Aluška.org: Věděním ke svobodě

Pokud jste někdy poslouchali píseň, která ve vás vyvolala silné emoce, pak je pravděpodobné, že jste také měli husí kůži. Zhruba polovina populace prožívá tuto reakci na svou oblíbenou hudbu a už nějakou dobu se diskutuje o tom, proč tomu tak vlastně je. V roce 2016 byl zveřejněn výzkum, který nám možná konečně dá odpověď. Studii provedl Mathew Sachs, bývalý student Harvardu.

Reakce je známá jako ,,frisson“ nebo ,,estetické mrazení“, kterému se také někdy říká ,,kožní 0rga$mus“, napsal Mitchell Colver pro The Conversation. Obvykle je spojována s hudbou, ale může se objevit i při sledování filmu.

Proč nás mrazí
Mrazení je pocit, který obvykle máme, když je nám zima. Celkem nedává smysl, že by vám vstávaly vlasy na hlavě, nebo že byste měli mít husí kůži v reakci na hudbu,“ řekl Matthew Sachs. „Myslíme si, že určité propojení mezi centrem sluchu a dalšími oblastmi mozku umožňuje, aby hudba u některých lidí vyvolala tak hlubokou emocionální odezvu. Mezi mozky jednotlivých lidí existují rozdíly, které by mohly vysvětlit jev, který pozorujeme.“

Vědci zjistili, že mozky jedinců, kteří mají při poslechu hudby občas husí kůži, jsou propojeny jinak, než u kontrolních subjektů. Měli více nervových vláken spojujících centrum sluchu s oblastí, která se podílí na zpracování citů. Sluchové centrum bylo také silně propojeno s částmi mozku, které zpracovávají emoce.

Už předchozí výzkumy ukázaly, že schopnost prožívat husí kůži souvisí s osobnostním rysem zvaným „otevřenost vůči zkušenostem“. Lidé, kteří při poslechu hudby zažívají mrazení, nebyli pokaždé ti, kteří by měli hluboké emoce. Tito lidé se hudbou zabývali spíše intelektuálně, například se snažili předvídat melodii písně, nebo k hudbě přiřazovali mentální obrazy. Husinu jsme častěji pociťovali, když se hudba líbivým způsobem odchylovala od jejich očekávání.

Pro nový výzkum (z roku 2016) se domluvilo 20 studentů, že přijdou do laboratoře s playlistem jejich oblíbené hudby. Poté se jim monitoroval mozek pomocí techniky známé jako difuzní tenzorové zobrazování (DTI). Ta ukazuje, jak jsou jednotlivé oblasti mozku rozdílné a jak dobrá je nervová komunikace mezi nimi.
Studenti, kteří si dokázali vytvořit emocionální a fyzickou vazbu na hudbu, mají jinou strukturu mozku než ti, kterým se to nepodařilo. Zjištění, která publikoval časopis Social Cognitive and Affective Neuroscience, ukázala, že mají hustší objem vláken, která spojují jejich sluchové centrum a oblasti zpracovávající emoce. Jinými slovy, jsou schopni se s hudbou spojit na mnohem hlubší úrovni než skupina, u které se husí kůže nedostavila. Díky tomu, že jsou u nich nervová propojení hustší než obvykle, jim to dává větší účinnost při přenosu vzruchů.

Pokud jste někdo, komu hudba způsobuje husí kůži, pak je pravděpodobnější, že budete i zažívat silnější emoce, než ostatní lidé.

© aluska.org 2021