Aluška.org: Věděním ke svobodě

Předstírat, že jste někdo, kým vlastně nejste, je velice vysilující. A uvědomit si, že jste předstírali, že jste někdo jiný, je pravděpodobně ještě více znepokojující. Co ale udělat, když si uvědomíme, že k sobě nejsme upřímní?
Být věrný sám sobě je teoreticky jednoduché, ale není to pro slabé povahy. Abyste byli věrní sami sobě, potřebujete totiž odvahu. A v tomto článku si ukážeme, jak získat přístup k této odvaze.

Jak poznat, že váš život je kompletní lež
V určitém okamžiku se téměř každý člověk zastavil a přemýšlel: „Kdo sakra jsem?“ Někdy je tato vnitřní prázdnota doprovázena pocity neskutečné disociace a dokonce i pocitem, že „toto není můj život“. Jiní se cítí být dušeni tíhou svých společenských masek a povinností, což vede k chronické úzkosti a nespavosti. U jiných to zase může vést k psychické otupělosti a dokonce existenciální depresi.

Existují dva způsoby, jak si uvědomujeme, že nejsme upřímní sami k sobě. První způsob je postupné uvědomování, jako když den přechází v noc. Druhý způsob je náhlé zjevení, které přijde jako lavina, která pohlcuje úplně všechno.

Myslíte si, že žijete ve lži? Zde je několik projevů, podle kterých to poznáte:

Cítíte se být v pasti
Cítíte se nevyslyšeni, neviděni a nedoceněni
Cítíte se sami
Váš úsměv skrývá hroznou bolest
Snažili jste se udělat svůj život „společensky přijatelným“
Jste posedlí tím, jak potěšit ostatní lidi.
Už vás nebaví nasazovat falešné osobnosti
Svou sebehodnotu zakládáte na tom, jak vás vnímají ostatní
Opravdové štěstí už cítíte jen zřídka
Často máte v žaludku pocit hrůzy
Jako mučedník jste obětovali všechny své sny a touhy
Zapomněli jste, co vás dělá šťastnými a naplněnými
Unikáte z reality prostřednictvím závislostí
Život vám připadá ponurý
Jste neustále vyčerpaní a unavení
Máte pocit, že žijete v režimu autopilota
Máte pocit, že asi prasknete
Cítíte se znuděni životem
Jste plní lítosti
Máte problém vyjádřit své pravé já
Pořád sníte o tom, co „by mohlo být“
Vaše mysl je posedlá minulostí
Jste obklopeni odsuzujícími a nepodporujícími lidmi
Díváte se na svůj život a máte pocit, že už „není váš“
Před ostatními lidmi skrýváte mnoho tajemství
Bojujete se sebenenávistí
Bojíte se otevřeně vyjádřit své pocity a myšlenky
Pořád se sabotujete
Máte pocit, že už nevíte, kdo jste

Zastavte se a přemýšlejte o těchto znameních. Kolik jich s vámi rezonovalo? Čím častěji jste si při čtení řekli vnitřní „ano“, tím pravděpodobněji žijete neautentický život.

Je čas začít být k sobě pravdivý
Biologicky jsme naprogramováni, abychom stádo následovali. Naše přežití je založeno na přizpůsobování se a přijetí naší komunitou. Být vyloučen v minulosti znamenalo zemřít. Stačí se podívat na přírodu. Pokud matka opustí své mládě, je pravděpodobné, že zemře. Pokud kočovná skupina opustí jednoho ze svých členů, je pravděpodobné, že zemře.
Takže není nijak podivné či nenormální, pokud vás myšlenka být věrní sami sobě děsí. Ale naštěstí se časy mění a vaše možnosti jsou opravdu o hodně širší, než co měli k dispozici naši předkové.

Postarejte se nejprve o své vnitřní dítě, protože to je vaše část, která v sobě drží většinu zranění. Vaše vnitřní dítě je vaše nejoriginálnější a nejzranitelnější já. Nezapomeňte držet za ruku toho malého uvnitř vás. Vaše cesta se tím značně umocní a posílí.

Vaší jedinou povinností v životě je být věrný sám sobě
Proč být k sobě pravdiví? Jaký to má smysl? Není to jen emocionální nebo psychologická potřeba, ale také duchovní potřeba. Když se na svůj život díváme nejen v čistě biologickém smyslu (jíst, spát, množit se a zemřít), ale také metafyzicky, je zásadní být věrný sobě samému. Když to neděláme, stávají se z nás bezduché zombie následující dav a zanedbáváme tak naši nejhlubší podstatu. Něco životně důležitého v nás umírá. Prožíváme tragédii ztráty duše.

Být věrný sám sobě je tedy posvátný čin; zasvěcení do růstu, sebetransformace a duchovního probuzení. Učíme se ztělesňovat naši pravou přirozenost a naplňujeme svůj osobní osud na této zemi a v tomto životě.

Jak být věrný sám sobě
Chce to odvahu vyrůst a stát se tím, kým skutečně jste. Každý z nás má svůj osud, skutečnou životní cestu a hluboce významné poslání duše. Když nevinně nasloucháme druhým a snažíme se přizpůsobit své životy jejich očekáváním, dostáváme se mimo náš konečný životní účel. Není to tak, že bychom se záměrně rozhodli jít špatnou cestou. Naše neuspokojivé životy jsou důsledkem toho, že jsme nevědomě žili na autopilota.
Od dětství nás učí, že máme být poslušní. A i když nám snaha o zapadnutí do kolektivu pomohla naučit se lekci, kterou jsme jako děti potřebovali, v dospělosti se snaha potěšit druhé stává zastaralou. Jako dospělí lidé se musíme naučit, jak stát na vlastních nohou a dělat rozhodnutí, která vycházejí z našeho srdce a duše, než z toho, co nám říkají ostatní lidé, nebo kultura. To je skutečná dospělost.

Pokud se toužíte spojit se svou duší a být věrní sami sobě, zde je několik metod jak na to. Tyto věci můžete dělat, i když se toho tak trochu bojíte. Jděte na to pomalu a buďte na sebe hodní.

Odpusťte si
Pokud máte pocit, že žijete ve lži, odpusťte si to. Je to součást lidské zkušenosti, berte to jako vývojovou fázi a ne jako zklamání. Když vstoupíme do života, jsme prakticky předurčeni žít neautenticky. Nejprve totiž musíme zjistit, kdo nejsme, než budeme schopni odhalit, kým hluboko uvnitř skutečně jsme. Takže se nebojte. S vámi není nic špatně a nenesete vinu. A určitě v tom ani nejste sami.

Přijměte zodpovědnost za své štěstí
Abyste byli věrní sami sobě, musíte převzít zodpovědnost za svůj život. Často si rádi myslíme, že jsme zodpovědní lidé. Ale naše činy obvykle dokazují opak. Jsme závislí na druhých, pokud jde o náš celkový pocit pohody. Stále obviňujeme svůj „osud“ a „smůlu“. Nechali jsme ostatní, aby s námi manipulovali, pasivně jsme čekali na vodění za ruku.
Chcete-li být věrní sami sobě, musíte zrychlit a být aktivní. Nebuďte pasivní přihlížející, ale popadněte svůj život za koule. Nikdo totiž není zodpovědný za váš život, kromě vás. Nikdo není zodpovědný za to, že se cítíte nenaplnění, kromě vás.

Přejděte ze své mysli do svého srdce
Potřebujeme, aby naše mysl i srdce fungovaly ve vzájemné shodě. Přesto jsme naučení uctívat mysl a bagatelizovat srdce.

Pokud vaše mysl neustále běží a je plná myšlenek, udělejte krok zpět. Najděte způsob, jak uklidnit svou mysl, abyste mohli znovu naposlouchat svému srdci. Pamatujte, že vaše srdce je bránou do vaší duše. Cokoli, co chce vaše duše sdělit, budete cítit ve vašem srdci.
Některé skvělé způsoby, jak uvolnit mysl, zahrnují dechové techniky (jako pránájáma), meditaci, qigong, jógu, řízené vizualizace a zaměření na přítomný okamžik.

Identifikujte nepodporující a toxické lidi
Ano, toxičtí lidé jednoduše předvádějí své vlastní psychické rány, ale nepotřebujeme se kvůli nim nechat ničit. Nemusíme snášet jejich protivné kecy.
Věnujte chvíli přemýšlení o lidech, které považujete za vyčerpávající, demoralizující a klasicky toxické. Pak si vzpomeňte na slova podnikatele Jima Rohna, který řekl: Jste průměrem pěti lidí, se kterými trávíte nejvíce času.
Přiměje vás to přemýšlet, jak vás nevědomě ovlivňují lidé, se kterými trávíte nejvíce času. Takže s jakými toxickými lidmi trávíte spoustu času? Existuje nějaký způsob, jak se od nich distancovat, omezit kontakt, nebo přímo přerušit vazby? Pokud je vaše milovaná osoba toxická a nepodporující, můžete s ní vést otevřený a léčivý dialog?

Abyste byli věrní sami sobě, musíte mít okolo blízké, nebo síť lidí, kteří vás přijímají takové, jací jste. Ano, všichni narážíme na šílené kolegy, debilní sousedy, nebo hadí příbuzné. Takový už je život. Ale pokud vás většina lidí ve vašem životě právě teď skutečně nepodporuje, je čas zaměřit se na budování nových vztahů s novými lidmi a hledat kvalitní pouta, která budou pracovat pro vás a ne proti vám.
Dobrá zpráva je, že navazování nových kontaktů od vás nutně nevyžaduje zbavovat se starých toxických známých, takže to můžete dělat, i když se jinak bojíte razantního kroku.

Přestaňte se vyhýbat sami sobě
Abyste byli věrní sami sobě, musíte znovu objevit, kdo jste a jak vypadá vaše vnitřní krajina. Nemusíte být perfekcionista, prostě si dovolte znovu se spojit se svým nitrem a to jakýmkoli způsobem, který vás nejvíce volá. Může to být jakákoli aktivita, nebo kreativní počin. Smyslem je pochopit kdo skutečně jsem poté co odložím společenskou masku a co od života chci.

Milujte sami sebe a přestaňte se snažit být „sympatičtí“
Zasloužíte si svou lásku a náklonnost. Pokud máte pocit, že být nenáviděn nebo nemilován je jedna z nejhorších věcí, která se vám může v životě stát, pravděpodobně jste ten typ, co se snaží zavděčit druhým lidem na vlastní úkor. Takoví lidé mají velmi křehký sebeobraz, protože vše, co dělají, se soustředí na snahu o získání souhlasu a uznání od ostatních lidí.
Musíte se naučit, jak najít hodnotu v sobě, abyste ji přestali hledat u ostatních. Když se milujete a přijímáte sami sebe, nemáte potřebu potěšit ostatní za každou cenu a předstírat, že jste někdo, kým nejste. Musíte si projevit laskavost, odpuštění, soucit a opravdovou péči.

Naučte se říkat „ne“ a odejít
Když svou sebehodnotu zakládáme na názorech druhých lidí, máme pak tendenci bojovat s asertivitou a vytyčováním hranic. Říct „ano“ lidem a závazkům, když chceme říci „ne“, je jedním z nejvíce vyčerpávajících a oslabujících rozhodnutí, které můžeme udělat. Na sebeobětování není nic ušlechtilého, zvláště pokud je poháněno strachem. Čím více obětujeme své potřeby ve prospěch druhých, tím více jsme zahořklejší.
Nenechte tento hněv narůstat. Naučte se říkat uctivé a pevné „ne“ co nejlaskavějším způsobem. Pokud musíte, vyjednávejte, ale nedovolte lidem, aby vás obcházeli.

Spojte se více se svými pocity
Máte ve zvyku potlačovat své emoce? Pokud cítíte vnitřní otupělost nebo odpojenost, věnujte tomu pozornost. Čím více své emoce pohřbíváte, tím více hnisají ve vaší nevědomé mysli a projevují se jako nemoci, nervové zhroucení, výbuchy vzteku a dokonce i duševní choroby. Abyste byli věrní sami sobě, musíte se znovu spojit se svým srdcem.
Zkuste třeba meditaci na léčení srdeční čakry, nebo nějakou formu katarze, abyste prořízli hradbu citové otupělosti. Když vaše emoce začnou vystupovat, buďte k sobě jemní. Dovolte si, abyste se zpočátku cítili nepříjemně nebo v rozpacích. Uvědomte si, že emocionální projev je zdravý a životně důležitý.

Buďte k sobě upřímní
Řekni pravdu: jsi opravdu šťastný? Takhle sis představoval svůj život?
Naučit se být pravdivý sám k sobě je o poctivosti a transparentnosti. Možná budete schopni na chvíli sami sebe oklamat, ale nakonec pravda vyjde najevo. I když pravda může být tvrdá, nakonec vás osvobodí.

Odvažte se snít
Zahoďte společenskou vážnost, i to co vám jakýkoli dotěrný hlas řekl, abyste udělali, nebo jací máte být… co opravdu chcete se svým životem dělat? Co volá vaše srdce? Pro co cítíte vášeň?  Jaký tajný sen jste měli od dětství?
Pokud nemůžete odpovědět na žádnou z těchto otázek, trochu experimentujte. Dejte si svolení být nekonvenční a zkoušet nové věci. Nenechte se svázat názory jiných lidí, protože jen vy můžete zjistit, jaká je vaše životní cesta. Jen vy můžete poslouchat volání své duše. Tak se odvažte trochu snít.

Ano, pravděpodobně uděláte „chyby“. Ale každá chyba, kterou uděláte, vám pomůže se učit a dozrát. Nic ve vašem životě není zbytečné, pokud si v tom najdete ponaučení.

Znovu se spojte se svou duší
Abyste byli věrní sami sobě, musíte být ochotni ponořit se hluboko do sebe. Žijeme ve společnosti, která uctívá racionalismus a materialismus. Duše byla odložena na vedlejší kolej, nebo odsouzena jako irelevantní, dětinská, v horším případě zcela iluzorní. Abychom byli skutečně autentičtí, šli cestou srdce a cítili se v životě naplněni, musíme se vrátit zpět k naší duši, ke svému prvotnímu jádru a naučit se s ním komunikovat.

© aluska.org 2024