Aluška.org: Věděním ke svobodě

V případě jasnovidců a věštkyň používajících karty, skleněné koule či jiné rekvizity se kontakt s nehmotnou sférou a čerpání odtamtud informací uskutečňuje na podkladě komunikace s nižšími duchy, kteří rádi podporují takové jedince; oceňují se v jejich pojetí a zároveň nevědí, že porušují přírodní zákon. Kdyby bylo člověku dáno znát budoucnost, nemusel by se uchylovat k tak primitivním způsobům, nýbrž by plně využíval možnosti svého vlastního duchovního těla. Proto věštkyně, která je přirozeným médiem, vstupuje do kontaktu s nižším duchem nebo osobně „kontroluje“ energii emitovanou duchovním tělem klienta, ze kterého vyzařují ideje jeho plánu vtělení. Dostávají se k ní také fragmenty rozhovorů vedených opatrovnickými duchy zájemce nebo bytosti za takové se vydávající, což v případě, že médium nedokáže kontrolovat totožnost svých „spolupracovníků“, končí neštěstím. Vyšší duchové jsou rozhodně proti těmto praktikám, odvolávají se nejen na zákon přírody, když se jedná o klienta, ale varují zdegenerovaná média před odpovědností za vlastní činy v nehmotné sféře. Čím více si je věštkyně vědoma svého kontaktu s nehmotnou sférou, tím větší na ní leží odpovědnost a důslednější bude trest za její jednání. V centrech spiritistických výzkumů vyšší duchové, kteří se manifestují na seancích věnovaných léčení nemocných, podávají informace ohledně budoucnosti – podobně jako informace z předchozích vtělení – jen ve výjimečných případech (např. při hrozbě sebevraždy). Někdy také dochází k individuálním spontánním manifestacím, když se mu duchové-opatrovníci, nemajíce jinou možnost ovlivnit svého chráněnce, otevřeně manifestují podle výše uvedených pravidel.
Podobný vztah mají vyšší duchové k astrologii, amuletům, zaklínadlům, magickým formulím a dalším podobným jevům. U této problematiky zdůrazňují logickou závislost, v rámci které hmota nemůže mít vliv na duchovní sféru, a tedy na přesvědčení, pocity, touhy, plány apod. Fyzická těla mají pouze fyzický vliv, a pokud někdo tvrdí, že jeho osud se mění podle postavení planet, nošeného přívěšku nebo pásku s nápisem, pak podléhá sugesci nebo autosugesci, což vede k seberealizaci takových „předpovědí“. Vzhledem k tomu pak nepřekvapuje fakt, že k tomuto typu jevů jsou nejnáchylnější zvláště osoby nevzdělané nebo lehkomyslné, a právě ony se nejčastěji stávají obětmi „odborníků“ na budoucnost. Nižší duchové jsou velmi často nakloněni těm ostatním, někdy ovlivňují potenciální oběti otevřeně, aby měly pocit důležitosti získaných informací a staly sami pro sebe pastí. Samozřejmě všechno se to pojí s vytahováním peněz. Zvláště ve francouzských, anglických a amerických časopisech se podvodníci vydávají za spiritisty nebo se odvolávají na domnělé spojení se spiritistickými organizacemi, aby si zvedli prestiž v očích potenciálních klientů. Jedná se o zjevný podvod, poněvadž činnost spiritistických organizací nikdy neprobíhá na podobných zásadách a také nikdy (i kdyby se týkala čehokoli) není nastavena na dosažení materiálního zisku. S touto vědou nikdy nejde ruku v ruce faleš a lukrativní předsevzetí vycházející z neštěstí či nevzdělanosti kohokoliv. Vzhledem k výše uvedenému se skutečným problémem stává vytvoření odpovídajícího vztahu k naznačeným problémům mezi dětmi. Rodiče, vychovatelé a pedagogové nejčastěji berou na lehkou váhu tuto oblast vědy a nechávají ji ve sféře předsudků. Dítě má mnohdy přístup k brakovým časopisům či literatuře, kde nezodpovědní autoři propagují možnost snadného kontaktu se záhrobím s tím, že nejčastěji uvádějí popisy primitivních metod a povzbuzují dokonce k vlastním pokusům. Obzvláště aktivní jsou na tomto poli někteří psychotronici, organizátoři různých kursů a esoterických akci, vydavatelé časopisů a knih, kteří nemají experimentální zkušenosti, rozšiřují většinou přeložené materiály, které jsou ve Spojených státech a západní Evropě považovány za brakovou literaturu, ale v Polsku jsou brány jako směrodatné prameny. Vydavatelé, kteří si nejsou vědomi charakteru většiny odběratelů svého zboží, jsou v důsledku toho příčinou mnoha neštěstí.
Dítě by nemělo číst, poslouchat, prohlížet si materiály o medijních experimentech, a především by se jich nemělo účastnit. Zvláště během školních výletů, letních táborů vychovatelé někdy vybízejí k „vyvolávání duchů“ a těší se, že děti budou později vystrašené ležet pod dekami a nebudou zlobit. Problematika týkající se nehmotné sféry je tématem výlučně pro dospělé, a i mezi nimi jen pro osoby rozvážné a vzdělané.

Przemyslaw Grzybowski – Velká kniha spiritismu