Introverti, extroverti a spiritualita

17.2.2023 v Spiritualita 12

Proč mají introverti tendenci být velice duchovní?
Společnost nám jasně diktuje, abychom se řídili určitými osobnostními typy promítanými hlavním mediálním proudem, tak proč mají introverti tendenci se těmto stereotypům vzpouzet?
Introverti hledají odpovědi uvnitř sebe,místo aby hledali společenské uznání. Extroverti někdy považují introverty za asociály, nafoukance nebo samotáře, ale i přes tyto nálepky si introvert stojí za svým a vůbec se neohlíží na to, jak ho vnímají ostatní.



Jste-li introvert, pak v samotě naleznete naprosté pohodlí. Často se noříte do hlubokého přemýšlení a rozjímání. Vaše touha po uznání ze strany druhých je podstatně menší než u extroverta, protože si uvědomujete, že všechny důležité odpovědi stejně přicházejí zevnitř.
I když se můžete účastnit společenských událostí, často vás baví prostě pozorovat okolí, než být středem pozornosti. Být v centru dění je věc, které se právě mnozí introverti snaží vyhnout.
Na metafyzické úrovni si introvert uvědomuje, jak jsme všichni propojeni, a nepotřebuje vnější uznání a pozornost, kterou často vyhledává extrovert.

Přibližně 75% světové populace tvoří extroverti, což z introverta činí menšinu, přesto introvert nepodlehne společenskému tlaku, aby se přizpůsobil… ani nemůže.

I když někteří introverti mohou být plaší, je velký rozdíl mezi plachostí a introvertností. Stydlivost je aspektem sociální úzkosti a strachu z odmítnutí, zatímco introvertnost je schopnost být na společenské akci bez potřeby úplné sociální interakce. Například pokud byl introvert na večírku, může se snadno bavit s mnoha lidmi, ale často se rozhodne, že se bavit nebude.

Introverti a spiritualita
Introvert může mít občasné extrovertní sklony a přitom zůstat introvertem. A naopak, extrovert může mít také introvertní sklony a přitom zůstat extrovertem.

Mnozí introverti si vybírají čas a místo, kde budou extrovertní, například při čekání ve frontě v obchodě s potravinami. V této situaci je konverzace omezená a neexistuje žádný dlouhodobý závazek pokračovat v rozhovoru, což introvertovi umožňuje sociální interakci, aniž by byl do ní nucen. Během několika minut pak introvert opět nalezne svůj klid v roli pozorovatele.

Osamotě najde introvert mnoho času na přemýšlení o životě. Bude mít malou skupinu blízkých přátel a v jejich společnosti se bude cítit dobře a sám sebou.

Extrovert se bude cítit nepříjemně, když dojde k malé přestávce v konverzaci, zatímco introvert chápe, že někdy není třeba pronášet slova, aby ocenil společnost osoby, se kterou je. Objetí a úsměv mluví pro introverta hlasitěji, než slova. Introverta baví extrovert a bude pozorovat jeho manýry. Introvert bude mít tendenci být vně skupiny a dívat se dovnitř.
Introverti se raději dívají, naslouchají, pozorují a příliš nemluví, ale když jsou s lidmi, kteří jsou jim blízcí, budou otevřeně mluvit o věcech, které je zajímají.

Mnoho lidí v rámci duchovních a metafyzických žánrů jsou introverti a hledají odpovědi uvnitř sebe. Mají větší sklon chápat princip jednoty a to, jak jsme všichni propojeni na hlubší úrovni, než extroverti, kteří hledají fyzický souhlas.

Introverti mají tendenci používat pravou stranu mozku jako svou dominantní a často jsou hudebně nebo umělecky zaměření. Mohou být také básníky nebo filozofy a hodně myslí mimo obvyklý rámec.

Introvert bude zpochybňovat původ toho, co nám společnost sdělila jako pravdu, a na rozdíl od vědce nepotřebuje empirická data k udržení vlastního přesvědčení. Metafyzické obory proto introverty často přitahují.

Introvert běžně používá sebereflexi, protože hledá odpovědi uvnitř sebe, oproti tomu, co ho někde naučili. Introvert rozlišuje, co se naučil od někoho, a co cítí jako vnitřní pravdu.

Introverti jsou také velice empatičtí. Jejich citlivost k tomu, jak se cítí ostatní lidé, je o dost větší, než u extrovertů, kteří se více zabývají tím, jak je ostatní vnímají.

Extroverti však mohou být také velice duchovní lidé a svou spiritualitu projevují otevřeněji než introverti. Snadno si s kýmkoli promluví o duchovních a metafyzických tématech, zatímco introvert si bude vybírat, s kým bude o těchto otázkách hovořit.

Závěrem
Přestože tvoří pouze 25% populace, introvert jen zřídka změní svůj postoj nebo osobnost, aby se zalíbil ostatním, s výjimkou svého zaměstnání. Mnoho introvertů se naučilo být „dočasnými extroverty“, ale nakonec je jejich komfortní zóna přivede zpět k tomu, že jsou introverty. Zatímco společnost bude introverta i nadále nutit, aby se cítil jako vyděděnec, introvert se nenechá přesvědčit nátlakem vrstevníků ani konformitou, aby se zalíbil ostatním, protože už ví, že skutečná pravda je uvnitř něj.

© aluska.org 2023

 



Komentáře

Ikona diskutujiciho Danny 2023-02-17 08:35:15 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Párkrát už mě napadlo, jestli to nejsou spíš introverti mezi duchovně rozvinutými a mezi těmi, kteří odmítají tento systém.

Jinak to, že jsem radši pozorovatel, než účastník, vím už od dětství. Samozřejmě, že chce společnost introvertům namluvit, že taková „pasivita“ není v pořádku.
Taky znáte ty společenské akce, kde vás posadí a vaší „povinností“ je bavit se? A když tam sedíte, protože každý huláká přes druhého a nevíte, ke které skupince se přidat, protože nic neslyšíte a vlastně vás ty blbosti ani nezajímají. Pak přijde nějaký chytrák s „Tebe to tu nebaví?“ a člověk může stokrát říct, že se baví, ale prostě když nechlastáte a nehulákáte a nesmějete se, lidi nevěří, že se nenudíte 😀 Vždycky, když se nějaká oslava odehrává v mém místě bydliště, z kama můžu kdykoli odejít domů, tak odcházím jako první, protože 2-3 hodiny mi bohatě stačí. A nevim, jestli jsem jediná nebo to má tak víc lidí, ale při mojí hypersenzitivitě musím vypadnout už kvůli tomu odéru ze všeho toho jídla – zákusky, chlebíčky, řízky, chlast… to vždycky začne smrdět, když je to pohromadě, že spíš tohle mi zničí náladu na to tam být, než co jiného.

Ikona diskutujiciho Elis 2023-02-19 10:26:48
Ikona diskutujiciho
sipka

Mám to stejně s těmy pachy a vlastně i vším ostatním 😃

Ikona diskutujiciho Bemiurg 2023-02-20 02:25:43
Ikona diskutujiciho
sipka

Naprosto s vámi souhlasím. Tahle povinnost „bavit se“ se mi bytostně příčí, (nejen) proto nemám rád oslavy typu „silvestr“, kdy se bezdůvodně musí všichni ožrat a dělat kravál. Rád chodím na párty první a pak první i odcházím, jakmile se inteligentní zábava promění v tupou chlastačku.

Ikona diskutujiciho zuzi 2023-02-17 10:31:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Krásný článek. Děkuji 🙂

Ikona diskutujiciho Robert 2023-02-17 10:34:03 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Je zajímavé sledovat, jak se společnost mění. Před dvaceti lety byl introvert pouze předmětem šikany, identifikován jako nepovedené stydlivé a neprůbojné dítě, které to v životě asi nikam nedotáhne. Maminka nešťastně lomila rukama… no a dneska se ukazuje, že právě introverti jsou ta největší síla, kterou tento svět má. Protože mají hlubší pochopení pro problémy tohoto světa a jejich akce jsou promyšlené, s dlouhodobým dopadem na společnost. Jeden takový dopad třeba vidím na tomto webu, který díky své dlouhé tradici doslova vychoval spirituálně vzdělanou generaci. A to autorka stihla už od hodně nízkého věku. Ukažte mi extroverta který by toto dokázal. Ani náhodou.

Ikona diskutujiciho Fialka 2023-02-17 10:41:31 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Těší mě, že se na tyhle věci konečně přišlo a že se tím lidi seriozně zabývají. To období co popisuje Robert jsem zažila a byla to fakt hrůza. Totální psychologický středověk.

Ikona diskutujiciho Danny 2023-02-17 12:07:43
Ikona diskutujiciho
sipka

V tomto je ta doba lepší, četla jsem po internetu hodně zkušeností ze života lidí, co třeba až po padesátce zjistili, že existuje něco jako introvert, aspergrův syndrom, vysoká senzitivita,… a pak jim začalo dávat smysl, proč jsou tacoví, jací jsou. Je to docela smutné, že dřív se rodina styděla a ostatní si na ni ukazovali prstem, když měla doma „to divné děcko“. A není to fakt nic moc, když člověku ostatní pořád dávají najevo, že je „jiný“. Mně bylo přes dvacet, když mi poprvé v životě kdosi řekl, že jsme každý jinačí a je v pohodě, že nejsem ukecaná. Normálně mě to dojalo.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2023-02-17 12:19:14
Ikona diskutujiciho
sipka

V knize život s vysokou inteligencí je popsáno (prokázáno a podloženo mnoha vědeckými studiemi) že mozek introverta, vysoce inteligentního člověka a hypersenzitivního jedince (jsou to spojené nádoby) jinak funguje, to znamená, že se doslova jedná o odlišný typ lidí, kteří biochemicky jinak fungují a jejich mozek zpracovává data delším obvodem. Není to podivnost, je to biologicky daná, vrozená odlišnost. Nelze se ji naučit, ani odnaučit a není to vada. Introvert je doslova odlišný druh organismu na fyzické a biochemické úrovni. Obrovská ostuda je, že to bylo v minulosti považováno za chybnost.

Ikona diskutujiciho astrei swingař 2023-02-17 11:20:14 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nádherný článek. Díky.

Ikona diskutujiciho mariankosmac 2023-02-17 12:51:29 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Síce sa o tom viac píše ale doba sa nezlepšila. Introverti sú naďalej šikanovaní a vylučovaní zo spoločnosti. Akurát ak už nechodíte do školy či práce tak to len nevidíte. Dneska vás decká odsúdia i za to, že si neviete spraviť dobrú selfie.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2023-02-17 17:09:47
Ikona diskutujiciho
sipka

V mém světě je to píseň minulosti. To, jestli je to u někoho ještě jeho realita, záleží na tom, v jakém kolektivu se pohybuje a jakými lidmi se obklopuje. Každý člověk má svoji sociální bublinu, která povětšinou odpovídá jeho mentalitě. Výjimkou by mohl být i zmíněný pracovní či školní kolektiv, kde si vybrat nemůže.

Ikona diskutujiciho Pavel 2023-02-17 15:33:35 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Děkuji za nádherný článek.

Napsat komentář: Fialka Zrušit odpověď na komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek