Jak si vzpomenout na minulý život

1.1.2023 v Matrix 28

Když se inkarnujeme na Zemi, ztrácíme paměť. Už nevíme, kým jsme byli a odkud jsme sem vlastně přišli. Až na některé světlé výjimky jsou pro nás tyto poznatky nedostupné a začínáme v podstatě odznova. Není to však až tak úplně pravda. Některé věci totiž zůstávají v našem podvědomí a v našem aktuálním životě se projevují. Ať už věříte na karmu, reinkarnaci, nebo ne, shodnout bychom se mohli na tom, že duše, která se na Zemi vtěluje do člověka, odněkud přišla a nějakou historii za sebou pravděpodobně má, jelikož je věčná a dimenzí je mnoho. Tato záhadná neznámá historie mnoho lidí pokouší a fascinuje.



Některé děti si svůj minulý život pamatují a dokážou o něm do určitého věku mluvit. Když dospějí, tyto vzpomínky se většinou vytratí. Proč vlastně zapomínáme? Pravděpodobně z toho důvodu, že kdybychom všichni přesně věděli co jsme a odkud jsme přišli, možná bychom hru v hotelu matrix ani nechtěli hrát, nebo by nemohla proběhnout v určité podobě. I když za svoji amnézii pravděpodobně nejste moc rádi, nějaký účel zřejmě má.

Lidé řeší své minulé životy z mnoha důvodů, většinou si tímto způsobem chtějí vyřešit nějaké téma, nebo prostě chtějí lépe poznat sami sebe. Na hledání odpovědí není nic špatného, jen je třeba si pohlídat, aby si tím člověk zbytečně nezavařil, nebo nezačal být svým minulým životem posedlý. Občas mi chodí do poradny dotazy typu „byl jsem na regresi, vzpomněl jsem si na něco příšerného, teď z toho mám deprese a vyčítám si to“. Když zmiňuji posedlost, mám na mysli právě tyto situace a proto podobné okultní, či nátlakové metody, spíše nedoporučuji.

 

Alue.cz – vstoupit

 

Ačkoli ani po přečtení tohoto článku nebudete schopni skutečně získat zpět své vzpomínky, můžete si pospojovat určité střípky, které vám mohou dát nápovědu. Základní věc, se kterou pracujeme, je fakt, že ačkoli si vědomě svoji minulost nevybavujeme, naše duše si přesto s sebou nese určité zkušenosti, pocity a ty se vynořují z podvědomí do našeho aktuálního vědomého života. Ovlivňují nás často poměrně zásadně, aniž bychom si toho byli přímo vědomi.

V co věříte?
Možná jste se narodili do katolické rodiny, nebo naopak do zcela ateistického prostředí. Přesto vás tyto názorové systémy nikdy moc neoslovovaly, zato jste nacházeli velké duchovní naplnění venku v přírodě.  Nebo jste možná už jako malí mluvili o mimozemšťanech, třeba jste je i kreslili a připadalo vám nepochopitelné, jak na ně někdo může nevěřit. Možná věříte na víly, skřítky, na anděly a odmalička jste si s nimi povídali.
Nebo jste naopak zapřisáhlí katolíci a nikdo a nic vám tuto víru nevyvrátí, je to prostě vaše po celý život, nenecháte si do toho od nikoho rýpat a basta fidli.

Víra není přímo navázána na fyzické zkušenosti, je to něco logikou neuchopitelného, co oslovuje naši duši. Setkáte se s nějakým tématem a hluboce s vámi rezonuje, nebo vás dojme. Přesně nevíte proč, ale chytíte se toho a už vás to nepustí… Právě proto může být vaše životní přesvědčení a váš systém víry nápověda k vaší minulosti, nebo může něco vypovídat o původu vaší duše.

Nikdo vám však nedá přesný návod, protože každý člověk si píše svůj originální příběh. Ani v tomto článku žádný přesný návod ani tabulku nenajdete. Cokoli vám podsouvat by v této silně subjektivní a osobní tématice mohlo být spíš k vaší škodě, než užitku, protože lidské příběhy jsou až příliš pestré, aby se daly všechny strčit do škatule.

Vaše sny
Ze svých snů se o sobě můžete hodně dozvědět. Některé sny symbolicky mluví o tom co nás trápí, nebo na co se těšíme, po čem toužíme. Mohou se v nich zhmotňovat naše vášně, strachy, nebo potlačené emoce. Ale mnoho věcí, které se dějí v našich snech, souvisí i s naší předchozí existencí.
O čem se vám zdálo, když jste byli malí? Měli jste opakující se sen? O čem byl? Máte ranou vzpomínku, u které si přesně nejste jistí, jestli je snová, nebo reálná, přestože se vymyká fyzické zkušenosti? Když spíte, stáváte se opakovaně určitou osobou s nějakým příběhem, posláním, opakovaně se vracíte do určitého prostředí, nebo doby? Míváte ve snu opakovaně určitou vlastnost (i „nadpřirozenou“), která se s usnutím aktivuje?
Sny mohou být i symbolické. Pokud se v nich opakují scénáře, sice s jinými lidmi a na jiném místě, ale v principu je to vlastně pořád dokola, může to být i nápověda k tomu, co tu vlastně děláte.

Čeho se bojíte a co se vám líbí?
Zamyslete se nad všemi věcmi, které máte rádi, aniž byste věděli proč. A zamyslete se nad věcmi, které nenávidíte, nebo kterých se bezdůvodně bojíte. Tohle jsou poznatky, které si s sebou nevědomky nesete z minulých životů, nebo z místa, odkud vás sem poslali. Mohou mít hluboký význam.
Možná odmalička milujete jednorožce. Když se v noci podíváte na hvězdnou oblohu, jste tak dojatí, že jste skoro až zhypnotizovaní. Nebo milujete motorky. Nebo jste posedlí válečnou tématikou. Nebo vás hrozně fascinuje vintage styl, stará Francie, nebo středověk. Možná se strašlivě bojíte hmyzu a nevíte proč. Možná máte nějakou fobii, ale nerozumíte tomu, jak vznikla.
To vše jsou střípky, které vedou do vaší minulosti. To, co se může jevit jako náhodné vzplanutí vášně nebo hrůzy, které racionálně nelze přesně vysvětlit, může být zasutá zkušenost. Můžete to prožít i při setkání s konkrétním člověkem, kdy vaše podvědomí zareaguje na něco, o čem vědomě nevíte. Může to být dohoda před inkarnací, nebo stará vymazaná vzpomínka.

O čem jste jako malí fantazírovali a na co jste si hráli?
Zkoušeli jste jako malí běhat po poli, skákat do vzduchu a divili jste se, proč už vám to nejde (jako lítat)? Taková „hra“ může vycházet ze zkušenosti. Mohli jste být někým, kdo toto uměl a při inkarnaci jste tuto vlastnost ztratili. Podvědomě víte, že to umíte a při dětské hře se k tomu snažíte vrátit. Podobně „podezřelé“ je i téma hry na mluvící zvířata a rostliny.
Když jste si jako děti hráli na něco, nebo na někoho, do jakých postav jste se stavěli? Čím jste byli jako děti posedlí a jaké téma vás skutečně fascinovalo? Když jste si kreslili, jaké motivy to bývaly?

Co vám říká okolí?
Ačkoli rozhodně není dobré zakládat si své sebevědomí nebo sebeúctu na názoru vašeho okolí, které je povětšinou pořádně toxické, jedna věc se zapřít nedá. Stává se, že lidé okolo vás, aniž by sami přesně věděli proč, z vás něco vycítí. Že jste někým jiným. Že nejste odtud. Že jste z jiné doby. Možná se vás bojí, možná k vám chovají skoro až posvátnou úctu.
Nebo si všimnou, že se v určité situaci chováte podivně, jinak než ostatní lidé. Že jste na svůj věk nebo na své vzdělání mimořádně moudří nebo mimořádně pohotoví.

To, co může vypadat jako plácnutí do vody, může být ve skutečnosti něco, co jim sdělilo jejich podvědomí, když se s vámi setkali. Pokud jste něco slýchávali opakovaně odmalička a lidé se k vám opakovaně chovali podobným způsobem, zamyslete se. Možná je tam nápověda.

Znamení na těle
Někdy se minulost naší duše odrazí na těle. Před mnoha lety jsem publikovala sérii článků pod názvem Kočičí příběh, kdy se k autorce vrátila její reinkarnovaná kočka. Tu předchozí srazil vlak, přišla o zadní nožičky a nové kotě, které si osvojila, mělo přesně v tomto místě pás bílých chlupů. Jakoby si duše kočky zapamatovala toto trauma jako jizvu a to se odrazilo na její srsti. Podobné věci se mohou projevit i u lidí. Pokud jste na tento svět přišli s něčím, co obvykle miminko nemívá, mohlo jít o starou vzpomínku, která se do těla otiskla.

Jak moc jste zběhlí?
Všimli jste si, jaké obrovské jsou mezi lidmi rozdíly? Vezměte si třeba skupinu dětí, které poprvé vidí automat na lístky a všechny děti dostanou stejné zadání, aby si jeden koupily. Z dvaceti dětí jich třeba polovina koupí lístek bez zaváhání, menší polovina chvilku kouká a pak to nějak zvládne a pak jsou třeba dvě nebo tři, které absolutně nechápou co s tím a musí jim lístek koupit někdo jiný. Tato věc se pak táhne i dospělostí a může se vztahovat na cokoli z běžného života.
Člověk se s tím setká poprvé a buď to okamžitě chápe a nikdo mu nemusí nic vysvětlovat, nebo to absolutně nechápe. Třeba jak fungují parkoviště. Jak fungují daně. Státy, rodiny, zaměstnání, národnosti, rasy, předpovědi počasí, jazyky… Ti dezorientovaní můžou přitom dosahovat velmi vysokých výsledků v IQ testech a mohou být vysokoškolsky vzdělaní. Není to o inteligenci jako takové, nebo o schopnosti řešit problémy, nebo o přizpůsobivosti. Přesto se v životě u běžných věcí motají jako kačena v čepici. Někteří lidé zase naopak dělají věci úplně přirozeně, s lehkostí a samozřejmostí.
Proč někteří lidé na všechno koukají jako tele na nová vrata, všechno jim připadá divné, záhadné, neznámé, nedávající smysl a jiní prostě udělají šup šup a mají vyřešeno? Podle tohoto se dá poměrně snadno poznat, kdo není odtud a kdo už to tady zná delší dobu.

Podobně se zkušenosti projeví i v případě, kdy člověk záhadně něco až moc dobře umí, přestože to nestudoval. Vezme do ruky hudební nástroj a skoro hned hraje. A klidně bude hrát na sedm nástrojů, přitom mu nikdy hudebního vzdělání dopřáno nebylo. Podobně může být člověk až záhadně schopný při opravě strojů, nebo člověk může být mimořádně dobře zorientovaný ve spirituální tématice, kdy ví věci, které nemohl nikde vyčíst ani slyšet… Někdo by řekl talent. Já bych spíš řekla, zasutá stará zkušenost.

V těchto zdánlivě nenápadných věcech se skrývá mnohem více, než se na první pohled zdá, a nic není tak jasné a pevně dané, jak bychom si možná přáli. Ať už se doberete k čemukoli, doporučuji vám, abyste si své poznatky nechali pro sebe. S největší pravděpodobností vám nikdo nebude věřit a mohl by naopak vaši zvídavost a snahu o sebepoznání poškodit výsměchem, nebo znevážením vašich niterných pocitů, což by bylo dost nepříjemné.

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2022

 



Komentáře

Ikona diskutujiciho mariankosmac 2023-01-01 03:07:26 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

posedlí válečnou tématikou, tak ja týmto priamo posadlý niesom a nechcel by som byť vo vojne ale tak nejak okrajovo ma vojnová téma vždy fascinovala. Neznášam lietadlá a lode takže nejaká pozemná vojna alebo v lesoch, možno som bol v minulom živote partizán. Tiež sa mi páčili také westernové filmy alebo príbehy o zálesákoch, kovboj či zálesak to je podobné ako partizán. A páčila sa mi táto pesnička https://youtu.be/KiGkxUQl6wE

Ikona diskutujiciho Karel 2023-01-01 11:11:32
Ikona diskutujiciho
sipka

To já jsem zažil celkem dost kluků kteří byli odmala strašní vojáčci. Nosili vojenský známky, měli plakáty a vlajky v pokoji a moc se těšili až dodělají základku že jim začne ta správná kariéra. A taky jsem si říkal kde se to v nich bere. To nadšení a zápal. Co je na tom lákavýho.

Ikona diskutujiciho octomaník 2023-01-01 11:38:12
Ikona diskutujiciho
sipka

aluško: v článku jsem našel několik pro mě zajímavých bodů, třeba mluvení se zvířaty…
****
mariankosmac: kdysi jsem měl možnost si nechat zjistit minulé životy…a už vím proč dětské hry na vojáky, četníky a zloděje mě nebavili, takže jsem pro tzv. mírová řešení problémů, ale na druhou stranu, není problém, aby se ze mě stal MEL GIBSON z filmu Statečné srdce….

Ikona diskutujiciho adri 2023-01-01 19:51:11
Ikona diskutujiciho
sipka

jo až na to, že se ten král s přízviskem „statečné srdce“ účastňoval křížových výprav za Římsko-Katolíky

Ikona diskutujiciho octomaník 2023-01-02 11:54:21
Ikona diskutujiciho
sipka

adri:
William Wallace (Mel Gibson) se tajně ožení s Murron MacClannoughovou (Catherine McCormack), aby se jeho žena vyhnula králově nařízenému právu první noci. Jednoho dne však ženu přepadnou a chtějí znásilnit vojáci. William ji brání a několik jich zabije. Avšak jeho Murron je chycena a za trest i pro výstrahu posléze zabita. Wallace ji pomstí a následně se postaví do čela skotského odporu proti Angličanům; při něm získává spojenectví v princezně Isabele (Sophie Marceau). Nakonec je Wallace kvůli zradě ve vlastních řadách zajat královskými vojsky a popraven. Jeho odkaz však Skotové uctí a naplní v bitvě u Bannockburnu, v níž pod vedením Roberta Bruce vybojují nezávislost země na Angličanech.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Statečné_srdce

Ikona diskutujiciho adri 2023-01-02 17:28:55
Ikona diskutujiciho
sipka

šmarjáá sorry, tak to jsem si ho spletla s tím anglickým králem Richard Lví srdce, … ehm

Ikona diskutujiciho Radek 2023-03-17 21:46:13
Ikona diskutujiciho
sipka

Děkuji za zajímavé téma, nicméně musím konstatovat, že mi tam chybí rozměr několika klíčových okolností a to:
Práce na duchovního průvodce (strážného anděla), který při dobrém napojení dané duše, bezesporu nejlépe ví, co je v daný čas pro duši nejlepší …
Napojení ja vyšší já, neboli pravé já …
Oba tyto aspekty (anděl a pravé já) si pečlivě plánují budoucí život v mezidobí, tzn z toho vzniká „Plán duše“ (plány duší), který je takto pečlivě planován se všemi dalšími aktéry …
Takže asi tak.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2023-03-18 10:27:47
Ikona diskutujiciho
sipka

Nelze v jednom článku obsáhnout komplexní téma, občas pomůžou i odkazy na dřívější obsah. Pro komplexní pojetí slouží knihy, v tomto případě můžu doporučit knihu Anděl strážný, která se duchovními průvodci podrobně zabývá. https://www.alue.cz/p/andel-strazny-alue-k-loskotova/

Ikona diskutujiciho Sněžná vločka 2023-01-01 11:23:06 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ooooo… úžasný článek který posílám dál. Aluško opravdu tyto stránky jsou to nejlepší na duchovní témata co se dá číst. Každý den krásný článek a každý den se dozvím něco užitečného. A tento… je opravdu úžasný. Moc mě nadchnul. Děkuji ti !

Ikona diskutujiciho Amigo 2023-01-01 11:23:42 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj Alu, vidím že začínáš nový rok s laťkou nasazenou pořádně vysoko. Bomba článek a díky za něj.

Ikona diskutujiciho Květa 2023-01-01 11:25:05 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Paní Alue, dnešní článek mě dojal. Je opravdu krásný a citlivě napsaný. Přeji vám úspěšný a šťastný rok 2023. 🌹

Ikona diskutujiciho housenka 2023-01-01 12:05:01 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Dneska se mi to moc líbilo a navnadilo mě to na to se víc zamyslet nad svou minulostí a nad sebou. Taky by mě zajímalo co jsem byla ale na nějakou regresi se bojím jít abych nelitovala co se dozvím nebo aby tam ze mě jenom nevytáhli peníze. Stejně si myslím že nejcennější jsou věci na které si člověk přijde sám. Děkuji ti Aluško že se s námi dělíš o tyto poznatky. Jsem ti moc vděčná za tvou píli.

Ikona diskutujiciho LenQa 2023-01-01 13:55:01 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Aluško článek mě moc potěšil. Mám tě ráda.

Ikona diskutujiciho klara 2023-01-01 14:02:56 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Môj brat – hoci nikdy neštudoval hudbu na nijakej škole, hraje na 5-6 hudobných nástrojoch a veľmi dobre, aj sa tým živil. Navyše začal sám od seba písať japonské znaky – to bolo pred cca 40-timi rokmi, mal popísané steny v izbe ….
Ja mám zase od detstva vidiny/ predstavy, ako lietam vo vesmírnych lodiach. Detstvo som prežila v 70.-80.rokoch, keď sa o tom ešte takmer vôbec nehovorilo. Medzi mojimi kamarátmi som bola sama. Odvtedy ma zaujíma vesmír a literatúra sci-fi. Na tých lodiach som sa častokrát videla ako odborník na biofyziku, doteraz sa o tieto odbory zaujímam, aj keď som pod tlakom doby vyštudovala niečo iné. Je to naozaj veľmi zaujímavé.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2023-01-01 14:38:38
Ikona diskutujiciho
sipka

To je čest mít někoho takového na webu 🙂 Třeba se ještě spolu někdy proletíme.

Děkuji všem za krásné komentáře!

Ikona diskutujiciho Saiorsé 2023-01-01 14:42:43 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Je tu mnoho duší které nejsou odtud a kouká jim to z očí. Třeba v Alu vidím že je to skutečně jiná bytost ale nedovolila bych si odhadnout jaká protože univerzum a všechny jeho taje neznáme. Chybí nám znalosti o civilizacích které tu operují. Je to škoda že k nim stále ještě nemáme přístup. Přesto jsem moc ráda že se můžeme vzájemně nalézat takto na dálku elektronicky. Zaujal mě komentář Klárky. Myslím že to je fantastické a že není náhoda že se objevuje zrovna tady. Něco nás spojuje a láká k sobě navzájem.

Ikona diskutujiciho zdenek vl. 2023-01-01 16:09:09 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

díky! 👍 👍 👍

Ikona diskutujiciho Will 2023-01-01 16:09:55 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Překrásně zpracované téma. Tyto stránky jsou rok od roku lepší. Opravdu nestačím zírat.

Ikona diskutujiciho adri 2023-01-01 19:55:27 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

nevidím v tom rozdíl, každý člověk má „tam někde svůj domov“ … takže žádné takové, že jen někteří jsou hvězdné duše apod. nebo jak se lidem, co prostě jen nezapadaj, říká …

Ikona diskutujiciho tauri 2023-01-01 23:21:17 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

A co třeba, že je to možná i vnucená vlastnost zapomenout, ne dobrovolná… Proč máme zapomění a musíme se učit vše odznovu? Proč je lidský život vlastně tak krátký? Proč se odsud nedalo inkarnovat někam jinam a byli jsme tu všichni po tisíce let vězni, bez možnosti útěku do lepšího světa? Trochu mi to připomíná život jepice..Jedniné, na co myslí je, kde si rychle najde partnera, aby nezanikl druh, protože její život je krátký a nikdy nemá šanci se vyvinout do uspokojující formy..Než by se něco naučila, tak zemře a tak je to i s námi zde.
Být věčným otrokem i díky zapomění a buď budem na sobě stále pracovat, abychom se z kolotoče rádoby vymanili, nebo budem užívat života, protože stejně vlastně na ničem zde nezáleží. Ti, co nám naprogramovali DNA na tak krátký život to měli dobře udělaný, aby lidská duše nepřišla na svůj potenciál, protože ví, že jediné, co nemá je čas. Takže záleží, jak dlouho se bude hrát tahle hra na zapomění a jak dlouho to staré duše bude ještě bavit. I když chápu, je tam tlačenice a kdejakej lojza si tuhle krvelačnou hru chce zahrát a musí se tak dostat na všechny…Takže kdyby každý žil 1000 let, asi by nás tu bylo víc :)) ale jakej je tu materiál, to mi hlava už nebere…

Ikona diskutujiciho Beatris 2023-03-17 23:43:01
Ikona diskutujiciho
sipka

Vidím to podobne, naša Zem je už dlho (zatiaľ) pod vplyvom technológie temných , která tu duše väzní, a su vrhane do neustáleho cyklu reinkarnacie a zabudnutia, duša je slobodná a len ona si určí, ci tu chce ostať, alebo sa vyvíjať inde. Takisto súhlasím, ze našim telam boli obmedzené schopnosti i moznost dožiť sa vyššieho veku zásahom do DNA. Niektorým sa ale zachovajú aj s pamäťou, ako bolo spomenuté v článku. 🙂

Ikona diskutujiciho Marie 2023-01-02 11:17:55 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Aluško, krásný článek, děkuji moc a vše nej do roku 2023

Ikona diskutujiciho Vladka 2023-01-03 00:49:48 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Moje posledni prace..maserka.10let.Udelala jsem si kurs z jineho duvodu.Ale zahadne jsem umela masirovat hned v prvni den ..u zkousek jsem byla nejlepsi…a i dalsi nadstavby mi sly prirozene samy..Jedna znama mi rikala..ze jsme se spolu potkaly ve starem Egypte..a obe jsme delaly neco jako ted delame..ona kosmeticku a lecitelku a kartarku a ja maserku…

Ikona diskutujiciho Luci 2023-01-03 18:18:19 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj, chtěla bych celkově moc poděkovat za články, pomáhají mi vidět světlo, když mám před očima mlhu a temno.
Ráda bych připojila své prožitky, tady je pochopíte, potřebuju to taky někde sdílet.
K tomuto tématu můžu napsat, že většinu dětství mám zastřené a když jsem o tom uvažovala teď později, je možné že jsem byla ještě i jinde? Taková otázka neotázka. Zjišťuji že v rodině jsem byla jiná, nechápala (nechápu) jsem chování lidí, byla jsem extrémně důvěřivá, hodná atd. A hlavní věc co si pamatuji (co mi teď velmi chybí), kreslila jsem celé dny půdorysy domů/zahrad a na papír to nestačilo, u babičky na vesnici jsem kreslila křídou na silnici 1:1 a bydlela v těch domech. Bylo to krásné <3 Tohle jsem provozovala cca konec prvního stupně a něco přetrvalo na druhý (do devítky). Celý život jsem nějak spojená s architekturou a miluju to, i když jsem si ji tento život už záměrně nevybrala. Děkuji za přečtení a že mohu sdílet 🙂

Ikona diskutujiciho Jojo 2023-01-05 09:29:21 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zajímavý článek…..já zase od svých dětských let miluji ruční práce. Už na základce jsem si šila oblečení, pletla svetry a háčkovala. Nikdy jsem se to neučila, ale stačí se podívat na šaty, kabát atd a vím jak se to šije….jde mi to samo 🙂
Děkuji za článek a do Nového roku VŠE KRÁSNÉ!!!

Ikona diskutujiciho ma.ni. 2023-03-17 10:01:29 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Čeho se bojíte. Taky si říkám, protože třeba mám pocit, že nemůžu nosit rolaky, že mě něco škrtí, buď mě někdo uškrtil, nebo jsem se oběsila. A nemohu inhalovat nad kastrolem a pod ručníkem, jako kdybych se udusila. Nebo dlouhý potápění, taky jsem se asi utopila.

Ikona diskutujiciho Tom 2023-03-18 09:57:45 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já mám v paměti sen který se mi zdál (když sem byl hodně malý, možná ještě mimino)stále dokola. Bylo to jako bych jel autem po krásný hladký, nový silnici,pak se najednou všechno jakoby zmuchlá a nastane chaos a do toho zvláštní tlak v hlavě hl.v čelisti. Myslím že to byla moje smrt v předešlým životě. Možná že sem se zabil v autě.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2023-03-18 10:22:23
Ikona diskutujiciho
sipka

Taky to tak na mě působí. Mně se takové sny nezdají, když jedu v autě tak se třeba nechce rozjet, jede pomalu, nebo ho nemůžu dobrzdit, ale toto se mi nestalo.

Napsat komentář: Luci Zrušit odpověď na komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek