Aluška.org: Věděním ke svobodě

Spíš bych řekl, že hodně jedinců si hraje na to, být duchovní..Třeba jako zpěvák Klus, hraje si na nevim co, přitom je zjevně vidět, že je to jen poslušné „sluníčko“ a uvnitř je někdo jiný. (Dám příklad, kdy si v parku neuklízel po psovi a bobky jsou pak všude..teď si tam pozval Ukrajince atd. Sice bobky jsou přirozené, ale když to není v lese a chodí tam lidi, tak proč se chová jako čuně a nebere ohledy na druhé..) No a když se pak každý chce vytahovat, že on je lepší a každýmu ukazuje, že on je důležitější, pak to ztroskotá..a proč to ztroskotalo. Mnoho sluníčkových lidí nezná hranice, užívají si života, dělají hluk, když se baví, protože zábava lidi spojuje, že..a tak bych mohl pokračovat…Četl jsem hodně článků, kdy žena „postavila“ krásný baráček. Ve výsledku to stavěli její kamarádi, ona jen říkala, co kde chce a jak by to mělo vypadat a vlastně jen vařila jídlo. Nebo stavění stylu jurta..vše je tak společné a laciné a ve výsledku děti ani dospělí nemají soukromí a začnou trpět ponorkou. V jurtě je zima, záchod venku a každý kouká na každého- ALE JE TO EKO A LEVNÉ..Proto vše ztroskotá, protože buď lidé používají jenom hlavu, nebo emoce, přitom obojí musí být v rovnováze a spolupráci obou hemisfér. Každý chce extrém, namísto rovnováhy a imploze. Většinou každý je odtržený od reality a jeden extrém se snaží přebít druhým. Mnoho lidí dělá velké kompromisy díky rozmanitosti, které ani nechtějí do svého života..a když dělám kompromis, zbavuju se svých tužeb na úkor druhých a je to míchání jablek s hruškama, každý se zůstat jedinečný, tak proč být mix.
Každý je jiný..ale chce to jen najít přátelé s podobným smýšlením a každý stále mit své soukromý a nebydlet pomalu v jedné místnosti, jako jeden bratr a sestra..Tohle je taky kec, kdy každý je bratr/sestra…Všichni jsme z „jednoho těsta“ a přesto nejsme příbuzní, každý jsme jiný a není třeba plácat těsto z mouky a dělat z toho bramborové placky. Tím jsem myslel, že mnoho lidí se odtrhlo od božského bytí, že z těsta se stal hnus. Málokteré těsto už není zkažené a nelze ho kombinovat s něčím, co má chutnat dobře. Prostě ta jednota se vlastně tak oddělila, že s nimi nelze spolupracovat a vlastně už to jedno těsto není..Kdyby tam byly určité návyky, tak by takové duše spolu mohli částečně spolupracovat..Dám příklad, duše trpaslíka je sice živá, ale dělají bordel a pořád se chtějí scházet, bavit..duše elfa je klidná, ale i rázná a ukáže své hranice. Má své zásady, proto tyhle dvě spolu nedokážou moc vystát..Uplně takhle to bylo ukázáno ve filmu Pán Prstenů. Každý by měl být s takovým druhem, který má podobné návyky, pak by to mělo být v pohodě..Jenže to by se museli najít duše stejného charakteru. (trpaslík, elf, faun, „člověk“..atd.) Lidská duše byla vypěstovaná jenom na práci, nejsou špatní, ale duchovní věci jim nic neříkají a musí pracovat, aby bylo vidět, že tu k něčemu jsou..když moc nevěří na duchovní svět, je to jediné, co je vidět a ne cítit..Takže sice tu jsou avatáři s lidským skeletonem, ale duše nemusí být lidská. Ty taky nejsi rozhodně člověk, ale nějaká lesní bytost. I mnoho reptiliánů v lidském těle neví, že jsou reptiliáni. Proto to ztroskotá..lidé, když mají třeba jen jediný cíl se k tomu upnou a nevidí zbytek..těch cílů musí být víc. Žijeme v dualitě a mnoho lidí upřednostní jen jedno..Mnoho lidí odmítá mit v sobě obě energie, protože si myslí, že jedna je lepší, než druhá. Žena si myslí, že klid je důležitější, než práce na baráku, ale bez práce by nemohla kde bydlet. Muž si myslí, že práce je důležitější, než láska..přitom vše musí člověk dělat s citem a láskou, aby to bylo i vzhledný a když něco dělá, tak by to nerozbil. Dnes je mnoho feministek, které si myslí, že chlapa nepotřebují, přitom si ani neopraví pračku. Jsou chlapi, co dělají těžkou práci a nepotřebují ženu. Ale pak smrdí i z fotky, jsou strhaní, že vypadají na 80, pupek, že si nevidí na pinďoura a kdyby v sobě měli ženskou energii, tak by věděli, že existuje něco jako klid, něha..starat se i o svoji duši. Vypadat dobře. Chovat se slušně…Ano, žijeme v Matrixu, mnoho lidí musí pochopit, že ty energie jsou nám více ukázané v rozdělené fázi.
Proto se sem rodíme, aby si každý zažil něco, věděl, jaký to je a udělal si nějaký obrázek, co vlastně chce a nechce. Když už člověk jasně ví, co chce, tak pak si většinou ani do života nenatáhne troubu, který to chce jinak, když to tak už cítí a má zkušenost s touto energii. Pokud to necítí, má za úkol to poznat/prozkoumat, co to obnáší. Ve čtvrté dohodě se taky říká, nedomýšlej si, přitom člověk musí domýšlet následky..musí někdy domýšlet, co asi druhý myslel..Takže ano, musí domýšlet, ale nepřehánět tu mez a všeho s mírou. Promiň, že mam vždy tak dlouhý příspěvek, ale snažim se to rozebrat, abych to vysvětlil i lidem, kteří se s tim nesetkali..Ve výsledku jim to stejně nic neřekne, dokud to neprocítí a neprožijou..ale aspoň můžou vědět i když zatím nechápou.. :)))

vap:
Každá duše má nějakou dannou povahu a jsou tam změny na jistých úrovních.
Třeba přírodní bytost může taky příjmout nějaké další aspekty z jiných duší díky inspiraci, ale základem spíš bude stále stejná, pro která byla stvořena odštěpením od „těsta“ „jednoty“. Myslím tím, že pokud to bude přírodní bytost, je menší pravděpodobnost, že se naučí programovat, jako ostatní duše z Marsu „marzani“ .
Takže i když se duše dokáže programovat, tak spíš programuje věci v tom, co má uvnitř a neprogramuje jiné věci, které nejsou její hlavní rysy. Těžko bude přírodní bytost makat na betonové stavbě s lidma a přitom je šťastná. Pokud se tato věc stane, tak sama duše už neví, kým je a zapoměla na to, co je její smysl. Většinou je do díky blokům, který ji pomohl vytvořit systém.
A to, že se lidé mění po mozkové příhodě…Stále se tu musí brát v potaz, že pokud se duše rozpojí s myslí člověka, tak mysl se může napojit na jiné kolektivní vědomí, nebo nějakou bytost, či utvoří myšlenkový pozůstatek z předešlého „ega“ a funguje jako rozladěný piáno.. Asi jako když někdo přepojí kabely..mozek změní frekvenci a poslouchá jiné povely/signál. A to se děje v mysli…I silnou duši to může postihnout, díky traumatu..ale spíš bych řekl, že se to děje u lidí, u kterých duše stejně nedominovala a neměla moc velkou moc nad telěm. Ale mysl přebila duši..je to prostě další úroveň vědomí společně s duší..Záleží, zda duše ovládá ono vědomí, nebo vědomí začně ovládat „duši“. Takže za mě mysl je další smyslový orgán a záleží na nás, zda ho budeme ovládat my, nebo mysl nás. Jako další operační systém. K tomu bych doporučil filmek: Pokojný bojovník
https://www.youtube.com/watch?v=zlciAvDjnR4