Aluška.org: Věděním ke svobodě

Bez ohledu na to, jak bylo velké nebo malé, všichni jsme jako děti zažili nějaké trauma. Tato traumata mohou mít podobu vyhození vaší oblíbené plyšové hračky do koše, opuštění vaším nejlepším přítelem z dětství, i fyzické nebo emocionální týrání vašimi rodiči.
Práce s vnitřním dítětem je důležitou součástí cesty duchovního probuzení, protože nás znovu spojuje se zraněným prvkem nás samých: dítětem uvnitř nás.

Když se znovu spojíme s touto zraněnou součástí nás samých, můžeme tak začít objevovat kořeny mnoha našich strachů, fobií, nejistot a sabotujících životních vzorců. Zde dochází ke skutečnému uzdravení a osvobození. Pravděpodobně budete šokováni tím, co objevíte v procesu práce s vnitřním dítětem. Místo toho, abyste se dívali na symptomy své bolesti, půjdete přímo k jádru a odhalíte, kdy poprvé začal strach, fobie nebo určitý návyk.

15 Druhů dětských traumat
Je důležité pochopit, že existuje mnoho různých typů dětských traumat. Zahrnují fyzickou, emocionální a mentální rovinu. Pokud je trauma z dětství závažné, nebo se vícekrát opakuje, může vyústit v to, co psychologie nazývá disociace. Šamanská filozofie to nazývá ztrátou duše. Řešení, jak získat a integrovat tyto fragmentované části našeho bytí, se nazývá Vnitřní práce (a získávání duše je součástí tohoto procesu).
Ne každé trauma z dětství však vede ke ztrátě duše – ale může mít za následek zraněnou psychiku. To může vyvolat problémy, jako je deprese, úzkost, nízké sebevědomí, fobie, destruktivní vzorce chování a dokonce i chronická onemocnění.

Častá dětská traumata zahrnují:
Být uhozen nebo plácnut svými rodiči/prarodiči/opatrovníky
Mít citově nedostupného rodiče, který nám odpírá projevy náklonnosti
Být potrestán kopáním, třesením, kousáním, pálením, taháním za vlasy, štípáním, škrábáním, vymýváním úst mýdlem
Být terčem obtěžování, předvádění p****grafie nebo jakéhokoli jiného druhu s**uálního kontaktu od rodiče, příbuzného, strýce nebo přítele rodičů
Být dítětem v rozvádějící se rodině
Přidělování nevhodných nebo zatěžujících povinností, které nejsou vhodné pro dítě (jako je péče o rodiče)
Nedostatek jídla, nezajištění bezpečného místa k životu svými rodiči/pěstouny
Opuštění (vaši opatrovníci vás nechají na dlouhou dobu o samotě bez chůvy)
Emocionální zanedbávání, nedostatek duševní podpory.
Být záměrně nazýván ponižujícími přezdívkami nebo slovně urážen
Dehonestace vaší osobnosti
Ničení osobních věcí
Přehnané nároky
Ponížení
Autonehody nebo jiné nepředvídatelné traumatické události (požár v domě)

Existuje mnoho dalších příkladů traumatu z dětství, seznam je pro vaši konkrétnější představu o tom, čím se vnitřní práce s dítětem zabývá. Je také důležité si uvědomit, že naši rodiče nebyli jediní lidé, kdo byl zodpovědný za vyvolání traumatu z dětství – naši prarodiče, bratři, sestry, členové širší rodiny, rodinní přátelé a přátelé z dětství mohli také hrát roli.

Práce s vnitřním dítětem a duchovní probuzení
Proč je na cestě duchovního probuzení nezbytná i práce s vnitřním dítětem? Protože naše nejhlubší rány si nese dítě uvnitř nás. Tyto rány vytvářejí napětí a blokády v našich srdcích, myslích i tělech. To posiluje naše ego a sebestřednost. (To může také později přispět ke spuštění Temné noci duše.)
Ego je zdrojem našeho utrpení, protože vytváří iluzi, že jsme odříznuti od naší pravé přirozenosti. Když naše vnitřní dítě uvízne v bolesti, pohání tím zatvrzelé ego. A tak je práce s vnitřním dítětem životně důležitou praxí na duchovní cestě, protože s ní se léčíme, vyvíjíme a probouzíme.

Práce s vnitřním dítětem je proces kontaktování, porozumění, objetí a léčení vašeho vnitřního dítěte. Vaše vnitřní dítě představuje vaše prvotní původní já, které vstoupilo do tohoto světa. Obsahuje vaši schopnost zažít úžas, radost, nevinnost, citlivost a hravost.
Bohužel žijeme ve společnosti, která nás nutí potlačovat naše vnitřní dítě a „dospět“. Ale pravdou je, že zatímco většina dospělých je fyzicky „dospělá“, nikdy zcela nedosáhnou emocionální nebo psychologické dospělosti. Jinými slovy, většina „dospělých“ ve skutečnosti vůbec nejsou dospělí. To zanechá většinu lidí ve stavu dětských strachů, hněvu a traumat, které se v podvědomí rozkládají po celá desetiletí.
Když popíráme a potlačujeme hlas dítěte uvnitř nás, hromadíme těžkou psychologickou zátěž. Tato neprozkoumaná a nevyřešená zavazadla nám způsobují problémy, jako jsou duševní choroby, fyzické neduhy a dysfunkce vztahů. Ve skutečnosti by se dalo říci, že nedostatek vědomého vztahu k našemu vlastnímu vnitřnímu dítěti je jednou z hlavních příčin vážných problémů, které vidíme v dnešní společnosti. Od brutálního způsobů, jakým zacházíme s okolím, až po krutý způsob, jakým mluvíme sami se sebou, jsme se zcela oddělili od své původní nevinnosti.

5 jednoduchých způsobů, jak pracovat se svým vnitřním dítětem (jak léčit trauma)
Naučit se pracovat se svým vnitřním dítětem není o tom stát se znovu dětinským, je to o opětovném spojení se svou dětskou stránkou. Jinými slovy, je velký rozdíl být dětinský a být dětský.
Být dětinský znamená být nevyzrálý, naivní. Být jako dítě lze na druhou stranu považovat za stav čistoty a nevinnosti. Všichni máme schopnost zažít svou původní nevinnost; to období v našich životech, kdy jsme viděli svět jako úžasné místo a byli jsme vůči němu zcela otevření.

Abychom odstranili vinu, stud, strach, nenávist, sebenenávist a hněv, které v sobě nosíme, musíme vyléčit dítě uvnitř nás. Abychom toho dosáhli, musíme si zasloužit důvěru našeho vnitřního dítěte láskou a sebevýchovou.

1. Mluvte se svým vnitřním dítětem
Uznejte své vnitřní dítě a dejte mu vědět, že jste tu pro něj. Chovejte se k němu laskavě a s úctou. Některé sebevýchovné věci, které byste mohli svému vnitřnímu dítěti říci, zahrnují například: Miluji tě. Jsem tu pro tebe. Omlouvám se. Děkuji. Odpouštím ti.
Zvykněte si mluvit se svým vnitřním dítětem. Můžete také komunikovat prostřednictvím deníku tak, že svému vnitřnímu dítěti položíte otázku a poté zapíšete odpověď.

2. Procvičte si techniku zrcadlení
Technika zrcadlení, je jednoduchý, ale účinný způsob, jak se znovu spojit se svým vnitřním dítětem. Umožňuje otevřít své srdce extrémně přímým způsobem.
Chcete-li tento postup vyzkoušet, ujistěte se, že máte soukromí. Potřebujete poměrně neutrální stav mysli (tj. nepokoušejte se o to, když jste v depresi nebo ve stresu). Najděte si zrcadlo, položte jemně ruku na své srdce a jen se na sebe dívejte. Dělejte to alespoň pět minut.
Všimnete si, že nejprve vyplouvají na povrch myšlenky a dokonce i nečekané emoce. Nechte je volně projít, pozorujte je a nezapojujte se do nich aktivně. Podívejte se na ně jako na mraky na obloze.
Poté, jakmile se budete cítit připraveni, zavolejte své vnitřní dítě, nahlas nebo v duchu. Řekněte mu něco laskavého a láskyplného. Můžete například říci „Miluji tě“, „Jsem na tebe moc hrdý“, „Myslím, že jsi odvážný a silný“ nebo cokoli, co vás láká.
Všimněte si, jaké pocity ve vás vznikají. V zásadě to berte jako klíčovou příležitost k procvičení sebelásky a soucitu – zvláště pokud se objeví obtížné nebo intenzivní pocity. Nakonec své vnitřní dítě v představě láskyplně obejměte a odejděte.

3. Podívejte se na obrázky sebe sama jako dítěte
Projděte si stará fotoalba a znovu objevte, jak vypadalo vaše mladší já. Je pořád ve vás, i když dneska vypadáte jinak. Dobře si ho zapamatujte, jeho obraz vám bude sloužit po zbytek vaší vnitřní dětské práce. Možná si dokonce budete chtít dát své fotky vedle nočního stolku, do peněženky nebo po domě, abyste si připomněli přítomnost svého vnitřního dítěte.

4. Znovu dělejte to, co jste rádi dělali jako děti
Možná jste rádi lezli po stromech, hráli si s kostkami, mazlili se s medvídky, nebo jedli krupicovou kaši. Udělejte si čas na to, abyste do svého současného života zahrnuli jakoukoli činnost, kterou jste jako dítě rádi dělali. Prostřednictvím těchto činností se propojíte se stránkami sebe samých, o kterých už jako dospělí ani nevíte. Může to změnit váš život.
Je důležité, abyste si na toto hraní zvykli a přijali i příadné rozpaky nebo pocit hlouposti, které vůči tomu pociťujete. Je úplně normální cítit se zpočátku trochu hloupě, ale je důležité mít otevřenou mysl.

5. Podnikněte vnitřní cestu
Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak se znovu spojit se svým vnitřním dítětem a léčit traumata z dětství, je podniknout vnitřní cestu. Pro začátečníky jsou vhodné dva typy vnitřníc cesty: ta, která se uskuteční prostřednictvím meditace, a ta, která se uskuteční prostřednictvím vizualizace.
Chcete-li se do toho pustit, je důležité, abyste nejprve získali důvěru svého vnitřního dítěte prostřednictvím předchozích činností. Jakmile si vytvoříte silné spojení se svým vnitřním dítětem, můžete ho požádat, aby vám odhalilo, jaké dřívější životní okolnosti vytvořily trauma, se kterým dnes bojujete.

Meditační vnitřní cesta
Spojení se svým vnitřním dítětem prostřednictvím meditace je pasivní proces. Jednoduše se zhluboka nadechněte, uvolněte se, dovolte si být svědkem svých myšlenek a položte svou otázku. Můžete se například zeptat: „Milé vnitřní dítě, kdy jsem poprvé v životě zažil trauma?“
Dovolte si být svědkem myšlenek, které se objevují ve vaší mysli. Vaše vnitřní dítě se může, ale také nemusí rozhodnout, že vám prozradí odpověď. Nezapomeňte být trpěliví, milující a přijímající.
Pokud vaše vnitřní dítě nechce prozradit odpověď, přijměte to. Je důležité, aby se vaše vnitřní dítě cítilo bezpečně a připraveně. Možná budete chtít svou otázku tu a tam zopakovat, dokud se ve vaší mysli neobjeví nic důležitého. Tento proces může trvat od několika minut do 1 hodiny nebo více.

Abyste úspěšně zvládli meditační cestu vnitřního dítěte, musíte mít zkušenosti s meditací. Naučit se být svědkem svých myšlenek může vyžadovat hodně praxe, takže pokud nejste zvyklí meditovat, můžete s touto technikou bojovat.
Přečtěte si: Jak meditovat: Průvodce pro začátečníky

Vizualizační vnitřní cesta 
Aktivnější způsob, jak se spojit se svým vnitřním dítětem a dřívějšími životními traumaty, je vizualizace. Chcete-li se spojit se svým vnitřním dítětem prostřednictvím vizualizace, musíte vytvořit „místo síly“, nebo bezpečné místo.
Chcete-li to provést, musíte si představit krásnou zahradu, nebo jakýkoli typ místa, ve kterém se cítíte bezpečně, mocně a celistvě. Poté, co vstoupíte do svého mocného místa, můžete pozvat své vnitřní dítě, aby s vámi promluvilo.

Uvolněte se, zavřete oči a zhluboka dýchejte.
Představte si, že jdete po schodech. Na konci schodiště je vaše silové místo, nebo vaše bezpečné místo. Jestli půjdete nahoru nebo dolů, záleží na vás. Na tomto místě se cítíte silní, v bezpečí a s podporou.
Stravte trochu času ve svém mocném místě a prohlédněte si ho. Jak vypadá, voní a jak zní?
Poté si představte, že vaše mladší já vstoupilo. Třeba dveřmi, nebo vodopádem.
Obejměte své mladší já a přimějte je, aby se cítilo jako doma.
Až budete připraveni, položte svému vnitřnímu dítěti svou otázku, např.: „Kdy jsme se poprvé cítili smutně nebo vyděšeně?“ Očekávejte odpověď.
Ujistěte se, že vnitřní dítě na závěr obejmete, poděkujete mu  a řeknete mu, jak moc pro vás znamená. Rozlučte se, opusťte své silové místo a odejděte po schodech zpátky.
Návrat k normálnímu vědomí.

Závěr
Jako děti jsme svět vnímali úplně jinak než dospělí. Z tohoto důvodu v nás mnoho věcí, které nás dnes netrápí, mohlo zanechat hluboké jizvy. Proto je důležité, abyste si o svém vnitřním dítěti nikdy nedělali domněnky.
Prostřednictvím práce s vnitřním dítětem se můžete naučit truchlit, léčit a řešit jakékoli zdroje traumatu, které jste v sobě nevědomky drželi po celá léta.
To vás může osvobodit, abyste žili život v opravdové dospělosti, emocionální rovnováze, duchovní zralosti a pohodě.