1. Nepotřebuje mě k tomu, aby přežil. A přesto se mnou zůstává, ze své vlastní vůle. Dokonce si mě sám vybral.To mi připadá úžasné.
2. Snaží se mi zavděčit a snaží se mě poslouchat, i když vlastně nemusí.
Když se kocourek stěhoval, 4 týdny nemohl jít ven. Když konečně mohl, několik dnů nosíval myši, jednu přinesl dokonce živou, zabil a sežral ji přímo přede mnou, aby mi ukázal, jak je dobrý. Ty ostatní – mrtvé – byly pro mě jako dary.
Když něco nechce sežrat, slušně mu vysvětlím, že až to sní, dostane to nové, další, nebo přisypáno. Párkrát se ošívá, jde vidět že bojuje sám se sebou, ale potom to opravdu dojí a pak nadšeně hlásí: ,,Sežral jsem to, tak teď ty splň svůj slib!“
Když mu něco nově zakážu, trvá mu asi tři dny, než to pochopí a pak se to snaží dodržovat, ale musí se pořád chválit, jak je hodný…
3. Naslouchá mi.
Někdy máme spolu zajímavé rozhovory, kdy já na něj mluvím a on na mě upírá svoje veliké oči, široce je otevírá, nastraží uši a naklání hlavu na stranu… Nemůže mi sice odpovědět, ale jeho soustředěný pohled ukazuje, jak se snaží mi porozumět. Málokterý člověk mi takto naslouchá, když na něho mluvím.
4. Vyžaduje minimální péči.
Kočka je úžasná v tom, že potřebuje jen občas vyčistit záchod, na noc pustit ven, v misce vodu, nějaké jídlo a hodně lásky… Vyrůstala jsem se psy a ti – krom psychické závislosti – vyžadovali pravidelné venčení, i když měli k dispozici velkou zahradu. Nikdy mě to nebavilo, chodit ven, tam neustále hlídat psa, být ve střehu a krotit ho, když zavětří sexy fenu, nebo se rozhodne vykadit někomu přímo na květinový záhon. S kočkou toto neřeším. Prostě otevřu dveře a vyvenčí se sama, nebo použije vlastní záchod.
5. Máme zvláštní, skoro by se dalo říci že až magické pouto a vlastní způsoby komunikace.
Není divu, že se vždycky kočky spojovaly s čarodějnicemi a se ženami obecně, že ženy a kočky mezi sebou udržují tajemné vztahy, kterým málokdo porozumí… Je to tak.
Když jsem s kocourem obhlížela nové teritorium, šli jsme ven spolu. Nechtěla jsem, aby šel do neznámého prostředí sám a někde zapadl, takže jsem se rozhodla mu udělat doprovod.. Nepotřebovala jsem obojek ani vodítko, přesto jsme prošli za několik dnů po sobě celý les a okolí bezpečně spolu. Když se mi ztratil z blízkosti, stačilo jen zavolat a zase byl u mne. Nechal se pohladit a pak šel zkoumat dál. Chápal, že mám o něj starost a nemůže se jentak sám zdejchnout. A respektoval to, i když nemusel.
Když mi chce něco říct nebo ukázat, mňoukne speciálním tónem a naklopí uši. Já řeknu ,,ukaž, zavěď mě“ a on to udělá. Podle pohybů nebo toho co vidím je mi pak jasné, co potřebuje. Líbí se mi, jak kocour přemýšlí nad tím, jak mi dát co nejlépe něco najevo, tak abych to pochopila.
6. A tím se dostávám k dalšímu bodu, že se domluvíme beze slov.
Lidé mají komplikovaný jazyk, někteří z nás jich ovládají dokonce hned několik a přesto se mezi sebou nedomluvíme… My dva sice mluvíme každý jinak, ale rozumíme si. Stačí jen chtít.
7. Můžu mu svěřit svou důvěru, nemusím ho hlídat a můžu ho nechat samotného, aniž bych měla strach, že něco vážného provede. Protože vím, že neprovede. Je to celkem vzorňák.
8. I když občas zazlobí, necítím vztek.
Když je to však potřeba, trochu vztek předstírám, aby si kocour uvědomil, že právě udělal něco, co se dělat nemá. Neskáče na kuchyňskou linku, ale jednou za dva měsíce to zkusí a čeká co já na to, jestli jsem si to s tím zákazem nerozmyslela… Předstírám na oko že se zlobím a hlasitě dupnu, ale ve skutečnosti chápu, že jen zkoumá své vlastní hranice, takže mě to vůbec neštve.
9. Je to můj věrný společník a vítač.
Pořád je u mne a když přijdu domů, většinou mě vítá u dveří. Když se výjimečně stane, že mě nepřivítá, jsem z toho úplně nešťastná a jdu ho rovnou hledat a zjistit, co je blbě 😀
10. Používám ho jako energetickou pomůcku pro úpravu energie v domácnosti.
Schválně si pokládám kočku na různá místa, kde chci udržovat jen dobrou energii, nebo vyčistit špatnou, pokud mi ji někdo zvenku do domu přinesl.
11. Vidí a cítí energie líp než já. Pozná destruktivního, nebo špatného člověka před vchodovými dveřmi ještě dřív, než vůbec stihne zmáčknout zvonek. Když se kocour chová divně, s návštěvou se nechce bavit, nebo si dokonce vezme do hlavy, že teď hned odchází, protože se na ty energie nebude dívat, vím kdo stojí přede mnou, aniž bych se musela složitě pídit.
Někdy dá kocour najevo pouze antipatie, zajímavé je, že poznám, kdy je mu někdo pouze nesympatický a kdy jde o problém.
12. Přemýšlí a zkoumá.
Kocour je velice zvědavý a všechno chce vědět. Už několik měsíců mu například vrtá hlavou, co lidé dělají na záchodě. Když se nezavřou dveře, tak hned jak slyší člověka na WC, jde se podívat, nebo číhá u dveří.
Myslím si, že to je známka toho, že se upřímně zajímá o lidi a chce vědět, jak lidi dělají některé věci a proč je dělají. Slyšela jsem, že některé kočky se samy naučí chodit na lidský záchod odpozorováním. Kdyby mu to někdo ukázal, určitě by se to také sám naučil, předpoklad má. Ale zrovna tohle já nepotřebuji :F
13. Kromě energií vidí i duchy a skřítky.
Beru ho jako svého průvodce. Důvod, proč spousta lidí nemá ráda kočky a říkají, že to jsou akorát vypočítavé potvory co jdou za jídlem a ve skutečnosti člověka ani nemají rády, je jen projev toho, že ne každý je schopen takovému tvoru porozumět. Být hoden jeho lásky, přízně a umět jeho schopnosti využívat jako dary, porozumět jim a nebát se jich.
A tak občas kocourek kouká a chodí za něčím ,,neviditelným“ a já mám radost, že s ním taky komunikují 🙂
14. Snaží se nedělat problémy a když se mu stane nehoda, hned se přizná a nezastírá.
To je vlastnost, kterou má málokterý člověk a od kočky bych ji tedy nečekala. Několikrát se mi například stalo, že kocourovi nesedlo nějaké jídlo, nebo se výjimečně něčeho přejedl a pak zvracel. (zvracení se občas stane i mě, nedělám z toho katastrofu) Zajímavé je, co udělá, když už zvrací.
Zaprvé vyskočí ven z pelíšku a z kožešiny a snaží se to stihnout vrhnout na nějakou rovnou hladkou plochu, aby se to dalo snadno uklidit. Vyhýbá se i kobercům, pokud to stihne…. Zkrátka je mu zle a u toho ještě myslí na to, pokud možno nepoblít špatně čistitelný povrch 😀 Nebyl náhodou v minulém životě hospodyňka?? 😀
A pak, když bohužel žádný lidský tvor není dostupný a to dílo neviděl, běží hned kocour za člověkem a jasně dává najevo, že něco potřebuje, že je problém a zavede člověka k tomu dílu zkázy. Což je velmi praktické, když máte dům na patro, že to nepoznáte po smradu, ale kočka to hned zahlásí a nečeká, neschovává se a nepředstírá ,,já nic já muzikant“. Prostě to hned přizná.
15. Má svědomí a občas se i zastydí
A když už se takhle stane nějaká nehoda a kocour si uvědomuje, že to bylo špatně, tak přestože se sám přiznal k dílu zkázy, projevuje známky frustrace, obavu a výčitky, že něco udělal špatně.
Kocoura nikdy nikdo nebil, ani nikdy není fyzicky trestaný. Jediný způsob trestu, který bývá je, že když hodně zlobí, tak ho chytím a vystrčím ven, ať si jde zlobit venku. Jinak se s ním nezachází nikdy špatně, ani hrubě. Ani se na něj nekřičí… Přesto je sklíčený, když se mu něco nepovede, jakoby už se sám trestá s předstihem.
A mně to přijde úžasné, že má kocour schopnost sebereflexe a zpytuje své svědomí, protože to nějaké ,,blbé zvíře“ jen tak neumí a neumí to ani mnozí lidé. Takže je inteligentnější, empatičtější a emočně zralejší, než mnozí mého druhu… A je to přitom pořád kočka 😀
Jistě, občas se něco stane a kocour neví že to je špatně a pak strašně překvapeně kouká. To je podle toho, co umí rozlišit. Třeba blátivé ťapičky na podlaze jsou podle něho úplně v pořádku 😀
….. A když takhle kocour cítí vinu, musí se ujistit. Tak ho hladím, chodím za ním a ujišťuji ho, že se není čeho bát a co řešit. A říkám mu: ,,No prosimtě, ty naděláš, já taky někdy zvracím, co máš z toho, to se někdy stane každýmu.“ A macek zkroušeně sedí a poslouchá. 😀
16. Je roztomilý
Vyskočí si na kočičí posed, nebo na křesílko, načechrá se, uvelebí se a dívá se jako ,,don čičoň“… Bych ho láskou sežrala, jak je občas roztomilý 🙂 Hlavně když udělá nějakou zajímavou polohu.
17. Neštěká
Nesnáším hlasité, nečekané zvuky a nemám ráda štěkot. Venku když v noci štěkají psi, jsem z toho úplně na prášky, protože nemůžu spát a pořád mě to budí. Jsou noci, kdy se kvůli sousedním psiskám vůbec nevyspím, protože evidentně nikdo nemá dost IQ na to, aby uřvaného psa na noc zavřel do chodby, nebo do garáže, aby v noci nevystrájal.
U koček toto řešit nemusím. Kočka přijde, tiše mňoukne. Když chce být joooo hodně slyšet, tak píská, nebo trošku kvílí, ale pořád jsou to relativně tiché zvuky, které mě nelekají a které mě v noci nebudí.
18. Kocour je čistotný
Kočka se za každou cenu snaží vyprázdnit někam, kde je na to vhodný prostor, který se ideálně dá zahrabat. Můj macek toto za každou cenu dodržuje a striktně chodí jenom na svůj záchod, nikdo ho nemusí hlídat. Stačilo mu jenom kdysi ukázat, že se tam dá hrabat a pochopil to…. Když nemá jiné východisko a nedá se to už vydržet, jde to udělat do květináče, protože na holou zem se prostě vyprazdňovat nebude, to je pro něho fuj a je to nedůstojné…. Jednou jedinkrát se můj kocour počůral na podlahu. To byl po kastraci, úplně zbitý, vyčerpaný, ještě napůl oblblý a nikdo nevěděl, že potřebuje na malou.
A ten obličej, co nahodil potom, jsem v životě neviděla. Byla to směsice smutku a velkého studu. I když mu to nikdo nevyčítal, styděl se fakt strašně a byl z toho dost nešťastný. Musel se pak hodně dlouho konejšit. Jsem ráda, že toto máme za sebou a doufám že to bylo naposledy, co jsem musela jít na veterinu něco podobného řešit. Kastrace je fakt strašný zážitek, pro zvíře i pro majitele.
Když si tak vzpomenu na psy, to se nedá vůbec srovnat. Měli jsme jednu fenku a ta byla dost chytrá. Jednou ji moje máma nešla vyvenčit v obvyklou dobu, protože byla unavená a šla spát.. Tak si fenka počkala, až se vchodové dveře otevřou, z dvorku vyběhla do domu, tam ZA TREST pokadila koberec a pak se zase tajně vypařila. A nechala nás, ať to poznáme až po čuchu… Prostě něco strašného!
Slyšela jsem o kočkách, co jsou taky mstivé potvory a za trest kálí svým majitelům po domě, ale to jsou nějaké přešlechtěné hybridy typu siamka… o těch je známo, že jsou zlé. Normální kočka toto neudělá.
Dost se mi ulevilo, že nemusím nikde uklízet žádné bobky. Zažila jsem i několik vrhů štěňat a to byl taky děs, všude loužičky, jak jim to vyšlo, tak to pustili. Štěňátka jsou rozkošná a krásně voní, to je pravda.. Ale kotě taky a přitom ani nekálí po domě 🙂
19. Kočka udržuje i vnější čistotu
Znáte to… vykoupete psa, pustíte ho ven a první co udělá je, že najde venku nějaký brutální smrdící sajrajt (ideálně scheiss) a vyválí se v tom… A pak za vámi celý šťastný přiběhne a má to rozetřené všude, za krkem, na zádech… prostě hnus. A můžete koupat znova. 🙂
Kočka nikdy záměrně s exkrementem na srsti do domu nevejde. Pamatuji si jenom na jeden případ, kdy šlo vidět, že si kocour omylem do něčeho trochu sedl a pak se strašně divil, že ho nakládám do vany. Nevěděl o tom a upřímně jsem ráda, že si to nemusel vylizovat ze srsti, ble.. Prostě s kočkou mám minimum nechutných zážitků. Když už se něco stane, je to dílo nehody/náhody, ale ne záměr.
20. Když se koupe, nepoužívá své nejhorší zbraně
Kočky jsou pověstné tím, že nesnáší vodu a nechtějí se koupat za nic na světě… Pamatuji se na jednoho kocourka ze svého dětství (asi 7 let), jmenoval se Tomík. Byl černý, měl bílé tlapičky a náprsenku. Měl opravdu velmi dobrou povahu, i na mě byl hodný a hezky si se mnou hrával… (Pak skončil trochu blbě, ale to sem radši psát nebudu.)
Veškerá dobrá povaha se však vytratila, když se Tomík měl koupat. Byl trošku nemocný, měl něco s ušima a myslím i blešky…. Tasil drápy a sekal na všechny směry. Hystericky ječel, dokonce byl schopen se i drápy zaseknout do kachličkových spár a držet na zdi, jenom aby nemusel do vody…. Většinou to skončilo 1:0 pro kocoura. Kocour umytý jen tak nějak napůl abyseneřeklo a moje máti obě ruce rozedřené, strašně krvavé… Pokaždé se zapřísahala, že už nikdy tu kočku koupat nebude, ale pak se zase něco stalo a prostě musela. Jednou to vyřešila tak, že si na to koupání oblékla tlustý svetr, aby se nedostal s drápy úplně na kůži. – To zabralo.
My teď s Morrisstkem řešíme blešky. Takže mu je vyčesávám, snažím se udržovat pelíšky a podlahy čisté, dopuju kvasnicema a samozřejmě jednou za týden se snažím koupat, abych potrápila blechy a vymyla jejich bobky a vajíčka ven ze srsti, aby byla čistá.
Macek má vodu docela rád, ale musí sám chtít. Když ho jdu koupat já ze své vůle, je trochu nerudný. Ale drží. Zajímavé je, že i když se mu to nelíbí, tak se snaží jenom sem tam vyskočit z vany, ale to je všechno. Nekvílí, nehysterčí, NEŠKRABE. Vůbec nepoužívá drápy a i když se třeba o mě nějak zapře, prostě je nevytáhne, má úplně měkké pacičky. Takže ho zvládnu hezky opláchnout, dokonce i na hlavě. Mám dobré výsledky, když ho taky předtím a potom uplatím domácí šunkou 🙂 Je pak trochu ochotnější a snaží se projevit větší trpělivost. Opravdu na koupání je to výjimečný koč.
Akorát na nějaký ,,šampon“ potřebuju asistenta (sama můžu jenom vodou), protože už takhle jsou dvě ruce málo. Jedna ruka musí kočku držet, hladit, konejšít, druhá ruka drží vodu… A ještě bych potřebovala třetí ruku, co bude zajíždět do srsti a mydlit a vymývat… A tu nemám.
Pak macíka hezky vytřu froté ručníkem a macík jen co trošku oschne, začne se radovat. Jednak je rád čistý a zadruhé všichni jak ho vidí, tak hned chválí jak mu to sluší a muckají ho… a taky dostane šunku 🙂 No kdo by se pak nekoupal ochotně?? 😀
21. Je s ním dost sranda
Nevím jak vy, ale já se při hrách se psy nikdy tolik nenasmála, jako s kocourem. Kočka je vynalézavější a dá se s ní hrát více typů her, než se psem. Se psem jsem znala jenom přetahovanou a na honěnou, ale s kočkou se dá skoro všechno… Taky umí hodně vysoko skákat a je to takový pružný akrobat. Občas něco vymyslí i sám od sebe, třeba na mě bafá za rohem, nebo honí on mě a ne já jeho. Taky číhání na kořist a vymýšlení lovící strategie je zajímavější a napínavější (že nikdy nevíte kdy ta kočka vystřelí z úkrytu), než jen běhání za psem a tahání se o hadr. Víc mě to baví… I třeba že kočka zaleze pod skříň, nebo pod křeslo a ze zálohy zespoda lapá tlapkou nějakou hračku a mezitím se různě šmrdlá, vylézá a zalézá do úkrytu… Nebo jak zaleze, tak ho různě ze stran překvapím, že ho třeba podrbu na zádech, nebo chytnu za ocas a on otevře pusu, rozšíří oči a začne řádit. Někdy při chytání hraček háže ve vzduchu salta… Je to šašek.
22. Elegantní za každé situace
Líbí se mi ta ladná chůze, a ty polohy, které zaujímá. Mám pocit, že kočka je krásná, velice elegantní a vypadá dobře v jakékoliv poloze a na jakémkoliv místě. Je to prostě velice estetický tvor. Mackovi to třeba moc sluší, když si vyleze na okno, kouká do dálky a třeba zasvítí sluníčko a jemu začne tak hezky zářit kožíšek… Tak mám z něho vlastně každý den estetický zážitek, nemusím za krásou nikam chodit. Mám ji každý den doma a pokaždé trošku jinak.
23. Je miloučký, hezky se mazlí, otírá a umí projevovat náklonnost takový příjemným, klidným a nenásilným způsobem. Že nejste poslintaní, poskákaní, od blata, ani jste neohluchli (zase srovnání se psem, který jde na všechno zhurta :D) … jen přijde, zvedne hlavičku, usměje se, zavrní, pomucká se a jde si dál po svých… To mi perfektně vyhovuje.
…. A určitě bych ještě vymyslela další desítky bodů, proč je super mít doma takto hodného kocoura. Kdo má doma podobnou vypečenou kočičku, jistě sám ví 🙂
Kulturní vložka na závěr
Znáte kocoura Maru? Na YouTube je to dost slavný koč, který miluje krabice. Majitel si na tom postavil solidní kariéru, přitom jen nahrává Marua, jak se snaží do všeho nacpat a má z toho radost. Všimněte si, jak pořád vrtí ocasem 😀
https://www.youtube.com/watch?v=tHwntRpLobU
https://www.youtube.com/watch?v=TbiedguhyvM
Kam dál:
• Otevřít rubriku: ,,Zamyšlení“ – Zde
• Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/
• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE
• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!
• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE
Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová Oskar Ernst Bernhardt, píšící pod pseudonymem Abd-ru-shin (18.…
-jan Tento článek je důkaz jak věci fungují. Zaměřením…
-ED Asi víš, že Bible přisuzuje Bohu číslo 3…
-není Když to chodí jako kachna, kváká to jako…
-Ivet