Aluška.org: Věděním ke svobodě

Podzemí Francouzské Paříže je hustě protkáno podzemními tunely. Tyto katakomby jsou velmi staré, nesmírně rozsáhlé a dodnes nejsou kompletně prozkoumané. Podzemní labyrint ukrývá masové hroby, tajné komnaty, šachty do hlubších pater a také těla zvědavců, kteří se sem vydali na vlastní pěst a už nenašli cestu ven. V dnešním článku prozkoumáme zajímavosti a záhady tohoto děsivého místa.

V Paříži je spolek dobrodruhů, kteří si říkají „Katafylové“ (milovníci katakomb). Toto místo mapují a také se zde tajně scházejí. V odlehlé čáti labyrintu našli kameru, která vypadala, že zde leží už nějakou tu dobu a tak se rozhodli prozkoumat její záznam.
Našli záznam z go pro kamery. Nějaký dobrodruh se do katakomb vydal sám na vlastní pěst. Prozkoumává tunely, jde stále hlouběji. Ke konci záznamu nalézá obrovský masový hrob plný kostí. Prohlíží si je.
Poté se nešťastník vyleká a začíná utíkat. Někteří teoretizují, že ho něco polekalo, jiní zase, že se ztratil, začal chodit v kruzích a začal panicky hledat východ. Nakonec zahazuje kameru a utíká pryč.

Proběhla mise s cílem najít tohoto nešťastníka. Účastníci následovali stejnou cestu podle záznamu a přišli až k obrovskému a hlubokému masovému hrobu, kde se ztracený muž vylekal. Hledali 12 hodin, ušli 40 kilometrů, ale nenašli ho.

Celá paříž je kompletně podkopaná těmito starodávnými tunely a nikdo přesně neví, kolik do nich vede průchodů. Odborníci se domnívají, že jsou tyto katakomby až 100 metrů hluboké, ale přesně se to neví, protože nejsou kompletně prozkoumané.
Veřejnost má volný přístup pouze do dvou kilometrů těchto tunelů. Zbytek je uzavřen a vstupovat sem je zakázáno z důvodu mnohých nebezpečí, která zde na zvědavce číhají. Některé tunely jsou zavalené, zborcené, některé jsou naplněny vodou.
Předpokládá se, že tunely pod Paříží mají sedm levelů (pater). Vedou do nich svislé šachty. Teoreticky by Pařížské katakomby nakonec mohly vést do tajného podzemního města. Předpokládá se, že tunely jsou celkem asi 650 kilometrů dlouhé, ale přesně to nikdo neví.

Katakomby uchovávají ostatky asi šesti až sedmi milionů Pařížanů. V 18. století totiž hřbitovům stále rostoucího velkoměsta docházel prostor. Některá těla kvůli tomu nebyla řádně pohřbena a šířila nemoci. Navíc pak přišla záplava, která podemlela stěny hřbitova a odhalila nahromaděná těla. Nakonec se pařížští představitelé rozhodli uvolnit městské hřbitovy a přesunout ostatky jinam. Zorganizovali postupný přesun více než šesti milionů těl do podzemí od 80. let 18. století do roku 1814. Některé ostatky jsou rozptýleny po tunelech, kosti byly uloženy ve veřejnosti přístupných kostnicích, nebo dekorativně naskládány do komnat.

Toto místo je rozhodně děsivé, ale ukázalo se, že je spousta podivínů, kteří tu rádi tráví volný čas.
Místní Katafylové zde našli podzemní tůni, kam se chodí tajně koupat. Údajně se musíte brodit kalnými vodami a tunely vyvolávajícími klaustrofobii, než konečně narazíte na „oázu“, kterou je v tomto případě plavecky přívětivý prostor. Pro některé lidi je asi na klasickém koupališti moc velká nuda.
V roce 2004 zde policie prováděla cvičení a narazila na něco zcela neočekávaného. Při průzkumu odlehlé oblasti rozsáhlého tunelového systému objevili obří a plně vybavený kinosál i s plátnem, zařízením, restaurací a barem. To vše profesionálně instalováno a elektrifikováno kabelem zeshora.
Byla tam bezpečnostní kamera, která policisty snímala, když procházeli vchodem. Nikdo dodnes neví, čí kino to bylo, protože při dalším návratu policie bylo vše pečlivě uklizeno. Na místě činu byl ponechán jen lístek s nápisem: „Nesnažte se nás najít.“
Katafilové však nejsou žádní bezdomovci a nic neničí. Naopak hluboce respektují jak mrtvé, tak historickou hodnotu tunelů a vytvářejí mapy, aby se jiní zvědavci v rozlehlé nekropoli neztratili. Informace o získání přístupu do katakomb je držena v tajnosti. Katafilové si zde vybudovali vlastní komunitu. Někdy tu malují, zařizují pokoje, nebo pořádají večírky.

V roce 2017 dokonce katakomby posloužily zlodějům vína. Gang francouzských zlodějů se provrtal vápencovými stěnami katakomb do nedalekého trezoru, který se nacházel pod soukromým bytem a obsahoval asi 300 lahví starého vína. Zloději utekli s veškerým vínem v hodnotě 250.000 eur.

Katakomby našly uplatnění i v potravinářské výrobě. Zemědělci v 19. století katakomby používali k pěstování hub. Pařížan jménem Monsieur Chambery při prohlídce katakomb zjistil, že tu rostou divoce houby. Rozhodl se využít opuštěné tunely k tomu, aby začal pěstovat svůj vlastní žampion de Paris. Brzy se sem sjeli farmáři z celého okolí a založili zde své houbové farmy. Pěstování hub v katakombách bylo velmi úspěšné.

Vzhledem k tomu, že existence pařížských katakomb byla během druhé světové války všeobecně známá, stejně jako skutečnost, že se táhnou mnoho mil pod zemí, není žádným překvapením, že byly také použity při válce. Možná vás překvapí, že je využívaly obě strany. Členové francouzského odboje aktivně využívali systém podzemních tunelů, aby se během války ukryli a plánovali útoky proti Němcům. Katakomby pomohly zajistit, aby je němečtí špioni neviděli a unikli odhalení. Šokující je, že v katakombách byli přítomni i nacisté a postavili si tu různé bunkry.

Jak vlastně katakomby vznikly? Oficiálně začaly vznikat během galsko-římského období, kdy obyvatelé Lutetie, předchůdci dnešní Paříže, používali vápenec, typický pro tuto oblast, ke stavbě svých budov. V pozdějších letech tento kámen vybudoval velkou část města. Tunely jsou pravděpodobně staré asi 2000 let.

V roce 1787 se sem odvážil i Karel X. a jeho dvorní dámy. V následujícím století to byl Napoleon III. a jeho syn. Neoficiální část katakomb, kam veřejnost nesmí, je velmi rozsáhlá a ukrývá různé dávno ztracené nebo skryté vchody. Je tu voda, hroutící se tunely, krysy, leptospiróza, konstantních 14 stupňů a dokonalé ticho.
Výlet po uzavřených pařížských katakombách rozhodně není pro každého. Průzkumníci tu však našli mimořádná místa, jako je například hrobka Philiberta Aspairta, vrátného z nemocnice Val-de-Grace, který se tu ztratil a zemřel v roce 1793. Pak je tu klenutý sál v románském stylu a místnost posetá pískem, kterou katafilové používají pro své večírky.
Je tu také Salle du Château. Tato původně poničená komora, byla k radosti katafilů restaurována a obsahuje různé chrliče, lavice a stůl. V zadní části komory se nachází malebná plastika středověkého hradu.

Samozřejmě, že tak starodávné a tajemné místo oplývá paranormálními jevy.
Nikdo by neměl do katakomb vstupovat po půlnoci. Katafilové říkají, že zdi v hlubinách katakomb v té době začínají šeptat. Zejména na místech, kde se nacházejí ostatky. Hlasy se snaží dobrodruha zmást a navést hlouběji do labyrintu.

© aluska.org 2023