Aluška.org: Věděním ke svobodě

Záměr je vaší tajnou zbraní ve válce s průměrností. Psychologie změny a osobního růstu je fascinující obor. Odemykání lidského potenciálu a sledováním toho, v co se člověk dokáže vyvinout, když se začne snažit, je úžasné… Co ale skutečně obnáší osobní růst? Co většinou lidi přiměje skončit s touto dobrou věcí a rezignovat sami nad sebou? Co lidi posílá zpět do jejich známé komfortní zóny?

Každý den se lidé rozhodují o cílech, které chtějí implementovat do svého života, ale nemají jasno v tom, zda jsou psychické náklady (které zahrnují zejména dočasné překročení jejich komfortní zóny) vyváženy jejich skutečnou dosažitelností. To je chyba.
Mnozí si také nedávají čas na jasné zformulování silné vize toho, co vlastně chtějí a proč to chtějí. Tyto přípravné kroky jsou však nezbytné k tomu, abyste začali efektivně a dostali dobrou šanci na realizaci své konstruktivní změny a osobního růstu… A nastavení svého nového normálu.

Existuje několik primárních psychologických fází, kterými lidé procházejí, když se pokoušejí o změnu, ať už v profesním nebo osobním životě. Jmenuje se Emocionální cyklus změny.

Emocionální cyklus změny

Fáze 1: Neinformovaný optimismus
Prvotní nadšení. Zde máme dobrý pocit ze svého cíle a vize, vidíme všechny potenciální přínosy a žádné nevýhody, ani náklady. Vůbec si neuvědomujeme, na čem jsme a co všechno to obnáší.

Fáze 2: Informovaný pesimismus
Zde se začínají objevovat náklady na chtěnou změnu a naše emoce míří na jih. Ptáme se, jestli to opravdu stojí za tu námahu, hledáme důvody, proč sabotovat své úsilí a vrátit se do komfortní zóny, na kterou jsme biochemicky závislí a na kterou jsme si zvykli.
Protože se dostáváme do nových myšlenek a nových vzorců chování, znamená to, že náš limbický systém generuje nový koktejl neurotransmiterů. Ten starý neurokoktejl byl pravděpodobně velmi dobře zavedený a buňky v těle na něj byly více než jen zvyklé, byly i tak trochu závislé. Proto buňky volají: „Ne, to se nám nezdá, něco je špatně, vrať se ke starému!“

V hraničním prostoru mezi A a B takové hlasy slýcháváme často a pokud to nepřekonáme, změna nepřijde. Musíte se rozhodnout žít z pozice kreativní libovůle a to znamená jednat vědomě, se záměrem.

Fáze 3: Údolí zoufalství
Tady už se většina lidí vzdává a končí sama se sebou. Bolest ze změny je už dost zjevná, cíle se zdají vzdálené a abstraktní. Celé snažení vypadá marně: Co jsme si mysleli? Že tímhle pozvedneme naše životy? 

Mít křišťálově čistou vizi a důvod PROČ to děláme, je pro přežití v Údolí zoufalství naprosto zásadní. To je surové emocionální palivo k udržení vašeho závazku. Potřebujete také skálopevnou vůli, abyste zůstali soustředění na svůj úkol, abyste implementovali svou každodenní taktiku a zároveň musíte sledovat celkový obraz a směr kterým se to vyvíjí v dlouhodobém kontextu.
Musíte také získat příslušnou sadu znalostí a dovedností. Často je zapotřebí i  mentora, který vám pomůže s navigací skrz údolí a pomůže vám zůstat na koni i v krizích. Když budete dost silní a chytří, dostanete se úspěšně do čtvrté fáze.

Fáze 4: Informovaný optimismus
Nyní se opět začínáte cítit dobře a vaše práce začíná přinášet určité výsledky. Důležité je, že zde jsou vaše nové myšlenkové vzorce a akce rutinnější, a proto vám přinášejí méně nepohodlí. Přizpůsobujete se a teď už není čas ani prostor s tím přestat. Vaše šance na úspěch se zde výrazně zlepšily.

Fáze 5: Úspěch a naplnění
Nyní můžete sklízet co jste zaseli, a užívat si výhod svého předchozího nepohodlí. Odměny za změnu jsou zjevné a náklady se stávají vzdálenou vzpomínkou.

Gratuluji, dokončili jste úspěšně emocionální cyklus změny navzdory sami sobě! Nyní jste nový člověk, s novými neuronovými sítěmi, který buňkám svého těla dodává nové koktejly neurotransmiterů, a ony to teď milují (i když se předtím bály změny). Pomohou vám udržet si váš nový stav bytí. Teď máte nový normál.

Nic není zadarmo
Často se objeví nová příležitost a my do ní optimisticky skočíme. Cítíme, že je to způsob, jak zlepšit některý aspekt našeho života, aniž bychom měli základní představu o tom, jak se vypořádat s výzvami, kterým budeme nevyhnutelně čelit, protože tím překonáváme naši ustálenou zónu pohodlí. Setkáváme se proto s vnitřním odporem, který s tím zákonitě přichází.

Je důležité si uvědomovat, že každá změna a každé budování nového s sebou nese bolest, námahu, ztrátu, nepohodlí, vynaložení energie navíc, změnu osobních názorů a možná i životních hodnot. Každá změna a vylepšení také vyžaduje čas, soustředění, cílevědomost a velkou kázeň. Když kýžené změně nic neobětujete, tak ji nezískáte.

© aluska.org 2024