„Když chceš létat, neptej se slepic, jestli to dokážeš.“
Včera jsem byl na hokeji.
Vlastně, je to něco jako rockový festival. Hudba, desetitisícová komunita všech národností a mezi tím občas nějaký zápas. U televize prohra štve, máte sklon nadávat na hráče, ale tady, naživo, je musíte obdivovat. Protože zblízka vidíte, jakou ve skutečnosti mají sílu, obratnost, odvahu, klid i přehled.
Musíte tleskat i soupeři, který dodá druhou polovinu show, a už v té chvíli výsledek nebolí, protože s návratem do Fanzóny, obrovského prostranství před stadionem pod širým nebem se znovu všichni (v národních dresech) baví. Nejvíce Finové, jejichž hokejisté už dávno v turnaji nehrají, ale oni z magnetizující atmosféry prostě nemohou odejít.
Tady je úplně jedno, kdo vyhrál, kdo prohrál, důležité je, že VŽDYCKY NĚKDO vyhrál, vidíte jeho obličej, kostým i z jaké dálky přijel a přejete mu to. A tak nakonec slaví Češi s Rusy, Rakušany, Švédy, Finy, Kanaďany, Američany i jedním Novozélanďanem.
V tom fascinujícím reji jsem potkal kamaráda-podnikatele. Zdrceného. Vzpomněl jsem si, že mi psal o tom, co prožívá.
Čím úspěšnější je v podnikání, tím větší nenávist zažívá. Snad konkurence, snad někdo úplně jiný, ho u zákazníků pomlouvá, posílá na něj udání a úřady, které každé udání musejí prošetřit, ho nenechají pracovat. Zákazníci mu kvůli pomluvám přestávají věřit, partneři se s ním pomalu bojí spolupracovat, aby se nenávistné praktiky nepřesunuly i na ně.
Je to bohužel tak trochu postkomunistické specifikum. Mnozí lidé neumějí unést úspěch druhých. Domnívají se tedy, že když je budou špinit, jejich vlastní postavení se nějak zlepší. Někomu dříve, někomu později dojde, že nezlepší. Nemůže se zlepšit, protože lidé, kteří pomlouvají, špiní a poškozují, jednají negativně. Negativní činy vyžadují negativní myšlenky. A negativní myšlenky vychází z negativních pocitů. Ti lidé jsou tedy plni negací a neschopni dělat pozitivní, tedy konstruktivní činy. Vlastně sami sebe likvidují svou žlučovitostí.
Ano, pak mohou pomlouvat i další lidi. Tisíce, miliony. Ale čím více času a energie marní negativními aktivitami, tím méně času a energie jim zbývá na ty pozitivní. A bez pozitivních činů se nedá udělat krok vpřed.
Já znám pomluvy více než dobře. Když mě dlouho nikdo nepomlouvá, jsem nervózní, protože začínám pochybovat o svém úspěchu. Ty útoky přicházejí odevšad. Zpochybňuje se vše kolem mé osoby i majetku. Zpochybňuje se moje práce, výsledky, všechno. Zpochybňuje se i to, jestli vůbec existuji.
Mám vždy na výběr. Buď budu všechny pochyby vyvracet, nebo ignorovat.
První variantu nikomu nedoporučuji. Ze 3 důvodů:
1) Negativním lidem nikdy nic nevyvrátíte. Jim totiž nejde o to nalézt pravdu, ale poškodit Vás. I kdybyste svou pravdu prokázali (ba dokonce PRÁVĚ PROTO, že byste ji prokázali), napadali by Vás o to hysteričtěji a silněji.
2) Má-li společně komunikovat vysílač a přijímač, musí se sladit na stejné frekvenci. Ale negativní lidé neumějí být pozitivní. Proto pro komunikaci s negativním člověkem byste sami sebe museli přeladit na negativní frekvenci. To znamená museli byste začít přemýšlet negativně. S negativním člověkem není možné mluvit pozitivně. On toho není schopen. Nedokáže přiznat omyl, ba dokonce ho pocit, že nemá pravdu, vytáčí ještě víc.
3) Negativní diskuse nikdy nemůže vést k pozitivním závěru. Jak říká můj společník: Když se budeš hrabat v trusu, tím trusem vždycky zasmrádneš.
Jak tedy k pomlouvačným kampaním, které mohou potkat každého, přistoupit? Jak z nich nemít negativní pocit, ale naučit se z nich naopak brát energii?
1) Buď jsi král, nebo ne
Kdo jsou vlastně ti lidé, kteří potřebují někoho pomlouvat, ba dokonce poškozovat? Tak se na ně podívejme…
Být úspěšný v životě předpokládá soustředit se na své kroky. Budeme-li se soustředit na cizí kroky, sami nikam nepokročíme.
Soustředíme-li se však na své vlastní kroky a jdeme-li místy, kterými jsme nikdy předtím nešli, můžeme udělat chybu, zakopnout, a to bolí. Nikdo nemá rád bolest. A tak se někteří lidé raději vlastním krokům/vlastním chybám vyhýbají. Pak ovšem nemohou dosáhnout úspěchu.
Být neúspěšný nutně neznamená, že nejdu za úspěchem. Může to znamenat, že za ním jdu, ale ještě jsem na cestě. Tedy – úspěchu ještě MOHU dosáhnout, mohu být „král“ svého života.
Ovšem lidé, kteří se nesoustředí na své kroky, k vlastní sebeúctě a seberealizaci vůbec nesměřují. Stojí. Pozorují všechny kolem. Nenávistně. Zpochybňují to, čeho dosáhli, zpochybňují jejich kredit, pověst, úspěch.
Pro někoho to jsou směšné figurky, mně jich je líto. Kdyby změnily svůj přístup, poznaly by, jak posilující je jednat s lidmi pozitivně. Negativním jednáním se totiž nedá získat nic pozitivního. Lidé, kteří pomlouvají, se v pomluvách utápějí.
Jenže, je to jejich věc. Mají na to právo. A to je důležité respektovat.
2) Každý se může projevovat, jak chce
FirstClass.cz má už 140 000 fanoušků. Přes milion čtenářů měsíčně. Kdokoli může kdykoli veřejně na internetu zpochybnit mou práci, cokoli pomluvit, vyjádřit jakýkoli názor. Je důležité dodat: jakýkoli SVŮJ názor.
Cokoli lidé říkají nebo dělají, dělají oni. Cokoli říkají nebo dělají, nelze ovlivnit. V jakémkoli okamžiku nás kdokoli může chtít poškodit. Ta touha ale vychází z něj samotného. Z jeho potřeby to udělat. Z jeho negativních pocitů, které ho nutí dělat negativní činy.
Pozitivní člověk nemá potřebu vykonat negativní čin. Proč by to dělal, kdyby mu negativní čin vzal pozitivní energii? A tak se připravme na to, že kdykoli budeme dosahovat úspěchu, objeví se někdo, kdo se pokusí ublížit naší sebedůvěře, zředit naše odhodlání.
Když pluje loď, oceán je pro ni hrozbou. Ta loď se může potopit. Ale stane se to jen tehdy, když se voda dostane dovnitř lodi. V jakémkoli jiném případě ten oceán tu loď nese. V každém okamžiku tedy máme na výběr: Buď si vpustíme negativa dovnitř, nebo se jimi necháme spokojeně nést.
Jak to dokázat?
3) Neberme si žádná negativa osobně
Je to druhá ze Čtyř dohod.
Ať se kdokoli chová jakkoli negativně, vypovídá to prakticky všechno o něm samotném a téměř nic o objektu, který se snaží napadat. A pravda v tom nehraje vůbec žádnou roli.
Povím Vám příklad: Když se včera na kostce na ledem při oznamování sestav Kanady objevila fotografie Brenta Burnse, obránce prakticky bez zubů, celá hala se mohla smát. Ale já jsem smích neslyšel žádný. I když je pravda, že nemá moc zubů, lidé vědí, že podle počtu zubů není možné člověka soudit. Tak jako podle objemu majetku, výše platu nebo pracovní pozice v zaměstnání. Koneckonců, Brent Burns byl vyhodnocen jako jeden ze tří nejlepších hráčů Kanady na celém mistrovství. A hala mu vestoje tleskala.
Kdyby se objevil jakýkoli fanoušek, který se bude Burnsovi posmívat kvůli zubům, bude tím více vypovídat o sobě samotném. O své neschopnosti vidět lidské kvality, ba je dokonce primitivně přebíjet něčím tak povrchním, jako je vizáž.
Jakmile si přestaneme brát cizí negativa osobně, budeme neomezeně svobodní. Stačí jen si připomenout, odkud se negativa berou. Přece z negativní mysli. Z negativních pocitů. Z negativních lidí.
A s nimi je nutné na světě počítat. Jsou takoví a ihned se poznají. Podle toho, jak lidi soudí.
4) Negativní lidé se tak chovají nejen k nám, ale ke všem
Negativní myšlení je životní program. Živí spoustu médií, spoustu nenávistných skupin dlouhá léta. Podstatou je, že každý den se lze chovat negativně vůči někomu jinému. Ba dokonce je NUTNÉ, aby vždycky byl někdo, ke komu se dá chovat negativně.
Když totiž budete negativní lidi ignorovat, přestanete je živit tou energií, kterou oni potřebují: negativní energii. Ano, oni POTŘEBUJÍ Váš vztek, smutek, úzkost, v krajním případě sebevraždu. To je živí. Ignorováním žádnou energii neposkytujete.
A tak tito negativní lidé potřebují najít novou oběť. A drží se jí, dokud se jim daří z ní negativní emoce vysávat.
To, že jsme se jim momentálně namotali do cesty my, je zábavné. Můžeme je sledovat, jak se zoufale snaží vyvolat negaci, odvetu, pomstychtivost. Můžeme je zlobit pozitivním jednáním, děkovat jim za jejich zájem – to je rozčiluje snad nejvíc. Je to jako odtahovat před upíry závěs a pouštět na ně slunce.
Čím déle je udržíme u sebe, tím méně budou škodit někomu jinému. Bohužel, oni u silných a pozitivních lidí dlouho nedokážou marnit svůj čas. Protože si uvědomují, jak malou u nich mají šanci na přežití.
5) Berme to pozitivně
Když jsem založil facebookovou stránku FirstClass.cz, mnozí se divili, že na ní nemažu negativní komentáře. Nemažu, protože mě zajímá, jací lidé jsou. I když se zdá, že hovoří o mně, sálá z nich jejich myšlení, jejich přístup, jejich hodnoty, jejich cíle.
Když jsem pak osobně poznal ty čtenáře, kteří se vyjadřovali o mně nebo jiných negativně, byli to paradoxně lidé, kteří nejvíce potřebovali pomoct. Neuměli se vymanit z přemýšlení o jiných. A tak jsem jim pomohl. V jejich vlastním zájmu. Dnes to jsou nejskalnější fanoušci FirstClass.cz a pozitivního myšlení. Protože vědí, co pozitivní myšlení dokáže.
Nikdo pozitivní nemá důvod vyjadřovat se negativně o jiném člověku. Neztrácí tedy svůj čas a energii. Buduje konstruktivně svůj život. Přemýšlí o dosažených chybách, poučuje se a zlepšuje. Nevadí mu kritika, protože i z té si bere jen to dobré – to, co mu pomůže k dalšímu zlepšování.
Negativní lidé samozřejmě vždycky budou. Protože být negativní je pohodlné. Není nutné nic stavět, stačí jen kopat do druhých a bořit. Jenže ti lidé vymírají. K tomu, aby přežili, totiž potřebují pozitivní oběti. A pozitivní lidé vědí, že žádná negativita jim nestojí za to, aby s ní spojili svůj den. A že nejlepší způsob, jak se pomstít žlučovitým lidem, je ignorovat je a žít šťastně.
© Petr Casanova
Kam dál:
• Kontakt: [email protected]
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/
• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihy! – Podrobnosti ZDE
• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!
• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE
Poslední komentáře
-Zuzi Pokud nevěříš googlu, je možné zavolat i do…
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac Teda ja neviem jak je to s tými…
-mariankosnac Otázka zda pomoci a nebo nechat chcípnout, tvrdě,…
-není