Aluška.org: Věděním ke svobodě

Člen Ruské akademie lékařských věd B. N. Klassovskij uvádí zajímavý příklad zhmotňování myšlenek. V polovině dvacátých let se v Paříži zúčastnil akademik V. M. Bechtěrev společně se začínajícími lékaři Klassov­skim a Šelovaněvem (pozdější dopisovatel Akademie lékařských věd SSSR) seance určené pro širokou veřejnost, při níž mělo dojít k materializaci jakési bytosti ze záhrobí.

Se­zení vedl spiritista Jan Guzik a v místnosti se kromě výše uvedených osob nacházel také Guzikův dospívající syn. Výzkumníci se média zeptali, co jim může ukázat, na což však Guzik odpověděl otázkou: „Co byste chtěli vidět?“
Ba­datelé toužili spatřit to nejzajímavější. Přáli si, aby médium zhmotnilo cokoliv z onoho světa, co by po sobě zanechalo jasnou a přesvědčivou stopu. Guzik souhlasil a požádal je, aby připravili mělkou nádobu naplněnou rozehřátým parafiínem. Badatelé jeho přání splnili a médium požádalo přítomné, aby ustoupili do opačného rohu místnosti, zatímco pokusná osoba zkřížila ruce na prsou a začala upírat svůj zrak do ná­ doby s parafinem.

„Po několika minutách jsme spatřili nad talířem jakési slabě fosforeskující záření,“ popisoval Klas­ sovskij. „Zpozorovali jsme zřetelný, poměrně hluboký otisk lidské ruky s mírně roztaženými prsty … Bechtěrev požádal pána domu, aby mu okamžitě donesl rychle tuhnoucí sádru a vzniklou stopu zalil. Po několika minutách badatelé odli­tek změřili, porovnali jej s rukama média a všech přítom­ných, ovšem nenalezli ani sebemenší podobnost mezi ana­tomicky zvláštním otiskem a daktyloskopickou analýzou rukou média či přítomných.
Později totéž téměř přesně zopakoval profesor Šelova­něv, načež zážitek okomentoval slovy: „Vůbec jsme nepo­chopili, jak to všechno udělal.“

Co se tedy vlastně stalo? Je možné, že se zhmotnila ruka bytosti z onoho světa. K této variantě nejspíš dospějete ve chvíli, jakmile se seznámíte s kouzly, která provádí doktor fyzikálních a matematických věd Grigorij Petrovič Grabovoj, člen newyorské Akademie věd (AV), italské AV, aktivní člen Mezinárodní akademie informatiky, člen Ruské akademie přírodních věd, čestný člen Ruské akademie kos­monautiky, poradce federální letecké služby a specialista na prevenci globálních katastrof při UNESCO.
Pro názornost uvádíme pouze jeden příklad za všechny.

Jedna žena pohřešovala dvanáctiletého syna. Zároveň se našli svědkové, kteří viděli mrtvolu chlapce, rozdělenou na části. Tito lidé požádali Grigorije Grabového o pomoc.
Před zrakem senzibila se zjevila rozčtvrcená mrtvola; Gri­gorij položil několik upřesňujících otázek a řekl dotyčné­mu: „Dejte mi tři dny, já ho najdu. A matce vyřiďte, že brzo uvidí syna živého a zdravého.“
Grabovoj se vrátil zpátky v čase a začal vytvářet pozitivní obraz budoucnosti tak, aby nedošlo k danému problému a aby zajistil úspěšný chod událostí. O tři dny později našla matka, šílená zármutkem, „zcela náhodou“ syna živého a zdravého na Kazaňském ná­draží v Moskvě, přičemž chlapec si nemohl vzpomenout na nic z toho, co se stalo v uplynulých několika dnech, které strávil mimo domov…

Je třeba dodat, že se nejedná o jediný případ toho, co Grigorij Grabovoj dokáže, všechny jsou pečlivě zdokumen­továny, ověřeny notářem, a dokonce i představiteli vlád různých zemí či UNESCO.

Podobná kouzla prováděl také Satja Sai Baba v Indii. Oživoval zemřelé, léčil nemocné, jednoduše a bez problémů zhmotňoval nejrůznější předměty, o čemž s bez­mezným údivem píše ve své knize americký psychiatr dok­tor Samuel Sandweissl.
O setkání se Sai Babou vypráví také věhlasný výzkumník paranormálních jevů Lyall Wat­son: „Během cesty do Indie jsem potkal člověka, který do­káže dělat téměř stejné zázraky jako Kristus. Mění kame­ny na sladkosti, květiny proměňuje v drahokamy, ze vzdu­chu vytváří svatý popel (který dokáže vyléčit řadu nemocí), uzdravuje přikládáním rukou, nebo i na dálku. Sai Baba vládne takovou silou myšlenky, že dokáže ovlivňovat vědomí volných částic a podněcovat je ke slučo­vání, až stvoří hmotu. Dokáže elektrony a protony nasyco­vat energií, aby se určitým způsobem slučovaly a vytvářely různé prvky. Moudrost a znalosti tohoto člověka překoná­vají všechna naše očekávání.“

Ředitel fondu Satia Universal v Petrohradu Alexandr Cejko, který několikrát pobýval v Indii a se Sai Babou ho­vořil, uvedl v rozhovoru pro list Časpik (číslo 42, Z 27. říj­ na 1993): „Zeptal se mě, zda jsem křesťan, a před mýma očima zhmotnil obdivuhodně krásný stříbrný prsten se zla­ tým křížem.“ Redaktora zajímalo, jak to Sai Baba udělal. „Pohybuje rukou a přímo ze vzduchu tvoří nejrůznější před­měty,“ řekl Cejko.

Tyto skutečnosti potvrzuje také věhlasný vědec, lékař a of­talmolog profesor Ernst Muldašev, v rozhovoru s dopisovateli týdeníku Argumenty i fakty („Gdě istoki čelovečestva“, Č. 23, 1998; ,’počemu mertvuju vodu nado zapivať živoj“, Č. 44, 1998). Domnívá se, že: „Charakteristickým rysem Sai Baby je schopnost zhmotňovat myšlenky. Při jedné z expedic na jih Indie jsem na vlastní oči spatřil, jak Sai Baba materializoval popel a rýži. Velmi pečlivě jsem tohoto člověka pozoroval, přičemž mě ani tak neohromil vlastní proces zhmotňování myšlenek, jako spíše oči Sai Baby, které pro mne jako pro odborníka představovaly neobyčejně zají­mavý objekt pozorování. Při fotografování vzniká na oční rohovce záblesk, obvykle se nachází nad a vedle zornice. V případě duchovně vyzrálých osobností, jako je například Osho, může dojít k vytvoření dvou i více takových zábles­ků, nikdy se ale neobjevují na panence. U Sai Baby se zá­blesk nachází přímo v pupile a zabírá veškerou její plochu. Denně jsem sledoval jeho zrak, a čím dál víc jsem byl pře­svědčen o tom, že onen jedinec disponuje jakýmsi mocným nadprůměrným duchem.“

© aluska.org 2024