Aluška.org: Věděním ke svobodě

Jak to vidím já z pohledu mé reality:

Myslela jsem ,že karma je jeden ze zákonů vesmíru- zákon kauzality,tady píšou ,že se jedná o program mysli.Nebo zákony vesmíru a programy mysli je jedno a to samé?Nějak tomu nerozumím.

[4]: Vysvětluji to i ve své knize Svítání podrobně. Faktem je, že karma je jen pro toho, kdo na ni uvěří. Je  to součást náboženství. – Tedy skutečně program mysli.

[6]: Já si to vysvětluju trochu jinak, karma je něco jako univerzální pravidlo pro Iluzorní vesmír, bylo to vytvořeno proto aby energie zdroje, které chtěly něco zažít něco zažily, proto všechna ta Iluze je aby energie zdroje něco zažily, v podstatě si sám zdroj vytvořil Iluzi sebe sama,aby mohl sám sebe prožívat v nespočetném množství různých prožitků. I v Iluzi musí být nějaké univerzální pravidla, jinak by to celé nemělo smysl, nebyla by to žádná hra a když nebude žádná hra bude se zdroj nudit, takže pojďme si hrát

Mě to přijde jako od OSHA…

[6]: Já si karmu představuji jako to, co se nevyhnutelně musí stát kvůli tomu, kdo jsme. Na základní psychologické úrovni se jedná o opakování stejných vzorců např. ve vztazích nebo vyhledávání určitého typu partnera. V širším kontextu půjde o charakter jakož i to, co si člověk odnesl z dřívějška. V momentě, kdy něco není v pořádku, bude vyvíjen stále větší tlak na dané místo, podobně jako by ve větrném tunelu vítr stále narážel na neaerodynamický prvek (a ten "větrný tunel" není nějáká vnější norma, ale pohybujeme se spíše na úrovni niterného rozporu). Tedy podle mě nejde v karmě o to, co kdo udělal a neudělal, ale o vnitřní důvod, proč tak jednal, pokud stále trvá. Pak to zařazuju ještě do komplexu ego-osobnosti, duše, zdroje a tak dále, lineární řečí nevím přesně, jak to rychle popsat, ale systém jako takovej se mi jeví jednoduše.

Mně to připomíná texty bloggera Spiiiidyho nebo putujícího oblaka (jehož blog už bohužel neexistuje) a samozřejmě taky Tolleho.

[7]:

Zvláštní.. 🙂 Upřímně se přznám, že jsem sice trochu pochopila myšlenku toho textu, ale nějak jsem se do toho "nedostala".. a to jsem se snažila o tom přemýšlet.. to je asi důvod, proč se mi některý věci nedaří. (například komunikace s andělem..)

[16]: Bhagavad-Gítu i Srimad Bhagavatam jsem četla, docela komunikuju s pár "Krišňákama" a přesně tento názor jsem si na daný pojem vytvořila (i když klasická interpretace je odlišná, ale zase ne tolik). Slovníčková interpretace není, zdá se mi, záležitostí dogmatických náboženství, ale zmiňuje popularizovanou new-age bastardizaci daného pojmu – což je v pořádku, s touto představou karmy se většina lidí skutečně setkává. Mimochodem nesouhlasím s názorem prezentovaném v daném hesle – kontinuita jasně přesahuje jeden život (resp. uvažuji i o alternativní možnosti vycházející z informačních polí a rezonanční struktury, ale závěr je totožný), vznikají velice vemlouvavé vzorce a schopnost pochopit i v širším kontextu je jednoznačně příznivá. Jinou věcí je, že je třeba určité zkušenosti pro bezproblémovou integraci dané vzpomínky a tu značná část "rozpomínajících se" postrádá (been there, made the mistake, dealt with it).

[21]: Aha, nojo- asi si ji vážně vytvoří, když na ni věří… dává to smysl.

Co když někdo uvěří že karma není, jen proto, že by mu bylo nepříjemné kdyby karma byla. Kostlivce ve skříni nemá rád nikdo.