Aluška.org: Věděním ke svobodě

Dám příklad ze svého života. Mnozí jste měli možnost číst mé předchozí články o reiki, shamballe a jiných závislostech. Prošla jsem zasvěcením do všech stupňů reiki a stala jsem se „Mistrem“. Ve svých článcích nezpochybňuji energie jako takové. Je možné předávat energie. To jsem nikdy nezpochybnila. Zpochybňuji systém, jeho účinnost a smysl.

Energii druhému předávám už například tím, že s ním mluvím, povzbuzuji ho, hladím ho nebo mu vysvětluji, kde dělá chyby. Pokud toto dělám s láskou a protože chci tomu druhému pomoci, pak mu předávám pozitivní energii. Pokud někoho kritizuji a soudím ho, předávám taktéž energii, ale negativní.
Otázka je, jak ten druhý vnímá ze svého úhlu pohledu, mnou sdělované informace. Nicméně energie mezi námi proudí, tak jako tak. Někdy může mít i negativní informace pozitivní vliv. Pokud někoho naštvu svojí kritikou tak, že ho vyburcuji ke změně, ke které doposud nenašel odvahu, ale nyní ze vzdoru, proto aby mi ukázal, ji učiní, pak negativní energie byla proměněna v pozitivní. Protože to, co je v pohybu roste a má tendence se rozvíjet. To, co stagnuje, to uhnívá.

Co tím chci vlastně říct a co jsem vlastně chtěla sdělit svými články?
Proto, aby člověk získával energii, aby se měnil, aby se mohl léčit, musí dělat změny, které jdou zevnitř. Z vnitřních pohnutek, z vnitřních rozhodnutí. Na to není třeba žádných zasvěcení, za která zaplatíme peníze. To, že mi někdo předá energii, ještě vůbec neznamená, že se odhodlám ke změně. Tím, že mi někdo předá energii, se nevyléčím. Pokud totiž někdo má strach udělat změnu a daná situace mu sice nevyhovuje, ale stále mu poskytuje drobné výhody, tak může mít třeba stovky zasvěcení, lidé kolem mu mohou předávat energie kolik chtějí, ale vše zůstane při starém. Protože jediný, kdo se může vyléčit, jediný, kdo může něco změnit, je on sám a to tím, že se rozhodne. Někdy už ale může být pozdě a pouhá změna a rozhodnutí, už nemohou zastavit dříve započatou destrukci. To jen na okraj. Jde totiž o poměrně složitý proces působení karmického zákona a roli zde hraje Boží vůle a Boží plán.

Na seminářích reiki se učí, že tím, že se člověk nechá zasvětit, se částečně čistí jeho karma. Karma, neboli zákon příčiny a následku, se nevyřeší předáním energie, ale změnou energie a ke změně dochází zase jen na základě vnitřního rozhodnutí, na základě vnitřní proměny.

Toto je něco, co jsem velmi dlouho nechtěla přijmout a pochopit. Proto přišlo několik událostí v mém životě, které mi pomohly se rozhýbat a změnu učinit. Došla jsem k rozhodnutí udělat změnu. Změnila jsem své postoje a začala jsem měnit i vnější okolnosti. Nemůžeme ale chtít, aby se věci, situace, ale i lidi měnili, protože my chceme, ale sami nebudeme dělat nic, nebo lépe řečeno, sami se budeme chovat stejně jako doposud. Tak to prostě nefunguje.

Nevím, proč všichni, kteří zasvěcují do těchto energetických systémů, je stále ještě tak moc hájí. Ale mám proto několik vysvětlení:

1. Stále ještě věří tomu, co jim bylo řečeno. Tedy, že skrze zasvěcení získají napojení na kosmickou energii a budou moci uzdravovat sebe a druhé. Vyčistí si karmu a uzdraví se. Tito lidé jsou nevědomí a naivní a hledají cestu. Hledají způsob, jak se vymanit ze začarovaného kruhu, ale ještě nejsou ochotni převzít zodpovědnost za svůj život a změnu očekávají zvenku. Obelhávají sami sebe.

2. V tomto systému nalezli zdroj příjmu. Tito lidé uvěřili tomu, co píši v bodu jedna, ale využili i naivity druhých, aby se začali obohacovat a proto jim tento systém stále vyhovuje a proto ho brání. Obelhávají nejen sebe, ale i druhé.

3. Jde o lidi, kteří již ví, že nikoho neuzdraví a nikomu nepomohou, ale výhody plynoucí ze snadného obohacení jsou tak velké, že není v jejich zájmu něco změnit. Tito lidé obelhávají druhé a v tom spatřuji největší hřích.

Na začátku jsem psala, že odsuzování své vlastní cesty, je chybou. Sama za sebe nelituji, že jsem se nechala zasvětit. Byla jsem jako ti, které popisuji v bodě jedna a částečně i v bodě dva. Došla jsem ale ve svém poznání k bodu tři, tedy k pochopení toho, že nikomu nepomohu, nikoho neuzdravím, sebe už vůbec ne a mé svědomí mi nedovolilo páchat vědomý hřích, tedy obohacovat se na neštěstí druhých. Chtěla jsem vždy druhým pomáhat a chtěla jsem pomoci i sama sobě, proto jsem tuto cestu opustila. Stala jsem se sama sebou. A ano, za toto poznání vděčím své kamarádce Anie kartářce, která mi pomohla otevřít oči.

Ona mi věnovala spoustu energie tím, že se mnou mluvila. Zdarma. Její energie pro mne byla mnohem přínosnější, než energie a zasvěcení, za které jsem kdysi zaplatila. I díky ní jsem pochopila, že musím změny učinit já sama. Nikdy mi nevadila její přímost a určitá kontroverznost, protože jsem vnímala obsah jejích slov, nikoliv způsob předání. Nebrala jsem si její slova jako osobní útok. Potřebovala jsem tuto zkušenost s reiki udělat, abych začala více věřit sama sobě, abych se nenechala manipulovat a nemanipulovala, abych přijala zodpovědnost za svůj vlastní život.

Svého učitele jsem si přitáhla na základě energií, které jsem tehdy vyzařovala. Existuje zákon přitažlivosti a ten zafungoval. Díky tomu, že jsem v té době žila svůj nespokojeně spokojený život v roli oběti, přitáhla jsem si do svého života toho nejlepšího učitele. Člověka, který přišel do mého života, aby mi pomohl vymanit se z tohoto postoje. Člověka, který mi v mnoha ohledech nastavil zrcadlo. Stejně to funguje v rodinách a jiných vztazích. Lidé vstupují do našeho života, jako naši učitelé, počínaje rodiči, sourozenci, přes přátele a partnery. Nejinak tomu bylo i v tomto případě.

Dost možná jsem touto cestou musela projít a pochopit vše proto, abych druhým sdělila své poznání na základě vlastní zkušenosti. Vím, že nejsem jediná, kdo toto pochopil, ale mezi „Mistry“ různých systémů jsem jediná, která něco takového otevřeně přizná. Anie není a nikdy nebyla zasvěcena do žádného systému, její cesta a životní zkušenost byla jiná a přesto velmi podobná té mojí. Byla ovšem v tomto ohledu o krůček přede mnou. Sama šla cestou magie, což i sama otevřeně přiznává a taktéž pochopila, že tato cesta má svá úskalí.

Pochopila, že skrze magii se její život měnit k lepšímu nebude. Pochopila, že musí pracovat sama na sobě. Magie, černá magie, je totiž také cesta manipulace. Chcete-li, je to cesta démonická. A démon chce vždy něco za něco. Systém reiki, shambally, tak jak se předává ve zdejších krajích, píši záměrně ve zdejších krajích, protože v zenových klášterech se mniši učí ovládat tyto energie po mnoho let, pracují na sobě a jsou skutečnými mistry, je jen a jen cesta pokušení. Způsob, jakým se zde zasvěcují hromadně na seminářích lidé do těchto energetických systémů, odvádí od sebe samých, od cesty k Bohu a nikam nevede.

V dnešní době mnoho lidí hledá cestu k Bohu a k sobě a bohužel je zavedeno na scestí. Někteří včas pochopí a poučí se, někteří bloudí. I na cestě, kterou jsem prošla já, bylo mnoho pravd. Tyto pravdy, ale systém zmiňuje jen okrajově, ačkoliv jsou nejdůležitější v celém učení. Je to těchto 5 bodů, které by se měl naučit člověk zvládat:

– Právě dnes se nehněvej

– Právě dnes si nedělej starosti

– Cti své rodiče, učitele a starší

– Na své živobytí si vydělávej čestným způsobem

– Buď vděčný za všechna požehnání

Teprve tehdy, když je zvládne, stává se skutečným „Mistrem“ Na to ovšem není třeba zasvěcení. Když tyto jednoduché body začleníme a naučíme se je používat ve svém každodenním životě, nedostaneme sice žádný certifikát, ale odměnou nám bude spojený život.

konec série

Autorka: Michaela Havierniková
článek převzat ze zdroje: https://haviernikova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=411757