Ralph Glidden kopal na ostrově Catalina v Kalifornském zálivu v letech 1919 až 1928. Podle novinových článků našel četné kostry orbů, vysoké 2,1 – 2,7 metrů. Ale kde jsou vykopané ostatky dnes? Byl to jen reklamní trik, nebo skutečně našel pozůstatky lidských obrů?
Ostrov Santa Catalina, nejčastěji nazývaný jen ostrov Catalina, je jedním z ostrůvků u pobřeží Kalifornie v USA. Je vzdálen pouhou hodinu cesty trajektem z Long Beach (Los Angeles). Je 35 kilometrů dlouhý a 13 km široký. Ostrov je docela skalnatý a jeho nejvyšší bod měří 639 metrů. Jdou zde dochovány nejstarší důkazy o výskytu lidí v Severní Americe.
Starověká pohřebiště
Ralph Glidden byl amatérský archeolog, který odkryl starověká pohřebiště na ostrově Catalina v letech 1919 až 1928. Říká se, že vykopal více než 800 hrobů na asi 100 jednotlivých místech po celém ostrově. Kromě tisíců artefaktů vykopal také téměř 4000 lidských koster.
Ralph tvrdil, že na ostrově Catalina a přilehlých ostrovech kdysi žila prastará rasa vysokých a světlovlasých indiánů. Většina dospělých mužů byla vysoká kolem 2,2 metrů a nejvyšší kostra, kterou našel, byla vysoká 2,80 metrů.
Ralph Glidden po deseti letech výkopů přišel o svého sponzora kvůli těmto kontroverzním výrokům. Lidé měli za to, že blafuje, aby vzbudil větší zájem a vydělal na tom peníze.
Ralph Glidden nebyl první, kdo našel obry na ostrově Catalina
Podle novinového článku Pittsburgh Press z 20. července 1913 a také podle novin Daily Telegraph z 26. července objevil německý přírodovědec jménem Dr. A.W Furstenan na ostrově 2,43 metrů vysokou kostru. Ve stejném hrobu byly dále nalezeny artefakty, jako hmoždíře, paličky a hroty šípů. Všechny byly odlišné od běžných indiánských relikvií. Navíc se tam našel i zvláštní plochý kámen s neznámými symboly.
Když byl Dr. A.W Furstenan v Mexiku, slyšel tam legendu o ušlechtilé rase obrů, která kdysi žila na ostrově Catalina dlouho předtím, než sem dorazil bílý evropský muž. Právě proto odcestoval na ostrov, aby to prozkoumal. Zmíněnou kostru našel podél Avalonského zálivu, v černém, tvrdém písku, vykazujícím známky hoření. Většina kostí se rozpadla na prach, když přišly do kontaktu se vzduchem. Zůstala jen lebka, čelist a kosti z jedné nohy.
I ostatní ostrovy v tom jedou
Zdá se, že obří kostry nebyly nalezeny jen na ostrově Catalina. Existují totiž zprávy o nálezech i na dalších Normanských ostrovech. Podle novinových článků byl ostrov Santa Rosa místem vykopávek v roce 1959. Objevilo se zde několik koster vyšších než 2,1 metrů. Vršky lebek byly natřeny červenou barvou.
Lebky byly prý „primitivního“, „otamidového“ typu; nejčastěji popisovány s nakloněným čelem, výrazným nadočnicovým obloukem, robustními kostmi, silnou čelistí a s takzvanou „inckou kostí“ v zadní části lebky. Tyto lebky také prý měly dvojité řady zubů.
Kostry byly nalezeny na indiánském hřbitově, který obsahoval také lastury z mušlí, které byly staré více než 7 000 let.
Podle knihy „The Native Races of the Pacific States of North America“ (pětidílný popis domorodých etnických skupin v severní Americe) od autora Huberta Howa Bancrofta, pobýval na ostrově Santa Rosa v roce 1861 také jistý pan Taylor ze San Buenaventura a ten zde často narážel na kostry indiánů. Byly uložené v jeskyních a disponovaly dvojitými řadami zubů.
Santa Rosa Island je druhý největší z Normanských ostrovů v Kalifornii, asi 150 km severozápadně od ostrova Catalina.
Také na ostrově San Nicolas, který leží západně od Cataliny, byly nalezeny velké kostry. V roce 1897 zde na tři týdny zůstala skupina lovců relikvií. Noviny Newark Daily Advocate o tom vypráví v článku „Bones of a Giant Race on San Nicolas Island“ – Kosti rasy obrů na ostrově San Nicolas.
Tato skupina dle článku našla 87 lebek pohřbených v písku, ale pouze tři lebky byly zcela zachovány. Našli důkaz o tom, že byl ostrov kdysi obydlen dvěma, nebo více různými rasami, přičemž jedna z nich byla velkého vzrůstu. Noviny píší, že jednou z nejzajímavějších relikvií byla část kostry velkého muže s dlouhým kostěným oštěpem trčícím z jeho kostí. V jeho roztříštěné lebce byl kámen, který se zřejmě používal jako válečný nástroj.
V roce 1960 archeologové objevili na ostrově Santa Rosa ostatky 13 000 let starého muže z Arlington Springs. Tento nález patří mezi nejstarší lidské pozůstatky nalezené v Americe.
Raný zájem o indiánské artefakty
Ralph Arthur Glidden se narodil v Massachusetts v roce 1881, ale v 15 letech se s rodiči přestěhoval na ostrov Santa Catalina. Nejprve pracoval jako tesař, ale brzy se začal zajímat o indiánské artefakty. Vypráví se, že hledal perly na pustém ostrově San Nicolas, když náhodou šlápl na lebku. Nález ho natolik zaujal, že od té doby zasvětíl celý svůj život této práci.
V roce 1915 začal společně s A. Taschenbergerem a kapitánem A. P. Chappelem vykopávat indiánské lokality na ostrovech San Miguel a San Nicolas.
O tři roky později Glidden prodal svou sbírku do muzea Heye Foundation, zabývajícího se kulturou amerických Indiánů, v New Yorku.
V roce 1919 koupil žvýkačkový magnát William Wrigley, Jr. velký podíl ve společnosti Santa Catalina Island Company. Vylepšil ostrov o veřejné služby, novéparníky, hotely, kasino a rozsáhlou výsadbu stromů, keřů a květin. Wrigley chtěl také zajistit, aby všechny artefakty nalezené nebo vykopané na ostrově patřily muzeím, a v roce 1919 udělil Field Museum of Natural History of Chicago exkluzivní práva na všechny artefakty shromážděné na ostrově. Muzeum uzavřelo smlouvu s Heye Foundation, aby provedla všechny vykopávky a Ralph Glidden byl vybrán, aby je realizoval.
Spousty koster obrů
Ralph Glidden kopal na ostrově Catalina v letech 1919 až 1928. Podle novinových článků našel četné kostry vysoké 2,1 – 2,7 metrů. V roce 1922 nadace Heye Ralphovi snížila financování a v dubnu 1924 mu úplně přestala vyplácet peníze pro realizaci vykopávek pohřebišť na ostrovech.
V rozhořčených článcích o Gliddenovi se můžeme dočíst následující: „Zoufalý po penězích, veřejné pozornosti a vážnosti si později otevřel muzeum věnované jeho výzkumu. S využitím kosterních pozůstatků jako děsivé formy dekorace přilákal znepokojivý interiér muzea stovky turistů a byl, podle Gliddenových vlastních slov, „odlišný od čehokoli jiného v této zemi“.
Catalina Museum of Island Indians, s výhledem na přístav Avalon, bylo rozhodně něco speciálního. Bylo to provizorní muzeum, v podstatě velký stan, plný kostí a artefaktů. Kosti, které Ralph vykopal, použil jako dekorativní prvky. Dlouhé kosti sloužily jako podpěry a držáky na police pro vystavení lebek a předmětů, jako je keramika, koberce a ručně vyráběné šperky, zatímco okenní rámy byly zdobeny kostmi nohou a prstů rukou. Vstup dovnitř stál 35 centů.
Kostra na obrázku níže patřila muži, který byl 2,4 metrů vysoký. Spočívala pod hrobkou, ve které byly nalezeny ostatky 64 dětí.
Během expedice do nitra Cataliny profesor Glidden shromáždil kostry 3 781 indiánů. Největší, kterého našel, byl muž vysoký 2,8 metrů. Prakticky všichni dospělí muži byli gigantičtí, v průměru 2,1m na výšku.
Na ostrově Catalina v Kalifornii bylo objeveno 3000 obřích koster lidí
Zpráva zveřejněná v novinách San Diego Union uvádí některé podrobnosti o oznámení profesora Ralpha Gliddena, kurátora muzea Catalina. Tvrdí, že má ohromující důkaz o tom, že na ostrově Catalina, u jihozápadního pobřeží Kalifornie, snad před třemi tisíci lety žila vysoce inteligentní rasa se světlou pletí, světlými vlasy a že jeho objevy obrovských hrobů plných koster, nádobí, uren, wampumů* a dalšího náčiní, se zcela vymyká běžné úrovni indiánských objevů.
(*Wampum byl etnický symbolický šperk z organických materiálů, zhotovovaný některými kmeny severoamerických Indiánů)
Byla zde nalezená i kostra mladé dívky, zjevně vysoce postavené, která ležela uvnitř velké pohřební urny, která byla obklopena kostrami šedesáti čtyř dětí a v různých částech ostrova bylo nalezeno více než tři tisíce dalších koster. Informovaly o tom noviny The Ogden Standard-Examiner, 10. listopadu 1929.
Glidden neměl z dlouhodobého hlediska dostatečný příjem, aby mohl pokračovat ve vykopávkách. Dnes už by nebylo vůbec možné vystavovat kosti domorodých obyvatel. Americký zákon o ochraně a repatriaci hrobů (NAGPRA) z roku 1990 dokonce požaduje navrácení lidských pozůstatků a kulturních předmětů získaných z prehistorických, historických, bývalých a současných indiánských domovů.
Dnes je mnoho lidí šokováno nedostatkem úcty Ralpha Gliddena k mrtvým, ale tehdy to tak šokující nebylo. Nebyl zdaleka jediný, kdo vykopával starověké kosti a doufal, že najde cenné artefakty. Jak víme z Malty a simulárních kaplí v Itálii, dokonce i církev tehdy akceptovala použití kostí jako ozdob.
Fantastické příběhy
Ralph Glidden v roce 1930 oznámil, že našel kostru královské princezny. Byla pohřbena ve velké urně a kolem urny bylo ve čtyřech patrech pohřbeno 64 dětí. 1,5m pod urnou a dětmi našel kostru 2,34m vysokého muže. Glidden byl připraven prodat svou sbírku a také celé tajemství ostrova. Můžeme se dočíst, že požadoval doživotní roční rentu, finance na pět expedic a nezbytné finance na různé plánované publikace, které zahrnovaly velkou monografii zaznamenávající všechny jeho vykopávky. Ale nikdo to nechtěl koupit a v roce 1962, ve věku 81 let, prodal Ralph svou sbírku za pouhých 5 000 dolarů.
Ralph Glidden samozřejmě nekopal na ostrovech sám
Měl tým dělníků a tu a tam pracoval společně s dalšími archeology. Sám neměl žádné archeologické vzdělání, a i když mu někdy říkali profesor nebo doktor Glidden, zdá se, že sám používal spíše tituly Sběratel a Kurátor.
Když Glidden objevil obří kostru, pracoval společně s Ernestem Windlem, který na ostrově Katalina pracoval jako soudce, takže je těžké uvěřit, že by lhal, když napsal, že nalezený obr byl vysoký 2,2m vážil možná kolem 136kg.
Kay Brown, mladá odontoložka, byla Gliddenovou asistentkou při mnoha výkopech. V její sbírce 35 000 zubů z lokalit na Normanských ostrovech bylo pouze 12 zubů, které nebyly zdravé a mohly by majiteli způsobovat bolest.
Zmínili jsme už A. Taschenbergera a kapitána A. P. Chappela; ti strávili čtyři měsíce s Gliddenem na vzdáleném ostrově San Nicolas hledáním indiánských artefaktů. Sbírka asi 900 kusů, včetně lebek, hmoždířů, paliček, hrotů šípů, válečné palice, nožů, oštěpů, dýmek, sošek z velrybích kostí, náhrobní kámen, pokladnička a zdobená flétna, byla později zaslána nadaci Heye.
Paní George Heye navštívila ostrov Catalina v roce 1920 se svým manželem Georgem Heyem, zakladatelem a prezidentem Muzea amerických indiánů v New Yorku, a také Harmonem W. Hendricksem, viceprezidentem muzea. Paní Heyeová pomáhala při vykopávkách a sama našla dvě dokonalé lebky.
Arthur Taschenberger také doprovodil Gliddena na pustý ostrov San Miguel Island a zůstali tam tři měsíce. Našli tam 343 koster. Sledoval také Gliddena na ostrov Santa Rosa. Glidden nekopal v tajnosti, zájemci se mohli na jeho nálezy podívat osobně a jeho nálezy byly zveřejňovány v místních novinách. Glidden je často na snímku sám, takže u vykopávek byl logicky přítomen také fotograf. To platí i pro obrázky Gliddena a velkých koster. Svědků, kteří mohli potvrdit pravdivost nálezů, tedy byla celá řada.
Kde jsou nalezené kosti?
Proč by měl chtít Glidden finance na pět expedic a publikace o svých nálezech, kdyby lhal? Kosti tedy někde jsou, ale není známo kde. Některé kosti z Cataliny a dalších ostrovů by mohly být v muzeích, ale po Zákonu o ochraně a repatriaci mohly být odstraněny a znovu pohřbeny. Z historické perspektivy to není tolik let, co Glidden podle tehdejších novin poslal stovky koster Haye Foundation a Muzeu amerických Indiánů v New Yorku. Muzea ale nemají vždy řádně vedené katalogy z té doby. Pokud mají artefakty a kostry od Ralpha Gliddena, nemusí být schopna dát správnou odpověď. A pokud jim pošlete e-mail s dotazem, zda mají některou z Gliddenových koster, nejjednodušší je váš e-mail prostě ignorovat, zvláště pokud se ptáte na kostry obrů. Pořádnou odpověď dostanete těžko.
Podle mnoha zdrojů vlastnil kosti obrů také Smithsonian institut, dokonce od jejich vlastních agentů v terénu. Ale pokud se zeptáte, zda o nich mají nějaké informace, dostanete odpověď, že nejsou v jejich katalozích.
Gliddenova situace nebyla jednoduchá, pokud jde o ekonomiku. Možná se rozhodl si ty nejlepší artefakty ponechat? Je možné, že největší nalezená kostra je ukrytá někde na ostrově? Nejpravděpodobnější vysvětlení by mohlo být, že se kostra časem rozpadla. Největší nalezené kostry byly zároveň i nejstarší a zprávy o obřích kostrách nalezených po celém světě společně zmiňují, že nevydržely a rozpadly se, když byly vystaveny běžnému vzduchu. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné kosti velkých obrů.
Glidden zemřel v roce 1968 ve věku 87 let. V březnu roku 2012 byla v archivu Catalina Island Museum objevena neoznačená krabice. Zde bylo mnoho dokumentů, které Glidden shromáždil a uschoval, včetně hromady fotografií. Bohužel to nebyl vůbec metodicky postupující člověk, takže fotky nebyly označeny a nebyly tam žádné informace o tom, odkud jsou a kdy byly pořízeny. Neexistovaly ani pořádné záznamy o jeho vykopávkách.
Některé obrázky byly nahrány na internet. Nejzajímavější je fotografie ukazující Gliddena, jak vykopává velmi velkou kostru. Pokud je tento obrázek realistickým a pravdivým důkazem, rozhodně ukazuje, že nelhal, i když jeho zjištění někdy zněla senzacechtivě.
Výzkumník a autor L.A. Marzulli, který cestoval na ostrov Catalina, aby se na obrázky blíže podíval, říká, že najal čtyři lidi s forenzním softwarem, aby prozkoumali fotografii a všichni dospěli k závěru, že největší vyfocená kostra opravdu musela patřit člověku vysokému za života 2,60 metrů.
Marzulli také zjistil, že jedna z koster na Gliddenových fotografiích měla šest prstů. To je velmi zajímavé, protože mnoho obrů mělo údajně šest prstů.
Totéž bylo k nalezení i na antických sochách po celém světě. Nejčastěji se se šesti prsty zobrazovali místní bohové, kteří byli také velmi vysocí, tedy obři.
To, čemu říkáme obři, byl ve skutečnosti druh Homo sapiens, který byl velmi vysoký. Je to rasa, která vymřela a nežila pouze na ostrově Catalina.
V roce 2008 našli ruští archeologové malý úlomek kosti z malíčku v jeskyni Denisova na jihu Sibiře. Kost z tohoto prstu byla neobvykle široká a robustní, opravdu dost odlišná od moderních lidí. Našli tam také zub, který byl tak velký, že si ho archeolog nejprve spletl se zubem jeskynního medvěda a později tam našli ještě jeden.
Na místě vykopané artefakty, včetně náramku, byly uhlíkově datovány do doby kolem 40 000 př.n.l.
© aluska.org 2024
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová To je roztomilý, hezký, milý článek, děkuju. :)…
-Nirvana Takže jste nakonec přecejen odvezli ježky do záchranné…
-astrei swingař "Na moji výzvu, aby tady nečuměl a šel…
-astrei swingař Skvělý článek, ale pětistovka a stovka díru nemají.
-Klarisa Van Kotrcka