Aluška.org: Věděním ke svobodě

… A tak jsem jen čupěla u jejích kořenů a nechala se laskat její energií… Milý Zarfan už spokojeně odešel, zato přišel pro změnu ,,Ňuf.“
Byl celý rozsvícený, šlo vidět, že mu to prospělo, stejně jako mě…
Začala jsem mu povídat, co jsem právě zažila… a on řekl: ,,25.9.1978 byl vysazen. Ten je tu pro tebe, Aluško.“
(25.9. jsem se narodila! – teď je to 30 let!)
… Nechápala jsem, jak to ví… napadlo mě, že si ze mě dělá šoufky, ale pak mi došlo, že to by on neudělal… příští den mě zavedl k tomuto stromu znova, abych si něco prohlídla… došlo mi to… na kmeni stromu byla stará kovová cedulka: ,,25.9.1978″ – AHÁÁ! Tak takhle to zjistil…

… Později jsem se od ,,Ňufa“ dověděla, že když sem přijel poprvé, tak při pohledu na tento strom, měl vizi budoucnosti.

(To je asi 8-9 let zpátky, takže v té době jsem měla asi 6-7 let. To jsem pořád ještě sedávala celé dny někde sama a pořád jsem malovala jednorožce na květinových loukách)

A co viděl? – Radši se posaďte:

Viděl u toho stromu přikrčenou dívku… její tvář byla v mlze, oblečení měla přesně takové, jako já… Viděl mě, jak se krčím u tohoto stromu, jen můj obličej byl v mlze… a věděl, že datum na tomto stromě bude datum narození té, kterou uviděl v této vizi. Věděl, že jednou k němu někoho přivede…

Tohle viděl před tolika lety! A včera večer, 29. července 2008, když za mnou přišel k tomuto stromu, uviděl mě přesně tak přikrčenou a přesně tak oblečenou, jako ve své vizi. Šoky, co?

30let na mě tento strom čekal…krásná borovička… Všechno úžasně zapadá! – To její milé chování.. ta vřelost… ty bytosti, které za námi přišly… když mi tohle došlo (a ještě něco jiného, velice důležité, co sem ale z bezpečnostních důvodů nesmím napsat), chtělo se mi plakat, ale zadržela jsem to, jsem bohužel vytrénovaná od lidí okolo mě… ale ,,Ňufa“ to moc dojalo… byl to úžasný zážitek…

Je zajímavé, že v místě, kde se kmen stromu dvojí, je výrůstek, který vypadá úplně jako ženský genitál.. ale moc hezký genitál.. vypadá jako já, když nahá udělám stojku… zvláštní…

Je mi líto, že až za pár dní odjedu, budu tu muset svůj stromeček nechat.. škoda, že ho nemůžu prostě ,,vyrýpnout“, jak to kvítko a přesadit u sebe do květináčku v pokojíčku…

Tohle je jeden z velkých zázraků mého života. A já jsem vděčná, že jsem měla tu možnost sem přijít v této podobě jako ta Alue z jiného světa…

– POKRAČOVÁNÍ ČLÁNKU –