Legální způsoby ovlivňování podvědomí

3.5.2020 v Psychologie 23

Informační toky nás neustále obklopují. V každém domě je televize a ne jen jedna, ale hned několik. Nespočet televizních a rozhlasových kanálů nás „krmí“ novinkami a událostmi, které se odehrávají ve světě, v zemi, ve městě. Četné televizní zábavné programy slibují, že naplní náš volný čas a pomohou nám relaxovat po dlouhém náročném dni.



Jakou kvalitu však nyní mají prodávané televizní produkty? Barevný, atraktivní obal. A obsah? Skvělé hollywoodské filmy (všimněte si – zahraniční, nikoli domácí) nám nabízejí nejrůznější typy hrdinů – nositelů hodnot, které v „obtížném boji“ se „zlem“ podporují. Kam nás odvádějí tyto informačně-zábavné tsunami? Jaké hodnoty v našem podvědomí formují filmy a talk show se zprávami o nejrůznějších skandálech? Jaké hrdiny miluje mladší generace? A jaký má všechna ta „značková filozofie“ řinoucí se z televizních obrazovek a pláten kin vliv na náš život?

V mém dávném dětství celá moje rodina – dědeček a babička, otec a matka – tradičně každý večer seděla u televize a sledovala nejpopulárnější zpravodajský program v SSSR – „Vremja“. Tato tradice se v mnoha rodinách dodržuje dodnes. Pravda, dnes tu máme mnohem více zpravodajských programů a i obsah zpráv se změnil. A hlavně – kardinálně se změnil akcent zpráv. Je jasné, že zprávy v SSSR byly ideologické a zaměřené na udržení vládnoucího režimu. Byly však vždy přívětivé, informovaly o úspěších v oblasti vědy, kultury nebo sportu. Po takových zprávách jsme byli na svou zemi i její obyvatele hrdí! Nikdy v nich nebylo zobrazováno přímé násilí, i když je jasné, že k němu ve vnějším světě docházelo. Po takových zprávách se člověku „chtělo žít a pracovat“!

Když tak pozoruji dnešní zpravodajství odrážející – jak se nám tvrdí – „naši realitu“, uvědomuji si, jaký na mě má dopad: mizí dobrá nálada a přichází deprese. Zdálo by se, že je to logické, když je taková i realita. Pokud však zanalyzujeme charakter zpráv, ukáže se, že divákovi jsou do podvědomí systematicky ukládány určité postoje. Vypadá to, že zpravodajské agentury přímo soutěží, kdo přinese krvavější a skandálnější informace. Všechny druhy autorských programů počítají se skandály, množstvím vražd a znásilnění po celý týden. Přitom z obrazovek zcela zmizely domácí populárně-vědecké programy. Zato soukromý život filmových hvězd, zpěváků nebo známých politiků je přetřásán neustále. Jako by nás nic jiného než skandály a rozvody celebrit nezajímalo. Je jasné, že společnost taková není, ale tento špatný obraz života je do ní vpravován prostřednictvím médií.

Když se na obrazovkách začaly objevovat převážně programy destruktivního typu, všichni byli nejprve znechuceni, ba dokonce skutečně rozhořčeni. Ale… dívali se dál.
Byl to takzvaný postupný proces lámání vědomí. Nejprve to šokovalo, pak vyvolalo zvířecí zájem a nakonec přízemní zvědavost: čím že skončí tohle rozvíjející se, pobuřující drama v pořadu? A dnes? Dnes už lidé prostě tyto pořady přijímají, aniž by je něco překvapilo. Proč? Protože už bylo na sledování takových programů postupně do podvědomí nainstalováno odpovídající nastavení, diktující určitý model chování.
Proč jenom lidé nepřemýšlejí o tom, jaké plody to přináší? Vždyť média přímo před našima očima pracují na degradaci společnosti, oslabují konstruktivní naladění a vůli lidí a podkopávají morální, kulturní a mravní hodnoty. Výsledkem je, že všechno toto pro nás nepostřehnutelné bahno se stalo životní normou. Sami sebe klameme, když tvrdíme, že tyto programy nás neovlivňují.

Dobře, starší lidé mají proti tomuto informačnímu viru alespoň určitou imunitu na základě zkušeností z dob, kdy byly filmy a programy konstruktivní, informativní, zaměřené na vytváření vysoce morálních principů ve společnosti, stimulující intelektuální rozvoj člověka a podporující zdravý životní styl. A teprve pak byli naše babičky a dědečkové „posazeni“ před nekonečné každodenní seriály.

Ale mládež byla této informační špíně zanechána zcela napospas, protože s ní nemá co srovnávat, nemá žádné jiné zkušenosti a s velkým nadšením kopíruje vše, co jí televizní programy nabízejí.

 

Zvláště je třeba zdůraznit destruktivní dopad na podvědomí člověka u některých západních filmů zaměřených na propagaci konzumního způsobu života. Takové filmy už ani nelze nazvat kulturou. Je to jed, který při otupení mysli vytváří normy chování mladých lidí.

Proces vytváření a zaznamenávání požadovaných informací do podvědomí diváků je následující. Běžná filmová komerce jsou zábavní produkty, které předpokládají jisté uvolnění a relaxaci. Diváci nejsou nijak zvlášť naladěni na analýzu námětu, charaktery postav, jejich chování a náměty velmi často nekorespondují nebo přímo deformují skutečné historické události. Prostřednictvím zrakového nervu diváci prostě jen přijímají informace, které směřují přímo do podvědomí a proces analýzy obcházejí. Ve chvíli uvolnění nebo emocionálního nabuzení snadno přijímají postoje k normám chování. Ale jaké „normy“ to jsou? Po hrdinech filmů zůstávají hory mrtvol, zdevastované prostředí a bezpočet krásek, se kterými spali. Tím se v podvědomí publika usazuje stejný model chování. Je jasné, že ne každý hned vezme do ruky zbraň a jde zabíjet, ale semeno je zasazeno a za určitých kritických duševních stavů si člověk může tento model chování podvědomě zvolit. Všichni přece znáte příklady, kdy ve školách vzali teenageři zbraně a zabíjeli své vrstevníky i učitele a poté spáchali sebevraždu. V reálném životě si zahráli na krvavý western, stejně jako v akčních filmech! Ve většině „uměleckých“ filmů propagujících vraždu však nikdo neukazuje, jak se vlastně psychika vraha ve skutečnosti vytváří, mění, jak ho jeho svědomí trápí a do čeho se jeho život nakonec promění.

Média nás učí obdivovat vrahy a zločince. Postavy, které nejednají ani nemají emoce jako skutečný člověk. Jsou chladní a vypočítaví jako psychopati.

Většina současných západních, především amerických filmů instaluje do podvědomí lidí přesvědčení, že nejdůležitější věcí v životě jsou peníze a spotřebitelské vztahy ve společnosti! Instalují se destruktivní postoje: žijeme jen jednou, po nás potopa, na ničem nezáleží kromě peněz a potěšení lze získat pouze ze sexu, láska a vztahy nejsou nic, vzdělání není nic, morální hodnoty nejsou nic!
A protože z obrazovek televize, z pláten kin i z rádia proudí informační bahno, je člověk neustále pod tlakem. Koneckonců, podívejte se, za co bojují hrdinové většiny akčních filmů. Kvůli penězům jsou schopni čehokoli: zrady, vraždy, loupeže. To vše je ozdobeno takovými vysvětleními, jako že to okrádají a zabíjejí darebáky, kteří totéž ukradli předtím. Vzpomínáte na rčení „okrást zloděje“? Nikdo však neříká, že tento způsob rozhodně nečiní lidi lepšími a čestnějšími, ale mění je ve stejné darebáky, proti nimž se ve filmu bojuje.

Dalším fenoménem je překrucování historie a zkreslení charakterů skutečných historických osobností. Jako příklad můžeme uvést vám jistě dobře známý dobrodružný film Mumie, který měl ve světě velikou sledovanost. Na první pohled je tento film dobrý, s prvky fikce, s humorem, a dokonce bez zbytečných scén násilí. Ale… hlavním antihrdinou v něm je Imhotep. Podle  filmu je to nejvyšší kněz vládnoucího faraona starověkého Egypta, který svého pána údajně kdysi zradil a zabil pomocí černé magie a svých následovníků. Následně pak jeho mumie „ožila“.
Řeknete si – no a co? Normální nestandardní, zajímavý námět, vzrušující dobrodružný film.
Ale myslím, že jen málo lidí po jeho shlédnutí zašlo do knihovny a zjistilo si, kdo to ten Imhotep – vynikající postava starověkého Egypta – ve skutečnosti byl.
A když se zeptáte lidí, kteří film viděli, v nejlepším případě odpoví: „Imhotep? Aha, to je z Mumie, to je ten kněz co zabíjel černou magií“.
Ve skutečnosti byl Imhotep vynikající lékař, nejvyšší hodnostář pod faraonem Džoserem, zakladatelem III. dynastie v roce 2778 před naším letopočtem, v mnoha ohledech velmi talentovaný muž, který po sobě zanechal zlatý poklad duchovních znalostí. Byl to však i velký vědec a také architekt, pod jehož vedením byla dokončena jedna z prvních stupňovitých pyramid, pojmenovaná po faraonovi Džoserovi. Ukazuje se tedy, že pomocí dobře udělaného filmu, ale s určitým přístupem, můžete zcela zmást mnoho lidí a uměle zablokovat jejich pozornost k důležitým duchovním momentům historie.

Co se s tím dá dělat, zeptáte se. Jak se chránit před tímto škodlivým vlivem?
Existuje cesta ven! A spočívá ve vědomé změně postojů a změně dominance vědomí. Analyzujte, co vám předkládají sledovat a zjistěte příčinu. Pak to můžete učit i ostatní. Mnoho lidí to totiž nechápe. A pokud nemůžete analyzovat, pak nejsnadnějším způsobem obrany je nesledovat a neposlouchat destruktivní pořad. Ve skutečnosti jsou všechny tyto zábavné šou jen obchodem, v němž má být naše pozornost nasměrována určitým směrem, na určitý produkt. Jenže trh formují spotřebitelé! To znamená, že pokud si většina spotřebitelů bude upřímně přát a bude přitahována dobrem, přátelstvím, láskou, radostí, pak taková poptávka také vytvoří obchodní nabídku. Použitím stejných psychologických technik bude televizní a filmový průmysl schopen uvést do společnosti konstruktivní postoje – vytvářet programy, které lidi nastaví na dobro.

A kromě toho – možná řeknu banální věc – hlavní prvky konstruktivních a užitečných informací hledejte v knihách.
Chápu, že není možné okamžitě přestat sledovat televizi a kino. Ale myslím si, že mnozí z vás, když odjeli na venkov nebo do přírody a strávili tam alespoň pár dní, si jistě všimli, že to je, jako byste z hlavy sundali neviditelnou čepici, která tlačí mozek a ničí i vašeho ducha. Zapojte se do seberozvoje, sebepoznání, čtěte hodnotné knihy, sportujte, učte se cizí jazyky, cestujte. Jsme přece obklopeni zajímavým, ale i tajemným a kouzelným světem. Hodně záleží na mladých rodičích, kteří musí svým příkladem prokázat správný model chování v rodině a životě, naučit děti pořádku, odpovědnosti, práci na sobě, ale i sportu. Jen je nenechávejte samotné napospas produktům z Hollywoodu!!

Duchovní ozdravění společnosti je složitý proces ale začít musí každý sám u sebe. Vždyť velká cesta začíná prvním krokem.

autor: Viktor Jefimov
zdroj: https://via-midgard.com/news/article/vozdejstvie-na-podsoznanie-chto-i-kak-vliyaet-na.htm

překlad: Vlabi

aluška.org převzala ze zdroje překladatele: https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2020/03/legalni-zpusoby-ovlivnovani-podvedomi.html
upraveno

 



Komentáře

Ikona diskutujiciho Nirvana 2020-05-03 01:22:47 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

já strašně nesnáším násilí ve filmech.. nekoukám na to, tak jsem na to citlivá. je to hnus. nevím, jak na to někdo může koukat furt, být tím uplně otupený… nesnáším krváky a zavírám oči při jakýchkoliv násilných scénách. fuj. víš, Aluško, jak ses mě ptala, proč koukám na dětské seriály o koních(třeba Free rein na Netflixu apod.)? tady máš odpověď… je to úžasně nevinné, dětské. proto si u toho odpočinu.

„A kromě toho – možná řeknu banální věc – hlavní prvky konstruktivních a užitečných informací hledejte v knihách.“
– no přesně 🙂

hodně píšu příběhy a vždycky se snažím, aby měly nějaké konstruktivní sdělení(a ideálně jich tam bylo víc už v průběhu a nutilo to čtenáře přemýšlet). ráda píšu pro věkovou kategorii 12 – 16, kde je to všechno ještě hodně nevinné a ti lidé jednoduše rozumí, co chci říct 🙂 v mých příbězích žádné násilí není, úžasně jde zaujmout diváka i bez něj – jen to chce talent a zkušenosti se psaním, kreativitu. přišlo by mi odporné dávat násilí do čehokoliv pro děti a v telce to je v jednom kuse:/ ráda bych psala v budoucnu knížky, pokud bych mohla a dokázala to… moderní, zajímavé knížky, které mladé čtenáře vtáhnou a uvidí, že čtení je ještě furt hodně cool 🙂 a zároveň by jim čtení něco (nenápadně) dalo a inspirovalo je to. to bych fakt ráda. a už se mi to vlastně i povedlo, pár lidí(mých čtenářů) i napsalo na moje příběhy fanfikce – to mě tehdy hrozně potěšilo :’3

děkuji za článek. rozhodně přínosný a zajímavý! jak článek říká, já se dřív ani nikdy nezamyslela nad tím, že vlastně ve filmech často obdivujeme někoho, kdo jedná jako psychouš – vraždí apod. – ač pod ochranným štítem „účel světí prostředky“

Ikona diskutujiciho Sisi 2020-05-03 07:57:37 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Veľmi dobrý článok, pravdivý. Pre ovčanov k nepochopeniu. Ich škoda. 😋

Ikona diskutujiciho Michal 2020-05-03 10:53:06 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ano, nic jiného než souhlas. Díky tomuto článku jsem si uvědomil, že tak cca před 4 rokama jsem byl vlastně hlupák. Nechodil jsem ven, byl jsem pořád na počítači (na kterém jem jen hrál hry), pak jsem nemohl v noci spát, taky jsem se hodně díval na televizi, to je pravda.
Teď to vidím jinak, na TV se nedívám a hry nehraju skoro vůbec, přestal jsem v tom vidět smysl. Začal jsem sportovat.
Díky moc za tenhle článek. Ikdyž je ta blbá karanténa pořád se dá dělat spoustu věcí, příroda, kolo, cvičení, práce na zahradě, hrát si se psy… Tolik konstruktivních činností eistuje…. 🙂
Ale co je smutné, on si na to každý asi musí přijít fakt sám. Mám kamaráda, kterému bude za chvíli 18, a vůbec se nezměnil. Jeho boj no….

Ikona diskutujiciho Sebastian 2020-05-03 10:57:44 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj Alue, skvele napisany clanok. Zo srdca a pochopitelne.
Mas obdivuhodny talent.
Prajem vela sily do dalsich dni
😉

Ikona diskutujiciho Yooo 2020-05-03 12:48:04 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Neslo by tenhle článek propasovat do TV,třeba do hl.večerního zpravodajstvi,namísto toho tlachání o ničem? Asi ne, ja vím! Ale je to škoda! Je mi z toho smutno.

Ikona diskutujiciho Jantulka 2020-05-03 16:54:45 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Presne toto tvrdím už roky, že televíziu sledujú iba psychopati. A ak ešte psychopatmi nie sú, čoskoro nimi budú. Koľko hnoja sa dokáže na človeka vysypať z tohto požierača času a zdravého rozumu, je až neuveriteľné.
Ako častá diváčka a návštevníčka Filmového Klubu, som videla nespočetné množstvo ukážok amerických brakov a to už môj rozum absolútne neberie. Ako je vôbec možné, že takéto filmy niekto pozerá? Čo to musia byť za ľudia, akú psychiku z toho majú a aký život žijú?! Našťastie už tie ukážky nedávajú, tak o dvíhanie žalúdka menej.
Keď som sa odsťahovala od rodičov, otec nechápal, prečo si nekúpime TV a ak na ňu nemáme, že nám ju kúpi. Zlatý. Dospelo to do štádia, našťastie, že nakoniec prestal TV sledovať ocino, kúpil si záhradku a všetok svoj voľný čas venuje vnúčatám a pestovaniu ovocia a zeleniny.
Minule ma zastavila suseda, ktorá má tiež malé deti, so slovami, že „Vy sa máte, že nemáte televízor, však to sa nedá pozerať!“ A čo myslíte, vyhodí ten televízor, či nevyhodí?
A ešte je obrovský paradox, keď si niekto kúpi chatu v horách a prvé, čo si tam kúpi je televízor a satelit.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-05-03 18:36:20
Ikona diskutujiciho
sipka

😀 ,,v televizi nic není, nedá se na to koukat“ – buch, nejnovější model v ložnici, největší uhlopříčka v obyváku 😀 Ale prý ty moderní televize už dneska fungují i jako velká obrazovka a dají se na nich hrát i nějaké interaktivní hry, tak to mi zase nepřipadá tak špatné, když je venku zima a hnusně, něco si pustit a trochu si u toho zacvičit. V bytě bývá občas nuda. Kdo je v baráku, má tolik práce, že se prakticky nezastaví, tak na tv nebo hry ani není čas.

Ikona diskutujiciho Nirvana 2020-05-03 20:51:01
Ikona diskutujiciho
sipka

hele aluško telka se dá využít různě:) my na ní paříme normálně PC hry, je to pak jak gigantická obrazovka:D připojíš si k tomu PC a s kamarády můžeš pařit cokoliv, to samý co na PC, ale v obřim:D nebo si můžeš pouštět Netflix, normálně youtube, já na tom i píšu příběhy nebo stříhám videa apod. 🙂 je to super, když to člověk používá jako vlastně velkou PC obrazovku.

Ikona diskutujiciho elbar 2020-05-03 17:38:34 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Sri Chinmoy:
Jakmile překročíme bariéry mysli
a vstoupíme do Univerzálního Vědomí,
vidíme vše jako jedno a neoddělitelné.
V tu chvíli Skutečnost zpívá a tančí uvnitř nás
a my se stáváme Skutečností samou.

Ikona diskutujiciho Klara 2020-05-03 19:22:29 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ano, v televizi muzes hrat interaktivni (nebo jine) hry, muzes si na ni prehravat sve vlastni filmy, ktere si stahnes, pustit na ni Youtube atd., ty doby jednoduchych televiz s par kanaly uz jsou za nami. Znas to, ohen je dobry sluha a spatny pan, to stejne plati pro moderni technologie, at uz je to cokoliv. Pokud ten straveny cas dokazes dobre ukocirovat, sledujes veci, ktere obohacuji, popripade jednou za cas zarelaxujes u her, zadne zlo v tom nevidim, ani kdyby ti to mela zprostredkovavat televize… 🙂 Jinak pekny clanek, souhlasim a to i presto, ze mam rada nektere filmy, ktere hanis… Vis, muzes si ze vseho vzit, co chces. At uz je to dobra stranka, nebo ta spatna.

Ikona diskutujiciho ginze 2020-05-03 20:24:24 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

U nás táta s mámou říkají, jak v té televizi dávají pořád ty samé blbosti dokola a stejně na to koukají celý den 😀 Osobně nechápu, jak někdo může v dnešní době koukat na televizi, která mi podsouvá na co mám dívat…vždyt dnes se dá sehnat všechno na netu a můžu si vybrat, na co se budu dívat. Chápu, že v době, kdy nebyla možnost pořádně něco sehnat, měla televize jiný význam, ale dneska? Zbytečnost. Moje máma neustále kouká na kriminálky, které na první pohled nevypadají tak strašně, ale když vezmu v potaz, že se celý příběh točí kolem vraždy, zlých úmyslů atd…to je za mě taky destruktivní.

Já to násilí ve filmech a seriálech nemám ráda. Vlastně ho dost špatně snáším. Nedávno jsem našla seriál, který měl velmi zajímavý námět, tak jsem si řekla, že na to kouknu. No, námět dobrý, ale to provedení bylo až úchylně násilné, takže jsem na to dál nekoukala a dva dny jsem z toho měla blbý sny a celkově jsem se cítila trochu úzkostně. Spíš koukám na komedie, pohádky atd. Mám třeba ráda nějaké záhady nebo zajímavé události v historii, ale už párkrát jsem se poučila, že je prostě nejlepší se držet dokumentů, která podají objektivní fakta…protože jakmile je nějaká záhada, tak si můžete být jistí, že na je na to natočený destrultivní hollywoodský brak, který je navíc dost přibarvený, aby to přilákalo lidi.
A to nemluvím o sexuálních scénách ve filmech. Nevadí mi, když se nějak decentně naznačí, co se bude dít, ale přijde mi, že některé ty scény už patří do trochu jiného žánru a je to fakt nechutný 😀 Jako pro koho tam ty scény jsou? Kdyby někdo chtěl koukat na prasárny, tak určitě nebude čekat hodinu filmu, než to tam ukážou. A člověk, který na ně nechce koukat, je tam nechce. Já vím, že to je způsob jakým lidem právě podsouvat tyhle věci do povědomí, ale stejně si u takových scén říkám – proč?

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-05-03 21:23:40
Ikona diskutujiciho
sipka

Mě naposledy totálně znechutil seroš V zajetí kouzel. Zdálo se že to bude něco na styl Čarodějek z east Endu které mají žalostně málo dílů a jsou dost chytlavé. Jsou tam krásné herečky a má to spád. Ale pak to zrušili, takže děj je useklý a dál se netočí. Si říkám ok, zkusím něco jinýho.
Ve skutečnosti je to nudné, násilné, neskutečně úchylné, oplzlé, strašně multi kulti a lgbt aby to nikoho neurazilo. Z kouzel celkem prd a jsou trapně dělaná. Prakticky tam není skutečné přátelství, jenom se pořád všichni navzájem urážejí a jsou arogantní nebo ironičtí. Žádné hrdinské hodnoty, jenom hnus, ego, násilí, krev, hulení a vypočítavost. Většinou se tam nic pořádného neděje, nebo po sobě lezou nebo do sebe furt ryjou. Vydržela jsem to do půlky druhé série. I když kritici psali že to začne být dobré až později, až se dostanou do nějakého dalšího světa, tak už jsem prostě dýl nevydržela koukat na tu arogantní nesympatickou bandu a namyšlenýho teplouše co jde s každým a tváří se u toho jak je strašně hustej. jeden pár co má být zamilovanej předvádí jakousi divnou nedospělou verzi ,,lásky“ co spíš vypadá jak nevybouřenej hormon a to je hercům kolem 30ti. Neskutečnej televizní odpad.

Ikona diskutujiciho ginze 2020-05-04 09:48:28
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak to děkuji za tip, na co nemám koukat 😀 To je nejhorší no, když si člověk myslí, že seriál/film má zajímavý námět a vyklube se z toho něco takového. U těch nových seriálů mi přijde trapné, jak tam musí být min. 2 lgbt postavy. Nic proti lgbt lidem nemám, ale nemyslím si, že je potřeba to všude na sílu cpát.
Nedávno jsem se dočetla o seriálu Sense8 a přišlo mi to zajímavé, protože psali, že je to o lidech se stejným datem narození ,že jsou nějak propojení atd., tak říkám jo to zní zajímavě. Poslala jsem to ještě kamarádce, které se to líbilo, tak na to začala koukat jako pvní a po pár dnech mi napsala: „Prosimtě, vždyt to je strašně úchylný“ 😀 A prý tam je snad většina děje vyplněna jen sexem, i skupinovým. Takže kdyby někoho tento seriál zaujal, tak nekoukat 😀

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-05-04 11:38:14
Ikona diskutujiciho
sipka

A teď si představ že na to bude nějaké děcko koukat a přebere si to jako vzor chování: Sex má každej s každým, předtím si klidně můžou jenom rok nadávat a pořád se shazovat a pak na sebe najednou skočej a druhej den ráno si zase začnou nadávat a rýt do sebe jak kdyby se nic nestalo. ,,Kámoše“ ani moc nepotřebuješ a když jo, tak váš vztah bude založenej na vzájemných výhodách, jinak si můžete celou dobu jenom nadávat do debilů a posílat se někam.

Už teď takoví lidé jsou, co mají tyto vzorce chování. Myslí si že to je normální a ještě ti budou kázat, že ,,to dělá každej s každým, že tak funguje skutečněj svět a mít přítele není nemoc“.

Nebo ,,kamarádi“, co na sebe jenom nadávají, podrážejí si nohy, pomlouvají se za zády a když jdou spolu někam, úplně běžně se posílají do řiti a připadá jim normální dál sedět u jednoho stolu. Neskutečný…. Odkud to asi mají? Žeby telka?

Ikona diskutujiciho ginze 2020-05-04 13:27:03
Ikona diskutujiciho
sipka

Já to zažila u pár známých, kteří mají děti. Opravdu ještě hodně malé dítě najednou začne nadávat sprostě, chovat se agresivně, zle. Rodiče jsou úplně šokovaní, protože před dítetem sprostě nemluví, nechovají se agresivně…a pak se ukáže, že jim doma celý den hraje televize, nechávají děti koukat na blbosti na internetu atd. Přijde mi, že ty rodiče si často myslí, že zaplá TV nemůže dítěti vadit, protože tomu nerozumí a nemůže tím pádem nic pochytit, ačkoliv to dítě to do sebe nasává jako houba a mění mu to vzorce chování. U dětí je obzvlášt potřeba kontrolovat, co sledují, pečlivě vybírat a určitě někdy ve 4 letech pouštět na net, aby si tam mohlo sjíždět cokoliv. Jenže rodiče berou ty tablety a mobily jako takovou pomůcku, že se dítě zabaví a oni mají klid. Já když jsem byla malá a máma od nás chtěla mít klid, tak nás vystrčila na zahradu, at si hrajeme 😀
Jinak na youtube je zajímavá série o výchově dětí, jsou tam ukázaný opravdu takovéty extrémní případy, kdy to dítě dokonce bije svého rodiče, je silně agresivní…na pomoc přichází taková sympatická paní, která to s dětmi umí a dokáže vše řešit efektivně bez násilí. Dá se to najít pod název Jo Frost – Extreme Parental Guidance. Řekla bych, že i tam se občas najdou děti zblblé médii, ale celkově je to zajímavé na sledování.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-05-04 16:37:21
Ikona diskutujiciho
sipka

Já si pamatuju spoustu hodně silných momentů když mi bylo cca okolo 6. Není pravda, že děti nerozumí. Rozumí velice dobře, problém akorát je že to neumí kriticky po/odsoudit, ale jsou v napodobovací fázi. Čili já bych špuntům TV určitě nenechávala jet jenom tak. Pouze vybrané věci, když už. My jsme měli nahrané kazety a bylo. V TV pro nás jinak stejně nic nebylo, kabelovka byla až později a to jsme pak měli jiné starosti než celý den čumět na telku.

Ikona diskutujiciho ginze 2020-05-04 17:48:12
Ikona diskutujiciho
sipka

Přesně tak 🙂 Já si pamatuji, že odmala jsem taky rozumněla spoustě věcem, sice ne do takové míry a ne takovým způsobem jako v dospělosti, ale věděla jsem o co jde. Děti jsou v tomhle velmi podcenované, jako by byly úplně hloupé a ničemu nerozuměly. Mně dostalo, když jednou učitel na VŠ, kterého jsme měli na britskou literaturu, řekl, že děti se vlastně rodí zlé a my dospělí jsme tu od toho, abychom je převychovali. Tak říkám lol děti se rodí zlé, tak to jo 😀

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2020-05-04 17:53:07
Ikona diskutujiciho
sipka

jo, o tom už jsme se bavili… jsi měla zvednout ruku a říct mu ať nesoudí ostatní lidi podle sebe 😀

Ikona diskutujiciho ginze 2020-05-04 18:02:41
Ikona diskutujiciho
sipka

No jo, pravda, ted mi to došlo, že už jsem to tu vlastně psala 😀 No jako jo, mně pak při zkoušce úplně seřval, dal mi blbou známku a to jen proto, že přišel nasr… už z domova (možná jsem to taky už psala, občas si to všechno nepamatuju). Takže jestli si takhle i doma vybíjí zlost, tak at se nediví, že je dítě zlé. O takových věcech by se dalo diskutovat pořád, já jsem spíš zvědavá, až budu mít své dítě, jak mi to půjde 😀 …protože hodně lidí říká, že je snažší mluvit o té výchově než to pak provést, což je jasné. Ale je dobrý základ mít aspon ujasněno, jak chci výchovu dělat než si dítě pořídím…někdo má dítě a je na to úplně nepřipravený a to je pak blbé.

Ikona diskutujiciho ginze 2020-05-04 18:18:21
Ikona diskutujiciho
sipka

Jinak ten ten učitel byl přesně typ tohoto meme – https://imgur.com/a/jyAxGJG 😀 A když nikdo nebyl nadšený z nějaké povídky, kterou hrozně miloval, tak se naštval a řekl nám, že jsem to evidentně pořádně nikdo nečetl, protože z toho nejsme unešení, tak jako on 😀

Ikona diskutujiciho Pavel 2020-05-04 08:11:46 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Děkuji za nádherný článek.

Ikona diskutujiciho Arven21 2020-05-04 10:13:20 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Dobrý deň, skôr sa teda vrátim k tým správam. Ako dieťa sa moji rodičia taktiež pozerali každý deň na spravy, možno vtedy tam bolo aj niečo pozitívne. Správy nepozerám asi dobrých 12 rokov, príde mi to len kopec dezinformacii a hlavne chcú človeka držať v zajatí strachu. Som zvedavá akú by mali sledovanosť keby tam dávali len pozitívne veci 😁

Ikona diskutujiciho Josef Kraus 2020-05-04 15:31:42 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Snad jen doplňme, že nejde jen o tv a filmy. Člověka poznáme podle vyzařování a podle tváře. Obojí by mělo být v souladu. Podívejme se na fotky ještě z 80., 90.let a víme hned, kdo je kdo. Dnes už to úplně neplatí. Po celé věky existovaly jakési vzorce chování, odvozené, mluvíme o Evropě, z křesťanského učení. Kdo jednal jinak, měl špatné svědomí a bylo to na něm poznat. Mnozí ale byli jen zlomeni ke ctnosti, a aniž to sami věděli, uvnitř byli jiní. Umění se neříkalo umění, ale bylo to řemeslo, někdo to uměl líp někdo hůř a bylo samozřejmé, že vše se dělá ke slávě Boží, tedy k povznesení a produchovnění člověka. Zlom přišel, jako i v jiném, po francouzské revoluci a dorazila to první světová válka. Z řemesla se stalo umění a umělci začali hledat nové cesty. Nejen J.Seifert se trochu ošíval, když byl nazván umělcem. Ve 20.letech měly v němých filmech kladné postavy na hlavě bílé klobouky a záporné černé. V letech ještě čtyřicátých stále na filmovém plátně platilo, že člověk s dobrým vyzařováním i tváří hraje postavu kladnou a naopak. Další zlom byl rok 1967. Jak říkal jeden francouzský režisér, do toho roku musela mít herečka sukni pět centimetrů pod kolena, jinak to censura nepustila, v roce 1968 si studenti vybojovali kromě jiného i právo na volný sex. Na veřejnosti i na plátně. Přenesme se do současnosti. Když tak někdy přepínám všech asi třicet tv programů, to je čas právě na snědení jogurtu a pak to vypnu, nelze si nevšimnout, že herci s vyzařováním kladným hrají většinou záporné postavy a naopak. Zvláště nápadné je to u herců z etnických menšin, z nichž mnozí jako by vystoupili z Lombrosova alba zločinců a přesto hrají zásadně postavy nejkladnější, hrdiny. Přenáší se to pochopitelně i mimo plátno. Jak už zde někdo píše, starší lidé jsou odolní, protože očkováni minulostí, mladí a děti jsou ale bezbranní.
Má to tak být? Jistěže ano. Jaký kdo je, totéž si k sobě přitahuje. Dnes, na rozdíl od dřívějška, nikdo není lámán ke ctnosti a není třeba se přetvařovat. Odpadávají staré masky, každý se manifestuje ve své pravé podobě a mnozí ji teprve hledají. Příznaky transformace. Někdo říká, že lidé už jsou několik let rozděleni na ty co projdou a na ty ostatní, teď se to jen dolaďuje.
Ano, ty děti. Kolik z nich projde? Prý se teď rodí tolik lidí i proto, aby využili tuto mimořádnou příležitost k inkarnování a nemuseli pak na další dlouho čekat. Nevím. Kdo to dokáže, ať se podívá. Ale vždy záleží na těch duchovně nejvyvinutějších, ti to povedou. A myslím, že aspoň v Čechách a na Moravě se nemusíme příliš bát. Křišťálové děti, indigové dívenky, rozhlédněme se kolem sebe. Snažme se jim rozumět a buďme na ně hodní. Ti tuto zemi převedou dál.

Napsat komentář: Pavel Zrušit odpověď na komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek