Každá lidská bytost má možnost stát se andělskou. Každý z nás má v sobě andělské vlastnosti, dary a motivace, které stačí jen objevit a vyjádřit. Andělskou podstatu můžeme vyjádřit tvořivou prací nebo láskou k ostatním. Lze ji vyjádřit i nekonečně mnoha jinými způsoby, které jsou vždy usměrňovány a doprovázeny andělskými silami, přitahovanými touhou působit na nás, lidi. Způsoby vyjádření andělské podstaty jsou přirozeným přesahem našeho jedinečného duchovního cíle. Ve stručnosti, vyjádření andělské podstaty je součástí našeho duchovního vývoje.
To, že se chceme stát andělskou bytostí, ovšem neznamená, že budeme usilovat o dosažení nějaké abstraktní představy morální dokonalosti. Nemáme dokonce ani zapotřebí trápit se odříkáním, ani za každou cenu dělat každému, co mu na očích vidíme. Náboženská změť morálky, v níž jsme vyrůstaly, nutí mnohé z nás věřit, že bychom měli potlačit své lidské pocity, potřeby i pudy a nahradit je duchovními. Opak je však pravdou. Je důležité být sám sebou, zcela se sám se sebou smířit a milovat svou lidskost, díky níž se otevíráme největšímu duchovnímu rozvoji.
To neznamená, že bych obhajoval nemorální způsob života. Samozřejmě věřím ve vývoj morálních zásad, které jsou základem našeho života a které vštěpujeme našim dětem. Domnívám se, že mi všichni máme prospěch z morálního kodexu, do kterého se přirozeně rozvinula naše základní duchovní přesvědčení a hodnoty. Řada náboženských a duchovních nauk minulosti je spojována se strachem, předsudky, ustrnulým myšlením a nerealistickým očekáváním. Není proto překvapující, že mnoho lidí, že mnoho lidí zcela zavrhuje jakékoliv duchovní nauky. Tím ovšem přicházejí o řadu výhod, které jim nabízejí. Jiní zase tvrdošíjně zastávají jednu jedinou nauku, a tím si odpírají vlastní různorodost a potlačují některé stránky své lidskosti. Zaměříme-li se však na základní hodnoty více lidí různých náboženství, nalezneme u nich láskyplné přijetí, které je podle mě základním duchovním vývojem nás všech. A co víc, jakékoliv morální zásady musejí být dostatečně adaptabilní, aby mohly být předávány z generace na generaci. Morálka, kterou vštěpujeme svým dětem, musí vyjadřovat některé základní hodnoty svobodné vůle, přizpůsobivosti a svobodné volby.
Andělé židovského, křesťanského i islámského náboženství byli zřídkakdy líčeni jako plaché a mírné bytosti. Spíše byli vídáni jak vykonávají božské poslání s horlivostí, vznešeností a zanícením. Máme-li být zcela přístupni andělskému vedení a vědomi si svého skutečného andělského potenciálu, pak musíme milovat sami sebe pro to, kým a čím jsme. Jen tak můžeme využívat vlastního nadšení, protikladů a tužeb k pozitivnímu ovlivňování okolního světa. Máme-li rádi sami sebe, nezápolíme s vlastní přirozeností, a pak je snadnější dávat lásku ostatním. Láska k sobě samým nám pomáhá milovat druhé pro to, že to opravdu chceme, a ne pro to, že se snažíme vyhovět nějakým zdeformovaným morálním zásadám. Andělé přesahují jakékoliv lidské vnímání morálky. I my, jakožto lidské bytosti s andělským potenciálem, jsme větší, zářivější a živější, než jsme si kdy mysleli
Z knihy Ve společnosti andělů od David Lawsona
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac Teda ja neviem jak je to s tými…
-mariankosnac Otázka zda pomoci a nebo nechat chcípnout, tvrdě,…
-není Tak já jsem znal osobu, co měla takového…
-*****