Musela jsem zemřít

2.11.2017 v Doporučení 12

Musela jsem zemřít

Anita Moorjani, světový bestseller

počet stran 208, vydal Knižní klub

ofic. popis:

,,Životní příběh Anity, napsaný čtivě a upřímně, se okamžitě stal bestsellerem a autorka dnes patří mezi významné osobnosti, nadšeně vítané čtenáři po celém světě. Brzy po sňatku u ní diagnostikovali rakovinu, po čtyřech letech různých pokusů o léčbu upadla do kómatu a všechny orgány jí postupně selhávaly, což prokázala tomografická vyšetření. Nečekaně se však z klinické smrti probrala a velmi rychle se začala zotavovat. Následná vyšetření neprokázala žádná ložiska rakoviny, což je zcela neuvěřitelné a vědecky nevysvětlitelné. Strhující závěrečná část se týká autorčiny proměny ve vnímání hodnot, neboť na základě prožitku blízké smrti objevila smysl života.

Anita Moorjani ve své inspirativní autobiografii líčí, jak jí po čtyřech letech boje se zákeřnou nemocí tělo vypovědělo službu. Dostala se do neobyčejného stavu zážitku blízké smrti a v něm si uvědomila svou vlastní hodnotu… i skutečnou příčinu své nemoci. Když nabyla vědomí, její stav se zlepšoval takovou rychlostí, že ji za několik týdnů bez jakýchkoli známek rakoviny propustili z nemocnice.


Vyrůstala v tradiční hinduistické rodině uprostřed převážně čínské a britské společnosti a odmalička ji silně ovlivňovaly nejrůznější kulturní a náboženské zvyklosti. Po léta se snažila najít svou vlastní cestu a zároveň splnit veškerá očekávání ostatních. V důsledku zjevení, které prožila na onom světě, si uvědomila, že má sílu samu sebe vyléčit… a že ve vesmíru se dějí zázraky, jaké si nedokázala ani představit. V knize Musela jsem zemřít se Anita dělí s čtenáři o všechno, co už ví o nemocích, léčení, strachu, „bytí láskou“ a skutečné velkoleposti každého člověka. Její kniha nás utvrzuje v přesvědčení, že jsme duchovní bytosti, které prožívají lidskou zkušenost, a že všichni tvoříme jednotu.“

Knihu Musela jsem zemřít jsem si objednala přes internet v rámci čtenářské záchvatu. Zaujalo mě celkem téma, ale měla jsem trošku obavu jak snesu tuhle četbu, poté co jsem se podle popisu dověděla, že to bude kromě mnoha jiných věcí také o rakovině. Nakonec jsem se však rozhodla ji koupit, s tím že si alespoň ověřím, nakolik je to pro mě pořád bolavé téma a jestli se u toho čtení budu sypat, pokud bude dost depresivní.

Kniha mě hodně mile překvapila, protože vůbec depresivní není, ba právě naopak je psaná s moudrostí, klidem, citem, nadhledem a vše v duchu ,,bude to dobrý“. Několikrát jsem nad ní utírala slzu, ale spíš dojetí či krásy, než smutku nebo depky.

Anita Moorjani – autorka

Co mě hned na začátku totálně znudilo, byla absolutně nezajímavá předmluva jakéhosi pána z Havaje (pak jsem se dozvěděla že je to šéf Hay House, to je obrovské nakladatelství které vydává duchovní knihy a také knihy od Doreen Virtue 😀 haha :D) Ta předmluva na mě působila tak, že si prostě nějaký chlap honí triko, jakože napsat tuhle knihu byl jeho nápad, aby všichni věděli jak je strašně dobrej, což mě jako čtenáře absolutně, ale fakt ani trochu nezajímalo a doufala jsem, že zbytek knížky nebude v tomto duchu a v takové energii, protože bych to fakt nedala… (Taky vždycky přeskakuju v knihách veškerá věnování, jako ,,mému drahému muži, sestře, mamce, psovi Alíkovi…“ nuda… To si mají říct doma. Next. :D) Pak jsem ale otočila stránku a začal příběh Anity. A ten mě úplně vcucnul. Chodila jsem pečlivě každý večer spát o hodinu dřív, abych si mohla tu hodinu číst a stejně jsem nakonec přetahovala do půlnoci, jak mě její příběh zaujal. Kniha je napsaná nádherně, velice čtivě a hned od prvního řádku, přestože jde o český překlad, cítíte úplně jinou energii v porovnání s předmluvou, která vás úplně nadchne. Alespoň já na tom rezonovala dost.

Hlavně mě zajímalo, jaké poselství přináší člověk po zážitku smrti, který se vrátil zpět, jestli se dozvím něco nového, co mě obohatí… V podstatě jsem se pod každou kapitolu mohla podepsat, velice souhlasím a souzním v tím co Anita sděluje čtenářům a její příběh není depresivní, přestože je na téma rakoviny a následného zázračného vyléčení z ní na základě povznesení svého vědomí, ale dává čtenáři hodně naděje.

Doporučila bych tuto knihu lidem, kteří se rakoviny bojí, nebo kteří jí trpí. Také bych tuto knihu určitě doporučila lidem, které čistě teoreticky zajímá jaké to je umřít, co se s člověkem děje, koho tam potká a jak se u toho cítí, jak se mu rozšiřuje vědomí… Je to tam hodně dobře a hodně podrobně popsané, že to opravdu ukojí i toho nejvíce šťouravého čtenáře, který to chce se všemi detaily. Také těm, kteří hledají odpověď na otázku proč tu jsem, kdo jsem, jaký je účel toho všeho, proč jsem si stvořil tento život který žiju, proč jsem potkal tyhle lidi, případně jak to změnit.

Celý její příběh je absolutně úžasný, autentický a nemám mu co vytknout. Pak jsem však měla problém dočíst poslední třetinu knihy.

Anita Moorjani – autorka

Jedna závěrečná část knihy je totiž věnovaná popisu synchronicity, co všechno se muselo stát, jaké náhody se musely sehrát a jací lidé spolu museli mluvit v ten správný čas, aby kniha vůbec vznikla… To mě vůbec nebavilo číst, kus jsem přečetla a pak jsem to prostě přelistovala. Synchronicita funguje. To je fakt. Nic novýho pod sluncem … Co tam pro mě máte dál?

Dál závěr pokračuje takovým delším shrnutím na několik kapitol, kde Anita analyzuje celý příběh dopodrobna, vyvozuje závěry a snaží se čtenáři předat takové základní univerzální moudro o sebelásce, vnitřní harmonii, lásce k bližním, o tom jak si tvoříme svůj život. V podstatě je to takový duchovní návod pro život, poučení aby čtenář mohl žít lépe a myslet čistěji. To tam podle mě patří a určitě to mnoha lidem hodně dá/dalo… Absolutně nemám nic co bych jí vytkla, ale protože jsem sama na tohle téma napsala knihu, píšu o tom na webu a radím tyhle věci v poradně, tak to mám dost projeté a nebavilo mě o tom číst, protože to bylo jako bych to četla sama po sobě…. Takže když jsem absolvovala dva čtecí večery tímto a nic nového jsem tam nenašla, prostě jsem přelistovala na další část, s tím že jsem jenom zhruba okoukla jestli to se mnou souhlasí. Souhlasí. Supr, jsem ráda… Tak, co tam je dál?

Poslední část knihy jsou často kladené otázky a Anitiny odpovědi. Pro mě též nezajímavé, jelikož otázky byly kladené jako pro méně chápavé lidi co prostě mají problém daný příběh uchopit svým rozumem… Koukáte na otázku, víte jaká bude odpověď, nemá smysl číst dál.

Možná jsem v tomto trochu jiná než ostatní čtenáři že takové věci přeskakuju protože je znám a nechci číst to co už vím, chci číst to co nevím, knihy si kupuji od toho aby mě obohatily a učily. Ale možná nejsem žádná výjimka, možná ty bonusy prolistovalo víc lidí a nejsem v tom sama. Obvykle se snažím knihy za každou cenu dočíst, listování přes nudné části mi připadá jako sprosté rouhání autorovi co se s tím piplal písmenko po písmenku, opravdu se snažím to nedělat. Ale když vidím že z toho fakt nic nemám, občas mi nic jiného nezbyde.

Přesto bych knihu určitě doporučila dál, rozhodně mě obohatila, rozhodně mi odpověděla na to co mě zajímalo, velmi mnoho věcí mi znova potvrdila, akorát za sebe doporučuji přeskočit tu zbytečnou předmluvu a jít rovnou na hlavní příběh. Anita to zvládla a pak sepsala skvěle.

MUSELA JSEM ZEMŘÍT – Anita Moorjani – rozhovor CZ tit

https://www.youtube.com/watch?v=Q5tFr9kskDw

Jedno z nejlepších interview s Anitou Moorjani, autorkou bestselleru MUSELA JSEM ZEMŘÍT, vede pro slovenský rozhlas v USA Lucia Mitro.

Anita dostala rakovinu a po čtyřech letech různých pokusů o léčbu upadla do kómatu a všechny orgány jí postupně selhávaly, což prokázala tomografická vyšetření. V kómatu navštívila nebeské sféry a získala duchovní VHLED A POZNÁNÍ. Nečekaně se pak z klinické smrti probrala a velmi rychle se začala zotavovat. Následná vyšetření neprokázala žádná ložiska rakoviny, což je zcela neuvěřitelné a vědecky nevysvětlitelné. Anita dnes patří mezi významné osobnosti, nadšeně vítané čtenáři po celém světě.

Komentáře

Ikona diskutujiciho aves passeri 2017-11-02 08:25:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já jsem na tom stejně – přeskakuju :-) Tuhle knížku jsem měla v ruce v knihkupectví. Chtěla jsem do ní nahlédnout, protože mi o ní pár lidí nadšeně vyprávělo. Já ji prolistovala celou a mám z ní stejný pocit jako ty :-) Je dobře, že o svých prožitcích někdo napsal a takto. Přišlo mi to rozhodně užitečnější než Doreen a andělé, což jsem nečetla nikdy :-) Také jsem autorka knížek a možná bych měla víc ctít to, že někdo si s tím dal tu práci (a ona to je tedy práce :-)) a napsal to. Ale já to beru tak, že každá knížka má tu svou skupinu čtenářů, kteří to budou hltat písmenko za písmenkem. Já zjistila, že se mnou rezonuje, a to mi stačí :-) Čtu v současné době jiný druh knih a také hledám spíš to, co mě obohacuje a co odpovídá na mé otázky.

Ikona diskutujiciho :) 2017-11-02 08:46:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jojo, tuhle knihu zboznuju, ja mam naopak rada cist neco co bych i sama napsala nebo neco co uz vim, aspon se v tom vic utvrdim a pripomenu si to 🙂 ooakovani, matka moudrosti :-D

Ikona diskutujiciho R@d€k H@mr$mid 2017-11-02 09:03:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

??

Ikona diskutujiciho Ježovka 2017-11-02 12:46:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Díky moc za tip, asi si ji už vážně koupím, je to totiž už minimálně potřetí, co mi "skočila pod ruku"… A pak se objeví tady, mrška jedna :-D "Také těm, kteří hledají odpověď na otázku proč tu jsem, kdo jsem, jaký je účel toho všeho, proč jsem si stvořil tento život který žiju, proč jsem potkal tyhle lidi, případně jak to změnit." – můj případ, alespoň už více než rok. Tak to vidím, že se pustím do čtení.

Ikona diskutujiciho Jarek Van Ek 2017-11-02 17:44:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Je to skvělá kniha. Chápu Aluško, že nestíháš číst.

Ikona diskutujiciho Alue 2017-11-02 19:15:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[5]:  Já vím, že člověk nezemře dokud to nedovolí. Mé mámě se v době kdy užívala chemoterapii 2x otevřelo nebe a hlas se jí ptal jestli už půjde nebo chce žít. Řekla že ne, nebe se zavřelo a ona přežila… ale komu to budu vykládat, zato Anita to má lékařsky podloženo a zažila to na vlastní kůži, její výpověď je velmi hodnotná a důvěryhodná.

Ikona diskutujiciho Ježovka 2017-11-02 23:15:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[6]: V tom případě se přestávám bát smrti. Miluji život. Ano, nadávám na něj, běduji, zažila jsem si ledacos, ale… Když se zamyslím? Miluji život. A nechci o něj přijít. Vím, to spoustu lidí, ale jelikož já jsem někdy bojavka ubojená… Jistě víš, jak to myslím :-D Prostě život je pro mě nejcennější diamant který jsem kdy mohla dostat a odjakživa ho pečlivě ochraňuji a tak nějak jsem párkrát přemýšlela, jaké by to bylo, kdybych zemřela dřív "než chci"… Jako v době, kdy mám ještě chuť a touhu žít. No, tak teď už se nebojím. Navíc se říká, že dokud tu má člověk nějaké poslání, nezemře.

Ikona diskutujiciho Alue 2017-11-03 13:45:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[7]: Mám tvoje komentáře ráda, vždycky jsou věcné, k tématu a obsahují hodnotné střípky a myšlenky.

Ikona diskutujiciho Ježovka 2017-11-04 00:56:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[8]: O_O Ty ani nevíš, jak moc jsi mě teď potěšila! To si normálně ofotím do počítače. – Já se snažím mít sebevědomí, ale zjišťuju, že mám ještě na čem pracovat, jelikož i když pak napíšu více příspěvků do diskuze, připadám si otravně :-D

Ikona diskutujiciho Amálka 2017-11-04 09:10:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tuto knížku jsem si kdysi koupila na doporučení J. Duška a rozhodně nezklamala. I když mě chvílemi taky malinko nudila, v jiné části mě zase o to víc nadchla a dojala. Působí takovým příjemným, uklidňujícím dojmem ohledně tématu smrti.

Ikona diskutujiciho kalia 2017-11-06 20:14:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Díky za dobré doporučení, knížku už čtu. Zrovna v nedávné době jsem totiž chtěla vědět, co je po smrti, ale nechtělo se mi kvůli tomu umírat. Pamatuji si totiž minulý život, ale nic, co bylo mezi tím. Tak mě to zajímalo, jak to asi tak probíhá a jak to tam vypadá (to v knize teda chybí, jak to vypadá v nebi, ale chápu, že kdo se tam dostal už přešel na druhou stranu a asi se nemohl vrátit a proto to mezi NDE zážitky není popsáno).

Ikona diskutujiciho secondme 2017-11-09 10:01:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Knížku jsem četla a mela jsem z ni dobry pocit, tak trochu me uklidnila a zároveň jsem toho i plno dovedela 🙂

Napsat komentář: secondme Zrušit odpověď na komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek