromu ,,osobnostního vyhoření“. Nejčastěji k tomu dochází u těch, kteří přicházejí do kontaktu se svým biopolem s jinými lidmi během služby a léčby.

Vše začíná utlumenými emocemi a nedostatkem tužeb člověka, pak v chování začne převládat agrese a konflikty. Nezájem o jakékoli události, včetně potěšení, upozorňuje na nástup deprese.
Nejčastější neurogenní onemocnění jsou založena na nahromaděném stresu. Ke vzniku nemoci dochází, když člověk nemůže obnovit svou energii biopole v důsledku působení negativních myšlenkových forem, které doprovázejí všechny faktory na stupnici stresu.
Nejúčinnějším lékem je lidská mysl, ne pilulka. Ve stavech transu by se mělo používat konstruktivní programování.

V důsledku poklesu energie biopole se začínají objevovat nemoci štítné žlázy, poruchy trávicího systému, nemoci kardiovaskulárního systému atd. Projevy těchto poruch byly zaznamenány v počátečních formách vlivu stresu na energii biopole.
Patří mezi ně: poruchy chuti k jídlu, poruchy trávení. Poruchy spánku v aktivní fázi předcházejí cévním a sexuálním poruchám.

Nejslibnějším směrem při zotavování ze stresových vlivů, emočního stresu, optimalizace procesů vylučování endorfinů (neutralizátorů stresu) je obnova psychoenergetiky díky autoregulaci mozku ve stavech transu.
Programy konstruktivního myšlení používané v transu jsou jedním z nejúčinnějších způsobů prevence a léčby depresivních stavů a obnovy biologického pole.
Trans umožňuje odstranit emoční stres, regulovat hladinu endorfinů a zajistit prevenci neurogenních onemocnění a depresivních stavů.

Prvními příznaky stresové nevolnosti u zdravých lidí jsou bolesti hlavy, celková slabost, pokles krevního tlaku, poté se přidávají imunodeficity.
Každý z nás má jiné zdroje stresu doma i v práci, ale všichni se ho musíme naučit vnímat a vyvinout si vlastní způsob, jak se s ním vyrovnat. Je třeba přesvědčit lidi, aby se přestali prezentovat jako oběti stresu bez možnosti východiska ze situace.
Stres nejsou jen okolnosti, které se objeví. Preventivní kroky jsou nutné především proto, abyste změnili svou reakci na ni, svůj přístup k situaci. Dopad se stává stresujícím kvůli důležitosti, kterou mu člověk přikládá.
Závažnost emoční reakce lze odstranit použitím metody ,,psychologického měřítka“, kdy se problém člověka přirovná ke skutečně závažnému možnému neštěstí a na tomto pozadí je jeho problém či potíž jen nesmyslem!

Nemoci, jejichž hlavním dodavatelem je stres, jsou následující: vysoký krevní tlak; koronární trombóza; migréna; alergie; astma; intenzivní svědění; žaludeční vředy; zácpa; kolitida; revmatoidní artritida; menstruační komplikace; poruchy trávení; hyperfunkce štítné žlázy; cukrovka; kožní onemocnění; deprese.

Jak můžeme rozpoznat příznaky hromadícího se napětí v našem těle dříve, než se projeví v podobě nějaké nemoci?
Zde jsou fyzické projevy nadměrného stresu: Nechutenství; neustálé přejídání (v důsledku nadměrného stresu); časté zažívací potíže a pálení žáhy; poruchy spánku; neustálý pocit únavy; nadměrné pocení; nervový tik; neustálé kousání nehtů; bolesti hlavy; svalové křeče; nevolnost; těžké dýchání; mdloby; plačtivost bez zjevné příčiny; impotence nebo frigidita; zvyk vrtět se na židli (nervozita); vysoký krevní tlak.

Vědecké studie prokázaly, že většina lidí trpí nemocemi, jejichž příčinou je nevyřešený stres.

překlad www.aluska.org 2021 / podle Zdroje