Aluška.org: Věděním ke svobodě

Na pampeliškový med mám pěknou vzpomínku z dětství. Sbírali jsme za pěkného počasí květy pampelišek a mamka je pak svařila na medík. Nebyla se svým výsledkem spokojená, protože její med byl velice řídký, ale chutnal skvěle. Pro mě to byl svátek, protože na pravý med jsme neměli peníze, takže se nekupoval a když nám ho někdo daroval, tak jsme měli zakázáno ho jíst běžně a spíš jsme se na něho rok dívali ve skříňce. Pampeliškový med byl ale volně k dispozici. K mému zklamání už se pokus s jeho vařením nikdy nezopakoval, ale po letech jsem na něho začala vzpomínat a každý rok si říkat ,,tak letos bych ho mohla uvařit“. A pak na to nikdy nezbyl čas, vždycky byla spousta jiné práce, která byla důležitější, která víc hořela, která nepočkala a pampelišky mezitím odkvetly. Ale letos je to jiné. Letos už mám kompletní jarní úklid i s malováním, mytím a reorganizací hotov a konečně mám tedy prostor na vymýšlení zajímavých aktivit. Tak na ten pampeliškový med konečně došlo.

Co potřebujeme:

Květy pampelišek – pouze rozkvetlé hlavičky
Cukr – může být klasický bílý, já použila třtinový, který medu i přidá barvu
Citrony – chemicky neošetřené, ke kulinárním účelům
….. a samozřejmě čisté uzavíratelné skleničky a vodu, abychom byli kompletní 😀

Můžete udělat jednoduchý jednodruhový med, ale nebojte se trochu experimentovat a doladit si ho. Obvykle to co je z dobře vybrané kompozice bývá lepší, než pouze jednodruhové. Aby byl můj med bohatější, prošla jsem se od pampeliškové louky dál a hledala i jiné květy. Našla jsem například všechny tři barvy hluchavek, nejvíc fialových, takže jsem jich do plátěné tašky nasbírala asi tři hrsti. Doma jsem pak ještě přisypala sušené lístky růže stolisté, kterou mám koupenou na čaj. Čaj z růže totiž nádherně voní a je pěkně červený.
Našla jsem i zmínky o tom, že lidé dávají do pampeliškového medu (kromě dalšího kvítí co najdou) i trošičku koření jako skořici nebo badyán. Někdo k citronům přikrojí i pomeranč a někdo dává bylinky, odzkoušená je čerstvá meduňka. Já si vystačila s hluchavkou a růží.

Počty u pampeliškového medu fungují úplně jednoduše:

1 várka představuje:
400-450 květů pampelišky, do toho přijdou 2 kila cukru, 2 citrony a 2 litry vody.

Pampeliška by se měla sbírat za slunného dne, za pěkného počasí, ideálně dopoledne.

Abych nemusela na louce otrocky počítat květy, po příchodu domů jsem si jednoduše zvážila 50 odpočítaných pampelišek, které měly 35 gramů. Pak jsem zvážila kolik jsem toho vlastně donesla domů a měla jsem přesně 590 gr květů, do kterých jsem ještě přidala hrstku sušené růže stolisté. Do těchto 590 gr jsem tedy dala 4 citrony, 4 litry vody a na sváření 4 kg cukru.

Kdo se bojí brouků  a pavouků, ten by měl květy zlehka opláchnout vodou, ale zbaví tak květy pylu. Kdo je z vesnice a má okna na hnůj, jenom vytřepe plátěnou tašku, oklepe brouky z květů už při sběru a který brouk včas neutekl, ten se prostě povaří. Nakonec se to stejně cedí přes plátno, takže vám ve sklenicích žádní hmyzáci plavat nebudou.

Vezmete velký hrnec, květy do něj nasypete, nakrájíte na kolečka citrony, přidáte do hrnce a zalijete vodou. Ty citrony tam přijdou i s kůrou, ale když najdete jadérko, tak ho vyloupněte a dejte pryč. Celé dílo pak přivedete k mírnému varu, 10-15 minut necháte zlehka provařit a pak odstavíte a necháte do druhého dne odležet. Já jsem to neprovařila, ale spíš hodně zahřála do bodu, kdy to začalo odpařovat vodu. Smyslem je květy dobře vylouhovat, ne rozvařit 🙂
Čerstvě po povaření se vám nemusí váš výtvor moc pozdávat, ale počkejte do zítra, stane se tam jakési záhadné kouzlo a úžasně se to rozvoní. Já jsem byla na druhý den vůní úplně omámená, protože se v tom hodně rozvoněly ty růže. Bylo to jako parfém.

Druhý den výluh přecedíte. Dejte si do cedníku čistou, mokrou, ve vodě dobře propláchnutou bavlněnou utěrku a přes tu směs přeceďte. Výluh bude hezky čistý.
Do výluhu pak nasypte potřebné množství cukru a vaříte. Čím větší průměr má váš hrnec, tím má větší odpařovací plochu, takže použijte co nejširší kastrol.

Sladký výluh se vaří 4 hodiny, cca.

View this post on Instagram

Letos jsem se konečně dostala k vaření pampeliškového medu. Je výborný! Brzy se můžete těšit na přesný recept na mém webu aluška.org 🙂

A post shared by Alue K. Loskotová (@aluebutterfly) on May 2, 2020 at 1:43am PDT

Takhle vypadá můj pampeliškový medík. Vyšel perfektně. 

Med nenecháváme bublat, ale po zahřátí a dobrém rozpuštění cukru ztlumíme plamen na nejslabší, aby výtvor jenom trošku řetízkoval, ale med nemá v hrnci divoce klokotat. Je to jako když děláte vývar. Každou půlhodinku je vhodné posbírat z hladiny pěnu. Med se nepřipaluje a není potřeba u toho 4 hodiny stát a otrocky míchat, nejsou to povidla. Nastavte správně plamen, sem tam k tomu přijděte, zkontrolujte jestli to nevaří až moc, posbírejte pěnu, zlehka promíchejte.

Po asi 2-3 hodinách se vám to může zdát už relativně husté. Správnou hustotu svého medu vyzkoušejte tak, že si krapítek odeberete na lžičku a někde odložíte. Až to zchládne, tak to zhoustne a uvidíte, co jste z toho zatím uvařili. Dokud nebudete s konzistencí medu na lžičce spokojení, tak vařte pořád dál.

Na začátku máte prakticky pampeliškový sirup, který postupným varem pořád víc a víc houstne, až je z toho nakonec med. Když vydržíte vařit ty 4 hodiny, měli byste se dočkat medu obvyklé hustoty, která po vychladnutí drží na lžičce, s lehce karamelovou vůní a chutí. Pokud budete dělat menší várku, můžete správné hustoty dosáhnout i dřív, záleží na tom jaký máte hrnec, kolik je hmoty a jak vydatně to vaříte. Při vaření medu není vhodné spěchat a nedávat příliš silný plamen, trpělivost růže přináší.
Když jste spokojení s konzistencí, nalijte med ještě za horka do připravených sklenic a zavřete. Dobře těsnící víčko se vám po vychladnutí i samo přicucne, ale není to podmínka, pampeliškový med vydrží dlouho a nekazí se. Obracet se to nemusí.

Svůj výsledek jsem přesně nevážila, ale z velké dávky (čtyři kila cukru) může vyjít asi 4,5-5 kilo medu. Záleží, jak moc to vaříte. Je to dávka na asi 11-12 malých skleniček. Vyšel mě i levně, investovala jsem pouze do citronů a cukru, všechno ostatní bylo doma, našlo se venku a zbytek byla práce. Zatímco za 5 kilo pravého květového medu bych zaplatila asi (170×5) 850kč, výroba tohoto medu mě přišla na nějakých (80×4) 288kč za cukr a 4 neošetřené citrony za 48kč. Kdybych tam dala normální bílý cukr, bylo by to dokonce jenom (4×14) 56kč a někteří to dokonce vaří i bez citronů, takže nejlevněji se to dá fakt uvařit za padesátikorunu a zbytek je práce. To je doslova za málo peněz hodně muziky 😀

Touto metodou můžete vyrobit sirup nebo med prakticky z čehokoliv. Také se mi moc líbí nápad na med z bezinkových a lipových květů, ale ještě nemám odzkoušeno. Snad se k tomu taky dostanu.

Můj med vyšel nakonec jiný, než ten co si pamatuji z dětství. Díky fialové hluchavce a květům růže nejenom že je mnohem aromatičtější, ale má krásnou červenou barvu a dlouhým varem získal karamelovou příchuť. Hustý je tak akorát, protože jsem nespěchala a vařila 4 hodiny.
V čaji je náramný. Uplatnění má všude kde je zapotřebí medu, v případě škrábání v krku a nachlazení se může používat i jako podpůrný prostředek na lžičku.

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2020