Aluška.org: Věděním ke svobodě

No, rozhodne se to na skole neuci a slysim o tom poprve. A fakt to v tom zakonec je:

Já to vidím tak, že pokud mé mrtvé maso poslouží jinému živému masu přežít o něco déle, jsem rozhodně pro.

Po smrti mi bude jedno, co kdo udělá s mým tělem. Buď to někoho zachrání nebo to půjde "na kšeft" atd. Nicméně šance, že se někdo dočká po letech čekání tu je. Já už nebudu potřebovat ledviny ani nic jiného. Z pohledu druhé strany, tj. že by automatický souhlas nebyl by se XY musel rozhodovat třeba v 18ti. Celkem by mě zajímalo, kolik % by řeklo "ne".

Ahoj ja tomu nemuzu uverit je to vazne pravda?ja sem zhnusena ze si tohle stat muze dovolit me uz pride ze nas neberou jako lidi ale jako maso ktery jde na porazku

tak to je drsné 🙁 Vidíš, já mám za sebou osm let zdravotnické školy, a vůbec o tom nevím, spíš jsem měla za to, že člověk musí souhlasit, aby se jeho tělo na něco použilo.

A už sa ťa chcem dlhsie opytat – trochu odveci od tejto témy… ale už fakt dlho sa to snažím opýtať – vlavo čo je že "lokace navstevníku", tam su navstevnici z celého sveta, z Nemecka, Francuzska, Ruska, Brazílie, USA, Japonska………….. to akože vsade vedia po česky? Alebo im to niako prekladá? O.o

http://xkcd.com/659/

[1]: Odpověď je v dotazníku č. 13, pátá odpověď:

Tedy musím říct jednu věc. Přesně o tomhle-automatickém dárcovství nám říkala učitelka minulou hodinu biologie-před třemi dny! Takže není to tak, že by to zamlčovali, spíš záleží, jakého učitele máte. Jinak pro info-jsem na víceletém gymnáziu v 7. třídě (třeťák).

[18]: Zatím jsi úplně první, kdo by řekl, že mu o tom ve škole dali vědět. A to už jsem pročetla dost diskuzí na tohle téma.

Ten formulář je dobrý nápad, ale myslím si, že kdyby zdravotnictví chtělo, nějak by se jim ty orgány stejně podařily ukrást..Ale určitě lepší odevzdat ten formulář než nic no..

Takže, kvik, ako je to na Slovensku? Citujem: "Kto z akýchkoľvek dôvodov nesúhlasí s odberom orgánu alebo tkaniva zo svojho mŕtveho tela, musí urobiť písomné vyhlásenie. Bude uložené v zodpovedajúcom registri osôb, ktoré po smrti odmietli darovať orgány, tkanivá a bunky na transplantáciu. Za deti tak môžu urobiť ich zákonní zástupcovia. Dovŕšením osemnásteho roku sa však nesúhlas ruší. „V registri osôb nesúhlasiacich s odberom svojich orgánov je dnes asi dvesto ľudí. Sú tam aj celé rodiny,“ hovorí MUDr. Kuba. Dôvod nesúhlasu nikto neskúma, ale podľa jeho slov sa títo ľudia niekedy cítia zaskočení otázkou, čo urobia, ak sami budú potrebovať orgán na svoju záchranu. V tomto smere je to trošku kroch lepšie v ČR, kde Vám fakt stačí na nete stiahnuť tlačivo, vyplniť a vytlačiť, následne odovzdať u svojho obvodného, alebo poštou doporučene zaslať na pražskú kroch adresu toho registra. U nás je to papierovačka, byrokracia a hlavne NIE ZADARMO, notár nie je armáda spásy, niečo stojí!!!

Všichni tu pořád říkáte, proč ne, vždyť po smrti tělo nepotřebuju. Ale já jsem se setkala s názorem, že duše tělo potřebuje ještě chvíli po smrti, jinak má problémy a v tu chvíli, co ho opravdu přestane potřebovat už je na dárcovství moc rozložené. A já to tak cítím, přijde mi, že se těm zemřelým nevědomky ubližuje, když se jimněco bere a že to s tím přendáváním orgánů z jednoho na druhýho je nesprávné a nepřirozené a nesouhlas si co nejdřív podepíšu. Lakomá nejsem, ale prostě mi to takto dává smysl. A je hanba, že to dělají takto. Měli by se každýho s osmnáctinama  (a rodiče při porodu) zeptat: ano nebo ne? Ať je to jasné.Ale pravda, chápu, proč se neptají.

[25]: Lúmenn, ty jsi tak krásně naivní, když věříš tomu, že to nikdo nezneužije, že tě kvůli tomu nikdo naschvál v nemocnici nezabije když se jim to bude zrovna hodit a o energetických důvodech už ani nemluvě. Obchod s orgány je něco šíleného. Tak tady laskavě neplácej o nějaké duchovnosti, když si neuvědomuješ, o co tady doopravdy jde. Má úcta a těšilo mne.

Neznalost zákona nikoho neomlouvá!!! A v případě, že člověk nezná tu část přírodních zákonů kdy se duše odpoutává od těla při přechodu na onen svět, nebo do tzv. záhrobí(u duchovně zralejších cca 3 dny, ale u lidí, kteří jsou materialisté lpící nějakým sklonem na hmotě, to může trvat, až 3 týdny!!!) a při tom prožívá i veškerou bolest na těle i na duši, ať už je to pitva, odběr orgánů nebo samotné spálení při žehu! Pozor na to, komu je to jedno bude při odchodu prožívat bolest asi tak, jako by byl ještě na zemi v těle, protože neviditelná pupeční šňůra přetrvává i po pozemské smrti dokud se zcela nerozpadne tzv. ASTRÁLNÍ TĚLO.

Většině stádových lidí je to jedno proto, protože si myslí že po smrti se už nic nedozví, že nic není. Proto s tím asi nikdo nemá problém. U nás v rodině a v širším příbuzenstvu to všichni víme, nevím jak je to jinde. Ale všichni jsme se shodli na tom že dávat nesouhlas je jako se na tu smrt připravovat, schválně před tím zavíráme oči. Jinak ale ta volba tady je, takže kdo chce nemusí dávat tělo k dispozici, proto mi to je jedno a neřeším to.

Ne že by mi vadila představa, že po smrti mi něco odeberou, aby to někomu transplantovali a tím mu třeba zachrànili život…. Spíš se jedná o rodiče dětí. To, že rodič přežije dítě, ho už tak ničí, natož ho ho pak vidět bez kůže a spol.

Kdyby po smrti mé orgány použili(ovšem za určitých podmínek, které zmíním na konci mého komentáře) na záchranu jiného člověka nebo několik lidí, potom jsem pro; kdyby je však použili na kšeft, potom bych je zřejmě přišel strašit. A jak je to s pitvou? Kdesi jsem četl, že každý člověk, který zemře, jde automaticky na pitevnu pod nůž. Vím, že pitva je ze zákona povinná při nějakých násilných úmrtí, ale je také automatická u všech lidí, kteří zahynou, pokud nevyjádřili nesouhlas s pitvou jejich těl? Anebo jak to vlastně je? Docela zajímavá téma. Jako studentovi nám kdysi ukazovali jednu pitvu a několik mrtvých těl. Ty postupy se dají skutečně připodobnit k řádné řezničině, i když je na pitevně samozřejmě vše čisté. Aspoň tam, kde jsme byli, to zářilo čistotou. Člověku naříznou dolní kůži pod  bradou a přetáhnou ji přes lebku,odeberou lebeční klenbu a vyberou mozek; potom na hrudi udělají takový V-řez, který potom vedou dolů po celé hrudi a břichu a otevřou hrudní koš a břicho. Já si například pamatuji, jak nám patolog ukazoval lidský mozek. Tento mozek rozřezal na drobné plátky, jako když se krájí řízek a na jednom z těch plátků našel takové malé jezírko krve a ten patolog nám tehdy vyprávěl, že právě tento člověk, kterého měl na stole, zemřel na krvácení do mozku a já jsem byl překvapený, jak taková malá loužička krve dokáže zabít tak dokonalý stroj, jakým je lidské tělo. Po pitvě zkoumané orgány už jen nahážou nazpět do těla a zašijou. Ten patolog nám také říkal, že pitva se dělá i z toho důvodu, aby zjistili, jestli ošetřující lékař nepochybil. Jinak ta představa jak se vám někdo cizí hrabe v těle je dost nechutná i pro mne a navíc pokud s orgány ještě někdo kupčí, tak to je docela šílený – tak to máme jednu ledvinku, druhá je poškozená dvě rohovky, srdce bylo zdravé, spermie ještě žijí( údajně bylo dokázáno, že nejdéle po smrti přežívají spermie – žijí ještě 2 dny po smrti těla); Játra jsou také v bezvadném stavu… atd. atd. a peníze se točí… Říkám, kdybych měl jistotu, že mé mrtvé tělo nebudou očumovat medici a chichotat se na něm anebo si na něm něco zkoušet, anebo kdybych měl jistotu, že mé orgány odeberou eticky a nebudou je cíleně prodávat bohatým lidem, kteří si je mohou zaplatit, ale naopak je dají obyčejným lidem, i chudým lidem, potom bych s tím zřejmě souhlasil, ale jistý si nejsem, nakolik jsem o této témě zas tak moc do hloubky nepřemýšlel.

[28]: Pořád nechápu, kde je ten problém. Snad strach ze smrti? Pokud je pravda každá špinavost, co si k tomu můžeme vymyslet, včetně toho, že "postrčí" vhodného dárce do těch druhých dveří, stále mi tu zůstává ten koncový fakt, že díky tomu někdo může žít.

Někde jsem četl, že tahleta hmotná schránka co tu mám abych tu mohl žít ani není moje, mám ji jen půjčenou, tak proč by si z ní nemohli dělat co chtějí? Ať si mě klidně rozkrájí…teď své tělo rád mám, ale po tom co budu pryč je mi to fakt jedno, toť jen můj názor 🙂

Nevíte jak dlouho je tento zákon v platnosti? Mám pocit, že na základce nám říkali opak. Že můžeme dát souhlas a své tělo posmrtně věnovat vědě. O tomhle jsem neměla ani páru.

Tahle debata je vždy na dlouho a každý má jiný názor, ale pokud berou jako automatické souhlas, opravdu si myslíte, že je nějaký nesouhlas zastaví? Opravdu to někdo kontroluje? A jak si to vlastně chcete s kontrolovat Vy sama? A i kdyby  Vaši příbuzní Vás chtěli vidět, tak to stejně nemusí poznat. Asi je to trochu paranoidní, ale bojím se, že to tak nějak bude.

[42]: To je něco jinýho – můžeš posmrtně darovat svoje tělo lékařský fakultě, konkrétně anatomickému ústavu, aby na něm medici prováděli anatomickou pitvu (detailní rozborka na prvočinitele, aby medici věděli, kde přesně v těle co je; na rozdíl od zbraní tato rozborka už není následována sborkou ). Rozebrané součástky jsou pak následně pohřbeny (vzhledem k povaze anatomické pitvy po částech a do společného hrobu). Transplantační zákon je o něčem jinym.

Osobně si myslím, že slušná a etická je stará varianta (nutný souhlas), ale chápu, že lidé, co čekají na orgán, by brali i od motorkáře.

[46]: Jenomže co by doktoři dělali, kdyby se všichni lidé chovali stejně jako já? – Nikdo by tam nechodil, prášky by nikdo nežral, všichni by se léčili doma. – Farmacie, nemocnice, lékaři, zdravotní sestry… Všechno by to krachlo. Zůstali by jenom zubaři a chirurgové, co tě sešijí dohromady, když se někde vymeleš. A o to samozřejmě systém nestojí. Smyslem nemocnice je VYRÁBĚNÍ PACIENTŮ, kteří je budou ŽIVIT. Je jejich LÉČBA.