Síla četby: Jak literatura pomáhá s duševním zdravím

23.2.2021 v Psychologie 8

,,Knihy jsou ti nejtišší a nejstálejší přátelé, jsou ti nejdostupnější a nejmoudřejší rádci a nejtrpělivější učitelé. ” – Charles William Eliot

Literatura, ve formě románů, povídek, poezie či divadelních her, nám může umožnit překročit naše fyzické prostředí. Stačí několik vět, abychom se s Hemingwayem přenesli na Kubu padesátých let, s Lewisem do Narnie či s Hosseinim do současného Afghánistánu. Spisovatelé nás provázejí neznámými cestami v botách fiktivních postav, se kterými se učíme soucítit. Ale v době, kdy knihu odložíme, jsme to často my sami, o kom jsme se něco dozvěděli.



Hlavně na tuto vlastnost přesahu knih byl zaměřen online kurz s názvem Literatura a duševní zdraví: četbou pro duševní pohodu, který uspořádala Warwick univerzita v Anglii. Cílem kurzu je prostřednictvím rozhovorů se spisovateli, herci a profesory ukázat, že čtení beletrie je účinný způsob na zvládání nespočtu duševních poruch a emocionálních situací.

Stephen Fry o čtení a depresi
Jedna z klíčových postav, se kterou tým organizátorů kurzu mluvil, byl slavný anglický intelektuál Stephen Fry. Jako uznávaný komik, herec, televizní moderátor a spisovatel se Fry stal jednou z nejznámějších tváří anglické kultury. Je uznávaný pro svůj vtip a znalosti. I on během svého života bojoval s manickou depresí a bipolární poruchou. Tváří v tvář svým problémům s duševním zdravím, nacházel útěchu a pochopení v románech a poezii.
Je přesvědčen, že hlavně to druhé bylo důležité pro jeho schopnost pochopit a vyjádřit sám sebe, ať už ji četl nebo psal.

,,Zdá se, že jazyk a poezie jsou pro mě přirozenou cestou, jak se poprat s démony, ale i před nimi uniknout,” řekl Fry. ,,Když jste básník, umíte vyjádřit myšlenky neobvyklými způsoby; umíte vyjádřit své pocity, turbulence, ke kterým ve vás dochází.”
Fryovy názory na moc poezie v jeho osobním boji proti problémům s duševním zdravím jsou příkladem transformační síly, kterou může mít beletrie na psyché.

Kurz byl pro poučení 9000 účastníků zaměřený na šest hlavních psychických příhod a onemocnění – stres, hluboký žal, smutek ze smrti blízké osoby, trauma, depresi a bipolární afektivní poruchu, stárnutí a demenci. Nebylo to ale poprvé, co výzkumníci vytvářeli teorie o vlivech literatury na duševní pohodu.

Biblioterapie
Představa literatury jako terapie se objevila koncem 19. století a razil ji ,,otec moderní psychologie” Sigmund Freud. Během svých sezení s válečnými veterány předepisoval těm, co trpěli posttraumatickou stresovou poruchou (PTSP), ,,uklidňující” knihy. Jeho metoda se ukázala být natolik úspěšná, že se stalo běžnou praxí u vojáků, vracejících se z 1. světové války, předepisovat jim kurz čtení a doporučit, aby o svých zážitcích psali, což se postaralo o objevení literárního žánru – válečné poezie.

V 21. století se o této metodě běžně hovoří jako o biblioterapii a důležitost získala díky dvěma lidem. Susan Elderkinová a Ella Berthoudová založily svou biblioterapeutickou síť Škola života po letech přátelství, kdy si navzájem doporučovaly knihy na základě toho, co je v té době trápilo.
Škola života nyní nabízí úplné psychologické posouzení, osobně i na dálku, a také seznam ,,knih na předpis”, šitý konkrétně na váš emocionální a psychologický stav.

Přestože povznášející účinky literatury zažili mnozí z nás, obor biblioterapie se nezakládá jen na anekdotických důkazech. Studie publikovaná v roce 2011 v časopise Annual Review of Psychology ukázala, že když účastníci četli v příběhu nějaké postavy pasáže o emotivních událostech, prožívali stejnou emoci jako ta postava.
Navíc skeny funkčního zobrazení magnetickou rezonancí ukázaly, že oblast mozku stimulována nějakou aktuální emotivní událostí byla stimulována i při čtení podobně emotivní pasáže. Výsledky prokázaly, že síla empatie s fiktivní postavou nás připravuje na podobné události v našich vlastních životech, což nás zase dělá psychicky schopnějšími vyrovnávat se s budoucími nepříjemnými emocemi nebo situacemi.
Pro čtenáře nejsou výsledky této studie překvapující. Biblioterapii však dodávají tolik potřebnou vědeckou důvěryhodnost pro univerzální využití jejích principů.

Ztratit se na několik hodin do fiktivního světa nám může poskytnout dokonalý protijed na stresy a trápení každodenního života. Také nám to pomáhá stát se empatičtějšími, nezaujatějšími a plně rozvinutými osobnostmi, schopnými dávat smysl našim vlastním životům a také životům jiných.
V obrovských spoustách vydaných knih najdeme lidi, živé nebo mrtvé, kteří nás vedou k pochopení sebe sama a kteří vyslovili myšlenky, které se my, ze strachu před označením za nenormální jedince, vyslovit bojíme.

Beletrie nás učí, že tímto reálným světem neputujeme sami.

,,Nejlepší chvíle čtení jsou ty, když narazíte na něco – myšlenku, pocit, způsob pohledu na věci – co jste pokládali za jedinečné, specifické pro vás a teď to tam je, zachyceno někým jiným. A … je to jakoby se objevila ruka … a uchopila vaši.” – Alan Bennett

překlad © Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2021 / podle Zdroje

 



Komentáře

Ikona diskutujiciho Hana 2021-02-23 08:14:54 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Čtení je skvělá věc, líbí se mi na tom právě to že se můžu vcítit do děje a stát se jeho součástí, na chvilku v hlavě prožívat jinou realitu, odplout a zapomenout na starosti zdejšího každodenního života…pro introverta ten nejlepší způsob odpočinku a nabírání nových duševních sil.

Ikona diskutujiciho Jantulka 2021-02-23 09:45:41 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Šťastie sa nedá kúpiť, ale knihy áno a to je prakticky to isté.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2021-02-23 10:10:28
Ikona diskutujiciho
sipka

Šťastie sa nedá kúpiť, ale MORČE áno… a to je chodící štěstí v kožíšku 🙂

Ikona diskutujiciho Kateřina 2021-02-23 11:15:43 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Dobrý den,miluji čtení historických,milostných románů a psychologických i duchovních tématik.
Moc mi to pomáhá dostávat se zase do rovnováhy.Doporučuji.

Ikona diskutujiciho Rheia 2021-02-24 13:07:06 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Krásně vyjádřeno. Kdo je čtenář, ví, že knížka opravdu může být skvělý „protijed na stresy“ a že se při čtení můžeme dozvědět i něco o sobě.
Už řadu let čtu nejraději dobré historické romány a dobře napsanou heroickou fantasy. Tyhle žánry řada lidí odmítá jako něco povrchního, dokonce hloupého. Připouštím, že je to krásný únik mezi hobity, elfy, zaklínače, čaroděje a charakterní hrdiny. Ale na obou žánrech mě nejvíc přitahuje jiná věc než kouzla. Jsou tu krásně vyjádřeny hodnoty v reálu opomíjené (a jako slova také často zneužívané): čest, statečnost, spravedlnost, nesobecké přátelství, pomoc slabším… i obětování sebe sama pro záchranu druhých. Vím, jsem děsný idealista :-), ale mám na to nárok – podle testu osobnosti jsem healer, snílek neboli mediátor. A když si přečtu takovýhle příběh, cítím se jak zvadlá kytka, která v dešti ožije.
Vidím hodně negativního u lidí kolem sebe (i u těch, kteří o nás rozhodují), a bohužel míň toho dobrého. Příběh, ve kterém jsou svět i hodnoty v pořádku, přidá závaží na tu správnou misku vah. Pomáhá vyvažovat.
Takže v dobrých příbězích nacházíme i to, co nám chybí. Proto má každý svoje vlastní oblíbené příběhy.
Děkuji autorce i překladatelce za krásný příspěvek a děkuji i autorům a autorkám dobrých knih a příběhů. Pište pro nás dál. 🙂

Ikona diskutujiciho mariankosmac 2021-02-24 15:43:02 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To ja som zas antičtenář, poslednú knihu som prečítalasi pred 13 rokmi. Ale snáď ešte niečo niekedy dám, ale ono len málokedy je vhodné svetlo na čítanie tak to je i tým a lampičku nemám. Posledné čo som sa pokusal citat bola Allatra a to sa moc nedalo a tá čo som prečítal bola Alchymista od coelha tá bola jednoduchá a dobre sa čítala.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2021-02-24 17:54:10
Ikona diskutujiciho
sipka

Co jsem přečetla knih za tuhle zimu, jsem nenačetla snad za posledních 5 let. Teď louskám IQ trenér a je to dobrodružství jak něco… výlet do záhybů vlastní mozkovny. Jsou to cvičení, taková pracovní knížka. Čmárám přímo do toho, jak barbarské….

Ikona diskutujiciho mif 2021-02-24 16:49:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue:
Ty máš morčátka a já tři kočky (manželku a dvě “valašky” z jednoho vrhu /to je třeba pochopit: z jednoho vrhu jsou jen ty dvě pubertální čičiny, my wife je poněkud starší :-D/). Když si ta nejstarší kočka /moja/ obleče noční košulku s kočkou, mám čtyři. Miluju svou ženu a miluju naše kočky. I když jsou to potvory (ty dvě furt, ta jedna občas :-))… K tématu: beletrie jak co, mám rád historii. Přesněji starověk po ranný středověk. Taky nepohrdnu psychologickými horory. SciFi a fantasy. Tož tak 🙂

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek