Aluška.org: Věděním ke svobodě

Být asertivní znamená chovat se přesně na pomezí pasivity a agresivity. Když jste pasivní, nejste schopni své potřeby vyjádřit a když jste agresivní, vyjadřujete je příliš silně a lidé se vás bojí. Když jste asertivní, jste schopni se přesně vyjádřit a zároveň respektovat potřeby ostatních lidí. Díky tomu máte větší šanci získat to, co chcete.

Vyzařujte sebevědomí

Mějte sebevědomou řeč těla. Způsob, jakým se projevujete a mluvíte toho o vás řekne hodně, dokonce dlouho před tím, než vůbec něco řeknete. Držte si rovná ramena a vzpřímenou hlavu. Nevrťte se (pokud musíte, dejte si ruce do kapes) a nezakrývejte si při mluvení ústa. Dívejte se lidem do očí, abyste dali najevo, že vás nemohou jen tak přejít.

Snažte se nebýt průhlední, hlavně pokud jste nervózní nebo nejistí. Skrývejte svoji nejistotu tím, že si budete dávat pozor na ruce, na nohy a obličejové výrazy, které by tyto pocity odhalily.

Pokud neumíte s lidmi udržovat oční kontakt, zkoušejte si to se slunečními brýlemi a postupně se to učte i bez nich. Pokud se ani tak nedokážete lidem dívat do očí, dívejte se do dálky, ne do země.

I když jste nervózní nebo zmatení, můžete se stále chovat sebejistě. Za své otázky se stydět nemusíte.

Mluvte pomalu a jasně.

Když budete při mluvení spěchat, ukážete tím, že si nemyslíte, že vás lidé poslouchají. Když ale budete mluvit potichu, dáte jim najevo, že stojíte za to, aby si vás poslechli. Mluvte klidným a jasným hlasem. Nemusíte křičet, ale mělo by vás být slyšet.

Pokud si vás lidé nevšímají, řekněte „s dovolením“. Neomlouvejte se, když jste neudělali nic špatně. Tím byste lidem dali najevo, že se stydíte už jen za to, že žijete.

Snažte se vyjadřovat se stručně. I ti nejsebevědomější lidé na světě přijdou o své posluchače, když nemluví k věci.

Své návrhy vyjadřujte jasně a stručně – řekněte vše, co chcete říct, ale nezabředávejte do patosu a držte se hlavních bodů.

Nepomáhejte si frázemi a zvuky. Pokud se nedokážete vyjádřit jasně, zapracujte na tom. Snažte se tyto parazitní výrazy dostat ze svého slovníku.

Pracujte na svém vzhledu.

Je to sice povrchní, ale lidé si často dělají první dojem na základě vzhledu. Charismatičtí a sebevědomí lidé dokážou měnit názory ostatních, ale zbytek z nás takové štěstí nemá. Když se budete oblékat jako bezdomovec nebo budete nosit tunu make-upu a vysoké podpatky, většina lidí vás nebude brát vážně. Na druhou stranu když si dáte na svém vzhledu záležet, lidé vás budou více respektovat.

Oblékat se dobře neznamená oblékat se draze nebo příliš konzervativně. Pokud jste zvyklí nosit volnočasové oblečení, klidně ho noste dál. Vždy ale choďte čistí, upravení a vyžehlení. Také se vyhýbejte tričkám s nepřístojnými nápisy.

Když půjdete do obchodu v sandálech, ponožkách, spartakiádních trenýrkách a roztrhaném roláku, budou se vám všichni smát, i když si sami budete myslet, že je to v pořádku.

Když si na svém vzhledu dáte trochu záležet, budete působit serióznějším dojmem.

Zkoušejte si, co řeknete.

Může to znít hloupě, ale pokud chcete vyzařovat sebevědomí, budete se muset naučit znít pevně a rozhodně. A jak jinak se to naučit, než tréninkem? Můžete si to zkoušet doma před zrcadlem, nahrávat se, nebo trénovat s kamarádem a předstírat, že je to váš šéf, partner nebo někdo jiný, koho se chystáte konfrontovat.

Až přijde ta chvíle, vzpomeňte si na to, jak sebevědomě jste zněli, když jste si to zkoušeli a snažte se znít ještě sebevědoměji.

Změňte své myšlení

Buďte k sobě upřímní ohledně toho, co chcete. Sebevědomé chování vám bude k ničemu, když se nebudete schopni rozhodnout a říct, co chcete. Lidé poznají, když víte co chcete, a je pro ně mnohem jednodušší to udělat.

Když budete příliš pohodlní, budete to mít s ostatními lidmi těžší. Ať už mluvíte s pojišťovákem nebo s číšníkem, je na nich aby vám posloužili a vy jim jejich práci můžete usnadnit tím, že jim přesně řeknete, co po nich chcete.

Přehazování rozhodování na ostatní lidi je pasivně agresivní způsob, jak se zbavit zodpovědnosti a také všech následků. (Kromě toho, že je to jednoduše otravné.) Příště až se s přáteli budete dohadovat o tom, kam se půjdete najíst, neříkejte, že je vám to jedno a vyberte nějakou restauraci vy!

Nastavte si pevné hranice.

To je nezbytné pro každou situaci, ve které budete chtít mluvit o svých potřebách. Když budete mluvit například se šéfem, řekněte si, že nebudete souhlasit s prací o víkendu nebo s předem neohlášenými přesčasy. Když jde například o kamaráda, řekněte si, že pro něho nebudete dělat žádné laskavosti, dokud vám to jednou neoplatí. Když jde o partnera, buďte rozhodnutí netrávit čas s jeho přáteli, pokud on nechce trávit čas s vašimi přáteli.

Když budete mít předem stanovené hranice, nebudete při rozhovoru odbočovat a ustupovat od svých požadavků jen abyste se vyhnuli konfliktu.

Nemyslete si, že vám lidé umí číst myšlenky.

Tuto chybu často dělají pasivní lidé. Možná si myslíte, že šéf ví, že chcete dostat přidáno, nebo že váš partner ví, že trávíte příliš mnoho času s jeho přáteli, ale ve skutečnosti to pravděpodobně není pravda. Lidé nevědí, proč jste naštvaní nebo co se vám honí hlavou. Nezneužívejte toho, že by už měli vědět, co po nich chcete. Pouze se tím vyhýbáte nepříjemnému rozhovoru, kterým byste ale získali to, co chcete.

Zamyslete se nad tím: pokud váš šéf už ví, že byste chtěli přidat a vůbec nic neřekl, není na čase převzít situaci do vlastních rukou?

Zamyslete se i nad ostatními lidmi. Jistě máte několik lidí, které dobře znáte, ale přesto nevíte, co přesně chtějí.

Převezměte zodpovědnost za své problémy.

Tento krok je klíčem k asertivitě. Pasivní lidé si často myslí, že jejich nespokojenost v práci, doma nebo ve společnosti není vlastně jejich vina a že s tím nemohou nic udělat. To samozřejmě není pravda. Přestože lidé nejsou schopni kompletně změnit celou situaci jediným rozhovorem, je možné si jedním rozhovorem pomoci a získat to, co chcete.

Pokud čekáte na to, až se svět změní, budete čekat navždy. Nic se nestane, dokud se o to sami nezasadíte.

Je možné, že se bojíte toho, co se stane, až skutečně dostanete to, co chcete. Možná se bojíte, že na povýšení nejste připraveni nebo se podvědomě bojíte stěhování se svým partnerem.

Přestaňte se snažit uspokojit všechny.

I to může stát za vaším strachem se projevit. Říkáte si, že by na světě bylo krásně, kdybyste mohli uspokojit manželku, děti, šéfa, kolegy, sousedy a všechny ostatní najednou. Bohužel takto to nefunguje a mnoho lidí se na to vymlouvá. Nikdo nemá rád konflikty, ale jedna hádka je lepší než pasivní agresivita, frustrace a nenaplněné potřeby.

Je jasné, že vás váš soused nebude mít v lásce, když mu zakážete jeho noční večírky. Když se ale vyjádříte správně, pochopí to, nebo se alespoň pokusí být příště potichu. Vaše potřeby byste měli stavět nad potřeby vašich sousedů – váš spánek by měl být důležitější než skvělé vztahy se sousedy.

To ale neznamená, že byste měli přicházet do konfliktů s každým, koho potkáte. Měli byste se jen snažit umět si říct o to, co chcete a nemyslet jen na ostatní.

Mluvte s ostatními o tom, že chcete mít vyšší sebevědomí.

Uvidíte, co vám k tomu ostatní lidé řeknou. Pokud máte pocit, že nad vámi má šéf, partner nebo kamarád navrch, nejprve si o tom promluvte s někým blízkým. Řekněte mu, jak to vidíte vy a uvidíte, zda se chováte rozumně, nebo ne. Když budete mít podporu přítele, budete se cítit sebevědoměji.

Je důležité o svých pocitech mluvit, ale neměli byste si stále stěžovat. Měli byste ze sebe dostat své problémy, ale neměli byste tím kamarády zatěžovat tak moc, že nebudete mít čas mluvit o čemkoli jiném.

Nemusíte mít výčitky, když lidem nedáte to, co chtějí.

Výčitky jsou dalším faktorem, který vám může bránit ve schopnosti vést smysluplnou konverzaci o tom, co chcete. Možná si vyčítáte, že svému spolubydlícímu musíte pořád říkat, aby si uklízel, nebo že musíte kolegu stále napomínat, aby se v práci neflákal. Musíte si uvědomit, že by to bez toho nešlo a kdybyste jim to neříkali, dopadlo by to ještě hůře. Malý pocit viny jistě stojí za to, že nakonec dosáhnete svého.

Někteří lidé budou dokonce s pocitem viny manipulovat tak, abyste změnili názor. Nedovolte jim to!

Měli byste vědět, kdy máte mluvit a kdy mlčet.

Pokud vám číšník omylem donese něco, na co jste alergičtí, musíte mu to říct. Pokud je na vás ale prodavačka v obchodě nepříjemná, není na vás, abyste ji poučoval o slušném chování. Je důležité dostat to, co si zasloužíte, ale nejprve musíte vědět, co si zasloužíte.

Jak vyjádřit své požadavky

Ujasněte si, co od situace očekáváte. Než se pustíte do nepříjemného rozhovoru, ujasněte si, co vlastně chcete. Chcete šéfa požádat o zvýšení platu, nebo chcete jen zajímavější práci? Chcete, aby si vás partner více všímal, nebo jen chcete, aby vám věnoval pozornost při sledování fotbalu? Čím přesněji budete své požadavky znát, tím větší budete mít šanci, že se vám splní.

Nemá smysl se s někým bavit jen o tom, že jste nespokojení a nešťastní. Co byste tím získali?

Držte se plánu.

Nezapomínejte na své cíle a držte se jich. Nescházejte z cesty jen proto, že vás ten druhý neposlouchá, nebo se snaží vaše argumenty obrátit proti vám. Říkejte si, že jste sem přišli proto, abyste dosáhli svého a nebudete ustupovat, dokud se tak nestane.

Když to bude nutné, klidně hrajte zaseknutou desku. Opakujte své požadavky tak dlouho, dokud si ten druhý neuvědomí, že to myslíte vážně.

Narušujte stereotypy.

Tento krok je pro dosažení asertivity také důležitý. Může jít klidně i o malé věci, jako například to, že při návštěvě kina vybírá film vždy partner – donuťte ho přísahat, že to příště nechá na vás. Pokud jde o kolegu, kterému vždy nosíte oběd, ale on vám ho nikdy nezaplatí, příště si řekněte o peníze předem, nebo mu nic nenoste.

Narušujte tyto malé stereotypy kdykoli budete mít pocit, že vás někdo jen využívá a za chvíli budete schopni řešit i situace, kdy vás budou využívat vaši blízcí.

Říkejte, co máte na jazyku.

Nebuďte zticha, když máte co říct. Sdílejte své pocity, máte na to právo. Není nic špatného na tom mít názor. Vždy se jen snažte vybrat si vhodnou chvíli pro vyjádření svých pocitů. Pokud chcete říct něco důležitého, neříkejte před tím nic jiného. Jasně sdělte, že máte něco důležitého a že by vám lidé měli věnovat pozornost.

Trénujte si to v uvolněných situacích. Když se například všem vašim kamarádům líbí nějaký nový film nebo seriál, nebojte se přiznat, že vás tolik neohromil. Když někdo špatně interpretuje něco, co jste řekli, uveďte to na pravou míru a vysvětlete, co jste měli na mysli.

Naučte se říkat ne.

Pokud nemáte chuť nebo čas něco dělat, nedělejte to! Je v pořádku někdy někoho odmítnout. (Jistě se vám to už stalo a přežili jste to.) Nezapomínejte, že byste pro sebe měli být na prvním místě vždy vy. Když nebudete respektovat vlastní potřeby, jak můžete respektovat potřeby ostatních?

Možná si myslíte, že když se budete snažit potěšit všechny, lidé vás budou mít raději. Přehnaná dobrosrdečnost ale lidi většinou odrazuje.

Lidé si cení pouze věcí, do kterých investují čas, energii nebo peníze. Když jim tedy budete vše servírovat na stříbrném podnose, nebudou si vás dostatečně vážit. Stůjte si za svým, ze začátku to lidi možná bude štvát, ale nakonec vás za to budou respektovat.

Používejte slovo „já“.

Když budete ve větách používat slovo „já“, budete schopni vyjádřit své touhy, aniž byste na toho druhého museli útočit. Místo abyste řekli „poslední dobou mě frustruješ“, řekněte „poslední dobou jsem frustrovaný, protože mi s ničím nepomáháš“. Je to v podstatě to samé, ale když to řeknete takto, ten druhý si nebude myslet, že mu chcete jen vynadat a zamyslí se nad tím, jak může situaci zlepšit.

Funguje to skvěle i na pracovišti. Řekněte svému šéfovi: „Opravdu bych ocenil, kdybyste mi dával dopředu vědět o pracovních víkendech“ místo „máte opravdu vysoké požadavky!“

Buďte v práci asertivnější.

Pokud chcete se svojí kariérou pohnout, budete muset vědět, co chcete a co si zasloužíte. Pokud pracujete ve společnosti minimálně 6 měsíců a dostáváte méně peněz, než lidé na podobných pozicích, děláte práci navíc zadarmo nebo máte jednoduše pocit, že si zasloužíte více (a máte k tomu dobrý důvod), je na čase si promluvit se šéfem.

Pokud si o to neřeknete sami, vaši kolegové a nadřízení si budou myslet, že jste jen velmi milí a budou vás i nadále využívat.

Začněte o tom mluvit sami. Než se vydáte za šéfem, najděte si alespoň tři věci, které jste pro zlepšení společnosti udělali, ujasněte si, co děláte navíc a jak můžete společnosti pomáhat v budoucím růstu.

Buďte asertivní, ale ne agresivní.

Existuje jen tenká hranice mezi asertivitou a agresivitou a je nutné poznat, kdy jste ji už překročili. Někteří lidé, kteří neumí být asertivní, se často chovají agresivně, protože nevědí, jak si klidně a konstruktivně říct o to, co chtějí. Nebuďte takoví!

Mluvte klidně a nekřičte. Nemávejte rukama, mějte je volně po boku. Buďte slušní a nemluvte sprostě jen proto, že si tím ulevíte.

Když vám na letišti řeknou, že si musíte připlatit za těžká zavazadla, neměli byste křičet na úředníka za přepážkou. Nechcete se snad hádat o pravidlech letecké společnosti! Chovejte se k úředníkovi jako ke spojenci. Když vám řekne, že jste si tyto informace měli zjistit sami, omluvte se a požádejte o výjimku.

Mnoho lidí, kteří chtějí být asertivní, si svoji potřebu kompenzují tím, že jsou agresivní. Být asertivní znamená jasně a klidně sdělit, co chcete, což je vlastně definice situace, kdy máte vše pod kontrolou. Když jste agresivní, chováte se přehnaně a děláte z komára velblouda, což je pravým opakem zvládnuté situace.

Jde o to dostat to, co chcete. Agresivitou dosáhnete jen toho, že se všechny vaše plány zhatí a každý, kdo s vámi přijde do styku, bude mít špatnou náladu.

Naučte se projevit se i na veřejnosti.

To je pro většinu lidí nejtěžší. Možná nemáte problém říct svému partnerovi nebo kamarádovi co chcete, ale když vám někdo ukřivdí na veřejnosti, nedokážete se s tím vypořádat.

Říct číšníkovi, že vám donesl studené jídlo nebo ženě ve frontě na kávu, že vás předběhla je možná nepříjemné, ale alespoň se k vám lidé nebudou chovat špatně.

Klidně lidi požádejte, aby přestali s tím, co dělají.

To je pro lidi velmi těžké, ale když to dokážete, budete asertivnější. Nemusíte se s nikým hádat – mluví váš kolega moc hlasitě do telefonu? Přisunuje se nějaký chlap v tramvaji moc blízko? Píše vám kamarádka desetkrát denně, přestože ví, že máte důležitou schůzku? Čím dříve jim to slušně vysvětlíte, tím dříve se budete cítit lépe.

Když se naučíte lidi slušně požádat, aby přestali něco dělat, připravíte se tím na vážnější rozhovory.

Řekněte jen: „Promiňte, ale nevadilo by vám mluvit trochu tišeji? Je pro mě problém se soustředit.“ Když vás ten druhý poslechne, poděkujte mu.

Nemusíte vždy souhlasit.

Když se s někým bavíte, nezapomínejte na to, že nemusíte vždy souhlasit. Je dobré udržovat dobré vztahy, ale to neznamená, že se budete muset podřídit všem požadavkům ostatních lidí i když sami dobře víte, že máte pravdu. Kompromisovat je jedna věc, ale chodit neustále se staženým ocasem je věc druhá.

Můžete tomu druhému říct, že si vážíte jeho názoru, ale že si stále myslíte, že je pravda na vaší straně.

Pokud chcete, aby vás lidé respektovali, budete muset zapracovat na tom, že si budete stát za svým a nebudete se všemi vždy souhlasit.

Tipy

Snažte se nechovat se povýšeně. Není to zrovna asertivní jednání a jediné, co byste tím získali, by byly problémy s ostatními lidmi.

Pokud někomu musíte sdělovat špatné zprávy, neříkejte mu zbytečné detaily. Když vysvětlíte všechny důvody svého rozhodnutí, ten druhý to uvidí pouze jako výčet negativ. Vaše rozhodnutí je pevné a nejlépe bude, když ho vyjádříte stručně a jasně.

Nejlepších výsledků dosáhnete tím, že budete slušní. Říkejte „prosím“ a „děkuji“, ale neustupujte ze svých požadavků.

Buďte v klidu, nedupejte do země ani nezatínejte pěsti. Snažte se být celou dobu uvolnění.

Zde jsou techniky, které můžete úspěšně využít:

Zaseknutá deska – stále dokola opakujte své požadavky, i když vám ostatní stále odporují.

Mlžení – snažte se najít s tím druhým něco společného. Můžete souhlasit jen částečně, nebo jen z principu.

Negativní požadavek – vyžadujte konkrétnější kritiku.

Negativní asertivita – souhlas s kritikou bez ústupu z požadavků.

Věty se slovem „já“ – mluvte v první osobě a snažte se nesoudit ostatní ani na ně nesvalovat vinu.

Neměli byste měnit své chování v nepříjemných situacích. Zkoušejte si to nejdříve u těch méně riskantních.

Vždy s druhou osobou udržujte oční kontakt.

Pokud se chystáte na nějaké důležité setkání, například si jdete říct o zvýšení platu nebo jdete ukončit nezdravý vztah, požádejte nějakého kamaráda, aby si to s vámi nejprve vyzkoušel a potom se ho zeptejte, jaký z toho měl pocit. Když nebudete dost asertivní, zkuste to znovu. Nejlépe to funguje když váš kamarád zná toho, za kým se chystáte.

Pokud děláte všechno správně, ale je vám to k ničemu, chtějte mluvit s nadřízenými a buďte tvrdí. Většinou velmi brzy dostanete to, co chcete.

Varování

Asertivita není vždy vyrovnaná, hlavně pro lidi, kteří to s ní ještě neumí. Mnoho lidí, kteří se snaží být asertivní, se bojí, že jsou naopak agresivní. Pokud je to možné, zapište se do nějakého kurzu asertivního chování.

Můžete tyto techniky používat i při setkáních s autoritami jako jsou policisté nebo vojáci, ale v tomto případě musíte moc dobře vědět, co smíte a co už ne. Když se budete moc hádat, nemuselo by to pro vás dopadnout dobře, i když budete v právu.

Zkuste se nejprve zeptat, požadavky si nechejte na později. Sežeňte si všechny informace a udělejte si z toho druhého spojence. Když to nezabere, můžete být tvrdší. Nejprve ale musíte vyloučit možnost nedorozumění – ujistěte se, že ten druhý ví naprosto přesně, co po něm chcete.

Při podobných rozhovorech jsou lidé často plní emocí. Snažte se chovat se vždy slušně.

Klíčem k úspěšné konfrontaci je mluvit vhodným tónem a volit ta správná slova. Promluvte si s někým tak, jak byste chtěli, aby lidé mluvili s vámi.

Zdroje:

http://www.artofmanliness.com/2013/02/12/how-to-be-assertive/

http://blogs.hbr.org/2012/08/how-to-be-assertive-without-lo/

http://www.artofmanliness.com/2013/02/12/how-to-be-assertive/

překlad: http://www.wikihow.cz/Jak-být-asertivní