Proč mají introverti tendenci být velice duchovní?
Společnost nám jasně diktuje, abychom se řídili určitými osobnostními typy promítanými hlavním mediálním proudem, tak proč mají introverti tendenci se těmto stereotypům vzpouzet?
Introverti hledají odpovědi uvnitř sebe,místo aby hledali společenské uznání. Extroverti někdy považují introverty za asociály, nafoukance nebo samotáře, ale i přes tyto nálepky si introvert stojí za svým a vůbec se neohlíží na to, jak ho vnímají ostatní.
Jste-li introvert, pak v samotě naleznete naprosté pohodlí. Často se noříte do hlubokého přemýšlení a rozjímání. Vaše touha po uznání ze strany druhých je podstatně menší než u extroverta, protože si uvědomujete, že všechny důležité odpovědi stejně přicházejí zevnitř.
I když se můžete účastnit společenských událostí, často vás baví prostě pozorovat okolí, než být středem pozornosti. Být v centru dění je věc, které se právě mnozí introverti snaží vyhnout.
Na metafyzické úrovni si introvert uvědomuje, jak jsme všichni propojeni, a nepotřebuje vnější uznání a pozornost, kterou často vyhledává extrovert.
Přibližně 75% světové populace tvoří extroverti, což z introverta činí menšinu, přesto introvert nepodlehne společenskému tlaku, aby se přizpůsobil… ani nemůže.
I když někteří introverti mohou být plaší, je velký rozdíl mezi plachostí a introvertností. Stydlivost je aspektem sociální úzkosti a strachu z odmítnutí, zatímco introvertnost je schopnost být na společenské akci bez potřeby úplné sociální interakce. Například pokud byl introvert na večírku, může se snadno bavit s mnoha lidmi, ale často se rozhodne, že se bavit nebude.
Introverti a spiritualita
Introvert může mít občasné extrovertní sklony a přitom zůstat introvertem. A naopak, extrovert může mít také introvertní sklony a přitom zůstat extrovertem.
Mnozí introverti si vybírají čas a místo, kde budou extrovertní, například při čekání ve frontě v obchodě s potravinami. V této situaci je konverzace omezená a neexistuje žádný dlouhodobý závazek pokračovat v rozhovoru, což introvertovi umožňuje sociální interakci, aniž by byl do ní nucen. Během několika minut pak introvert opět nalezne svůj klid v roli pozorovatele.
Osamotě najde introvert mnoho času na přemýšlení o životě. Bude mít malou skupinu blízkých přátel a v jejich společnosti se bude cítit dobře a sám sebou.
Extrovert se bude cítit nepříjemně, když dojde k malé přestávce v konverzaci, zatímco introvert chápe, že někdy není třeba pronášet slova, aby ocenil společnost osoby, se kterou je. Objetí a úsměv mluví pro introverta hlasitěji, než slova. Introverta baví extrovert a bude pozorovat jeho manýry. Introvert bude mít tendenci být vně skupiny a dívat se dovnitř.
Introverti se raději dívají, naslouchají, pozorují a příliš nemluví, ale když jsou s lidmi, kteří jsou jim blízcí, budou otevřeně mluvit o věcech, které je zajímají.
Mnoho lidí v rámci duchovních a metafyzických žánrů jsou introverti a hledají odpovědi uvnitř sebe. Mají větší sklon chápat princip jednoty a to, jak jsme všichni propojeni na hlubší úrovni, než extroverti, kteří hledají fyzický souhlas.
Introverti mají tendenci používat pravou stranu mozku jako svou dominantní a často jsou hudebně nebo umělecky zaměření. Mohou být také básníky nebo filozofy a hodně myslí mimo obvyklý rámec.
Introvert bude zpochybňovat původ toho, co nám společnost sdělila jako pravdu, a na rozdíl od vědce nepotřebuje empirická data k udržení vlastního přesvědčení. Metafyzické obory proto introverty často přitahují.
Introvert běžně používá sebereflexi, protože hledá odpovědi uvnitř sebe, oproti tomu, co ho někde naučili. Introvert rozlišuje, co se naučil od někoho, a co cítí jako vnitřní pravdu.
Introverti jsou také velice empatičtí. Jejich citlivost k tomu, jak se cítí ostatní lidé, je o dost větší, než u extrovertů, kteří se více zabývají tím, jak je ostatní vnímají.
Extroverti však mohou být také velice duchovní lidé a svou spiritualitu projevují otevřeněji než introverti. Snadno si s kýmkoli promluví o duchovních a metafyzických tématech, zatímco introvert si bude vybírat, s kým bude o těchto otázkách hovořit.
Závěrem
Přestože tvoří pouze 25% populace, introvert jen zřídka změní svůj postoj nebo osobnost, aby se zalíbil ostatním, s výjimkou svého zaměstnání. Mnoho introvertů se naučilo být „dočasnými extroverty“, ale nakonec je jejich komfortní zóna přivede zpět k tomu, že jsou introverty. Zatímco společnost bude introverta i nadále nutit, aby se cítil jako vyděděnec, introvert se nenechá přesvědčit nátlakem vrstevníků ani konformitou, aby se zalíbil ostatním, protože už ví, že skutečná pravda je uvnitř něj.
© aluska.org 2023
Poslední komentáře
-martin ****** Zajímat se o fungování světa je potřeba, ale…
-martin ****** Tak to rozhodně.
-Alue K. Loskotová No, já si myslím, že ty lidi do…
-***** Do víru „konspiračních teorií“ se nás snaží stáhnout…
-Aziza