Odpuštění je jednou z oblastí lidské zkušenosti a duchovního vývoje, která je často špatně chápána. Mnoho z nás si myslí, že nikdy nebude schopno odpustit ponížení, lhostejnost, zradu a klam, které jsme zakusili od druhých. Přesto se setkávám s lidmi, kteří odpustili ta nejhorší ponížení lidské důstojnosti a díky tomu nalezli duševní rovnováhu a klid. Odpuštění nás sbližuje s anděly, protože nám pomáhá zbavit se těch nejhorších a nejškodlivějších myšlenek, přesvědčení i chování. Zákony andělského působení říkají, že každému může být odpuštěno. Ať už děláme cokoliv, s pomocí andělů se můžeme oprostit od svých dřívějších chyb. Andělé nám vždy odpouštějí a přejí si, abychom se zbavili vlastní zloby a pocitu viny, v nichž se utápíme, když sobě ani druhým nedokážeme odpustit.
Odpuštění hojí všechny rány a pomáhá nám být otevřenější
pro odpuštění a láskyplné přijetí andělů.
Jednou z nejmylnějších představ je pravděpodobně ta, že odpuštěním omlouváme destruktivní chování druhých a pak snadněji přijímáme ještě větší utrpení, chyby a lži. Zajisté nechceme ostatním za každou cenu odpouštět a nechceme být slabochy, kteří po sobě nechají druhé šlapat. Někdy se zdá, že nás všechny spojuje zloba a zášť, a my máme strach, že když se těchto pocitů zbavíme, ztratíme se v bezedné propasti emocionálního zmatku. Nic nemůže být dále od pravdy. Odpouštění není o ostatních, jde spíše o to, abychom uzdravili vztah sami k sobě a upevnili své spojení s anděly.
Když odpouštíme, zbavujeme se všech svých dřívějších negativních modelů i očekávání, a tím se otevíráme novým vztahům a zážitkům, které budou zdravější a šťastnější. Jestliže někomu odpustíme, neznamená to, že si jej vpustíme zpět do života, nastěhujeme do domu nebo že s ním snad v budoucnu budeme navazovat nějaký vztah, pokud si to ovšem nebudeme sami přát nebo nebude-li to z praktických důvodů nezbytné. Ve skutečnosti si tak utváříme duševní, emocionální i duchovní stav, který nám umožňuje znovu nabýt sílu.
Odpuštění nám může pomoci položit nové základy důvěry a komunikace mezi lidmi, není to však jeho prvotním smyslem.
Pokud se pár, který žije odděleně, musí pravidelně stýkat kvůli dětem, bude pravděpodobně z praktických důvodů nutné nějak tento vztah udržovat. Ale i v této situaci je možné omezit vzájemný vztah na minimum a využít lidské i andělské podpory, která bude znamenat ochranu před tím druhým. V řadě případů není nutné ve vztahu pokračovat jen proto, abychom dokázali druhému odpustit, pokud to ovšem sami nechceme. Někdy nám může pomoci odpuštění k vytvoření nového, pevnějšího základu vzájemné důvěry a navázání lepší komunikace mezi oběma lidmi, to ovšem není ten nejdůležitější cíl.
Odpuštění nás zbavuje zloby a pocitu viny, kterými bychom se jinak trápili. Odpuštěním pomáháme zvyšovat vibrace svých myšlenek i pocitů na andělskou úroveň. Opustíme-li, bude nám snadněji odpuštěno, budeme pozdviženi a ovanuti božím dechem. Před lety navštěvovala mé přednášky jedna žena, která sama zakusil sílu odpuštění. Tato žena, říkejme jí třeba Helen, se již dlouhá léta nestýkala se svou matkou, a to od té doby, kdy se ošklivě pohádaly. Helen toužila znovu se sblížit se svou matkou a věřila, že ona cítí totéž. Obě však byly příliš uražené a tvrdohlavé, než aby dokázaly odpustit jako první. Když si se mnou o této situaci pohovořila, napsala své matce dopis na usmířenou, ve kterém ji žádala o setkání a urovnání dřívějších svárů. Váhala, zda má dopis odeslat, ale řekla si, že nemá co ztratit, a dopis nakonec poslala. Okamžitě se cítila mnohem uvolněněji, šťastněji a klidněji než celá léta před tím.
Odpuštění nás dokáže vyvést ze slepé uličky a povznést náš duchovní vývoj.
Hned druhý den zrána dostala Helen dopis od své matky, která se také chtěla setkat a usmířit. Jejich dopisy se na cestě minuly! Jako by mezi těmito ženami došlo k telepatické komunikaci, která je přiměla jednat ve stejnou chvíli. Helen obnovila vztah se svou matkou, přestože obě uznaly, že na všem se asi nikdy neshodnou. Když se konečně dostala ven z této slepé uličky, dokázal žít lépe i v jiných směrech. Onen nesmiřitelný postoj, který s matkou zaujímaly, skončil a uvolnil tak cestu jejímu dalšímu duchovnímu vývoji. Odpuštění umožnilo andělům zasáhnout a Helen tak osvobodila sama sebe, aby mohla zaměřit svou pozornost na pozitivnější věci.
Z knihy Ve společnosti andělů od Davida Lawsona
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová Dobrý den, měl jsem paralýzu několikrát v životě,vždy…
-Tomáš Jsem ráda, že mě to ani nezajímá a…
-Alue K. Loskotová Každý sme tu prišli s nejakým zámerom .....…
-mikulas gera Nebuďme zase naivní. Mám dojem že Qanon je…
-mariankosnac