Aluška.org: Věděním ke svobodě

V éře, kde dominuje digitalita, postupně nadčasové umění ručního psaní mizí a je nahrazeno svižným cvakáním kláves. Nová průkopnická studie se proto ponořila hluboko do neurálního světa lidského mozku a odhalila zajímavé poznatky o přínosech ručního psaní.
Zjištění osvětlují fascinující spojení mezi rukopisem a lepším propojením mozkových hemisfér, což naznačuje, že tradiční psaní dopisů rukou může mít hluboké důsledky pro schopnost učení a uchování paměti.

Ve světě, kde vládnou obrazovky a klávesnice, se ruční psaní stále více stává pozůstatkem minulosti, zejména ve vzdělávacím prostředí. Zatímco strojové psaní nabízí rychlost a efektivitu, přednosti ručního psaní bychom rozhodně neměli podcenit.

Nedávný výzkum, který provedla profesorka Audrey van der Meer a její tým na Norské univerzitě vědy a technologie, se snažil odhalit složité nervové mechanismy, které jsou základem ručního psacího písma.
„Zjistili jsme, že při ručním psaní jsou vzorce v propojení mozku mnohem propracovanější, než při psaní na klávesnici,“ vysvětluje prof. van der Meer.

Studie zveřejněná v Frontiers in Psychology odhaluje přesvědčivou korelaci mezi složitostí propojení mozku a použitým způsobem psaní.
Studie, která zahrnovala 36 univerzitních studentů, pečlivě zkoumala nervové reakce vyvolané během ručního a strojového psaní.
Účastníci, kteří měli za úkol psát volně, nebo psát slova zobrazená na obrazovce, podstoupili záznamy EEG, aby se zachytily vzorce jejich mozkové aktivity.
Výsledky byly jednoznačné: konektivita mezi různými oblastmi mozku během psaní rukou prudce vzrostla, což je jev, který se při psaní na stroji nevyskytuje.

„Naše zjištění naznačují, že vizuální a pohybové informace získané prostřednictvím přesně řízených pohybů rukou při používání pera značně přispívají ke vzorcům propojení mozku, které podporují učení,“ objasňuje prof. van der Meer a zdůrazňuje klíčovou roli manuální zručnosti v kognitivní augmentaci.

Na pohybu záleží: Neurologický význam rukopisu
Prof. van der Meer zdůrazňuje, že akt tvoření písmen se záměrnou přesností, podporuje silné propojení mozku, bez ohledu na zvolené pomůcce při psaní. Ať už je to tužkou na papír nebo na tabletu, smyslová angažovanost vlastního rukopisu podporuje kognitivní obohacení.
Naopak monotónnost úhozů kláves ve srovnání s nimi bledne, protože nedokáže evokovat složitou neurální symfonii vyvolanou ručním psaním.

„To také vysvětluje, proč děti, které se naučily psát a číst na tabletu, mohou mít potíže s rozlišováním mezi písmeny, která jsou navzájem zrcadlovým obrazem,“ poznamenává prof. van der Meer a zdůrazňuje hmatový rozměr, který je zásadní pro rozpoznávání písmen a prostorové vědomí.

I když technologický pokrok nabízí bezkonkurenční pohodlí, neměla by být přehlížena trvalá hodnota rukopisu.
„Studenti se naučí více a lépe si zapamatují, když si budou psát ručně psané poznámky k přednáškám,“ poznamenává profesorka van der Meer a zdůrazňuje trvalou účinnost tužky a papíru. Přesto uznává i důležitost přijetí technologického pokroku a uznává nuanční souhru mezi způsoby psaní a kontextem učení.

© aluska.org 2024