Aluška.org: Věděním ke svobodě

Milí čtenáři, od té doby co jsem upustila trochu dat z oboru fyziognomiky, dostávám dlouhodobě a ve větším počtu dotazy a žádosti, kde se to dá naučit, jak a kde případně sehnat vhodnou literaturu. Je však problém takový materiál pořídit. Jak jsem slíbila tak dělám a nabízím vám zde na Aluška.org zdarma kompletní seriál fyziognomiky, ze kterého se můžete naučit prakticky vše potřebné, v komplexní a srozumitelné formě.

Seriál bude mít formu skenovaných obrázků ze staré knížečky, která se jmenuje Jak číst obličeje. Autor je Rodney Davies, který ji napsal v roce 1986. Český překlad udělala Alena Rovenská a kniha vyšla v nakladatelství Ivo Železný v roce 1996. Je to nyní 21let starý výtisk, který už ledacos pamatuje a kniha se bohužel nedá nikde koupit. Možná byste ji sehnali v nějakém antikvariátu, nebo bazaru, pokud byste měli štěstí, jinak se kniha dalších vydání nedočkala a už se ani nedočká. Zmíněné nakladatelství už řadu let neprovozuje svoji činnost, pan Železný je v důchodu a dotisk tudíž dělat nebude. Je to i jeden z důvodů, proč se seriál dlouho plánoval a proč dlouho trvalo, než jsem ho začala. Prvně jsem potřebovala knížečku najít, ve druhé fázi jsem sháněla svolení k její publikaci a šmejdila po zodpovědných osobách, redaktorech a vydavatelstvích.

Jak řekl kdysi Jan Werich: ,,Čím je kniha znamenitější, v tím menším nákladu vyšla.“

Než se do toho pustíme, pár věcí si ještě ujasníme, které považuji za velice důležité:

Pokud to s fyziognomikou myslíte opravdu vážně, pořiďte si k tomuto seriálu velkou záznamovou knihu, ideálně formátu A4, aby se vám do ní dobře kreslilo. Linky nechám na vás. Jde o to, že ze skenovaných obrázků z knížečky se to bude učit blbě a je velice výhodné si během četby pořizovat stručné heslovité výpisky a nákresy, ke kterým se můžete vracet a které se potom můžete učit. Knížka není příliš velká, ale obsahuje mnoho dat, která je třeba se naučit zpaměti a poté zafixovat praxí. Z jedné četby si to rozhodně nebudete pamatovat. Berte to jako učebnici.

Sama jsem si z této knížky pořídila právě takovou knihu se záznamy a výpisky, ze které jsem se učila a když mi něco vypadne, nevracím se ke knize, ale ke svých výpiskům, kde to mám všechno pěkně přehledně zakreslené a dokonce označené štítky. To je předpoklad, jak se to opravdu dobře naučit. Jestli to budete studovat z obrazovky, nebo jestli si budete jednotlivé skeny tisknout, už je na vašem uvážení.

Druhá důležitá věc, kterou mějte na srdci a na kterou velmi pamatujte je, že fyziognomika je nevědecká metoda, to znamená, že není oficiálně uznána konvenční vědou a označuje se v odborných kruzích lehce hanlivě, jako ,,pavěda“. Přestože fyziognomika je velice přesná metoda, která funguje a která vznikla na základě pozorování a je velice stará, nelze k ní přistupovat digitálně a paušalizovat. Což má oficiální věda ráda a proto se nikdy s touto pavědou shodnout nemůže. Ani vy, pokud se to chcete opravdu naučit, nesmíte mít digitální myšlení. Pokud k tomu budete přistupovat digitálně, nikdy se to dobře nenaučíte a vaše závěry se nebudou shodovat s realitou.

Čtení z rysů tváře funguje tak, že je třeba mít nastudované komplexní znalosti. Není možné z knihy vytrhnout jeden rys, který jste si zapamatovali, ten poté odděleně sledovat, na všechny paušálně aplikovat a myslet si, že to máte dobře. V žádném případě to takto nemůže fungovat, protože obličej je soubor rysů a je bezpodmínečně nutné vnímat ho jako celek.

Můžete například v některé části vyčíst, že dotyčný člověk má primitivní myšlení a nízkou inteligenci, ale nesmíte přehlédnout jiný rys, který naopak ukazuje na jiné talenty, nebo dobrý intelekt. V takovém případě si rysy neprotiřečí, ale ten příznivý vyvažuje vliv toho nepříznivého. Jednotlivé rysy se tedy mohou sčítat, nebo naopak vzájemně zmírňovat. Z toho důvodu nemá smysl si přečíst třeba jeden díl, tam si najít jak se pozná idiot z jednoho rysu tváře a pak si myslet, že toho idiota bezpečně poznáte, když neznáte zbytek problematiky. Z tohoto důvodu může být metoda velmi zrádná pro ty, kteří ji berou na lehkou váhu a nechápou její hlavní systém: Vše je celek a jednotlivé rysy spolu vzájemně souvisí. Nic nemusí být ve skutenčosti tak, jak se zdá na první pohled a musíme se vždy podívat pozorně i na zbytek tváře, než vyvodíme nějaký závěr. A pozor, významné rysy nesou také uši, které když nevidíte (například zkoušíte číst z fotky, nebo má objekt dlouhé vlasy), nebude váš výklad zcela přesný. Výklad zkreslují samozřejmě i plastické operace, nebo vytrhané obočí. Pokud si někdo nechal přešít nebo vytáhnout obličej, je poté z hlediska fyziognomiky velmi špatně čitelný, nebo zcela nečitelný. Záleží na míře estetického zásahu.

Fyziognomiku se můžete dobře naučit, pokud máte schopnosti, které ji vyžadují. Není to metoda pro každého, není to metoda pro masu a z toho důvodu pravděpodobně knížečka nezažila přílišnou slávu a další vydání. Protože málokdo s ní umí správně zacházet a málokdo si ji umí nastudovat pečlivě. Musíte umět myslet v mozaikách, kdy jednotlivá data spolu souvisí a dohromady vám dávají celistvý obraz, kde není jedno odděleno od druhého. Pokud máte kaleidoskopické myšlení, kdy jeden nový poznatek kompletně rozháže váš původně domněle ucelený obraz, fyziognomika vám nepůjde. Musíte si umět dávat věci do souvislostí a nesmíte být líní přemýšlet nad tím, co vidíte. Také je důležitá vaše pozorovací schopnost a cit pro metodu. Cit je částečně věc vrozená, ale také se buduje praktickými zkušenostmi.

Například postupem času zjistíte, že přestože fyziognomika je věda velice komplexní, existují určité rysy tváře, které pokud se v obličeji výrazně vyskytnou, už je nic nepřebije a nevyváží, protože jsou velmi fatální. Některé rysy tváře mají menší váhu než jiné. Tuto skutečnost kniha nebere příliš v potaz a nepopisuje ji, na takové souvislosti už si musíte přijít sami, abyste v tom byli opravdu dobří a aby vaše výklady seděly.

Pokud splňujete všechno potřebné a máte připravenou záznamovou knihu, hurá do toho. Odměnou vám bude pomůcka, která je pro život a styk s lidmi velice praktická. Často vás ochrání před zbytečným zklamáním, nebo přílišným očekáváním. Když víte, koho máte před sebou a víte co od něj můžete čekat, mnoho situací vám to dost ulehčí.

Seriál se budu snažit sázet pokud možno v pravidelných intervalech ob 2-4 dny. Nebudu jednotlivé díly dělit po kapitolách, spíše odhadovat podle hustoty textu a obrázků, aby byly výsledné články dlouhé tak akorát a byl čas si je vypsat do poznámek, než vyjde další díl.

(pokračování příště)