Ke čtení z kávy se často používají malé kávové šálky a podšálky. Nevím jak to dělají jiní mistrové, ty které jsem poznala já, je nepoužívali. Raději si brali klasické keramické hrníčky. Dávali přednost větším před menšími z jednoho praktického důvodu: Čím větší hrníček, tím větší plocha a prostor pro konstruktivní duchy Vesmíru. Když použijeme hrníček o klasické velikosti, můžeme dostat mnohem větší a rozsáhlejší odpověď (pokud to situace vyžaduje a schopnosti vykládajícího umožňují), než když dáme kávu do malinkého hrníčku. Výhodné také je, používat hrníčky, které jsou nahoře rozšířené, protože tím ještě více zvětšujeme prostor pro kreslení.
Hrníček by měl mít uvnitř čistě bílou glazuru. Jak vypadá zvenku, je celkem jedno. Jiné než ty uvnitř bílé, nepoužívejte. Pokud máte nějaký hrníček oblíbený a pijete z něj častěji, dejte mu přednost před ostatními hrníčky.
Existují dvě varianty kávového výkladu. Při té první – zkrácené – se použije pouze hrníček, logr se nechá naspod a čte se pouze z vnitřku a krajů hrníčku. Druhá varianta – poctivá, delší – počítá ještě s použitím podšálku. Nemusí to být kávový podšálek, stačí použít nějaký malý talířek, který má bílou barvu. Nepoužívejte talířky s jinými barvami a ornamenty, zavazely by následnému výkladu.
Čtecí káva může být jakákoliv černá káva. Turek… První mistr (nebo mistrová, jak chcete) měla oblíbenou určitou značku kávy. Podle jejích zkušeností tato konkrétní nejlépe a nejvíce malovala a nejlépe se jí z ní četlo. Byla to káva značky Hofr. (www.Hofr.cz) Druhý mistr, ani já osobně, nemáme preferovanou konkrétní značku kávy. Všechny nám malují krásně.
Do čtecí kávy se nikdy nedává mléko, protože zkresluje výsledky.
NIKDY si nedělejte čtecí kávu, pokud nemáte důležitou otázku. V tomto je výuka čtení z kávy problematická, nemůžete systematicky každý den přečíst cíleně šálek na náhodnou otázku, protože vám duchové Vesmíru nebudou odpovídat. Pokládejte otázky a čtěte kávu pouze v případě, že je vaše otázka pro vás důležitá a – jak už bylo zdůrazněno – jste připraveni slyšet na ni pravdivou odpověď, kterou se budete svědomitě řídit. Neptejte se jaké bude zítra počasí, co dělá soused, nebo kolik je hodin. Nikdy nezatěžujte konstruktivní duchy Vesmíru s hovadinama, nebo s vámi nebudou spolupracovat.
Osobně to jako učedník řeším tak, že jakmile někdo druhý vypije kafe, dívám se – i když se na nic neptal – třeba něco vidím, ale nechám si to většinou pro sebe, případně když jsem u čtení, nebo když mistr ve čtení z kávy sdílí své zážitky a zkušenosti ze čtení, špicuju uši a dávám veliký pozor, aby mi nic důležitého neuteklo. A snažím se vše, co řekne, pečlivě zapamatovat. O čtení z kávy si však nevedu žádné psané záznamy. Uchovávám pouze obrazy, protože jednou dobře přečtený obraz už nepotřebuje psaný výklad.
Pokud jste se pečlivě zamysleli nad vším co už bylo předtím řečeno a víte, že jste na čtení z kávy připravení, možná můžete mít strach, že nebudete výsledkům rozumět. V tomto vás můžu potěšit. Není sice žádná záruka, ale já osobně, když pokládám za sebe otázku, myslím během jejího pokládání na to, že jsem pouhý učedník a že potřebuji, aby mi nedělali román, ale spíš něco jako čítanku pro hloupého prvňáčka, co sotva pozná písmenko B. Pokládám otázku s hlubokou úctou a myšlenkou na to, že jsem tak trochu natvrdlý šuplík a musí se mi to říct polopatě. Mistrové totiž dostávají v kávě hotové romány, ve kterých se někdy dokážu parádně ztratit a potřebuju s jejich překladem pomoct. Když ale dělám kávu sobě, dokážu ji přečíst. A čím více mám zkušeností a čím více jsem úspěšně absolvovala káv, tím složitější začínají chodit obrazy. Jakoby duchové Vesmíru byli dost moudří na to, aby mi nedávali číst něco, co nepochopím.
Protože se tedy lekce postupně ztěžují, musím občas změnit přístup. Moje první samostatná káva byla velmi jednoduchá, položila jsem otázku tak primitivní, že mi stačilo jenom říci ANO – NE. S tím, že ať tam bude co tam bude, rozhodnu se podle hrníčku. A v kávě jsem měla holou cestu a na ní jenom X X X.
Třikrát přeškrtnuto pochopí i moula, takže jsem nabídku odmítla. Poté jsem dostala novou nabídku, takže jsem si na tu samou otázku udělala po čase novou kávu. A tentokrát už byla složitější. Už jsem tam měla bytosti, otázka přemalovaná do určitého symbolu, měla jsem tam lano a bytosti které působily jako pomocníci, nad tím andělé strážní a já uprostřed, rozpolcená v otázce. Káva perfektně popsala realitu i můj vnitřní postoj. Takže jsem se rozhodla podle ní a následovala nakreslené pomocníky s lanem.
Nejednou se mi i stalo, že jsem položila otázku, ale duchové Vesmíru usoudili, že už je čas na delší román a namalovali mi kávu složitější. Místo tří škrtanců pro začátečnického moulu, mi udělali složitý obraz. V první chvíli se kávový učedník vyděsí, že to sám nepřečte. Ale nenechala jsem se odradit. Takže jsem přečetla to co jsem pochopila hned, ale nedávalo mi to smysl. Takže jsem hrníček dala bokem a přemýšlela nad jeho dalšími obrazy. Postupně jsem ho četla dva dny, až jsem nakonec obrazy pochopila. Abych si byla jistá, šla jsem s hrníčkem za tím, kdo mě učí, aby z hrníčku zkusil číst. Přečetl to samé co já a ještě jsem mu pár symbolů dočetla, protože na rozdíl od něj, už jsem si nad tím lámala hlavu dva dny, takže jsem znala každé zrnko nazpaměť. A o tom to je… O píli a nimrání. Když pokládáte otázku, věřte, že dostanete čtení hodno vaší úrovně čitatele a pokud vám to nepůjde přečíst hned, nemusíte s tím hned běžet za mistrem, stačí se na to vyspat a několikrát se k obrazu vrátit, dokud vám to nedojde. Mnohdy také máte odpověď přímo před sebou, ale nechcete ji vidět, takže si namlouváte že tam není … Na to si dejte pozor, protože takový přístup vás může zbrzdit. Někdy taky dostanu znamení (a nemluvím teď o kávě), ale říká něco, co nechci vidět a když jsem na to upozorněna, trvá mi třeba týden nebo dva, než roztrhnu tu svou záclonu neochoty vidět a když se pustím toho svého ,,nenene“, tak to najednou vidím a říkám si, proč jsem byla tak blbá a neviděla to hned.
….. K příkladům z praxe se ještě dostanu, abyste měli trochu inspirace a vodítko k výkladům. Teď už můžeme jít na samotný postup.
Jak na to
Dejte klasicky vařit vodu na kávu a vyberte si vhodný hrníček. Pokud to chcete dělat skutečně poctivě a mít co nejvíce materiálu na čtení, vyberte i malý talířek.
Použijte mletou kávu vašeho výběru a udělejte si pořádného turka. Občas čtu v restauraci i preso nebo dokonce kapučíno, ale bývají to jednoduché obrazy, které většinou souvisí s tématem hovoru a bez logru se toho na hrníček tolik nenakreslí.
Nachystejte kávu do hrníčku (můžete sladit) a zalijte vodou jako obvykle.
Poté LEVOU rukou (levá ruka, pravá mozková hemisféra) PRAVOTOČIVĚ pomalu mícháte kávu a myslíte na svou otázku. Můžete ji položit nahlas. Otázka nesmí obsahovat žádné zápory a musí být konkrétní. Pokud položíte nekonkrétní dotaz, můžete sice dostat obrazy, ale nebudete vědět, čeho se týkají.
Po zamíchání necháte kávu pět minut odstát. Není dobré míchat příliš rychle a neseškrabovat lžičkou okraje hrníčku. Mohli byste si tím zničit obrázky.
Pak kávu vypijete. Ne na ex, ale pomalu v klidu. Doušek, položte… doušek, položte… Když budete pít pomalu, v dalších liniích které se udělají uvnitř hrníčku, můžete najít více obrázků.
Když dopijete, připravíte si talířek. Hrníček na talířek překlopíte vzhůru nohama a necháte to 20 minut odstát. Takhle (spodní obrázek):
Po 20ti minutách kdy to stálo, zvednete hrníček. Na talířku je ještě přebytečná voda, takže talířek pomalu nakloňte na stranu a nechte ji odtéct, klidně nad dřezem. Na talířku pak budete mít něco podobného:
Talířek se čte jako druhý po přečtení šálku. I on obsahuje poselství.
Existují různé složité způsoby, pomůcky a ,,slovníky“ na výklady kávy, ve kterých se ale nevyznám… ani moji učitelé je nepoužívají a neznají. S největší pravděpodobností nejsou příliš důležité, protože čtení z kávy není vědecká logická metoda a nemůžeme proto uplatňovat nějaká souhrnná pravidla na všechny hrníčky a všechny lidi stejně. Je to nesmysl a přílišné zlogičťování a tabulkování by mohlo naopak poškodit naši schopnost číst kávu volně, citem. Lidé mají neustále potřebu uchopit věci logicky, protože pak mají pocit, že se k nim dostanou i ti co by jinak nemohli, ale jsou zkrátka věci, kterým logika spíše ublíží než prospěje.
Metoda u nás je velice jednoduchá, číst intuitivně. Obvykle příběh začíná v místě, kde je na hrníčku ouško a pak se čte dál pravotočivě, až se člověk znova dostane k oušku.
Po přečtení poděkujte v duchu Konstruktivním duchům Vesmíru za jejich moudrost a pomoc. Pokud jste nepochopili všechny symboly, čtěte hrníček klidně několik dnů. Oni vědí, co vám poslali a proč.
Jak na ty obrázky?
Až doposud si mohl udělat čtecí kávu naprosto kdokoliv. Ale jenom málokdo je dostatečně znalý, aby ji dokázal číst. Do určité míry je to otázka vaší schopnosti imaginace, otázka vaší intuitivnosti a částečně je to otázka cviku. Pokud máte nadání, bude se vám dařit postupně lépe, čím více káv budete mít přečtených. Jinak to na začátku vyloženě leží na vaší schopnosti vidět obrázky.
Začněte v místě, kde je na hrníčku ouško a čtetě od něj doprava. Hledejte obrázky. Počítají se černé i bílé vzory, takže nekoukejte jenom na lógr, ale i na bílá místa. Temné vlivy a destruktivní bytosti bývají většinou z lógru a jsou tmavé. Andělé a světelné bytosti se často zjevují v bílých místech, ale není to vždy na tisíc procent jistota a pravidlo. Každá káva je jiná. Nejvíce je toho u okraje hrníčku.
Neexistuje spolehlivý slovník na to co najdete (podobně jako se snáři, i káva je individuální). Každý obrázek je symbol a je na vás, abyste každý symbol správně rozluštili. Obvykle intuitivně poznáte, co daný tvar představuje a čeho se týká, pokud máte potřebné nadání.
Někdy káva kreslí, i když se na nic neptáte. Každý člověk vyzařuje odlišnou energii a i když pouze pije kávu a na nic speciálního přitom nemyslí, jeho energie může někdy do kávy otisknout obrázky. Obvykle se pak tyto obrázky týkají jeho života, charakteru, nebo nějaké životní kapitoly, kterou zrovna řeší.
Pamatuju jak ke mně přišel na návštěvu pán s manželkou. Nevěděla jsem, kdo to je, měli se u mě s někým sejít. Udělala jsem jim turka a nechala je oba kávu vypít… Po chvíli koukám, že má pán nějaké podezřelé obrázky v hrníčku, tak jsem se pořádněji podívala. Bylo tam toho hodně, ale nejvíc mě zaujala dvě prsa i s dvorci, která tam byla vykreslená dost věrně… Neřekla jsem mu kdo jsem nebo co se učím, ale začala jsem se spontánně smát. Koukali překvapeně, tak jsem mu ta prsa v kávě ukázala. Řekla jsem mu, že nerozumím, proč má v kávě prsa, co s nimi má společného? – Ukázalo se, že dotyčný pán vlastní ve Slovenských horách velkou farmu, kde chová stovky ovcí, které denně ručně dojil. (Prsa jako prsa, chápete…) A vytasil se se spoustou neuvěřitelných historek, dovezl i výborné sýry.
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová Tak ideálny by bol nejaký domček pre ježka…
-mariankosnac Není to tak těžké. Záleží na tom čemu…
-Petra K tomuto tématu mohu poradit obyčejné pohádky. Zavřít…
-Petra Zlatý věk už tu dávno je. Respektive tu…
-Petra