Aluška.org: Věděním ke svobodě

Když na Aluška.org vyšlo pár článků na téma satanismus a čarodějnictví, čtenář nadhodil do placu knihu od Rogera J. Morneau, s názvem Cesta do nadpřirozeného světa z roku 1982. Když jsem zjistila, že je na youtube strojově namluvena, dala jsem se do poslechu. Kniha mě zaujala hlavně v první polovině a pak v poslední třičtvrtěhodině. Střední část byla za mě slabá z toho důvodu, že se zaobírala zejména rozborem bible. S věděním o tom, že biblický židokřesťanský bůh je ve skutečnosti Satan, mi tato část obsahu nic nedala. Nicméně Rogerova životní cesta a praktické zkušenosti s klubem satanistů, byla opravdu zajímavá, takže jsem si udělala několik poznámek k tomu, co v knize zaznělo a připadalo mi to užitečné, nebo nové.

Roger na začátku knihy popisuje své dětství, způsob, jak ho rodiče vedli k víře. Bylo to velice zajímavé, protože jde hodně vidět, jak se postupy církve časem změnily, jak se to upravuje podle doby, jak se to zrovna hodí. Popisuje, co mu na náboženství nedávalo smysl a jak se odvrátil od boha, protože pochopil, že nemůže být dobrý. To ho přivedlo k satanistům, kteří ho mezi sebe rádi přijali, avšak ještě než se stihl do těchto tajů hlouběji ponořit, přeběhl k adventistům a považoval to za své vítězství nad Satanem, který mu první sliboval, pak vyhrožoval, ale nakonec mu dal pokoj.
Pokud vás zajímají způsoby, jak temná strana svádí lidi z cesty a jak s nimi manipuluje, kniha pro vás bude přínosná, ale pozor, nehltejte vše, co v ní zazní, jako dokonalou pravdu. Roger vystřídal 3 církve a přesto nepochopil, že všechny slouží ke stejnému účelu. Jedna z lidí hlavně ždímala prachy, druhá byla aspoň natolik solidní, že mu řekla narovinu pravdu, komu skutečně slouží a co může čekat – té utekl a ta třetí církev měla nejlíbivější kabátek, tak tam zběhnul a pravdu stejně nenašel.
Napadá mě v tomto kontextu trefný výrok, který jsem četla na stránkách Mária Oláha o tom, že pokud nějaká mocnost vyžaduje uctívání, pak je satanská, protože uctívání znamená odevzdávání energie a to přesně temné síly potřebují… a nejsou snad všechna náboženství o uctívání boha?

Roger J. Morneau: Cesta do nadpřirozeného světa (audiokniha)

Cesta do nadpřirozeného světa je dramatickým prožitkem někdejšího uctívače satana. Autor knihy vyrostl ve zbožné katolické rodině, záhy však ztrácí svou víru a ocitá se v zajetí satanova kultu. Milostivým Božím vedením však nachází cestu ke šťastnému křesťanskému životu. Jeho osobní svědectví ukazuje, jak Bůh zachraňuje, žehná a je s to čelit výhrůžkám zlého.

Moje poznámky ke knize:

Jména Satanova, která zazněla v knize:
– Nehuštan (Nehushtan): Jeden zmíněný mág v knize za pomoci této bohyně zázračně léčil. Dohledala jsem v mýtech: ,,Okřídlená kobra, umístěná často nad čelem egyptských panovníků, byla symbolem ochranné bohyně“. Zřejmě démon, po tisíciletí znám pro své schopnosti léčit. Její symbol je had obtočený kolem hole (doktoři).
– Belzebub
– Melek (to bude jistě Moloch)

Satanisté uctívají démony jako své bohy. Duch, který satanistovi slouží, je jeho Bohem (v pravém čarodějnictví je to stejné, v grimoáru od Silver Raven Wolf jsem četla, že si čarodějka vybere pantheon a jednoho svého hlavního boha, kterého uctívá. Vyjmenovaní bohové ve výběru byli všichni démoni. Sice jsou to dvě náboženství, ale v zásadě je to totéž, akorát v jiném kabátě. Chlapi se dávají na satanismus a čarodějnictví je zajímavější pro ženské, nakonec ale všichni slouží stejnému Satanovi a stejným Bohům.)

Černý mág je schopen upřeným pohledem do očí uvrhnout oběť do hypnózy, kdy bude dělat věci, které by nikdy ze své vůle neudělala. V knize to byly ženy od cirkusu, které se dávaly na prostituci, zmizely po setkání s mágem bez oznámení rodině bůhví kam a pak je všechny při policejní razii našli v zalezlé v hampejzu.

Velkou radostí démonů je přivádění nových dušiček do služby temné straně. Sbírání dušiček se věnují velmi aktivně.

Členové Satanova království jsou údajně imunní vůči ohni, protože ho umí ovládat a uhasit. Proto v Indii – kde je satanismus (a černá magie) velmi rozšířený a silně rozvinutý – lidé procházejí ohněm a nejsou popálení.

Duchové lidem nabízejí mnohá nepravá učení, určená k jejich zmatení a lidé je ochotně přijímají.

Druidi za pomoci duchů o půlnoci dokázali přenášet obrovské kamenné kvádry (až 28 tun) prostřednictvím levitace. Anglie, Francie a Irsko před 2800 lety. Takto vznikly jejich stavby.

Padlí andělé (Satan) jsou inteligentní, vizuálně krásné bytosti. Podoba škaredého kozla je lidský konstrukt.

Démoni mají rozličné schopnosti a znalosti. Umí i napodobovat hlasy zemřelých. Člověk prý po smrti neví nic. (S tímto tvrzením nesouhlasím, podle mých zkušeností zemřelí lidé odmítají používat cesty přes spiritistické médium, aby měli kontakt s živými. Používají cestu přímou, nebo přes sen, pouze pokud je to skutečně důležité. ,,Neví nic“ spíše znamená, že odmítají promlouvat, nechtějí přijít.) Lidé, kteří tvrdí, že mluví se zemřelými, ve skutečnosti mluví s démony, kteří se za ně vydávají.

Satanisty váže slib mlčenlivosti a věrnosti. Kdo naštve duchy tím, že se prozradí, nebo zběhne, toho stihne krutý trest. Kniha popisuje situace, kdy duchové nechali uhořet člena, který se prozradil v jeho domě i s manželkou, nebo vrhali předměty a zničili celé zařízení domu.

Roger se v knize hodně dlouho zabývá otázkou nesmrtelnosti lidské duše. Zatímco dnešní církev říká, že lidská duše je nesmrtelná (aspoň co se pamatuju), Roger v knize odhaluje, že bible toto netvrdí, nesmrtelný je prý pouze bůh a člověk ne. Naopak bible slibuje člověku věčný život v ráji výměnou za uctívání židokřesťanského boha. Roger se pak domníval, že přeběhnutím k adventistům slíbený věčný život získal. (… ten ale musel být zklamaný, když pak odešel do jiné dimenze a zjistil pravdu)
Je zajímavé, že někdo, komu bylo doslova samotným ďáblem jasně řečeno, že rád nabízí lidem falešná učení aby je svedl z cesty, pak naletí na takové vydírání, stačí když se to převleče do jiného kabátku.

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2021