Aluška.org: Věděním ke svobodě

Jsou strašně roztomilá ^_^.

Jeeeee tak sme sa dočkali najkrajšie, my tri, my tri, my tri. Juuu všetky tri su zlatíčka, perfektne na sprijemnenie celého dňa 🙂 navrhujem na ďalšie fotenie, jak sa hraju v tom ich úžasnom morčokráľovstve

Ty jsou táááák slaďounký,moc,moc závidím…:o))

To jsou bobišci.:) Vybrat miss nejde, jsou to všechny roztomilá krásná zlatíčka:)

To jsou krásný holky 🙂

Sú krásne ! Muáák….= španielsky cmuk..

Hahahah! Jsou roztomile A je na nich videt skvela pece. A bonus me opravdu pobavil…kdyz uz nic, mame vsichni stejnou superpower Ikdyz moje bobanky jiste nejsou tak roztomile, takze zase nic! Preji hezky den

[12]: Na MALÉM prostoru? Jejich kotec je delší než moje postel!!!

nejúžasnější je Vanilka- je celý náš Rambík a pak Feminka (ta měla jméno už od chovatelky)- Vanilka je fešanda fešácká

[18]: to je jasné, naše morčátka byla taky každé jiné- Rambík mazlíček se nám proháněk vesele pod tričkama, pištěl když jsme přišli domů a byl to kluk ušatá zlatá, ale dožil se jen roku a půl- chtěla jsem mu ostřihat drápky, ale cuknul a vytrhl se mu celý drápek komplet, pak i přes dezinfekci (tehdy jsem tam dala zelený Novikov, který udělal takovou krycí vrstvu) se zanítil (z hoblin) a do týdne bylo po Rambíkovi- přestal žrát, veterinář mu pak dával injekce antibiotik do hřbetu a jednou cestou od něj domů odešel do věčných morčecích honišť…tohojsme všichni obrečeli a chovatelka mi pak věnovala jeho vlastní maminku Feminku- ta seděla pořád "jako puk" a koukala pořád přesně jako Vanilka nahoře na obrázku, halt už byla starší. Té jsme jako kámošku (vzhledem k tomu, že jsme chodili do práce a syn do školy) pořídili Bublanku ze zverimexu v Praze- ta si odtud přivezla hned parazity, tak jsme léčili (ji i kotec a všecko okolo) a já od té doby měla horší zrak a silnější brýle a víc se mi rozostřuje vidění. (pořád jakoby "bublala", jak si povídala…a tehdy úřadoval ministr Bublan, tak to bylo takové "in" jméno Pak jsem našla jednou Feminku v kleci s vyhřezlou dělohou (ano, je to možné, taky jsem zírala..)- za 750 Kč jí veterinář udělal hysterektomii- vyndal dělohu s vaječníky, den spala na jednom boku a já se strachovala, aby neměla dekubit a pak ožila a dělala nám asi 2 roky jen samou radost a byla velmi živé morčátko; pak jí ochrnuly zadní nohy, udělala jsem jí z malé úzké krabičky "ortézu", aby pořád neležela rozpláclá, veterinář nám sdělil, že to se morčátkům stává…tak přežila chudák ještě asi čtvrt roku (brala jsem si ji tajně do práce v tašce, krmila jsem ji, byla tichoučká a miloučká, jak to šlo, jsem ji hladila)- a když nebyla, koupili jsme ve zverimexu celou zrzavou Verunku, která připomínala barvou veverku, ta nebyla hladkosrstá jak ostatní před ní, ale měla po sobě takové chlupaté víry…ta byla miločká a klidná. Ale nejlepší byl Rambík, takový veseloučký. Morčátka samičky se nám dožívaly asi 7mi let. Pak jsme zkusili džungaráka, ten v noci řádil a skákal a když nám měnili do roka okna za plastová, chcípl buď zimou nebo na infarkt, protože jsme ho přemístili z chodby do kuchyně. Pískomil byl něco podobného, taky měl kratinký život. Vzhledem k tomu, že velmi špatně snášíme, když nás zvířátka opustí, nám známí poradili pejska- po delším rozhodování zjišťuji, že to byla výborná volba, máme ho už přes 4 let a je úplně skvělý a zlaťoučký (i barvou)

[19]: To jo no, nevýhoda morčete je že fakt nevíš dne a hodiny :-/ ale s dobrým genem a dobrou péčí se taky může dožít hodně dlouho 🙂